Sladkosti do jídelníčku patří. Jinak hrozí, že se děti později ‚utrhnou z řetězu‘, radí terapeutka
Co je to normální zdravá strava, se dítě učí v rodině, říká nutriční terapeutka Dana Hrnčířová. Důraz dává na slovo učení. „I běžné, zdravé dítě potřebuje ochutnat potravinu aspoň desetkrát. Hořké a kyselé chutě jsou historicky spojené s nezralostí nebo s jedy a děti si na ně musejí zvyknout. Trpělivě nabízet, třeba dvacetkrát, ale ne nutit,“ říká.
Na sladké chutě si ale děti většinou zvykat nepotřebují, k té děti přirozeně tíhnou, říká nutriční terapeutka. Ostatní chutě ale potřebují děti zažít opakovaně, i kdyby jen postupně a po malých porcích.
Co když dítě jí málo? Co když jí moc? Co je vlastně zdravý stravovací návyk? Poslechněte si Houpačky s nutriční terapeutkou Danou Hrnčířovou
„Nevzdávejte to. Ani když to dítěti nechutná po druhém třetím pokusu. Postupně by mohly rodiče dojít k tomu, že dítěti vlastně nechutná spousta potravin a začne si vybírat chutě výrazné, sladké i slané. A jakmile dítě dostane svoje kapesné a může si výběr dělat samo, tak už nemáme šanci to ovlivnit,“ připomíná Hrnčířová z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pokud děti ochutnávají nové věci jenom v přítomnosti kamarádů, rodiče mohou využít třeba narozeninové oslavy.
Některé děti nemají potřebu hladu. A čekat, že když je rodiče nechají vyhladovět, tak si začnou jídlo užívat, není správná cesta, říká nutriční terapeutka: „Nezačnou jíst. Takové děti se musejí naučit rituál, že ráno se snídá, v poledne obědvá.“
Sladkosti od dvou let
Děti do dvou let vůbec nemají prostor ve svém jídelníčku konzumovat přidané cukry, je přesvědčená nutriční terapeutka. „Tím by se omezila pestrost stravy.“
Dítě přirozeně se svým tělem nemá problém. Pochybnosti získává až od okolí, upozorňuje psycholog
Číst článek
„Předškolní děti potřebují energie o něco více, tam už si můžeme dovolit dát jim nějakou sladkost a nemusíme být extrémně přísní. Ale do dvou let určitě sladkosti ne,“ zdůrazňuje Hrnčířová v pořadu Houpačky Radia Wave.
Jídelníček předškoláků by se měl postupně blížit stravě dospělých, samozřejmě bez návykových látek, kofeinu, většího množství soli a cukru.
U sladkostí je třeba dát pozor na to, kolik obsahují cukru. „Když se podíváme na snídaňové cereálie, tak v jedné malé dávce jsou minimálně dvě kostky cukru. To je špatně.“
Vymezovat se proti sladkostem ale také není nejlepší, pokračuje nutriční terapeutka. Úkolem rodičům je naučit děti střídmosti.
„Když dětem sladkosti úplně odpíráme v dětství, kdy je máme pod kontrolou, může se stát, že se později takzvaně utrhnou ze řetězu. Lepší je naučit, že sladkosti do výživy patří, ale že je problém, když jich je moc.“
Historický zlom. Množství obézních dětí letos celosvětově poprvé překoná počet podvyživených
Číst článek
Dvakrát třikrát týdně malá sladkost nevadí, tabulka čokolády denně a sladké nápoje ano, shrnuje Hrnčířová.
„Problém je, když dětem v jesličkách nebo školkách nabízejí slazené nápoje. Dítě automaticky sáhne vždy po tom sladkém. Ve školce mi ale říkali, že jsou zase rádi, že děti alespoň něco vypijí, a tak se snaží dělat kompromis a nesladit příliš.“
Co jsou zdravé návyky
Zdravé stravovací návyky podle Hrnčířové znamenají, že člověk o tom, co jí, nemusí moc přemýšlet. „Protože si automaticky vybere to, co je pro něj vhodné a zdravé. Občas tam samozřejmě mohou být i nevhodná jídla,“ říká.
„Správné návyky vedou k tomu, že máme v dospělosti víceméně vyváženou stravu. Nemusíme řešit, jestli budeme, nebo nebudeme mít větší, nebo menší porce na oběd. Jestli máme, nebo nemáme na něco chuť. Protože hlavní část stravovacího režimu je pro nás tak automatická, že vlastně nikdy neuděláme volbu typu ‚celý den hranolky, smažák a limonády‘. Automaticky piju vodu, ne slazenou limonádu, i když sem tam si skleničku můžu dát.“
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
