Malárie nebo horečka dengue. V Česku stoupá počet lidí, kteří se v zahraničí nakazí tropickými nemocemi
Po covidové pauze se zvyšuje počet Čechů, kteří se při cestě do exotických zemí nakazí tropickou nemocí. Nejčastěji jde o malárii nebo horečku dengue. Infekce přibývají často v zimě, kdy se lidé vydávají za teplem. Zatímco předloni podle Státního zdravotního ústavu malárií onemocnělo devět cestovatelů, loni jich bylo téměř třikrát tolik.
Jeden z pacientů se malárií nakazil v Ghaně během období dešťů. „Komáři se tam rojí a nejspíše jsme si nedali dostatečný pozor,“ uvědomuje si Ondřej.
„V době, kdy se komáři rojí nejvíce, to znamená někdy navečer, jsme nepoužili antimalarika, dlouhé oblečení nebo repelenty, takže si myslím, že to v zásadě byla naše chyba,“ popisuje pacient.
Ondřej malárii prodělal poprvé. K přednostovi Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole Milanu Trojánkovi přišel na závěrečnou prohlídku. „Jaterní testy i všechny ostatní parametry jsou v normě, teď už by se samotná malárie opravdu vracet neměla,“ uklidnil pacienta lékař.
Tropická nemoc se u Ondřeje projevila při pobytu v Dominikánské republice, kam se z Ghany přesunul. V tamní nemocnici strávil s vysokými horečkami a bolestmi celého těla několik dnů. Nasazená léčba ale selhala a nemoc se znovu ozvala po jeho návratu do Česka.
„Počáteční příznaky jsou velmi podobné chřipce. Nefungoval mi žádný paralen. Když už došlo ke zlepšení, bylo to z toho důvodu, že si malárie ve vlnách „dala pohov“. Člověk se utěšoval, že už je zdravý, nic mu není, jeden den se vyležel, propotil tři trika a může jít dál. Ale vrátilo se to,“ vzpomíná na nepříjemné stavy Ondřej.
Tropická malárie patří k těm nejzávažnějším. Zrádná je podle Milana Trojánka v tom, že původce onemocnění může napadnout všechna vývojová stadia červené krvinky.
Ohrožení na životě
„Poměrně rychle dochází k nárůstu nakaženého počtu erytrocytů. Už v řádu dnů může jejich počet být v desítkách procent a jde o opravdu život ohrožující stavy. Dochází k multiorgánovému selhání a pacienti končí na jednotkách intenzivní péče,“ varuje lékař.
Zdraví na dovolené: nezapomeňte na běžné léky, můžete se také nechat očkovat, radí experti
Číst článek
„Rychlotest je principiálně podobný testu na covid. Vychází ze stejného principu. Když není k dispozici parazitolog nebo lékař z mikrobiologie, jsme ve službě poměrně rychle, přibližně během patnácti minut, schopni zjistit, zda pacient malárii má, či ne. Má to určitou výpovědní hodnotu. S rychlotestem ale zároveň rovnou odesíláme do specializované laboratoře i krev, abychom zjistili, kolik parazitů v krvi je a případně detekovali nákazu v počátečním stadiu, kdy může být daný test negativní,“ popisuje Trojánek.
„Při vyšetření malárie je základním vyšetřením nátěr z tlusté kapky, kdy jsou plasmodia v červených krvinkách a jsou vidět mikroskopií. Možností, která je v současné době používaná častěji, i z důvodu, že to je v plné krvi, je právě využití PCR. V afrických či tropických zemích, kde se malárie vyskytuje, začíná být PCR stále více standardem k běžné diagnostice,“ popisuje mikrobiolog Petr Hubáček z Ústavu lékařské mikrobiologie.
Parazitární infekce
Lékaři se u cestovatelů, kteří se vracejí z tropů, setkávají i s dalšími exotickými nemocemi.
„Taková poměrně častá nemoc je horečka dengue, případně horečka chikungunya, v minulosti i horečka zika a vzácně také břišní tyfus, proti kterému sice vakcína existuje, ale proti paratyfům už pacienta úplně chránit nedokážeme. Některé parazitární infekce také nejsou preventabilní, nebo jen obtížně, “ dodává infektolog Trojánek.
Před odletem do tropů by cestovatelé měli navštívit centrum cestovní medicíny. Pokud se u nich po návratu vyskytne horečka, s návštěvou lékaře by neměli otálet.
