Žárovky, výtahy i teplá voda. Úřady hledají způsoby, jak šetřit na elektřině a plynu
Česko se chystá na úspory energií. Šetřit s plynem a elektřinou budou muset nejen domácnosti a firmy, ale také státní instituce. Server iROZHLAS.cz jich oslovil tři desítky, aby zjistil, jaká opatření plánují. Zaměstnanci některých úřadů se budou muset teple obléct, zvyknout si na nové osvětlení nebo častěji chodit po schodech, protože třeba ministerstvo dopravy hodlá omezit provoz některého z páternosterů.
Zaměstnanci státních úřadů se budou muset do práce s přicházejícím podzimem teple obléct. Úspory totiž chce většina institucí, které oslovil server iROZHLAS.cz, hledat při vytápění kanceláří a chodeb.
„Zaměstnanci by měli dodržovat doporučenou teplotu v kancelářích 20 °C, na chodbách 15 až 18 °C. Snížení teploty v místnosti o jeden stupeň znamená úsporu až šest procent energie na vytápění,“ popisuje mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Podobnou taktiku volí třeba i ministerstvo dopravy, Ústavní soud nebo Česká národní banka.
Recept Hradu, Senátu a sněmovny, jak šetřit: teplota 15 stupňů, na toaletách studená voda
Číst článek
„Budovy ČNB jsou vybaveny inteligentním systémem měření a regulace, není tedy pro nás problém teploty v prostorách sledovat a v reálném čase s nimi pracovat,“ doplňuje její mluvčí Petra Vodstrčilová.
Úřady věnují pozornost také samotnému topení. „Provádíme chemické čištění otopných větví, které výrazně zvyšuje účinnost vytápění,“ vysvětluje Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí.
A na řadu přicházejí i úpravy nebo výměny kotlů. „Ministerstvo zdravotnictví si dalo v tomto roce za cíl mimo jiné vyměnit topné zdroje v kotelně za úspornější,“ potvrzuje mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Ministerstvo chce kvůli únikům tepla vyměnit v budově také okna. A resort dopravy zmiňuje aspoň posílení jejich izolace. S tím souvisí i zateplení budov, v minulosti do něj investoval třeba Český hydrometeorologický ústav.
Kromě tepla počítají některé úřady také s úsporami vody. Ústavní soud třeba začal od letních prázdnin šetřit tím, že omezil cirkulaci teplé vody pouze na provozní dobu.
Žárovky a výtahy
Pracovníci některých státních institucí si kromě nižších teplot v kancelářích budou muset zvyknout také na nové osvětlení. „Na ministerstvu zahraničních věcí proběhla kompletní výměna konvenčních svítidel za LED svítidla,“ říká mluvčí resortu Mariana Wernerová.
Ministerstvo financí zároveň upravuje i režim samotného svícení. „Schodiště a chodby zhasínáme centrálně a svítíme na nich pouze v době, kdy je tma a zároveň v budovách hlavní provoz. Na místech, kde je to možné, jsou umístěna přítomnostní čidla,“ přibližuje Šimon Blecha z tiskového oddělení.
Lidé potřebují vidět, že se omezuje i veřejná sféra. Stát by měl jít v úsporách příkladem, myslí si Prokop
Číst článek
Národní památkový ústav pak kromě výměny žárovek omezil třeba i dobu nočního nasvětlování památek.
Část zaměstnanců bude muset začít chodit po schodech, místo toho, aby si užili jízdu výtahem. Ministerstvo kultury chce jejich provoz omezit. A resort dopravy hodlá zastavit provoz některého ze tří páternosterů v budově.
Úspory elektřiny hledají úřady také u spotřebičů. „Mezi úsporná opatření patří omezení provozu některých energeticky náročných elektrických zařízení, typu přímotopů,“ uvádí příklad mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Některé instituce pak upozorňují, že mohou mít problém zvyšující se ceny elektřiny a plynu vůbec zaplatit.
„Užší provozní rozpočet Ústavního soudu, z něhož se hradí energie, byl v letošním roce snížen o deset procent. Totéž se týká i rozpočtu na rok 2023. Kompenzace dramaticky rostoucích cen energií nám poskytnuty nebyly, a proto je zřejmé, že současný nárůst cen energií nedokážeme rozpočtově pokrýt,“ varuje mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Záleží na lidech
Zda úřady uspoří na energiích, hodně záleží i na jednotlivých pracovnících. Například policie proto podle svého mluvčího Ondřeje Moravčíka připravuje informační kampaň, která má lidem připomenout tipy, jak šetřit.
Na vlastní náklady pokácet a přivézt. Lesy ČR nabízí palivové dříví formou samovýroby
Číst článek
A ministerstvo vnitra připravilo dokonce interní pravidla. „Zaměstnanců se týkají především jednoduchá beznákladová opatření – zákaz soukromých spotřebičů, pravidla větrání, zhasínání světel mimo pracovní dobu, vypínaní spotřebičů ve stand-by (pohotovostním) režimu a podobně,“ vyjmenovává mluvčí resortu Hana Malá.
Opaření, která mají vést k úsporám, chtějí pak některé úřady kontrolovat. „V případě běžného užívání objektů jsou připraveny zásady pro větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, snížení teploty teplé užitkové vody a v neposlední řadě zásady používání elektrických spotřebičů a osvětlení. K tomu bude zaveden také systém kontrol dodržování přijatých opatření,“ přibližuje Simona Cigánková z ministerstva obrany.
Spotřebu energií hlídá také Generální finanční ředitelství. „Průběžně provádíme monitoring prostřednictvím energetika, který sleduje spotřeby energií v objektech užívaných finanční správou, určuje budovy s vysokou spotřebou energií a zavádí cílená opatření,“ vysvětluje mluvčí Lukáš Heřtus.
Home office ano, nebo ne?
Jednotlivé úřady také přistupují rozdílně k možnosti práce z domova. „Výkon práce z domova, tzv. home office, je už nyní umožněn zaměstnancům, jejichž náplň práce to dovoluje,“ popisuje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.
Zaměstnanci jiných úřadů ale z domova pracovat nemohou. Někde by to ani nedávalo smysl, například u vězeňské služby.
Home office si úředníci vyzkoušeli zejména během covidového období. Česká pošta proto přidává srovnání, kolik lidí pracovalo z domova tehdy a kolik jich je nyní. „V době covidových lockdownů pracovalo na home office celkem 2190 zaměstnanců, což představovalo osm procent zaměstnanců. Aktuálně v srpnu pracovalo na home office 540 zaměstnanců,“ upřesňuje mluvčí Matyáš Vitík.
Solární panely, zelené střechy
Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí chystá montáž fotovoltaiky, Správa státních hmotných rezerv, Česká národní banka nebo ministerstvo životního prostředí už solární panely na střechách některých svých budov mají.
Elektřina za šest korun a plyn za tři. Vláda určila maximální ceny energií pro domácnosti
Číst článek
„Vyrobená elektrická energie se plně spotřebovává na část zabezpečení chodu technologií umístěných v budově,“ vysvětluje Ondřej Charvát z tiskového oddělení resortu.
Ministerstvo životního prostředí chce do dvou let vytvořit i takzvané zelené střechy, které bývají zcela nebo částečně pokryté trávou, květinami, keři nebo stromy.
„V létě se tím zmírní celkové zahřívání budovy, v zimních měsících se zmírní únik tepla,“ vysvětluje Charvát.
Některé úřady ale přemýšlejí ještě dál, třeba Český statistický úřad. „Potenciál energetických úspor je také ve využití odpadního tepla z chlazení sálu se servery,“ nastiňuje mluvčí Jan Cieslar.
Čekání na novou budovu
Státní úřady ale někdy mívají problémy s opravami nebo modernizacemi budov. „Bohužel vzhledem k častému umístění budov v památkových zónách nebo přímo jejich památkové ochraně není instalace fotovoltaické elektrárny často realizovatelná,“ podotýká mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.
Podobně mluví také Veronika Hešíková z ministerstva pro místní rozvoj: „Jelikož sídlíme v památkově chráněných objektech, jsou zásadní změny v jejich provozu mnohdy velmi finančně náročné nebo nejsou realizovatelné vůbec.“
A Nejvyšší kontrolní úřad pak řeší zcela jiný problém. Do oprav nechce investovat, protože budova, ve které sídlí, není jeho. „Vzhledem k tomu, že NKÚ sídlí v budově, ve které je v pronájmu, nemůže zatím aktivně úspory připravovat. To se změní v polovině příštího roku, kdy se NKÚ přestěhuje do nového sídla, jež je díky lepším technologiím výrazně úspornější,“ popisuje mluvčí kontrolorů Hana Kadečková.
Zafixované ceny
Zvyšování cen energií se ale některých institucí nemusí ještě několik let dotknout. Ministerstvo zemědělství nebo resort vnitra si je totiž v minulosti zafixovaly.
Chudé nemůžeme nutit jít až na dřeň. Šetřit energiemi musí i vysokopříjmoví, upozorňuje ekonom
Číst článek
„Aktuální zdražování energií se ministerstva vnitra pro letošní a příští rok netýká, neboť resort v roce 2021 uzavřel dvouletý kontrakt na elektřinu a plyn se zafixovanou cenou, která je mnohonásobně nižší, než je v současné době cena obvyklá,“ upřesňuje mluvčí resortu Hana Malá.
Ministerstvo obrany také nastínilo, jaký plán připravuje, pokud by do Česka přestal zcela téct ruský plyn. A resort by tak o cennou surovinu přišel.
„Při vyhlášení stavu nouze půjde o opatření s výraznějšími dopady na činnost. Ministerstvo obrany má zpracovaný seznam objektů, kde může dojít k útlumu vytápění s tím, že v tomto případě je snížení teplot navrhováno nad rámec nařízení vlády. Jedním z doporučení je také koncentrace pracovníků na pracovištích či využití práce z domova,“ přibližuje Simona Cigánková z resortu obrany.
Kolik chtějí ušetřit?
Některé úřady už mají představu, kolik by díky opatřením mohly ušetřit. „Ministerstvo dopravy chce uspořit na spotřebě energií patnáct procent pro období září 2022 až březen 2023,“ upřesňuje mluvčí resortu František Jemelka.
Ministerstvo zdravotnictví, které plánuje výměnu oken či žárovek nebo úpravy v kotelně, vypočítává také úspory do budoucna. „Tyto všechny akce uspoří již v roce 2022 nemalé náklady na elektřinu a plyn. V dalších letech očekáváme úsporu v řádu dvacet procent a vyšší,“ uzavírá mluvčí Ondřej Jakob.
Jak šetřit energiemi, doporučuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
