Armáda na konci ledna vyřadila jeden ze dvou vrtulníků vládní letky. Chybí náhradní díly
Na konci ledna armáda uzemnila jeden ze dvou vládních vrtulníků Mi-8S. Skončila jeho životnost. K přeletům na kratší vzdálenosti má vláda k dispozici poslední stroj, který má sedačky za sebou jako v civilním letadle. V loňském roce oba vrtulníky využili vládní i vojenští činitelé k sedmadvaceti letům. Jejich provoz pak vyšel i se cvičnými hodinami na 17 milionů korun.
„Budeme dělat motorovou zkoušku, funkčnost toho systému,“ říká kapitán vrtulníku major Zdeněk Heuschneider a podává reportérce Radiožurnálu sluchátka.
Desítky budíků, páček a popisky v azbuce – tak vypadá kokpit ruského vrtulníku Mi-8S. Všechno je mechanické, počítač nebo digitální displej tady není ani jeden.
„Přezkouším rozetky... takže měniče, indikátory, hydraulika, čerpadla, protipožární systémy...,“ vypočítává palubní technik Martin Zinner úkony, se kterými před letem vypomáhá. Dosáhne totiž na palubní desce i tam, kam se kapitán nedostane
„Rádia máme zapnuté. Takže já volám věž. Počet osob na palubě šest,“ volá pilot a dostává naopak od věže do sluchátek informace o povětrnostních podmínkách a povolení ke startu.
Chybí náhradní díly
Listy vrtulníku se postupně začínají otáčet a postupně zrychlují. Asi po dvanácti minutách se vrtulník zahřeje a technici ho mohou definitivně odstavit. Motor prolijí olejem, stroj zatím zůstane na přistávací ploše.
Armáda potřebuje ruské náhradní díly, počítá i s případnou odvetou Moskvy za sankce
Číst článek
„Vrtulníky řady ‚Mi‘ žádné hangáry nepotřebují, může celoročně parkovat venku. Tenhle vrtulník patří k těm nejspolehlivěším v naší armádě, co jsme měli. Je to jednoduchou, robustností konstrukcí, která zajišťuje provoz za jakýchkoliv podmínek,“ popisuje kapitán Heuschneider.
A proč ho tedy vlastně armáda vyřazuje? Podle palubního technika Martina Zinnera za to může skutečnost, že pro vrtulník už není možné sehnat náhradní díly.
„Má trošku odlišné motory oproti Mi-17, které ještě provozujeme. Tyto náhradní díly už se nikde nevyrábějí, ani v Rusku. Už je nejsme schopni generálkovat, v tomto smyslu už proto dolítal,“ doplňuje.
Podle kapitána Hauschneidera je není možné vyrobit v Česku: „Turbohřídelový motor je skutečně vrchol techniky, nic takového se v Čechách vůbec nedělá. A ta současná logistika nákupu z bývalých republik Sovětského svazu, kde se tyto vrtulníky vyráběly, je tak složitá a drahá, že už to prostě do budoucna není možné.“
Interiér
Je ale možné nahlédnout do interiéru vrtulníku, kde se přepravovali ještě donedávna třeba politici. Výška je zhruba 170 centimetrů, uvnitř jsou sedačky seřazeny v řadách. Připomíná to letadlo. A dokonce je tady k dispozici i stoleček.
Čeští vojáci dostali první materiály k bojovým helikoptérám z USA. Jedná se hlavně o náhradní díly
Číst článek
„Tohle je VIP verze vrtulníku, většinou využívaná pro 14 cestujících a jednu letušku či stevarda,“ popisuje kapitán.
Po „uzemnění“ jednoho ze strojů Mi-8S už tak zůstane k dispozici pouze jeden jediný. I proto vládní letka získá náhradu. „Přestavují se dvě Mi-17, které jsou novější, do transportní varianty pro pasažéry. Formát sedaček, jaký vidíme tady, bude přenesen právě i tam,“ dodává.
Vrtulníky Mi-17 upravuje státní podnik LOM Praha. Podnik by měl upravený stroj představit v polovině letošního roku. Vyřazený vrtulník Mi-8S by si pak v příštím roce mohli lidé prohlédnout v leteckém muzeu Kbely.
