Evropská obranná agentura se v posledních dnech snaží od členských států Evropské unie zjistit, jakou munici potřebují nejurgentněji nakoupit. Úřad totiž dostal za úkol zorganizovat společné nákupy munice pro Ukrajinu i na doplnění skladů členských států za miliardu eur. „Pokud vše půjde dobře, tak bychom mohli mít do konce roku první výsledky z těch zakázek,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý.

Rozhovor Praha 19:06 29. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už Evropská obranná agentura vypsala první zakázky a uzavřela první smlouvy na společné nákupy munice?
My jsme dosud udělali základní krok, který spočívá v tom, že se 22 členských států plus Norsko jako partnerský stát připojily k rámcovému projektu na společné pořizování munice. První krok je, aby se státy shodly na tom, které druhy munice potřebují.

Pro zahájení další ofenzívy chybí Ukrajině munice i zbraně, popsal Zelenskyj

Číst článek

Teď speciálně je nejvyšší zájem o munici ráže 155 milimetrů pro těžké dělostřelectvo. Momentálně jsme tedy ve fázi, kdy jednáme s členskými státy o technických specifikacích a o množství.

Pokud všechno půjde tak, jak si představujeme, mohli bychom mít konkrétní představu o potřebném množství a o technických specifikacích do konce dubna. A v průběhu května bychom oslovovali průmysl a uzavírali první kontrakty.

Kdy tedy můžeme očekávat první dodávky munice z těchto společných nákupů pro Ukrajinu?
Co se týče časových horizontů, počítáme, že pokud vše půjde dobře, tak bychom mohli mít do konce roku první výsledky z těch nových zakázek (které jdou nad již existující kontrakty).

Je třeba si uvědomit, že obranný průmysl je momentálně naprosto vytížený, a že firmy speciálně v oblasti munice mají již uzavřené kontrakty na příští dva až tři roky.

Dříve se to tedy stihnout nedá?
Základní logika vytvoření společné poptávky spočívá v tom motivovat průmysl, aby investoval do navýšení kapacit, kde je to možné. Ale řada firem už jede na tři směny a pět nebo sedm dní v týdnu. Je nutno brát to v úvahu.

Do boje, ne do kanceláře. Armáda modernizuje výstroj, vojáci dostanou maskáče v novém střihu

Číst článek

Nějaké zásadnější navyšování výroby nelze očekávat dříve než do nějakých osmi až dvanácti měsíců.

Od firem napříč obranným průmyslem prakticky ze všech zemí slyšíme, že aby se rozhodly investovat do navýšení kapacit, musí mít nejprve středně až dlouhodobou jistotu, že budou mít odběratele, že budou mít zakázky. A k tomu právě směřuje tento projekt.

Obranný průmysl se také, jako každý jiný průmysl, potýká s nejrůznějšími problémy ohledně subdodavatelských sítí, řeší nedostatek základních materiálů, střelného prachu, čipů, sofistikovanějších systémů atd.

Zmínil jste, že do projektu společných nákupů se zatím zapojilo 22 členských států Evropské unie a Norsko. Proč se nezapojily všechny členské státy?
Protože pro některé státy je to velice krátká doba. Potřebují schválit vše potřebné. Předpokládám, že nakonec budeme mít v rámci základního projektu všechny členské státy.

Zájmy členských zemí

Evropská obranná agentura má nakoupit munici za miliardu eur, v přepočtu asi za 24 miliard korun, ze společných evropských peněz, konkrétně z tzv. Evropského mírového nástroje. Kolik munice lze za takovou částku nakoupit? A dá se říct, na jak dlouho by tato munice mohla vystačit Ukrajině?
Není to Evropská obranná agentura, kdo bude nakupovat, jsou to členské státy. Agentura bude zprostředkovávat kontrakty, ale zejména harmonizaci technických parametrů. Za druhé, ta jedna miliarda, která se uvádí, tak to je částka, kterou by měly členské státy dát nějakým způsobem dohromady.

Ministerstvo obrany za rok války poslalo Ukrajině mimo jiné 38 tanků, 13 houfnic i leteckou techniku

Číst článek

A třetí otázka je, zdali ty nákupy půjdou pouze přes Evropskou obrannou agenturu. Anebo zdali tady budou různé doplňkové aktivity, kdy budou skupiny států využívat rámcové smlouvy s obranným průmyslem, které již mají uzavřené. Jsou zde i zájmy některých členských států, které nabízejí svou roli zprostředkovatele i ve vztahu k domácímu obrannému průmyslu.

Je tedy možné, že si ty jednotlivé poptávky různých skupin členských států budou ve finále navzájem konkurovat?
To by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát. My, jako Evropská obranná agentura, bychom chtěli a v tomto ohledu fungovat jako koordinátor, který vytvoří podmínky pro to, aby nedocházelo k nežádoucí konkurenci.

Jde o to, abychom měli co nejrychleji výsledek, aby členské státy mohly doplnit své zásoby a zároveň podpořit Ukrajinu.

U Ukrajiny se nejčastěji mluví o nutnosti rychle dodávat dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, jak jste zmiňoval. Jaké další typy munice bude vaše agentura nakupovat? O co například nejvíce stojí samy členské státy?
V tuto chvíli se soustředíme na tuto ráži (155 mm.), která je naprosto nejdůležitější. Rámcový projekt dává prostor pro celé spektrum munice, ale momentálně se soustředíme na to, co je nejvyšší politickou prioritou.

Vládní letka se rozšíří o menší tryskáče, plánuje armáda. Ministři teď využívají i nákladní letouny

Číst článek

A máte už informace od členských států, jak jsou na tom nyní s vlastními zásobami munice?
Členské státy tyto informace v zásadě nesdílejí, protože to jsou skutečně velice citlivé strategické informace. Máme samozřejmě jakýsi obecný přehled, který pochází spíše z neformálních konzultací, a sice že členské státy se skutečně pohybují se na hraně minimálně přijatelné obranné dostatečnosti.

‚Žádáme o další experty‘

Mimochodem jste na takto obří projekt, o kterém jste ještě před rokem pravděpodobně netušili, že by na vás mohl připadnout, připraveni? Máte například v Evropské obranné agentuře dostatek personálu?
Co se týče zkušeností z minulosti, tak Evropská obranná agentura již fungovala jako koordinátor společných nákupů - před několik lety jsme zprostředkovávali nákup protitankové munice pro systém Carl Gustav.

Jsme zároveň zprostředkovatelem nákupu nejrůznějších služeb, ať už je to satelitní komunikace nebo služby, které se týkají vojenského zdravotnictví v operacích. Tyto nákupy zajišťujeme ve prospěch skupiny členských států. Máme tady i základní tým expertů.

Ale samozřejmě pokud dojde na velkou zakázku, tak vyzýváme členské státy, aby nám alespoň dočasně poskytli experty, a to zejména v oblasti právních služeb souvisejících s takovýmto nákupy a experty v oblasti munice.

Bude Evropská obranná agentura zprostředkovávat nákupy munice pouze od zbrojařských podniků v Evropské unii, nebo i ze zahraničí, například od britských či amerických zbrojovek?
Pravidla jsou daná a jedná se o podniky nebo výrobce z Evropské unie. Ten důvod samozřejmě spočívá i ve snaze podpořit evropský obranný průmysl, který je dlouhodobě podinvestovaný.

NATO musí urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu, myslí si Stoltenberg. Chce jednat s ministry obrany

Číst článek

Takže v rámci současných pravidel v tomto projektu nepočítáme s dodavateli z jiných míst než z Evropské unie.

A není to proti smyslu těch snah dodat Ukrajině munici a doplnit vlastní zásoby co nejrychleji? Sám jste zmínil, že Evropské podniky jsou v tuto chvíli zahlcené.
Je to na členských státech, zda samy budou pořizovat munici z jiných zdrojů než z unijního průmyslu a zda se rozhodnou část této munice dodat Ukrajině. My jsme jako Evropská obranná agentura striktně řízeni pravidly, která učí členské státy.

Žádná nepřijde zkrátka

Zmiňoval jste, že brzy agentura začne oslovovat různé zbrojařské podniky v Evropě. Už je máte vytypované?
Co se týče toho nejurgentnějšího nákupu, to znamená munice ráže 155 mm pro těžké dělostřelectvo, tak v rámci Evropské unie jsme společně s Evropskou komisí nalezli patnáct výrobců v jedenácti státech.

Komisař Breton (Thierry Breton, komisař pro oblast vnitřního trhu, pozn. red.) teď objíždí jednotlivé členské státy a navštěvuje ty zbrojařské firmy. Takže víme, za kým jít. A ta poptávka je tak vysoká, že lze předpokládat, že všichni výrobci se v určitých fázích toho projektu, který je na příštích sedm let, budou moct zapojit.

Jsou na tomto seznamu i podniky z České republiky?
Ano.

Šedivý: Než Rusové spustí velkou ofenzivu, musí doplnit vojska. Mobilizace může začít zítra

Číst článek

Je obranný průmysl Evropské unie v současnosti v lepší, horší nebo stejné kondici, jako obranný průmysl Ruska?
Evropský obranný průmysl je v mnohem lepší kondici, co se týče vyspělosti technologií a inovací. Ruská ekonomika jako celek už nyní funguje jako ekonomika válečná. To znamená, že veškeré průmyslové priority v Rusku jsou napřeny na výrobu v obranném sektoru.

Ovšem eurokomisař Thierry Breton nedávno prohlásil, že i evropská ekonomika by měla přejít do jakéhosi válečného módu.
O tom mluvil prezident Macron už více než před rokem. Řekl, že Evropský obranný průmysl je nutné uvést do stavu válečné ekonomiky. Nejsme ve válce. Nicméně je nutné si uvědomit, že v posledních třiceti letech se poptávka po zbrojním průmyslu ze strany evropských států násobně snížila.

Evropský obranný průmysl proto snížil své kapacity a v zásadě až v posledních několika málo letech ta poptávka a investice do obrany začaly znovu růst.

V obranných investicích jsme měly dvě velké mezery. Ta první vznikla celkem přirozeně po studené válce, kdy se očekával jiný vývoj ve světě, než jakého jsme nyní svědky. Další hluboký dopad pak měla globální finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008.

Nastal obrovský propad v obranných investicích, tím pádem i v poptávce po obranných systémech a průmyslových zakázkách a to vše vedlo ke snížení kapacit průmyslu.

Malé flexibilní jednotky s drony i velká spotřeba munice a ztráty. Jak fungují wagnerovci na Ukrajině?

Číst článek

Nicméně, zpátky k otázce: ten potenciál Evropského obranného průmyslu ve srovnání s ruským skutečně násobně vyšší a to zejména co se týká kvality. A nyní je nutné navyšovat i kvantitu.

Považujete tento projekt společných nákupů za největší výzvu ve vašem dosavadním působení v čele Evropského obranné agentury?
Zcela jistě. Evropská obranná agentura má celé široké spektrum aktivit. Ale toto přišlo jako něco - co do objemu - skutečně nebývalého a ve velice krátké době. Nicméně my jsme dokázali též ve velice krátké době připravit všechny základní smluvní rámce a nyní, to záleží na členských státech.

Post pro Česko?

Server Seznam zprávy začátkem března napsal, že jste jedním z horkých kandidátů vlády na příštího eurokomisaře spolu například s ministry za hnutí STAN Jozefem Síkelou a Mikulášem Bekem. Mluvil s vámi některý z vládních představitelů o této možnosti?
Já se k tomu vyjádřím spíš obecně. Nemyslím si, že jsem horký kandidát vlády. Jsou různé úvahy o tom, k jakému portfoliu příštího eurokomisaře nebo eurokomisařky směřovat ambice České republiky.

A jedna z těch úvah se odvíjí od toho, že po nějakých patnácti letech existence funkce vysokého komisaře pro zahraniční a bezpečnostní politiku je zejména v kontextu války proti Ukrajině načase, aby se tou osobou stal někdo ze střední nebo východní Evropy, tedy z novějších členských států.

Jak se od vás dostalo 3500 střel do raketometů Grad na Ukrajinu? Moskva žádá Srbsko o vysvětlení

Číst článek

Připomeňme, že až dosud posty šéfů unijní diplomacie zastávaly představitelé a představitelky starých členských států, jako Itálie či Španělsko.
Přesně tak: starých a velkých členských států. Takže to je jedna věc. A za druhé, Česká republika měla mimořádně úspěšné předsednictví. I v kontextu toho, že během předsednictví Rusko napadlo Ukrajinu Česká republika hrála velmi důležitou roli.

Součástí té úvahy je zřejmě i to, že mám bohatou zkušenost z působení v mezinárodních organizacích na vysokých postech, ať už je to Severoatlantická aliance nebo Evropská obranná agentura. Rozhodnutí bude samozřejmě na vládě v rámci koaličních jednání.

A vy byste si přál stát se příštím eurokomisařem?
Vzhledem ke své zkušenosti jsem připravený postavit se pozitivně k jakékoliv budoucí výzvě.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít