Švédské děti narozené díky umělému oplodnění mohou mít až 50 sourozenců. Kliniky překračují limit
Děti rodičů, kteří se rozhodli pro umělé oplodnění, mohou mít i desítky nevlastních sourozenců. Zákonná omezení na počet dětí totiž kliniky obcházejí tím, že sperma dárců vyvážejí do zahraničí. Dané děti, například ve Švédsku, mohou mít až padesát nevlastních bratrů a sester. Země kvůli tomu čelí kritice.
Kliniky umělého oplodnění, především ty soukromé, se dárců snaží využít na maximum. Jak však uvádí švédský deník Dagens Nyheter, výsledkem je velký počet nevlastních dětí. Na jednu stranu se to sice nezdá být překvapivé, ve Švédsku však existují pravidla pro maximální počty rodin s jedním dárcem.
Podle tamních pravidel je takový nejvyšší počet šest, rodiče tak ví, kolik biologických sourozenců jejich dětí mají.
Například soukromá klinika Livio, která na skandinávském trhu působí, však nezveřejňuje údaje o tom, že pokud limit na švédské straně vyčerpá, převeze zbytek spermatu do jiné země, kde má své pobočky, například do Norska nebo Dánska.
Jedná se sice o legální postup, který ale není dobře komunikovaný. Firma dodržuje až svůj vlastní, interní limit, což je 25 rodin. Vynásobíme-li to dvěma, jde o padesát nevlastních sourozenců.
Chybějící registr dárců
Problém to představuje pro rodiče, kteří se rozhodují, zda umělé oplodnění podstoupí. Může to ale mít i praktické dopady, například z hlediska genetiky. Proto je maximální výše stanovená právě na šest rodin, neboť je nízká pravděpodobnost, že by si dané děti našly partnera, který je jejich částečným sourozencem.
Měla jsem doma desítky těhotenských testů, vzpomíná Lenka. Podstoupila osm umělých oplodnění
Číst článek
Švédské děti mají navíc právo na informace o svém genetickém původu, rodiče jim je musí poskytnout. Zapisují se do speciálního deníku, který kliniky uchovávají po dobu 70 let, a děti do něj mohou nahlédnout. Dobrovolně se tam mohou zapsat také sourozenci.
Problémem je, že limity jsou například ve Švédsku jen těžko vymahatelné. Na švédské i evropské úrovni totiž chybí registr dárců. Pokud někdo daruje sperma na vícero klinikách, jen těžko se odhalí, kolik takových rodin je. Chybí příslušná legislativa a Švédsko kvůli tomu čelí kritice.
Komplikace způsobuje také to, že Skandinávci za péčí často cestují do sousedních zemí, například Norska či Dánska. Může se tedy stát, že švédských rodin, které mají děti od jednoho dárce, je více než šest, protože si své dítě přivezly ze zmíněných sousedních zemí.
