,Války nevyhrávají stroje, ale lidé.‘ Česká armáda trpí nedostatkem personálu. Shání posily ve všech oborech
Česká armáda stárne – podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je průměrný věk vojáka 38 a půl roku. Souvisí to i s tím, že po zrušení základní vojenské služby vstupují lidi do armády v pozdějším věku – zhruba kolem 25. narozenin. Vojsku také chybí nejrůznější profese. Poté, co letos v únoru začala válka na Ukrajině, ale zájem o práci v armádě vzrostl.
„Strýc byl u psovodů a řekl mi, ať jdu k psovodům, že mi chybí disciplína a že jsem nevychovaný,“ popisuje důvody svého zájmu o pozici v armádě Matěj Hubatka.
K práci psovoda ho také přemlouval děda. „Také mi pořád říkal, že mi chybí vychování. Kde ze mě udělají chlapa, když pořád říká, že jsem ve 23 letech kluk? Tak jsem poslal přihlášku sem,“ líčí své zkušenosti Hubatka.
Možného nebezpečí smrti na bojišti se neobává. „Umřeme jednou všichni. Záleží na tom kdy,“ dodává.
Další zájemkyní je Jana Strapková. Ta přišla do rekrutačního střediska už podruhé. „Teď uvidím, jestli to bude možné posunout někam dál,“ namítá Strapková, která je vystudovanou všeobecnou sestrou.
„Situace, která se ve světě děje, mi dala podnět k tomu, abych s tím mohla také něco udělat a něco dát společnosti,“ přibližuje své důvody Strapková.
Z rekrutačního střediska míří zájemci o práci v armádě na lékařskou prohlídku. Musí projít psychotesty a nesmí mít závažnější zdravotní problémy – třeba vysoký krevní tlak, cukrovku, astma nebo špatné jaterní testy. Například brýle na některých pozicích nevadí, vše ale posuzuje lékařský komisař, říká praporčík Libor Smékal.
„Na konci říkáme uchazeči, zda může, nebo nemůže vykonávat služební poměr. Od toho je posudek o zdravotní způsobilosti,“ líčí Smékal.
Podle generálního štábu stoupl letos zájem o službu v armádě oproti loňsku o osm procent. Do konce září přišlo do rekrutačních středisek 3600 lidí, o skoro 300 víc než loni, z toho zhruba pětina pak nastoupila k profesionálům nebo k aktivním zálohám.
Nábory nových sil
Mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová upřesnila, že na začátku října zaměstnávalo ministerstvo obrany 27 tisíc lidí, z toho 23 tisíc vojáků z povolání, kteří můžou být okamžitě nasazeni do akce. Do roku 2030 by jich chtěla armáda nabrat další sedm tisíc. Na nábor nových sil se chce zaměřit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Letecké opravny Malešice by se letos mohly dostat do zisku. Nově servisují i západní techniku
Číst článek
„Technika, modernizace bez lidí je nic. Lidi jsou klíčem ke všemu. Války nevyhrávají stroje nebo zbraně. Války vyhrávají lidé a my potřebujeme mít lidi adekvátně připravené k novému konceptu válčení i pro moderní platformy, které pořizujeme,“ vysvětluje Řehka.
Armáda shání kuchaře, řidiče, mechaniky, spojaře nebo zdravotníky. Podle ministryně obrany Jany Černochové z ODS potřebuje armáda lidi všech profesí.
„Trápí nás to třeba u leteckých mechaniků, u leteckého personálu, u personálu, který by měl umět opravovat těžkou techniku. Nejde jenom o bojová vozidla pěchoty, ale samozřejmě i tanky, se kterými také počítáme,“ popisuje ministryně obrany.
Naopak velký zájem o práci v armádě mají IT specialisté – mimo jiné etičtí hackeři, kteří prověřují informační systémy a snaží se je ochránit, nebo bezpečnostní analytici.
„Je opravdu velký zájem. Jakékoliv pozice otevřeme, tak nemáme problém je nějakým způsobem naplnit. Lidí, kteří se hlásí, je většinou víc, než potřebujeme, takže si můžeme vybírat,“ říká velitel Kybernetických sil a informačních operací – generál Miroslav Feix. Armáda plánuje mít do roku 2030 celkem 30 tisíc profesionálních vojáků a dalších deset tisíc lidí v aktivních zálohách
