Co do bramborového salátu patří, a co už radši ne? Máme opověď na otázku, která umí zkazit Vánoce

Brambory, nakládané okurky, majonéza, vejce a mrkev – to je současný český kánon ingrediencí vhodných do vánočního bramborového salátu. Cibule a hrášek jsou už diskutabilní, další experimenty na vlastní nebezpečí, vyplývá ze čtenářského hlasování. Najevo vyšly i drobné krajové odlišnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Brno/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Salát or not – interaktivní aplikace

Méně oblíbené suroviny | Foto: Stable Diffusion | CC BY-NC 2.0

Čtenáři a čtenářky se od minulé středy v jednoduchém rozstřelu rozhodovali mezi 43 surovinami z rozličných receptů na bramborové saláty. Z dvojice ingrediencí vybírali vždy tu, která se podle nich do salátu hodí víc. Za týden se sešlo přes 320 tisíc hlasů.

Brambory potvrdily roli favorita, ani na nich však není shoda stoprocentní. Nejčastěji prohrávaly souboje s vejci, nakládanými okurkami a majonézou. V Karlovarském kraji dokonce daly kyselé okurky bramborám nakládačku, stejně jako mrkev.

Okurky, vejce, majonéza a mrkev jsou ve výsledném žebříčku hned za bramborami. Na opačném konci jsou nejméně oblíbené přísady: pomeranč, syreček a med.

„Některé zvláštní suroviny jako med nebo avokádo bodovaly sytematicky. Lidí, kteří je do vánočního salátu dávají, nebo si je v něm aspoň umí představit, není vůbec málo,“ říká psychometrik Hynek Cígler, který nasbíraná data podrobil důkladné statistické analýze.

Rozděleni gothajem

Výpočtem směrodatné odchylky jde určit nejkontroverznější suroviny. Nejvíce rozdílné, ba až rozdělující jsou postoje k masitým přísadám: k salámům Gothaj a Junior, šunce a uzenému masu. Výrazným zdrojem neshod může u štědrovečerního stolu být i přimíchaný olomoucký tvarůžek, červená řepa, pomeranč, celer nebo cuketa.

pěti statistických modelů navržených psychometrikem Cíglerem z Masarykovy univerzity pro vyhodnocení kvízu vybrali nakonec datoví novináři serveru iROZHLAS.cz ten kalibrovaný na brambory. Vychází z předpokladu, že bramborový salát by bez brambor byl už něčím jiným a stanovuje pro erteple pravděpodobnost využití v salátu na 100 procent.

„Vybraný model nejlépe definuje materiální ohnisko neboli slovy Ústavního soudu ‚živoucí srdce‘ bramborového salátu. Bez zemáků, okurek, majonézy, vajec a mrkve by se již jednalo o salát jiný. Navíc nám umožňuje kriticky posoudit roli hrášku,“ komentoval člen datového týmu Jan Cibulka.

Pravděpodobnost přidání ostatních surovin pak model s imputovanou jistotou brambor napřímo porovnává.

Graf si můžete zvětšit na celou obrazovku.

Mezi mrkví a cibulí je v celorepublikovém průměru vidět první velký propad v naměřené popularitě nebramborových přísad. Cibule, hrášek a hořčice jsou už na hraně, ale pořád v mainstremu. „Až k celeru potom následuje přechodné, již spíše experimentální pásmo,“ popisuje výsledky analýzy Cígler. Od celeru dál už leží Dostojevského zóna, kde platí, že není-li Bůh, pak je dovoleno vše.

Praha a Brno zajedno

„Rozdíly mezi kraji nejsou velké, ale dají se tam najít zajímavosti,“ pokračuje psychometrik Cígler. „Například Vysočina má výrazně vyšší hodnoty než Jihomoravský kraj. Interpretace může být docela vtipná: Lidé na Vysočině míchají salát z většího počtu ingrediencí a tolik se nebojí experimentovat.“

Tradice štědrovečerního bramborového salátu není dokonce ani stoletá

Číst článek

Překvapením může být také blízkost Prahy a Jihomoravského kraje včetně Brna – pravděpodobně souvisí se sociodemografickými charakteristikami dvou největších měst.

Jako samostatný kraj jsou v analýze zařazené hlasy ze zahraničí, kterých se sešlo několik tisíc od Belgie po Kostariku. Jejich průměr je nápadně podobný průměru celé ČR.

Anonymizovaná data i zdrojový kód analýzy dává server iROZHLAS.cz veřejně k dispozici. Zájemci si tak mohou projít i alternativní modely a sami zkoušet různé interpretace. Upozornění: bt_mod2 se generuje zhruba hodinu a zbytkovým teplem z procesoru může zvýšit teplotu v obytné místnosti nad doporučených 19 stupňů.

Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme