Co čeká českou armádu v roce 2023? Oslavy na Letné, rozhodnutí o stíhačkách i naděje na finanční jistotu
Když se v minulých letech hledalo, kde by mohl stát ušetřit, škrtaly se mezi prvními peníze pro resort obrany. V letošním novoročním projevu premiér Petr Fiala (ODS) naopak označil rozvoj armády za vládní prioritu. Na vojáky čeká například převzetí německých tanků leopard nebo amerických vrtulníků. Jejich nadřízení zase vyhlížejí záruku stabilního rozpočtu, který by měl zajistit návrh zákona o financování obrany.
„Bez rozpočtu není armáda,“ zopakovala Jana Černochová (ODS) na bilanční tiskové konferenci v polovině prosince. Vojáci mohou plánovat, co chtějí, bez politické vůle a financí ale zůstanou jejich požadavky jen na papíře.
Politickou vůli dohnat letité podfinancování armády - zejména pod vlivem války na Ukrajině - Česko nyní má, jak znovu potvrdil v novoročním projevu premiér Petr Fiala (ODS).
Válka na Ukrajině, české předsednictví i energetická krize. Připomeňte si první rok vlády Petra Fialy
Číst článek
„Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silni a železnic ani vzdělávání našich dětí, tedy oblasti, které naše vláda považuje za svoji letošní prioritu,“ řekl.
Naděje na financování
V roce 2023 hospodaří ministerstvo obrany s rozpočtem 111,8 miliardy korun, což představuje 1,5 procenta HDP. Oproti loňskému roku, kdy mělo k dispozici 89,1 miliardy korun, jde o nárůst o 22,7 miliardy. Ze 111,8 miliardy korun půjde přímo armádě 80,3 miliardy.
V září 2022 představilo ministerstvo obrany návrh zákona o financování obrany, který - pokud úspěšně projde legislativním procesem - zakotví povinnost státu vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP, což se Česko zavázalo splnit v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu nejpozději do roku 2025.
Na začátku ledna 2023 návrh zákona schválila vláda, teď zamíří do Sněmovny, Senátu a později k podpisu prezidentovi.
Jak dál se stíhačkami?
Peníze budou potřeba. Před Českem totiž leží rozhodnutí, čím nahradit stíhačky JAS-39 Gripen, které si pronajímá od Švédska. Pronájem končí v roce 2027, respektive v roce 2029 při využití dvouleté opce.
Aktuálně jedná ministerský tým vedený Blankou Cupákovou, vrchní ředitelkou ekonomické sekce na obraně, s USA o nákupu 24 nadzvukových letounů 5. generace F-35.
Ucházet se o tyto letouny od americké firmy Lockheed Martin se česká vláda rozhodla na základě doporučení armádních odborníků, kteří vycházeli, kromě vlastních analýz, také z podkladů od expertního střediska Severoatlantické aliance Joint Air Power Competence Centre.
Náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka několikrát řekl, že letoun F-35 není „jen stíhačka“.
Jsou F-35 lepší než gripeny? ‚Je to nejmodernější a nejvýkonnější bojový letoun,‘ shodují se odborníci
Číst článek
„Je to létající velitelské středisko, které představuje kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ popsal novinářům při návštěvě Čáslavi, kde sídlí taktické letectvo české armády.
Pokud by se Česko s Američany dohodlo, zaplatí ministerstvo obrany za stroje více než 100 miliard korun, uvedla pro Seznam Zprávy šéfka týmu Cupáková. Šlo by tak o největší armádní nákup v historii.
Čas má ministryně Černochová, kterou vláda jednáním s Američany pověřila, do 1. října 2023. Pokud se do té doby nepodaří smlouvu vyjednat, bude se muset hledat jiné řešení. Černochová už v minulosti naznačila, že v takovém případě by mohly být gripeny opět ve hře. Tentokrát Gripen E, který patří do 4,5. generace.
Nákup BVP na spadnutí
Dalším velkým výdajem bude nákup bojových vozidel pěchoty, který po letech průtahů „rozsekla“ vláda, když na konci června 2022 zrušila původní tendr na nákup z roku 2018 a následně vláda pověřila Černochovou, aby jednala přímo se švédskou vládou o pořízení bojových vozidel CV90 od firmy BAE Systems.
Nezávazné memorandum o dodávce pásových bojových vozidel CV90 podepsalo Česko se Švédskem a BAE 21. prosince 2021.
„Memorandum potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90,“ řekla k tomu Černochová. O smlouvě jako takové se bude jednat v první polovině roku 2023.
Česko má zájem o celkem 210 vozidel. Jejich pořízení by podle posledního vyjádření ministryně mělo vyjít na 51,684 miliardy korun. Nové stroje jsou určené pro 7. mechanizovanou brigádu.
První leopard je doma
Česko se zavázalo do 1. ledna 2026 vybudovat mechanizovanou brigádu těžkého typu. Součástí 7. mechanizované brigády je také 73. tankový prapor Přáslavice. Právě tankisté se letos mohou těšit na převzetí 14 tanků Leopard 2A4 a jednoho vyprošťovacího vozidla Bpz3 Büffel, které Česko dostalo darem od německé vlády za vojenskou pomoc, kterou Česko poslalo Ukrajině.
Vláda požádala unii o proplacení pomoci Ukrajině. 3,2 miliardy chce použít na modernizaci armády
Číst článek
„Klíčky“ od prvního leopardu si ministryně Černochová převzala 21. prosince 2022, zbylých 13 přijede do Česka během roku 2023. Vyprošťovací vozidlo pak v roce 2024.
Podle aktuálně platné Koncepce výstavby armády by v roce 2030 měli vojáci už jezdit na nových tancích, které nahradí současně užívané modernizované tanky T-72M4CZ. Těch má česká armáda 30.
Ministerstvo v květnu 2022 avizovalo, že zahájí jednání o nákupu dalších až 50 tanků Leopard nejnovější verze 2A7+. Resort aktuálně zpracovává studii ohledně nákupu nových tanků.
„V tuto chvíli zpracováváme studii, která vyhodnocuje technickou specifikaci a která bude zároveň určovat další postup při budování tankového vojska,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.
Ministryně Černochová již dříve řekla, že se nabízí nákup dalších leopardů, ale nevyloučila ani například oslovení Jižní Koreje, která nabízí stroje K2 Black Panther.
Do Česka také v roce 2023 dorazí první z dvanácti vrtulníků, které si objednalo od amerického výrobce Bell. Osm víceúčelových strojů Venom a čtyři bitevníky Viper nahradí bitevníky Mi-24/35. Nadto dostane Česko darem osm dalších.
Nábor pro 21. století
Velký důraz nejen na modernizaci, ale také na vojáky, kteří stroje ovládají, klade náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka, který převzal vedení armády 1. července 2022.
„Technika, modernizace bez lidí je nic. Lidi jsou klíčem ke všemu. Války nevyhrávají stroje nebo zbraně. Války vyhrávají lidé a my potřebujeme mít lidi adekvátně připravené. K novému konceptu válčení i pro nové platformy, které pořizujeme,“ zopakoval Řehka za prvního půlroku ve funkci několikrát.
Zavolejte rekrutérovi z obýváku. Armádní virtuální náborové centrum bude hotové na jaře, říká Zelinka
Číst článek
Pro rok 2023 počítá ministerstvo obrany s 28 134 vojáky z povolání a 4 500 členy aktivních záloh. Podle posledních oficiálně dostupných čísel resortu v roce 2021 mělo Česko 26 928 vojáků. Usnadnit cestu do uniformy má od roku 2023 virtuální náborové centrum. Tím chce armáda posunout nábor do 21. století.
„Celý web i aplikaci zamýšlíme jako ‚mobile first‘ (návrh uživatelského rozhraní, který vychází ze skutečnosti, že lidé konzumují internetový obsah pomocí chytrých telefonů, pozn. red.), budou tam prvky gamifikace, minimálně jedna 3D vojenská simulace. Chceme také nastavit nějakou míru soutěživosti,“ popsal v červenci 2022 serveru iROZHLAS.cz plukovník Ivo Zelinka, který měl projekt na starosti. Zelinka je od 1. ledna 2023 novým vedoucím armádního tiskového oddělení.
Oslavy a úkol pro všechny
Začátek roku 2023 znamenal kromě narozenin samostatné republiky také 30 let od vzniku české armády.
„Armáda se posunula úplně radikálně jinam. Na začátku 90. let to byla stará armáda braneckého typu, která vyšla z Československé lidové armády, jež byla nástrojem totalitní moci. A najednou se přerodila v armádu demokratického státu,“ popsal pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz Řehka.
Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu
Číst článek
Vojáci si uplynulé tři desítky let, během kterých se Česko stalo součástí největší obranné aliance na světě NATO, připomenou jednak na konci ledna ve Vojenském historickém ústavu a potom také na den ozbrojených sil, tedy 30. června, oslavami na Letné.
„Jsme opravdu v bezprecedentní míře bezpečí, pohodlí a prosperity, to jsme nikdy neměli. Ale co je na tom trošku nebezpečné, je to, že někteří lidé to začali považovat za samozřejmost a myslí si, že je to něco nárokového, že se tak prostě narodíte a ono se to tak stane, že na to máte nárok. Tak to není. O to se musíte zasloužit a musíte o to neustále bojovat,“ zhodnotil Řehka.
V tomto duchu - tedy že obrana státu je záležitostí všech, nikoliv jen ozbrojených sil - budou i nové české strategické dokumenty, na jejichž přepisu se nyní pracuje na ministerstvech zahraničí a obrany.
Chystá se nová Bezpečnostní strategie, Koncepce zahraniční politiky, Obranná strategie, Dlouhodobý výhled pro obranu a na něj navazující Koncepce výstavby armády.
Vláda, která si revizi těchto dokumentů vytyčila ve svém programovém prohlášení, by je měla schválit do konce roku 2023.
To není hra na válku. Jak se čeští dobrovolníci připravují na další misi do ukrajinského Bachmutu
Číst článek
„Jako první by měla být schválena nová Bezpečnostní strategie, což je zastřešující dokument, a to do léta 2023. Následně v rychlém sledu vláda schválí i všechny ostatní,“ popsal pro iROZHLAS.cz Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany, který má akci za resort obrany na starost.
„Ministerstva zahraničí a obrany jsou gestory, ale do přípravy dokumentů jsou zapojeny i všechny ostatní relevantní resorty. Zajišťování bezpečnosti a obrany není pouze úkolem ‚silových‘ ministerstev a bezpečnostních složek, ale celé vlády, všech resortů a společnosti jako celku. To bude také hlavním sdělením nových strategických dokumentů,“ dodal Jireš.
Obranná strategie se dle jeho slov bude zabývat kromě vojenských také nevojenskými předpoklady obranyschopnosti: odolností celé společnosti, průmyslovými kapacitami nebo strategickou komunikací.
Novou bezpečnostní strategii nedávno představily USA nebo Japonsko.
