OVĚŘOVNA: Svastika ve znaku finského letectva? Nemá nacistickou symboliku, přesto ji už neužívají

V souvislosti se vstupem Finska do NATO se řetězovými e-maily, ale třeba i na ruskojazyčných serverech šíří fotografie finských vojáků s prapory, na nichž je jasně identifikovatelná svastika. Podle připojených popisů jde údajně o důkaz finských sympatií k nacismu. Jak ale vysvětlují serverem iROZHLAS.cz oslovení odborníci, Finsko užívalo symbol dávno před jeho zneužitím nacisty. Z vlajek i letadel definitivně zmizel před třemi lety.

Ověřovna! Praha/Helsinki Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finská svastika nemá nic společného s nacismem. Sahá desítky let před její zneužití nacistickým Německem | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Takže nejenom Bandera party... To je výsměch, nebo to myslí vážně s tímto znakem vstoupit do NATO? ? Při jejich návštěvě budeme vyvěšovat vlajky s hákovým křížem?! Asi jsme naivní nebo pomýlený, nebo to potvrzuje pomalu postupující fašizaci v Evropě a zřejmě i u nás... Hákový kříž mají ve znaku od roku 2020,“ píše autor řetězového e-mailu, který se s žádostí o ověření dostal i do schránky Ověřovny.

„Původ finské svastiky je starší než nacistický symbol a nijak se k němu nevztahuje. Ačkoliv byli Finové v průběhu 2. světové války spojenci nacistického Německa, nehrály krajní pravice ani rasistické ideje ve Finsku nijak významnou roli.“

Tomáš Masař (odborník na finské dějiny)

Jeho přílohou je pak PDF dokument se sérií tří, několik let starých fotografií finských příslušníků letectva s prapory, na nichž je jasně rozpoznatelná svastika. Fotografie se šířily internetem už mezi lety 2019-20. Aktuálně je využívají především ruskojazyčné servery v souvislosti se vstupem Finska do Severoatlantické aliance (NATO).

Jsou ale podobné fotografie opravdu důkaz, že Finové sympatizují s nacismem? Jak vysvětlují pro server iROZHLAS.cz odborníci na Finsko a bezpečnost, je to nesmysl. K obrázkům totiž chybí nutný kontext, který osvětluje symboliku svastiky ve finském prostoru. Ta sahá desítky let před samotnou historii nacismu.

„Původ finské svastiky je starší než nacistický symbol a nijak se k němu nevztahuje. Ačkoliv byli Finové v průběhu 2. světové války spojenci nacistického Německa, nehrály krajní pravice ani rasistické ideje ve Finsku nijak významnou roli,“ říká odborník na finské dějiny Tomáš Masař z Ústavu světových dějin Univerzity Karlovy.

Už od vzniku Finska

Svastika se do znaku finského letectva nedostala, jak píše autor řetězového e-mailu, po roce 2020. Naopak ji od tohoto roku definitivně ze znaku letectvo vyřadilo. „Tento symbol finské letectvo opravdu užívalo do léta 2020. Z letadel svastika zmizela už v roce 2017,“ vysvětluje Masař. Server iROZHLAS.cz psal o události například zde.

Grafický rozdíl

Mezi nacistickou a finskou svastikou je rozdílů více. Nejen časový – Finsko tento symbol užívalo téměř dvacet let před nástupem nacismu v Německu. Ale i grafický, jak upozorňuje Tomáš Masař z Univerzity Karlovy.

„Finská svastika je oproti té nacistické modrá, je pootočena o 45° – místo diagonální orientace u nacistické má ta finská orientaci horizontální. A v případě u Gallen-Kallelova symbolu (který Finsko využívá) se vlastně nejedná o svastiku, ale spíše gammadion, což je vlastně svastika s kratšími rameny,“ říká Masař.

Podle odborníka na ozbrojené síly a transatlantickou obrannou politiku Tomáše Kučery z Univerzity Karlovy ale začalo postupné odstraňování symbolu už po roce 1945.

„V rámci denacifikace byl tento velmi viditelný symbol stažen. Zůstal ale na vlajkách a znacích různých podřízených organizací včetně velitelství leteckých sil. A protože tento symbol nemá ve finském kontextu s nacismem nic společného, necítilo letectvo dlouho potřebu se tohoto tradičního symbolu zbavovat,“ vysvětluje.

Masař pak nevidí ve finské svastice, na rozdíl od té, kterou využívají kultury indoevropských národů, žádný hlubší význam. Odborníci se shodují, že v severské zemi jde o tradiční symbol, který vešel v užívání díky nárůstu popularity v Evropě na přelomu 19. a 20. století.

„Zřejmě jako první použil ve Finsku tento symbol finský národní malíř Akseli Gallen-Kallela (1865-1931) na jednom ze svých obrazů v roce 1889. Jednalo se o triptych o dívce Aino na motivy finského národního eposu Kalevala. Později se motiv takzvaného gammadionu (někdy též nazývaného tetraskelion nebo fylfot) objevuje i v Gallen-Kallelově návrhu na Řád kříže svobody, který vznikl krátce po vyhlášení nezávislosti Finska v březnu 1918 a dodnes je součástí prezidentské standarty,“ popisuje Masař.

Dar z občanské války

Proč byl ale tento symbol tradiční právě pro finské letectvo? A proč jej takovou dobu zachovávalo? Podle obou odborníků se symbol váže k prvnímu letadlu, které samostatný finský stát po svém vzniku v roce 1918 získal.

„Nedlouho po vyhlášení nezávislosti na Rusku (6. prosince 1917) vypukla ve Finsku občanská válka mezi konzervativními bílými a levicovými rudými. Bílí měli příznivce logicky i mezi finskou aristokracií a ta zase měla těsné rodinné vazby na švédskou šlechtu. A právě švédský hrabě Eric von Rosen daroval finské bílé armádě 6. března 1918 první letadlo, které na sobě mělo modrý hákový kříž v bílém poli, což hrabě považoval za symbol štěstí,“ říká Masař.

Nový emblém finských vzdušných sil - svastiku nahradil v roce 2017 | Zdroj: Profimedia

To ostatně potvrzuje i Kučera. „Svastika, indický symbol štěstí, byl zvlášť populární u letců. Když finské letectvo získalo v roce 1918 letadlo od švédského šlechtice, nechal tento symbol na letoun namalovat. Jednak proto, že šlo tehdy o populární emblém a zároveň i proto, že se s ním pojilo štěstí, které tito letci potřebují,“ říká odborník s důrazem na rok 1918. „Tehdy o nacismu nikdo neměl ani tušení,“ podotýká na poznámku, že hrabě Von Rosen měl o dvě desítky let později přeci jenom vazby na přední nacisty.

„Od tohoto prvního letadla pak symboliku převzala všechna následující a finské letectvo i ozbrojené síly svastiku používaly až do roku 1945,“ doplňuje kolegu Masař, podle kterého symbol nejprve zmizel z letadel a postupně i z insignií a dalších symbolů jednotek. Svastiku v emblému nakonec nahradil okřídlený orel.

Kučera dodává i důvod tohoto rozhodnutí. „Svastika je svastika. Ten význam, který se s tím aktuálně pojí, už nemůže vyvážit benefity spojené s hodnotou etablovaných tradic. To nemohli už nadále přehlížet ani Finové,“ uzavírá.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme