Analýza: Bohatí změnu skoro neucítí, chudí potřebují pomoc i po zastropování

Stropy na cenu plynu a elektřiny zabrání rozšíření negativních dopadů do velké části společnosti. Okolo 45 % z chudší poloviny domácností ale bude i po nich výrazně zatížena náklady na bydlení a může potřebovat pomoc. Vysokopříjmoví naopak nárůst cen pocítí relativně málo a je otázkou, zda budou mít motivaci dále omezovat spotřebu. Vyplývá to z dat projektu Život k nezaplacení a z analýzy Michaely Kudrnáčové ze společnosti PAQ Research.

Tento článek je více než rok starý.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany

„Stropy fungují, ale pro chudší domácnosti nebudou stačit," myslí si sociolog Daniel Prokop | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Všeobecné zdražování pociťuje 94 % Čechů. Více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který udělala výzkumná agentura MEDIAN pro společnost Broker Consulting.

Přehrát

00:00 / 00:00

Malé domácnosti byly poškozené, tohle by mělo uvolnit podporu pro další desítky tisíc seniorů, říká sociolog Daniel Prokop ke zvýšení normativních nákladů. Poslechněte si rozhovor

Normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, by se mohly od října kvůli zdražování energií zvednout o dva až čtyři a půl tisíce korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště by mohly růst o 11 až 18 %.

Pro Radiožurnál vysvětloval analýzu o současné situaci českých domácností sociolog Daniel Prokop. 

Co jsou normativní náklady?
Je to velmi složitý systém, zkusím ho stručně vysvětlit. V příspěvku na bydlení se doplácí rozdíl mezi vašimi náklady na bydlení a 30 % příjmů. Když máte příjem 30 000, tak těch 30 % je 9000. A když na bydlení dáváte 12 000, tak ten rozdíl je 12 000 minus 9000, tedy 3000. A stát říká, že lidé nemohou tvrdit, že mají náklady na bydlení 50 000 a chtít je doplatit.

Existují stropy na to, co jsou standardní náklady na bydlení, které stropují, co si můžete nechat uznat. To jsou normativy, které jsou potřeba, protože jinak by si lidé vymýšleli například vysoké nájmy anebo by to podporovalo obchod s chudobou. Ale ty normativní náklady, stropy, byly u méněčlenných domácnosti hrozně nízko, takže z podpory vyřazovaly spoustu důchodců a celkově ji omezovaly.

Zvyšování cen pociťuje téměř celá společnost. Devět z deseti Čechů se chystá šetřit, tvrdí průzkum

Číst článek

To jsou tedy skupiny, kterým by se normativní náklady měly zvýšit?
Ano, teď by se měly zvyšovat. Snad to projde. Jedno a dvoučlenným domácnostem o 4500 a větším domácnostem zhruba o 2500.

Mimochodem, i z analýz, z našich společných výzkumů, které jsou použité v podkladové zprávě NERVu, vyplývá, že by to bylo ideální zvýšení, protože by to vyrovnalo to, jak jsou dnes důchodci a malé domácnosti penalizovány, protože tam stát říká, když uvedu jeden příklad, že stropy například u důchodce, který žije v menším městě, byly kolem 7000 korun.

Důchodcům a malým domácnostem říkaly, že jejich náklady by měly být do 7000. A to za nájem i energie. To je absurdně nízko. Teď se strop zvedl na 11 500 a to už bude odpovídat standardním výdajům.

Říkal jste, že ministerstvo práce a sociálních věcí využilo k této úpravě naše společná data z dlouhodobého unikátního průzkumu.
Nejenom. Tam se vychází ze spousty dat, z projekcí nebo z výzkumu od statistického úřadu a všechny se shodují na tom, že malé domácnosti byly hodně poškozeny. Toto by mělo uvolnit podporu pro další desítky tisíc seniorů a menších domácností.

Ale je samozřejmě nutné, aby se změnil přístup Úřadu práce, aby se o ten příspěvek „nežebralo“, ale aby lidem chodil v podstatě téměř automaticky nebo po nějaké jednoduché žádosti. Když jsou v přístupu bloky, tak nestačí jen finanční odblokování.

Základní potraviny skokově zdražují. Za nákup dají zákazníci o desítky procent více než loni

Číst článek

Také je důležité, aby na příspěvek v rozpočtu na příští rok byly finance. Do konce roku by to, pokud by tato úprava prošla, mělo stát 400 milionů korun.
V těch 400 milionech je podle mě navýšení současným žadatelům. Jde ale o to, jak se navýší skupina lidí, kteří pomoc využívají.

Ty výdaje jsou ročně v řádech jednotek miliard, také je to vlastně levnější cílené opatření než plošné věci jako příspěvek 5000 korun na dítě. Ale nesmí tam být pocit doprošování se na Úřadu práce. Musí se to zpřístupnit přes online žádosti, aby to opravdu podporovalo alespoň 10 % nejchudších.

Strop chudým stačit nebude

S kolegy jste připravili projekci toho, jak na tom budou domácnosti, když se ceny energií všem zvýší o 50 100, respektive 200 % proti dnešku. Udělali jste k tomu i kalkulaci, která zohledňuje stropy. Z čeho jste vycházeli?
Máme výzkum, ve kterém je 1700 domácností, a zhruba víme, jakou mají spotřebu elektřiny a plynu, víme, kolik dnes platí, jestli mají fixace, na jakou dobu apod.

Když se cena elektřiny a plynu zastropuje, u elektřiny bude koncová cena mezi sedmi a devíti korunami, u plynu asi tři a půl koruny po započtení všech dalších poplatků, tak jsme schopni odhadnout, kolik budou domácnosti platit.

Dokonce odhadujeme, že domácnosti, které mají dlouhou fixaci na nižší ceny, tak si ji uchovají. Jsme také schopni říct, o kolik se někomu zvýší nebo sníží platby, protože už má ceny vyšší než strop, a dokážeme odhadnout i dopady na různé typy domácností.

Ve výzkumu sice nepokrýváme řadu věcí, například že stoupne i cena ohřevu z tepláren, že někteří lidé mají chaty, nebo naopak že lidé začnou víc šetřit a omezí spotřebu. Ale víme, kdyby spotřebovali to, co spotřebují dneska, tak o kolik jim ceny vzrostou. Je tam vidět, že stropy fungují, ale pro chudší domácnosti nebudou stačit.

Znamená to, že dopady na lidi z horní příjmové poloviny nebudou až tak velké? Možná žádné?
Jeden ukazatel, který ve výzkumu počítáme, je vysoké zatížení nákladů na bydlení. To znamená, že dáváte na bydlení víc než 40 % příjmu domácnosti. To v létě to platilo pro 24 % domácností.

A kdyby tyto domácnosti platily ceny stropu plynu a elektřiny a ty domácnosti, které mají fixace nižší, by si ji uchovaly, tak to stoupne z 24 % asi na 30 % domácností, které jsou výrazně zatížené výdaji na bydlení.

Takže počet domácností, které jsou zatížené, naroste, ale u bohatší poloviny to naroste velmi málo. Domácnosti s dětmi nad medián anebo domácnosti bez dětí nad medián, to je ta bohatší polovina, tam jsou dopady omezené. Tyto problémy ale výrazně narostou u chudší poloviny domácností.

Vy sám říkáte, že u ohrožených skupin stropy nebudou vždy stačit na to, aby je zachránily. Z čeho tak usuzujete?
Spočítali jsme, že mezi domácnostmi pod hranicí příjmové chudoby, do níž spadá nějakých 10 až 15 % domácností, vzroste počet těch, které budou výrazně zatížené náklady na bydlení na 62 %.

Mezi domácnosti s dětmi s příjmem pod medián, to je ta chudší polovina domácností s dětmi, bude 45 % z nich výrazně zatíženo náklady na bydlení. Vidíme, o kolik stoupnou náklady a jaký to bude mít dopad do rozpočtu.

Ale neznamená to, že všechny tyto domácnosti, o kterých mluvím, žijí v nějaké extrémní chudobě, ale naroste i počet domácností, kterým, když zaplatí bydlení a potraviny, zbývá do 100 korun na osobu. To je definice chudoby, že máte na další výdaje jen do 100 korun na osobu na den. To naroste z 13 % na 17 % a opět to narůstá mezi chudšími domácnostmi.

Stropy určitě zabrání apokalyptickému scénáři, který by přišel, kdyby všem třikrát narostla cena energií, ale u těch nejchudších domácností stropy stačit nebudou, takže zhruba polovina z té chudší poloviny může mít nějaké problémy a stát musí vymýšlet další opatření.

Co by tedy mělo být ochranou pro ty, kterým stropy nepomůžou?
Stropy jsou podle mě dobře vysoko, ukazují, že u vysokopříjmových je dopad po zastropování tak malinký, že možná někde ani nebude motivovat k úsporám, protože jim se zvýší náklady jen minimálně vůči tomu, jaké mají příjmy.

Stát by měl, podle mě, stejně jako v Británii, mít nějaký cílený tarif. Britové mají nejen stropy, ale i cílený tarif pro nejchudší – sleví jim 150 liber z cen. Takže dobré je mít nějaký cílený tarif.

Teď tady snad chvilku bude existovat paralelně plošný tarif se stropy, což považuji za dost zvláštní, podle mě by měl být tarif cílený. Plus je důležité valorizovat přídavky na děti, lépe valorizovat nižší penze, mít příspěvek na bydlení, prostě posílit opatření, která zasahují spodní čtvrtinu nebo třetinu obyvatel, To, co jsme popsali ve zprávě NERVu, má teď minimálně stejnou relevanci jako předtím.

Když jsme mluvili o vyšších příjmových skupinách, znamená to, že lidé v nich mohou úplně rezignovat na šetrné vedení domácnosti, že můžou v myčce mít dva hrníčky a jednu lžičku a pustit ji na plný výkon?
Kdyby dělali toto, tak by výdaje pořád nebyly tak velké, aby je k šetření motivovaly. Nebude asi motivovat ani nějaká existenční tíseň, takže mezi vysokopříjmovými se počet těch, kteří mají vysoké zatížení na náklady na bydlení, vzroste asi na 11 %.

Ale i mezi nimi jsou samozřejmě lidé, kteří bydlí v drahém nájmu. Liší se to individuálně. Ale tam je nutné myslet na to, že když bude vyšší spotřeba dlouhodobá, tak to může omezovat investiční schopnosti domácností, že to může omezovat kvalitu jejich života. Ale u lidí s úplně nejvyššími příjmy stropy k motivaci nestačí.

U 80 % společnosti budou motivující a u nějaké části budou motivující méně. Stropy vždycky musí fungovat tímto způsobem, nemůžou motivovat všechny.

Senát schválil možnost zastropovat ceny energií. Vláda bude muset vydat nařízení s nejvyššími cenami

Číst článek

Napadá vás, jaká konkrétní opatření by pomohla nějaké konkrétní domácnosti? O kolik například snížit energetickou náročnost?
Domácnosti se liší schopností investic. Ty vysokopříjmové můžou spotřebu výrazně snížit tím, že investují do fotovoltaiky, tepelných čerpadel, izolací apod. Mají investiční potenciál. Díky tomu mohou mít i menší celkovou spotřebu, než měli minulý rok. Pro chudší domácností jsou takové rádcovské weby.

Třeba ČEZ má jeden web Šetřím.cz, který ukazuje vysoký potenciál toho, když omezíte teplotu topení. Velmi se to liší u domácností, které mají malý byt dobře zaizolován. Tím ušetříte jednotky tisíc ročně. Ale třeba domácnosti, které bydlí ve velkém domě, který je špatně zaizolovaný, tím mohou ušetřit i 25 000 ročně. To je zásadní.

Poté jsou tam i věci jako snížení teploty ohřevu vody, nastavení ledničky nebo myčka. Ta může i šetřit, protože šetří vodou. Sušička naopak přidává. Takové věci jako efektivně větrat, abyste větrali kratší dobu a intenzivně, nemít radiátory obložené nějakými věcmi a záclonami, aby byt vytápěly efektivně.

To jsou věci, které když se sečtou, tak každá z nich může mít efekt, podle webu ČEZu, vysokých stovek až nízkých tisíců ročně, takže se mohou naskládat v relativně velkou úsporu. Kromě topení tam asi není nějaká zázračná věc, ale spíš kombinace mnoha opatření.

Doba oddlužení se zkrátí na tři roky

Chystá se novela insolvenčního zákona, která chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti na tři roky. Naplňuje vás novela skepsí anebo očekáváním pozitivního vlivu?
Spíš očekáváním, protože poslední novela byla, myslím, v roce 2019 a my jsme říkali, že nebude dostatečná a že tam je příliš mnoho bariér, což byla pravda. Nové zkrácení vychází i z evropské směrnice. Je ale určitě potřeba dělat další kroky.

V prakticky neřešitelné exekuci je 400 000 lidí. Řada z nich žije v pololegalitě s šedými příjmy na ruku. Potřebujeme udělat takový výměnný obchod, kdy se zlegalizují, oddluží a zároveň díky tomu začnou platit vyšší odvody v budoucnosti.

Řada lidí splatila část dluhů, takže oddlužení musíme otevřít, protože v Česku bylo výrazně tvrdší, než je běžné například na západě. Co se týče délky oddlužení, před rokem jsme dělali výzkum, který ukazoval, že délka je důležitá, protože vede k tomu, že lidé během těch pěti let často z oddlužení vypadnou. Takže zkrácení je dobré.

Hlavní bariéry jsou ale ještě jinde. V oddlužení máte výrazně vyšší srážky ze mzdy než v exekuci. Máte tam poplatky insolvenčnímu správci, za pět let se vyšplhají asi na 60 000. Je tam řada dalších bariér, které odrazují chudší lidi, protože někteří z nich si nemůžou dovolit vyšší splátky. Je nutná úprava i těchto parametrů.

‚Syn je nemocný, byla jsem s ním doma, asi proto mi oddlužení nevyšlo.‘ Zájem o insolvence v Česku klesá

Číst článek

Zatím tedy platí, že jen málo dlužníků, kterým hrozí exekuce, zkusí zažádat o insolvenci?
Velká část z nich o té možnosti ani neví. Je to stejný problém jako v příspěvku na bydlení. 40 % lidí říkalo, že o něm ani neví nebo neví, jak si o něj zažádat. Myslím si, že kdyby měl exekutor povinnost člověku, který je v insolvenci například pět a více let, tu informaci poslat i s požadovanou žádostí, tak by se počet žádostí obrovsky zvedl.

Máme bariéry v tom, že lidé ani neví, jak se z té situace dostat. Na druhou stranu si musíme přiznat, že musí existovat i kontrola a tvrdost.

Dnes je problém v tom, že lidé si nejsou jistí, jestli se oddluží, protože konec procesu je v zákoně definován velmi nejasně. Pokud nesplatíte 30 %, tak o tom rozhoduje soud. Takže nemáte jistotu, což také odrazuje. Ale výměnou za zmírnění by tam měla být jasnější a větší kontrola insolvenčního správce, omezení případů, kdy si lidé vedle toho vydělávají načerno.

Neměl by být nějaký větší důraz na rozlišení dlužníků?
Určitě. Hlavní problém celého systému exekucí je, že srážky se vypočítávají z příjmu, který přiznáte. U důchodce je jeho příjem malý. Když jste v chudém kraji a máte základní vzdělání nebo nějaké fyzické postižení, tak také nemůžete mít vysoký příjem.

A když je tam vysokoškolák v Praze a má minimální mzdu, tak tam by podle mě mělo být nějaké právo insolvenčního správce říct, že by dlužník minimální mzdu mít neměl. Kdyby byla taková metodika, která rozlišuje typy dlužníků, tak by to pomohlo.

Druhé milostivé léto začíná. Podle organizace Člověk v tísni může pomoci desítkám tisíc lidí

Číst článek

Češi se bojí inflace i jaderného konfliktu

Průběžně doplňujeme unikátní průzkum, který začal za doby vrcholící covidové vlny. Ptáte se lidí i na to, z čeho mají v těchto dnech největší obavy?
Ptáme se na to od března a je vidět nárůst obav z nukleárních hrozeb, ať už z jaderného konfliktu, tak z toho, že na Ukrajině někdo vyhodí do povětří elektrárnu.

Viděli jsme velký nárůst obav z jaderných rizik, která jsme v diskusi na dlouhou dobu upozadili. Bezpečnostní obavy z toho, že válka se rozšíří i do zbytku našeho regionu, narostly a vzrostly i obavy z inflace, které samozřejmě existovaly už od března, ale dnes obavám dominují.

Které tři hlavní druhy obav lidé mají?
Většina z nich by řekla, že má strach z inflace buďto obecně, nebo z nějaké specifické, například u energií. Pětina až třetina lidí uvádí i bezpečnostní hrozby. Část má strach z covidu, ale ten po mírné letní vlně spíše odeznívá. Taková letní vlna ta spíše odeznívá.

Zdá se ale, že nějaká podzimní vlna se začíná zase vlnit…
My ji nevidíme, protože se moc netestuje, takže musíme spíš doufat, že se to neprojeví hospitalizacemi. Protože když netestujete, a v Česku se prakticky netestuje nebo se testuje velmi málo, to onemocnění nevidíte.

Někteří chemikové dělají analýzu podle odpadních vod, kde je virus vidět. Zátěž třeba v Praze jako relativně vysoká. Raději si dejme pozor. Rozhodně u doktora nebo v MHD.

Jan Pokorný, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme