Prokop: Chudší lidé se teď plošným tarifem skládají na to, aby dotovali vlastníky nemovitostí a chat
O víkendu proběhly v Česku komunální volby a výsledky ukázaly nespokojenost lidí v chudších oblastech země. V některých městech se lidé znovu vydali demonstrovat proti současné vládě. Ta by se podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research měla více zaměřit na regionální rozvoj podobně, jako tomu je například v Německu. „Bylo by to mnohem lepší než tam posílat nějaké jednotky miliard přes dotace," říká Prokop pro Radiožurnál.
Rozhovor vedeme v týdnu, kdy byly volby do městských a obecních zastupitelstev. Jsme mezi prvním a druhým kolem doplňovacích voleb do třetiny Senátu. Jak se mají výsledky voleb k regionálním nerovnostem?
Koukněte se třeba na deset měst, kde je největší míra exekucí. Těch větších měst, což je hodně severozápad, Ústecký a Karlovarský kraj, ale i část Moravskoslezska. Tam je dominance ANO a SPD opravdu relativně velká. V průměru posílily asi o pět procentních bodů. I když se k tomu přičtou hlasy levice.
Někdo říká, že ANO a SPD jenom nahradily ČSSD a KSČM, ale když sečtete hlasy ČSSD, KSČM, ANO, SPD před čtyřmi lety a dnes, tak v těchto městech v průměru tato skupina – a nechtěl bych říct, že to jsou stejné strany – posílila asi o pět procentních bodů. A v některých městech, jako je Česká Lípa, Teplice, Cheb, ještě víc.
Takže to není jenom nahrazení hlasů tradiční levice. Tam je posílení ještě vůči původní sumě hlasů i na úkor středopravice a na úkor lokálních hnutí. To signalizuje nespokojenost v těchto oblastech.
My sice máme nějaké programy, které tam posílají evropské fondy. Ale při základních systémových reformách, třeba zrušení superhrubé mzdy, zkrátka ve velkých daňových věcech vůbec nemyslíme na rozvoj těchto regionů. Snížení daní pomohlo Praze a bohatým regionům, protože to vyhovovalo lidem se středními a vyššími příjmy.
ŽIVOT K NEZAPLACENÍ
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Ale zaměstnanci, kteří mají 15 až 25 tisíc, což je častější v chudších regionech, ti z toho vydělali velmi málo. Udělali jsme změny za 130 miliard a jen malinko jsme tím pomohli chudým regionům.
A potom samozřejmě vzniká frustrace, protože kdyby ty změny byly udělány naopak, nebo byly levnější, pomohlo by to Ústecku a Karlovarsku víc a zůstala by tam spousta kupní síly, která by podpořila lokální služby.
To je mnohem lepší než tam posílat nějaké jednotky miliard přes dotace. Takže poučení pro vládu je myslet v daňových reformách a ve velkých věcech na regionální rozvoj. To dělají Němci, my jsme to v podstatě nedělali posledních 15 let.
Jediný lék na inflaci je omezení poptávky, varuje Matesová. ‚K tomu už ale dochází,‘ míní Richterová
Číst článek
Jaké tedy plynou z těch sociálních nerovností a jejich příčin úkoly pro politickou elitu?
Některé jsou krátkodobé. Teď se zastropovaly ceny, ale jak ukázala analýza pro Český rozhlas, přesto pro nějakých 20 procent nejchudších domácností jsou ty stropy hodně vysoko.
A zrovna teď asi většině posluchačů a čtenářů přišlo na účet 2 až 3,5 tisíce korun, respektive na účet dodavatele elektřiny, protože děláme plošný tarif.
To je věc, která možná měla malinký smysl předtím. Ale co jsou stropy na ceny energií, tak plošné opatření existuje i v těch stropech a zmíněné až 3 tisíce korun bohužel podpoří lidi, kteří mají hodně nemovitostí nebo chaty. Protože se to dostane na každé odběrné místo.
Analýza: Bohatí změnu skoro neucítí, chudí potřebují pomoc i po zastropování
Číst článek
Takže se lidé, kteří jsou chudší, skládají na to, aby dotovali vlastníky nemovitostí, což není úplně šťastné.
Myslím si, že tyto plošné věci bychom měli už teď omezit. Plošná pomoc je v zastropování cen energií a měli bychom se zaměřovat na systémová opatření pro spodní polovinu obyvatel, což je třeba lepší valorizace důchodu. Aby ti chudší důchodci nedostávali tři stovky valorizaci.
A potom jsou tu dlouhodobé věci, kde stát musí začít šetřit, protože máme obrovský schodek. Je to mnohem horší než v roce 2010, když jsme strašili Řeckem, byť to stále není žádná katastrofa. Musí se začít šetřit tak, aby to nepoškodilo sociální soudržnost.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
