Na drahých potravinách vydělává stát. To by nevadilo, kdyby hospodařil lépe, říká zástupce obchodníků
Globální ceny potravin už desátý měsíc klesají, v Česku se ale zvedly meziměsíčně o čtyři procenta a porostou i v únoru. Česko má DPH na potraviny 15 %. Předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina by vítal nižší ceny potravin, ale uznává, že daňové změny by stát připravily o příjmy. Poslanec Petr Bendl z ODS chce počkat na výsledky analýz, kdo v celém řetězci má jaké zisky a zda jsou přiměřené.
„Ano, měli bychom se srovnat cenově s Polskem, aby lidé nemuseli jezdit za levnými nákupy do zahraničí,“ upřesňuje Březina, který je také předseda skupiny COOP provozující síť prodejen potravin.
Česko má DPH na potraviny vyšší než jiné státy Evropy, pomohlo by daň snížit? Debatují Předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina a Petr Bendl (ODS)
Místopředseda sněmovního zemědělského výboru a bývalý ministr zemědělství Bendl navíc předpokládá, že kdyby se zcela odstranilo DPH na potraviny, někteří obchodníci by jen zvýšili své marže. „Musíme tedy hledat jiné řešení.“
„Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba některé úrovně DPH sjednotit, například u piva máme asi devět úrovní zdanění, jinou na točené, jinou na alkoholické a tak dále. Proto vláda připravuje zjednodušení daňových úrovní a asi na jaře s nějakým návrhem přijde,“ říká politik.
Případné změny sazeb DPH budou rozpočtově neutrální, řekl Stanjura. Cílem je zjednodušení
Číst článek
Předseda sjednocení daně na potraviny podporuje. „Ale s tím, že by se snížení DPH nepromítlo do cen u obchodníků úplně nesouhlasím. V rámci retailu je mnohem větší konkurence, než je třeba v potravinářství nebo zemědělství. Takže pokud by to někdo promítl, byli by to především obchodníci, kde je tlak největší.“
„Problém vidím v tom, že zahraniční řetězce tu mají až 80 procent podílu na trhu a pro ostatní je docela těžké fungovat. Například ziskovost COOPu je dlouhodobě pod dvěma procenty, takže to není o možnosti výrazně si snižovat marže a ceny. Pokud se podíváme na zisky zemědělců a potravinářů, tak tam je to úplně jiné,“ tvrdí Březina.
Kdo na situaci vydělal
To, který článek celého řetězce má jaké zisky, bude vláda prý schopná analyzovat na začátku července. „Jestli je zisk od zemědělce přes zpracovatele až po prodejce 30 miliard před zdaněním a v loňském roce to bylo 20, tak to asi někde bude. K 30. 6. všichni zveřejní účetní závěrky a tak zjistíme, kdo na situaci vydělal a kdo ne,“ doufá poslanec.
Tak jednoduché to nebude, předjímá Březina. „V roce 2022 nejen u potravinářských podniků s vysokými náklady na energie záleželo na tom, jestli měly fixované ceny energií, nebo ne. Spousta zemědělců i potravinářů přiznává, že měli předem nakoupené krmné směsi a fixované ceny energie, takže pak i vyšší zisky. To ale skončilo.“
Je na lidech, zda budou vysoké ceny v obchodech tolerovat, říká šéf potravinářské sekce ministerstva
Číst článek
„Je složitý úkol vlády vyřešit, jak na jedné straně pomoci lidem z krize, na druhé straně mít vyrovnaný rozpočet a zároveň nehýbat s daněmi. Ale věřím, že to vláda zvládne. Bude hledat zjednodušení daní, ale také aby tyto změny byly daňově neutrální,“ ujišťuje Bendl.
Je také třeba spočítat, kolik vyšší ceny potravin přinesly státu. „Stále řešíme, jestli vydělali zemědělci, potravináři, nebo obchodníci, ale DPH je 15 procent a když výrobek zdražil, tak jestli na tom někdo vydělal, byl to především stát. Mně by to nevadilo, kdyby stát hospodařil s jiným výsledkem, než hospodaří,“ konstatuje Březina.
„Souhlasím, že kdyby stát měl vyrovnaný rozpočet, tak debata nebude tak supervážná. Stát má sice vyšší příjmy, ale roste zároveň tlak na provoz státu, důchody, zdravotnictví a sociální oblast a ty také musíme řešit. Proto bude muset najít něco mezi,“ shrnuje těžký úkol, který čeká vládu, Bendl.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
