Úspěšnost asistované reprodukce celosvětově stagnuje, páry začínají s léčbou neplodnosti pozdě
V každé školní třídě je průměrně jedno dítě, které přišlo na svět takzvaně ze zkumavky. Přesto úspěšnost asistované reprodukce celosvětově stagnuje – i přes využití moderních technologií včetně umělé inteligence. Důvodem je fakt, že páry se začínají pro neplodnost léčit pozdě, často až krátce před čtyřicítkou. U žen ale nastává zlom v 37 letech – právě tehdy počet vajíček ubývá, a zároveň klesá i jejich kvalita. Muži jsou na tom o něco lépe.
Jak ukázaly nedávné vědecké studie, u mužů, kteří prodělali covid, se mění také kvalita spermií, říká Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.
O léčbě neplodnosti v souvislosti s covidem-19 a umělou inteligencí. Co má společného med a nedostatek čipů? Vědci představili fosilii dinosaura, která je spojená s pádem meteoritu na Zem, končetina ještě má na sobě i kůži. O tom všem ve Vědě Plus
„Je to opublikováno v několika prestižních vědeckých časopisech. Akutní forma covidu na spermie zcela jistě má vliv. Dochází k poklesu jak počtu, tak kvality spermií, ale do tří měsíců se hodnoty vracejí k normálu. Viděli jsme to v praxi u dárců i u části pacientů, že covid byl příčinou dočasné ztráty kvality spermií a jejich počtu,“ potvrzuje Machač pro Český rozhlas Plus.
Lékaři proto doporučují mužům po prodělání covidu s početím dítěte - ať už běžnou cestou, nebo prostřednictvím umělého oplodnění - počkat.
Umělá inteligence pomáhá
Zatímco mužské pohlavní buňky se každé tři měsíce obnovují, vajíčko je stejně staré jako žena. A omladit se zatím nijak nedá. Proto je důležité, aby páry, které se déle než rok neúspěšně pokoušejí o dítě, léčbu neodkládaly.
Na příčině neplodnosti se podílejí stejnou měrou jak muži, tak ženy, ale úspěšnost léčby ovlivňuje mnohem víc kvalita vajíčka než spermie.
Problém závislostí naroste kvůli pandemické situaci o desítky procent, odhaduje protidrogový koordinátor
Číst článek
V léčbě neplodnosti se v současnosti uplatňuje i umělá inteligence. Dokáže z embryí vybrat to, které má nejvyšší možný potenciál. Embrya totiž v inkubátoru nonstop snímá kamera.
„Umělá inteligence nám umožní v současné době vyhodnotit filmový záznam pěti až šestidenního vývoje embrya. Ze znaků, které se postupně naučila, je schopna rozpoznat, které embryo má větší šanci na uchycení a které menší,“ říká specialista na reprodukční medicínu Pavel Otevřel.
Embryo, které umělá inteligence vyhodnotí jako nejkvalitnější, se pak vkládá do dělohy jako první. Zbylá embrya se zamrazí pro případ, že by se umělé oplodnění nepovedlo.
Embrya se kultivují ve výživném médiu v inkubátoru. Trendem do budoucna je podle lékaře Štěpána Machače zjistit z výživného média přímo genetickou výbavu embrya, pokud možno bez zásahu do jeho vývoje.
„V současné době, pokud chceme zjistit, jestli má embryo správnou genetickou výbavu, musíme z jeho povrchu vzít pár buněk a z nich pak odečteme, jestli, je nebo není nositelem správné genetické informace. V budoucnu by mělo být možné zjistit to přímo z roztoku, ve kterém se embryo vyvíjí a do kterého vylučuje část DNA,“ uzavírá lékař Štěpán Machač.
Poslechněte si celou Vědu Plus.
