Pivo, ilustrační foto. Zdroj: Profimedia.

Délka zdravého života Čechů za 50 let téměř nevzrostla. Vážná nemoc je potká po šedesátce

Jan Boček a Veronika Hlaváčová |

Čtěte dále

Žijeme déle, ale ne ve zdraví. Prodlužujeme délku stonání, Švédové délku zdravého života. Co musí Česko udělat pro to, aby se vydalo skandinávskou cestou?

Čeští muži se dnes dožívají v průměru 76 let. Zdraví je ovšem podle průzkumu Eurostatu opouští už v 61 letech. Zbylých 15 let žijí se závažnou nemocí nebo jiným zdravotním problémem, který je zásadně omezuje.

Ženy žijí déle – střední délku života mají 82 let – ale i je zdraví opouští velmi brzy, v průměru v 62 letech. V nemoci prožijí 20 let.

A právě délka života ve zdraví je u nás tradičně nízká. Přestože se od roku 2005 mírně zvýšila, v dlouhodobém horizontu spíše stagnujeme.

Délka (zdravého) dožití v Česku

„Udělali jsme si šetření, které srovnávalo českou a švédskou populaci mezi roky 1962 a 2010,“ řekla Radiožurnálu náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. „V té době jsme měli dokonce lepší pozici než švédská populace, ta měla hodnoty kolem 62 let. Od té doby zvedli délku zdravého života o devět let, my jsme zůstali na stejné hodnotě.“

Střední délka života přitom v obou zemích od počátku šedesátých let vyrostla přibližně o devět let. „Znamená to, že ve Švédsku se podařilo prodloužit zdravý život, u nás stonání,“ glosuje Jan Holčík, profesor sociálního lékařství v penzi.

Eurostat, Mezinárodní zdravotnická organizace ani další organizace nesbíraly data o zdravé délce dožití ve srovnatelné metodice hlouběji do minulosti, proto ukazujeme až kvalitní data z let 2005 až 2017.

Omezit dostupnost alkoholu?

Důvody pro českou stagnaci jsou podle Šteflové známé.

„Je to neukázněností české populace a nerespektováním doporučení, která s rizikovým chováním souvisí,“ vysvětluje. „To platí jak u dětí, tak u dospělých. Máme 60 procent lidí s nadváhou a 30 procent s obezitou, to jsou hlavně muži. Podíl kuřáků v populaci sice v mezinárodním srovnání není nejvyšší, ale snižuje se jen pozvolna.“

„Tolerance k užívání alkoholu je už v dětském věku, naše děti vévodí svým vrstevníkům v tomto riziku. Takže i když říkáme, že zdraví je pro nás životní hodnota, úplně si ho nevážíme,“ dodává Šteflová.

Švédové podle ní uspěli i díky tomu, že omezili přístup k alkoholu a cigaretám. „Největší zdravotní zátěží jsou dnes chronická neinfekční onemocnění: kardiovaskulární, onkologická, respirační, diabetes nebo obezita,“ tvrdí Šteflová. „A ta jsou z 80 procent ovlivněna výživou, pohybem, pitím alkoholu, kouřením a životním prostředím. Nechci říct, že jde jen o restrikci, ale možnosti nákupu alkoholu a tabáku jsou u nás a ve Švédsku prostě jiné. Možná že tohle je cesta, kterou bychom měli jít.“

Jinde vidí příčiny Olga Marková, 1. viceprezidentka České asociace ergoterapeutů.

„Jako problém vidím primární péči, kterou v Česku zajišťuje víceméně praktický lékař,“ řekla Radiožurnálu. „V zahraničí, dobře to funguje třeba v Nizozemsku, je do primární péče zapojený celý tým, včetně třeba terénní sestry a ergoterapeuta. Jakmile se u člověka začnou fyzické a kognitivní funkce zhoršovat, tak jdou třeba k němu domů a řeší, jak jeho prostředí nastavit, aby mohl vykonávat svoje aktivity.“

Problém je podle ní v nedostatku podpory, kterou mohou klienti v domácím prostředí čerpat. „V současné době není možné ze zdravotního pojištění platit třeba návštěvu ergoterapeutů u klientů doma, a to je velká škoda. S tím souvisí také neustálé návraty klientů do nemocnic. Jakmile klient do zdravotního systému jednou vstoupí, těžko ho pak dostáváme znovu ven, neumíme ho vrátit k aktivnímu životu,“ dodává Marková.

Výše zmínění Švédové dnes žijí ve zdraví nejdéle z celé Evropy. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou na tom Češi lépe, drží se přibližně uprostřed pelotonu.

Mezinárodní srovnání je nicméně třeba brát s rezervou: přímo Eurostat, podle jehož metodiky se data v šetření EU-SILC sbírají, upozorňuje, že „mohou být zatížena kulturními rozdíly“. „Závažný zdravotní problém,“ na který se výzkumníci ptají, může mít v každé zemi mírně odlišný význam. Možné metodologické problémy dobře popisuje web Demografie.

Muži své problémy ignorují déle

Otázku vyvolává malý rozdíl v délce zdravého života mezi oběma pohlavími. České ženy sice žijí v průměru o šest let déle než muži, v délce zdravého života jsou na tom ale velmi podobně. Čím to je?

U celkové délky života je odpověď převážně sociální, nikoliv biologická: muži mají ve většině zemí světa kratší život proto, že se častěji v mládí vystavují nebezpečí a později žijí nezdravě.

Náměstkyně ministra zdravotnictví naznačuje, že u zdravé délky života je příčina podobná. „Odpověď může být v tom, že hodnota zdraví je u mužů nižší, zvlášť ve srovnání se zahraničním. Nicméně odborně to neumíme vysvětlit,“ přiznává.

Jednoduchá odpověď pravděpodobně neexistuje, příčina je složitější a zahrnuje řadu faktorů. Jedním z nejvýznamnějších může být to, že muži své problémy častěji ignorují a k lékaři se vydají až v pokročilé fázi nemoci. Vnímaná délka života s nemocí je pak u mužů kratší.

Takový závěr naznačuje celosvětová studie Světové zdravotnické organizace. „Ukazuje se, že u stejné nemoci se muži vyhýbají lékaři častěji než ženy,“ zní jeden ze závěrů zprávy.

„Například u zemí s častým výskytem HIV se muži nechají méně často testovat na virus nebo podstupují léčení. Častěji také na AIDS umírají. Podobná je situace u pacientů s tuberkulózou.“

Britský Guardian zase popisuje, proč muži často dostávají lepší lékařskou péči než ženy.

To, že Češi – a muži zvlášť – své zdraví opomíjejí, chce náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová změnit.

„Zodpovědnost za vlastní zdraví by se měla dostat i do úhradového mechanismu,“ vysvětluje. „Je to hodně těžké téma; sankční opatření pro ty, kdo se nechovají zdravě, u nás asi neprojdou, i když v jiných zemích ano. Takže to je spíš o benefitech a pobídkách, které budou motivovat lidi, aby více chodili na preventivní prohlídky a využívali screeningové programy.“

„Švédský příklad ukazuje, že s lidmi jde pracovat, musíme je více motivovat, více informovat. To považuji za nadějné,“ říká náměstkyně.

Jan Boček a Veronika Hlaváčová