Armáda spustila stipendijní program pro středoškoláky. Jen v Rakovníku chybí tři sta vojáků

Průměrný věk českého vojáka je 38,5 roku, a armáda se proto snaží hledat způsoby, jak pro službu v uniformě zaujmout mladé lidi. Kromě klasického náboru nově zkouší stipendijní program pro středoškoláky. „Postrádáme především lidi s technickým vzděláním: programátory, elektrotechniky, techniky,“ vysvětluje praporčík Milan Grund. V rámci pilotního ročníku armádní rekrutéři oslovili osm škol, ambice jsou do budoucna mnohem vyšší.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenská hudba i výsadkové vojsko. Každý své zbraně, jiné úkoly, společný cíl. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit,“ vypočítával náčelník generálního štábu Karel Řehka problémy, se kterými se ozbrojené síly potýkají, na každoročním velitelském shromáždění, které proběhlo minulý týden.

Na nedostatečné počty vojáků šéf armády upozorňoval již opakovaně. A přestože ruská invaze na Ukrajinu vyvolala zájem o službu v uniformě, šlo jen o dočasné zvýšení počtu přihlášek.

Loni armádu opustilo 900 vojáků. Nové zájemce motivují dětské sny, covidová nejistota a vlastenectví

Číst článek

A tak v době nízké nezaměstnanosti musí armáda přemýšlet, jak do svých řad nalákat nové zájemce.

Jednou z cest by podle plukovnice Ivy Bednářové z armádní Agentury personalistiky mohl být nový stipendijní program pro středoškoláky, který armáda spustila letos v září.

„Jedná se o první, pilotní ročník a musíme otestovat, jak to bude fungovat,“ říká Bednářová, která má na starosti doplňování ozbrojených sil ve všech kategoriích, ať už jde o nábor profesionálních vojáků, studentů Univerzity obrany, nebo aktivní zálohy.

„Snažíme se vyplnit mezery, tedy místa, která v armádě nejvíc chybí. Postrádáme především lidi s technickým vzděláním: programátory, elektrotechniky, techniky,“ vysvětluje rekrutér Milan Grund, který objížděl školy v Karlovarském a Středočeském kraji a nový stipendijní program studentům prezentoval.

Vliv filmů a sebereflexe

Přednáška rekrutérů na škole je první krok, kdy studentům vysvětlí podmínky programu, ale také to, jak práce vojáka z povolání skutečně vypadá.

„Mladí jsou hodně ovlivnění filmy a vnímají hlavně ty atraktivnější pozice. Každý druhý pak chce být odstřelovač nebo pilot, takže se v nich snažíme vzbudit i jakousi sebereflexi, aby stáli nohama na zemi,“ říká praporčík Grund.

Řehka: Armáda se primárně musí chystat na válku velkého rozsahu. Situace je vážná

Číst článek

Dva až tři týdny po setkání se rekrutéři studentům znovu ozvou a zjistí, u koho zájem přetrvává. Konkrétně na Karlovarsku se původně přihlásilo osm studentů, do programu nakonec ale vstoupili jen dva.

„Nezjišťujeme, proč si to rozmysleli. Ale myslím, že problémem mohou být určité předsudky vůči armádě mezi jejich rodiči. Ti si ještě pamatují armádu, jaká byla před listopadem 1989, otcové námi oslovených studentů možná absolvovali základní vojenskou službu a tak dále. Dnešní armáda je ale jiná, apolitická, moderní, stojí na demokratických základech,“ ujišťuje Grund.

Student, který již oslavil osmnácté narozeniny a rozhodne se do stipendijního programu vstoupit, se může těšit až na pět tisíc korun měsíčně. Na oplátku se zavazuje, že absolvuje vyšetření ve vojenské nemocnici, úspěšně projde fyzickým přezkoušením a řádně ukončí školu. Následně ho čeká odsloužit v uniformě dvojnásobek doby, kdy pobíral stipendium.

„Fyzické přezkoušení je možné několikrát zopakovat, dokud člověk nedostuduje. Na začátku zjistíme, jak na tom je, a když napoprvé neprojde, spojí se s ním náš tělocvikář a  vytvoří mu sportovní plán,“ vysvětluje Grund péči o stipendistu.

Než student podepíše smlouvu, má možnost se zajet podívat přímo na útvar, kam po maturitě či vyučení a kurzu základní přípravy ve Vyškově nastoupí. Když si s místním velitelem „plácne“, personalista mu pomůže vybrat konkrétní pozici.

,Války nevyhrávají stroje, ale lidé.‘ Česká armáda trpí nedostatkem personálu. Shání posily ve všech oborech

Číst článek

Sen i jistota

Do prvního ročníku se zapojilo osm středních škol a učilišť technického zaměření z Karlovarského a Středočeského kraje a do stipendijního programu byli nakonec přijati čtyři studenti, kteří zamíří ke třem útvarům: k logistům do Rakovníka, ke 4. brigádě rychlého nasazení do Žatce a na dopravní letiště do Kbel.

„Já mám k armádě vztah už od malička,“ vysvětluje Jakub Hoch ze střední průmyslové školy v Ostrově.

„Původně jsem chtěl na vojenskou střední školu, ale ve 14 letech jsem ještě nebyl moc fyzicky aktivní, tak jsem šel studovat informační technologie a teď se mi naskytla perfektní příležitost dostat se přes stipendijní program do armády. Ani jsem nad tím neuvažoval a šel jsem do toho,“ popisuje mladý muž.

Ze třídy se prý původně hlásili ještě další tři spolužáci, on jediný vytrval. K úspěšnému absolvování fyzického přezkoušení Jakubovi chybí „pár kliků“. Nepochybuje ale, že by je do konce školního roku nezvládl natrénovat.

„Už dříve jsem plánoval jít k vojenské policii, protože tam byl kamarádův otec,“ vysvětluje svou motivaci Lukáš Petr, který na stejné škole jako Jakub studuje na autotronika.

Piloti se na F-35 snadno přeučí, říká nový velitel vojenského letiště v Čáslavi

Číst článek

Zatímco na Jakuba čekají u 41. mechanizovaného praporu v Žatci, Lukáš nakonec zamíří k logistům do Rakovníka. Na službě v armádě ho láká prý hlavně jistota, kterou mu státní instituce může nabídnout. Oba mladíci se pak shodují, že se jim líbí vidina, že hned po maturitě mají jisté zaměstnání.

Konkurence je velká

Kromě spolupráce rekrutačních pracovníků a ředitelů škol jsou důležití také velitelé jednotlivých armádních útvarů.

„Nejvíc chybí ti s elektrovzděláním, řidiči, opraváři, strojaři, tedy lidé nejen manuálně zruční, ale aby o tom, co dělají, dokázali i přemýšlet,“ říká podplukovník Tomáš Gubáš, který stojí v čele rakovnického praporu podpory nasaditelných sil neboli logistů.

Protože je Gubášova jednotka, která má mít ideálně 660 vojáků, naplněná jen z poloviny, snaží se oslovovat mladé lidi v regionu i nad rámec stipendijního programu.

„Jsme v kontaktu se školami u nás, ale i s těmi v Praze, Berouně nebo Příbrami. Také jsme letos poprvé uspořádali akci Staň se příslušníkem praporu podpory nasaditelných sil na 24 hodin, kdy jsme ukázali dvacítce studentů, co obnáší práce logisty,“ popisuje podplukovník Gubáš svůj přístup k náboru.

Cílem nového stipendijního programu je do budoucna oslovit všechny technicky zaměřené střední školy.

Finanční ohodnocení a větší kompetence. Jak si poradit s nedostatkem zdravotních sester?

Číst článek

Jenže armáda není jediná, kdo má o lidi s technickým vzděláním zájem, a praporčík Milan Grund dodává, že konkurence je vysoká. Stejnou skupinu studentů se totiž snaží zaujmout také civilní firmy se svými vlastními stipendijními programy.

„Naše nevýhoda oproti civilnímu sektoru je, že my jako armáda můžeme se studentem podepsat smlouvu, až když je mu 18 let, což bývá většinou na konci třetího ročníku, kdežto civilní firmy mají možnost studenty oslovit klidně už v prváku,“ říká praporčík Grund.

„Nicméně armáda je státní sektor. Problémy, jaké měly soukromé firmy za covidu, se nás nedotkly. U nás se dá v rámci pracovní doby sportovat, máme jazykové vzdělávání, volno na studium. V armádě je prostě každý den jiný,“ odpovídá na otázku, proč by podle něj mladý člověk měl dát přednost uniformě před pohodlnějším civilním zaměstnáním.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme