Když antibiotika nefungují. Španělští vědci testují léčbu pomocí geneticky modifikovaných bakterií
Před narůstající odolností bakterií proti antibiotikům varují vědci už řadu let. A problém se skutečně zhoršuje, ročně na komplikace spojené s takzvanými superbakteriemi zemře asi milion a čtvrt lidí. Vědci teď ale přišli s novým řešením, které zahrnuje ještě další bakterie.
Nová léčba spočívá na principu kombinované léčby. Základem jsou antibiotika a speciálně upravené, geneticky modifikované bakterie. Těm je odebrána patogenita, tedy schopnost způsobit onemocnění a tím případné komplikace.
Mají naopak přidanou schopnost, kterou vědci nazývají „beranidlo“. Rezistentním bakteriím totiž nové bakterie naruší buněčnou stěnu a díky tomu se antibiotika k nebezpečným bakteriím dostanou a zlikvidují je.
Výrobci léků slibovali obnovení dodávek, ale slib nesplnili, hájí práci ministerstva náměstek Dvořáček
Číst článek
Princip vědci z Barcelony testovali na myších. Využili pro to konkrétní bakterii nazvanou Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje zápaly plic u lidí s plicní ventilací.
Testy na myších ukázaly, že takoví pacienti by mohli s léčbou disponovat dvojnásobnou šancí na přežití. Léčbu lze teoreticky využít i v dalších podobných případech.
Léčba pomocí bakterií by se mohla používat v situacích, kdy není možné léčit pomocí silnějších antibiotik. Například zmiňovaná Pseudomonas aeruginosa si totiž tvoří vlastní biofilm – slizovou vrstvu, která slouží k přichycení i obraně. Antibiotikum se tak přes ochrannou vrstvu nedostane a bakterie je chráněná.
Její biofilm navíc roste i na endotracheální trubici, kterou pacient dostane do dýchacích cest, když ho lékaři intubují.
Jedovatá, ale ne moc
U odolných bakterií navíc silnější antibiotika jednoduše použít nelze. Při vývoji antibiotik je totiž potřeba dodržet jemný balanc mezi tím, aby byla antibiotika jedovatá pro bakterie, ale zároveň ne pro člověka.
Antibiotika přestávají být účinná. Jejich spotřeba za pět let vzrostla o pětinu, bakterie se přizpůsobily
Číst článek
Vývoj antibiotik je navíc finančně náročný a není jednoduchý. Od 80. let nebyla například používána žádná nová rodina antibiotik. Některé firmy už vývoj dokonce pozastavily.
Bakterie se stávají stále odolnějšími vůči antibiotikům právě kvůli přirozenému výběru. Lidstvo totiž antibiotika dlouho aktivně využívá. Bakterie se tak s antibiotiky v těle přirozeně setkávají. Přežijí ty nejodolnější, které se pak dále rozmnožují. Lidské tělo si tak bakterie postupně vychovává k odolnosti.
I s jejich odolností se ovšem dá bojovat, například tím, že pacienti budou zodpovědně dobírat dávky léků, které jim doktor předepíše. Také by neměli konzumovat antibiotika jiných lidí, například partnera nebo členů rodiny. Důležité je také omezit krmení hospodářských zvířat ve velkochovech antibiotiky.
