Úspěšně transplantujeme i 70leté pacienty s leukémií. Registr dárců je třeba široký, popisuje primář

V registru dárců kostní dřeně bylo v září loňského roku téměř 112 tisíc Čechů. „Vstupem do registru se stávám potenciálním dárcem. Stávám se vlastně permanentní šancí pro pacienty na celém světě,“ vysvětluje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.

HOST LUCIE VÝBORNÉ Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně.jpg

Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně.jpg | Foto: Agáta Faltová | Zdroj: Český rozhlas

Co pro mě bude největší odměna, když se stanu dárcem kostní dřeně? Fakt, že se dozvím, že jsem někomu zachránila život?
Největší odměna je opravdu to, že jste někomu zachránila život, že jste někomu dala šanci na to, aby mu byl život zachráněn. Vždy se říká, že každý rok onemocní stovky a tisíce lidí akutní leukémií nebo jinou nemocí a jedinou jejich šancí je transplantace kostní dřeně, proto vstupme do registru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Když se budete chtít stát dárcem, musíte to mít hlavně dobře promyšlené, je to taková ochota, morální závazek, přibližuje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců

Takový ten širší pohled ale je – vstupme do registru, protože jsme lidé, protože žijeme ve společnosti, která je postavena na tom, že si pomáháme. Pomáháme nejen těm nejbližším, ale i úplně cizím lidem. A když takto můžete někomu pomoct tak výraznou měrou, že mu v podstatě zachráníte život, je to pocit, který asi málokdo z nás zažije.

Když se dozvím špatnou diagnózu a začnu se s lékařem bavit o dárcovství kostní dřeně, bude se nejdřív hledat u příbuzných?
Nejdřív se hledá rodina. Ono to dnes jde současně, pokrok v transplantační medicíně je takový, že jsou v podstatě výsledky transplantací s dárcem z rodiny stejné jako s nepříbuzným dárcem. Proto se to začíná hledat současně, ale samozřejmě se vždy preferuje rodinný dárce.

Když se řekne leukémie, je to velice široký pojem, ale dá se to pro laika nějak zjednodušit alespoň na nějaké základní typy?
Leukémie je takový balík nejrůznějších onemocnění. Vždy říkám nemocným, když slyší slovo leukémie a mají pocit, že to je v podstatě konec do několika dnů, tak je to stejné, jako když se řekne zlomenina.

Některá antibiotika při akutní leukémii nezabírají. S řešením pomáhají mikrobiologické rozbory krve

Číst článek

Můžete mít zlomeninu malíčku, což je banalita, která se zahojí, a můžete mít zlomeninu obratle, která vás upoutá na vozík, nebo vás může zabít. Takto to je i s leukémiemi. Máme typy leukémie, které dokážeme vyléčit s více než 90procentní šancí na přežití, že člověk bude zdráv. Nebo jsou to různé chronické leukémie, kde stačí brát určité tabletky.

Typickým příkladem je například chronická myeloidní leukémie, kterou měl ministr Josef Lux, který tehdy neúspěšně podstoupil transplantaci s komplikacemi, které byly fatální. Dnes na tuto leukémii stačí jedna tabletka ráno a člověk žije prakticky stejně dlouho jako člověk bez leukémie. U řady nemocí transplantace není potřebná.

Na druhé straně u řady pacientů, u kterých bychom dříve netransplantovali, hlavně starších, dnes transplantujeme. Pokrok transplantační medicíny je takový, že dokážeme transplantovat i sedmdesátileté nemocné s dobrou šancí na přežití, v dobrém stavu, proto je vždy dobré, když je člověk fyzicky aktivní a má síly na to, aby zákrok podstoupil.

Registr dárců

27. března bude v pražském Rock Café na Národní třídě velký benefiční koncert právě na podporu dárcovství kostní dřeně. Když se budu chtít stát dárcem, jaké jsou ideální poměry pro to, abych byla do registru přijata?
Když se budete chtít stát dárcem, musíte to mít hlavně dobře promyšlené, je to taková ochota, jakýsi morální závazek, že po dobu svého zdravého života v případě potřeby, že někdo má stejné transplantační znaky jako já a potřebuje dárce a nemá dárce v rodině, budu ochotný mu krvetvorné buňky darovat.

Daná pravděpodobnost je přibližně jedno procento?
To je další z mýtů, které zde můžeme vyvrátit, tedy že vstupem do registru se automaticky stávám dárcem krvetvorných buněk. Vstupem do registru se stávám potenciálním dárcem.

Stávám se vlastně permanentní šancí pro pacienty na celém světě, kdy pacient, který v budoucnu dostane leukémii a hledá dárce, stanu se tím jeho pravým. Ve skutečnosti méně než jedno procento všech dárců v registru daruje, ale registr potřebujeme tak široký, aby každý případný pacient svého dárce našel.

Jaká je příčina vzniku leukémie? A jaká je šance na přežití po transplantaci ve srovnání s 90. lety? Poslechněte si celý rozhovor.

Lucie Výborná, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme