Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký

Diplomaté se podílejí na bezpečnosti Česka. Patří k nim i David Konecký, ředitel zahraničněpolitického odboru ministerstva zahraničí, který spolupracoval na českém sankčním zákonu. Aktuálně je na něm jen jedno jméno. „Nechceme jakkoli varovat osoby nebo subjekty, proti kterým naše sankce mohou mířit. Aby se na to nepřipravily,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz, proč nemůže ani naznačit, koho se diplomaté chystají na seznam „nominovat“.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Konecký

Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Minulou středu vláda zrušila Rusku bezplatné užívání některých pozemků v České republice. Co to bude prakticky znamenat?
Komunikace ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) byla jednoznačná. Rušíme bezplatné užívání, očekáváme placení nájmu, očekáváme kroky ruské strany, víc se k tomu asi říct nedá.

Jaká je budoucnost ruské ambasády v Česku? Během patnácti měsíců ruské invaze na Ukrajinu několikrát proběhla debata, proč ji Česko neuzavře.
To je věc, která se kontinuálně vrací, otazník, proč mít ambasádu státu, který v této chvíli jednak vede agresivní válku v Evropě a jednak je vnímán Aliancí a námi jako přímá bezpečnostní hrozba.

Moskva hrozí Česku odvetou za zpoplatnění pozemků využívaných ruskou ambasádou

Číst článek

Odpověď z pohledu ministerstva zahraničí je relativně jednoduchá. Pro nás je to komunikační kanál, který v této chvíli chceme mít otevřený. Žádné rozhodnutí o tom, jakým způsobem dál s tímto kanálem nakládat nějakým restriktivním způsobem, v této chvíli nepadlo.

Chápu to tak, že je potřeba mít nějakou „rezervu“, třeba právě uzavření ambasády, kam by Česko mohlo sáhnout podle toho, jak se bude konflikt Ruska a Ukrajiny vyvíjet?
Obecně platí, že čím víc máte v ruce karet, tím silnější je vaše pozice.

Abychom nevarovali

Od ledna má Česko svůj sankční zákon, který umožňuje zařazovat na národní sankční seznam lidi například kvůli porušování lidských práv. Proč je potřeba, když existují sankční seznamy Evropské unie?
Přijímání sankcí na úrovni Evropské unie či OSN trvá velmi dlouho, v případě Unie se musí shodnou všech 27 zemí. Občas se proto nepodaří nějaké jméno prosadit.

Má to samozřejmě své velké výhody, když přijmete sankce na úrovni Evropské unie, uplatňují se ve všech 27 členských zemí. Jejich dosah je pak mnohem širší.

My jsme chtěli mít možnost, jak dosáhnout sankcionování určitých osob, byť to nebude v tak širokém formátu. S ruskou agresí vůči Ukrajině se přidal další argument, proč bychom takový (sankční) zákon měli mít. Mimo jiné proto, abychom v Česku případně mohli postihovat ruské osoby a ruské majetky.

David Konecký

David Konecký je kariérní diplomat na ministerstvu zahraničí, kde se věnuje hlavně bezpečnostní politice. Od března 2018 na ministerstvu zastává pozici zahraničněpolitického ředitele a je také zástupcem vrchního ředitele sekce bezpečnostní a multilaterální. Má zkušenosti z politického a bezpečnostního výboru EU v Bruselu, stejně tak pracoval na politické sekci české delegace NATO tamtéž.

Náš cíl je ale vždy dostat tu osobu na sankční seznam EU, aby byl dopad vyšší. Zapisování na národní seznam je z pohledu sankčního zákona vnímáno spíše jako výjimka, která se používá ve chvíli, kdy to považujeme za velmi důležité.

Například proto, že nevnímáme jako realistické, že o navrhovaném jménu bude rychle rozhodnuto, nebo považujeme za důležité, abychom se k nějakému jménu přihlásili. Což je třeba konkrétně důvod, proč jsme jako první jméno pro český sankční seznam vybrali patriarchu Kirilla. To je velmi symbolické.

Popište trochu ten proces. Když si na sankčním oddělení ministerstva připravíte návrh jména, které chcete přidat na sankční seznam, co se děje dál?
Návrh projedná meziresortní pracovní skupina, která k návrhu jména přijme stanoviska, ale nemusí ho schválit, poté předkládáme návrh vládě a ta o něm rozhodne.

Vláda může rozhodnout dvěma způsoby. Buď jméno zařadí rovnou na národní sankční seznam, který potom najdete na stránkách ministerstva zahraničí, anebo rozhodne o tom, že jméno předložíme do EU, to potom na českém sankčním seznamu zveřejněno nebude.

Koho dalšího budete na sankční seznam navrhovat?
To nemohu říct a důvod je jednoduchý. Nechceme jakkoli varovat osoby nebo subjekty, proti kterým naše sankce mohou mířit, aby se na to nepřipravily.

Zatím máme na českém sankčním seznamu pouze jedno jméno. Navrhli jste na vládu nějaká další?
Další proces opravdu nebudu komentovat.

Co pro člověka prakticky znamená zařazení na národní sankční seznam?
V zásadě to jsou dvě věci: osoba nesmí vstoupit na území České republiky a je jí zmrazen veškerý majetek. Současně se zmrazením majetku je zakázáno přímé či nepřímé poskytování jakýchkoliv výhod té osobě. To souvisí s obstavením účtů a kontrolou různých plateb.

Nedávno přišel tým ruského opozičního politika Alexeje Navalného se zjištěním, že v Česku má majetek rodina Rusa, který má byznys ve zbrojním průmyslu. Jeho rakety zabíjejí Ukrajince. Co na to říkáte?
Naše reakce na to je taková, že vyzýváme kohokoliv, kdo má nějakou informaci, která je využitelná pro sankční proces, aby nám ji poskytl. My ji zaznamenáme a vyhodnotíme.

Nabízí se otázka, proč na to nepřišlo Česko, ale tým Navalného?
Toto nebudu komentovat.

Není to selhání?
Jako selhání to nehodnotím.

Čína jako velké téma

Tento týden ministerstvo zahraničí spustí kampaň, která má ukázat, jak se diplomaté podílejí na zajišťování bezpečnosti. O co jde?
Pokud byste se podívala na klasickou definici diplomacie, tak by to bylo prosazování zájmů mírovými prostředky, jednáním a diskusemi.

Diplomacie hraje zásadní roli, pokud jde o spojenecké svazky a mezinárodní prostředí, ať už je to naše zastoupení při NATO, nebo při Evropské unii.

Obrana země není úkol jen pro vojáky. Možnost mobilizace ze zákonů nezmizela, říká Jireš z obrany

Číst článek

Klíčové k zajištění národní bezpečnosti jsou armáda, policie a zpravodajské služby, nicméně role diplomacie je například v tom, abychom získávali informace ze zahraničí o tom, jak se to zajišťuje jinde. To může fungovat jako inspirace anebo jako informace, čemu můžeme čelit u nás doma vzhledem k tomu, co přichází ze zahraničí.

Cítíme, že musíme více vysvětlovat, jaká je role diplomacie a ministerstva zahraničí v bezpečnostní politice a v prosazování českých bezpečnostních zájmů.

Budeme se snažit jednoduchým způsobem na sociálních sítích přiblížit práci diplomatů. Současně chceme ukázat, že práce diplomatů je spojená s bezpečností i z druhé strany. To znamená, že diplomaté působí i v ne úplně bezpečnostně jednoduchých oblastech, jako je naše ambasáda v Kyjevě.

Ta je ve velmi těžké situaci, protože naši kolegové pravidelně odcházejí do krytu, ale provádějí tam velmi důležitou práci i z pohledu bezpečnosti Česka.

Na ministerstvu zahraničí aktuálně píšete nejdůležitější český strategický dokument: bezpečnostní strategii. Ta má být hotová do poloviny roku. Stíháte to?
Jsme ve velmi pokročilé fázi. Na pracovní úrovni je ten text de facto hotový. Musí ho schválit na výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, kterému předsedá ministr Lipavský, potom bezpečnostní rada státu a poté vláda. Polovina roku je velmi realistický horizont.

V nové bezpečnostní strategii budou Rusko a Čína uvedeny jako bezpečnostní hrozby s tím, že postoj k Rusku a Číně bude přece jen rozdílný, jako třeba ve Strategickém konceptu NATO. V čem se to bude lišit?
Konkrétní formulace budeme vysvětlovat, až dokument bude veřejný. Když se podíváte na původně platnou bezpečnostní strategii z roku 2015, tak od roku 2015 se stala řada velkých změn.

Jasně a konkrétně. Česko poprvé označí Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozbu

Číst článek

V původní bezpečnostní strategii se o Číně vůbec nemluví. V současné době je Čína samozřejmě velké bezpečnostní téma na různých fórech, ať už je to NATO, nebo Evropská unie. Naše bezpečnostní strategie tuto situaci musí odrazit.

Musíme popsat změněné bezpečnostní prostředí, ve kterém ruská agrese, ruská přímá vojenská hrozba i Čína jako bezpečnostní aktér hrají velmi důležitou roli.

Budete v nové bezpečnostní strategii v souvislosti s Čínou více prosazovat důraz na ekonomickou bezpečnost?
Toto je obecně jedna z věcí, kterou je nezbytné jednak vysvětlovat, ale jednak bude v bezpečnostní strategii odražena. Říká se tomu komplexní nebo všezahrnující přístup k bezpečnosti.

Vidíme to na naší každodenní zkušenosti: pokud nepromítneme bezpečnostní zájmy do ekonomických vztahů, tak se může stát, že skrz různé závislosti, jako byla energetická závislost na Rusku, sami sebe vystavujeme velmi významným bezpečnostním hrozbám, ale také situacím, jako je zpomalení ekonomiky, zásadní růst cen energetických surovin a tak dále.

Co konkrétně tam bude napsáno, to teď komentovat nebudu. Ale znovu říkám, že ekonomická bezpečnost je jedna z velkých zkušeností, kterou jsme kolem ruské agrese vůči Ukrajině udělali.

Znamená to tedy, že Česko zaujme přísnější postoj k Číně?
Toto bych nechtěl komentovat, protože je to zjednodušení. Chtěl bych se vyhnout zkratkovitým výrokům. Vnímám, že je poptávka po tom, abychom velmi jednoduše a jasně řekli, co je vlastně náš postoj k Číně a co pro nás Čína znamená z bezpečnostního hlediska.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme