10 z 18 členů vlády dá kladné stanovisko k ratifikaci Istanbulské úmluvy. Ta odsuzuje násilí na ženách
Vláda by mohla dát kladné stanovisko k ratifikaci Istanbulské úmluvy. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál oslovil všech osmnáct členů vlády s dotazem, zda by ratifikaci Istanbulské úmluvy podpořili. Většina je připravena jí dát kladné stanovisko a návrh poslat na projednání Parlamentu. Úmluvu by mohla vláda projednat již v dalším týdnu.
„Jako Piráti jsme jednoznačně pro ratifikaci úmluvy ze strany EU, stejně jako České republiky jako takové,“ sdělil redakci iROZHLAS.cz ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
„Jako vláda jsme se navíc v programovém prohlášení k boji proti domácímu násilí zavázali a sliby je nutné dodržovat. Považujeme za důležité ratifikaci schválit i ze symbolického hlediska. Těžko můžeme vyzývat oběti k odvaze, když by neměli politici ani odvahu jasně se přihlásit k boji proti násilí a k tomu, že je pro ně toto téma klíčové,“ dodal.
Návrh o ratifikaci Istanbulské úmluvy by podle informací serveru iROZHLAS.cz měli také podpořit ministři za TOP 09 a STAN.
„Podle informací, které mi dal pan ministr, by návrh měli podpořit všichni ministři za STAN,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Následně to potvrdil i šéf resortu Vít Rakušan.
Návrh naopak nepodpoří ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ani jeho spolustraník Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí.
Istanbulská úmluva jako nejlepší nástroj k potlačení domácího násilí? Europoslankyně se neshodnou
Číst článek
„Pokud se ratifikace úmluvy dostane na pořad příštího jednání vlády ČR, bod v tento okamžik nepodpoříme. Budeme ale sledovat, jakým směrem se bude ubírat případná debata v Poslanecké sněmovně a Senátu,“ sdělila mluvčí ministerstva práce Eva Davidová.
Kdo se zdržel
Vyjádření se zdrželi ministři za ODS: Martin Kupka z resortu dopravy, Zbyněk Stanjura za finance a ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Podpořit by úmluvu měl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Jeho resort se chtěl k rozhodnutí o úmluvě původně vrátit až za rok. Nakonec ale postoj změnil.
„Ministerstvo kultury se v rámci vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení přiklonilo k variantě 1 (tj. schválení návrhu na ratifikaci vládou a jeho postoupení Parlamentu České republiky – pozn. red.),“ napsala mluvčí Jana Malíková.
O čem je Istanbulská úmluva? Téměř tři čtvrtiny lidí to neví, ukázal průzkum CVVM
Číst článek
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) míní, že by se k úmluvě měli vyjádřit poslanci. „Proto by ji vláda měla předložit Parlamentu,“ sdělil mluvčí premiéra Václav Smolka.
Fiala minulý týden připomenul, že ministerstvo spravedlnosti navrhlo vládě buď schválit úmluvu s návrhem na její ratifikaci Parlamentem, nebo projednávání odložit do příštího roku, případně proces ratifikace zastavit.
„Můj osobní názor je, že by bylo výhodnější, správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci, takže si myslím, že bychom měli Istanbulskou smlouvu předložit skutečně k rozhodnutí Parlamentu,“ řekl dříve předseda vlády.
Co je Istanbulská úmluva?
Česko je jednou z posledních zemí, které neschválily Istanbulskou úmluvu, tedy Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.
Ta byla podle ČTK přijata v dubnu 2011, za vlády ČSSD a ANO byla podepsána o pět let později. Bývalé vlády její ratifikaci odsouvaly vzhledem k tomu, že text dokumentu vyvolává kontroverze.
Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Istanbulská úmluva je také častým terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.
Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií.
Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji než muži obětí domácího a sexuálního násilí nebo také masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na školení zdravotníků, policistů či soudců.
Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně jihoevropských katolických zemí, nedávno také Ukrajina čelící agresi Ruska, které ratifikaci odmítlo stejně jako Bulharsko či Maďarsko.
Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli ji ratifikovalo v roce 2012 jako první ze signatářů.
