Šedivý: Než Rusové spustí velkou ofenzivu, musí doplnit vojska. Mobilizace může začít zítra

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině česká vláda probere novou předlohu, která kabinet zavazuje vydávat ročně dvě procenta HDP na obranu – tedy splnit závazek členské země NATO. Hostem polední publicistiky Radiožurnálu byl vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu české armády.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruští vojáci cvičí v Bělorusku

Ruští vojáci cvičí v Bělorusku | Foto: Russian Defense Ministry Press Service | Zdroj: ČTK / AP

Moskva připustila, že při ukrajinském útoku raketami HIMARS zahynulo první den v tomto roce nejméně 89 ruských vojáků, kteří v rozporu s nařízeními použili mobilní telefony. Předtím Rusko uvádělo nižší čísla, zatímco ukrajinská strana neinformovala o stovkách mrtvých a zraněných. Když se na začátek krátce zastavím u toho incidentu v Makijivce v okupované Doněcké oblasti. Samozřejmě je to tragédie pro desítky odvedenců a jejich rodiny, ale řekl byste, že to je i těžká propagandistická rána pro ruské velitelské složky?
Samozřejmě že ano, i když pravděpodobně ten počet obětí není tak velký, jako uvádí Ukrajinci. Možná že bude o něco vyšší, než uvádí Rusové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pancířem

Ale v každém případě je to ukázka neschopnosti a lajdáctví ve velitelském sboru ruské armády a je vidět, že to má z našeho pohledu pozitivní, z hlediska ruského negativní odezvu ve sdělovacích prostředcích, mezi blogery, kteří jasně popisují, že došlo k zásadnímu selhání ve velitelském sboru, který vůbec něco takového neměl dopustit.

Za této situace ukrajinské zdroje spekulují, že ve čtvrtek by mohla být v Rusku vyhlášena všeobecná mobilizace. Je to podle vás představitelné?
Kdo ví, jestli zrovna zítra začne v Rusku mobilizace, ale ten trend, který byl nastartován už před několika měsíci, dokonce před první vlnou mobilizace v Rusku, tak ukazuje na to, že Rusové budou muset mobilizovat v každém případě ještě jednou, ne-li dvakrát do té doby, než se válka rozhodne.

Jestli nezačnou zítra, tak začnou možná za měsíc, za dva. V každém případě před tím, než Rusové spustí několikrát ohlašovanou velkou ofenzivu, o které mluví i Ukrajinci, tak budou muset svá vojska doplnit ještě jednou.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý | Foto: Michal Šula/MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Bezpilotní prostředky a kyberobrana

A teď už k tomu, co chce uzákonit česká vláda, tedy k plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. Jakou výzbroj teď armáda nejvíc potřebuje? Bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata opakovaně uváděl, že zvláště chybí bojová pásová vozidla pěchoty.
Je to dáno tím, do jaké míry se koncepce výstavby armády České republiky a její modernizace skutečně realizovala a kolik těch projektů se zpomalilo.

Rusko oznámilo zničení 35 raketometů HIMARS. Ukrajina jich ale dostala pouze 20

Číst článek

Ano, asi největší problém je dneska v pořízení bojových vozidel pěchoty, což představuje téměř 52 miliard korun. Je to skutečně asi největší investice do armády v poslední době, kterou jsme provedli. Ale armáda potřebuje i řadu dalších, jiných prostředků.

Velmi často uvádím, že do současné doby není ozbrojena brigáda rychlého nasazení obrněnými transportéry Pandur a to jsme začali někdy v roce 2006, což je podle mě úplná ostuda, která by se neměla do budoucna opakovat.

Budeme pokračovat a musíme pokračovat v zavádění bezpilotních prostředků a bezposádkových prostředků, které armáda také potřebuje v celém spektru své organizace. Umělá inteligence, kybernetická obrana a kybernetická ofenzivní technologie, kterou musíme používat. A samozřejmě že před námi stojí skutečně velký a velmi složitý projekt pořízení nových nadzvukových letadel.

Česko ve středu převezme první ze 14 německých tanků. Všechny stroje dorazí do konce příštího roku

Číst článek

V minulosti, když si vzpomenu, provázely armádní akvizice silná podezření z korupce spojená údajně se zakázkami kolem stíhaček Gripen, bojových vozidel, už zmiňovaných pandurů, obrněných vozidel s minomety nebo letadly CASA. Jak se v tomto okamžiku, kdy je zájem investovat maximálně, jsou k tomu důvody, co nejvíc vyhnout riziku korupce při nových nákupech? Co nejvíce zbraní pořizovat ve veřejné soutěži, nebo jinak?
Veřejná soutěž to může být, ale musí být upravena na podmínky armády. Ono totiž sám zákon jako takový nezaručí to, že se korupční jednání nemůže opakovat. Myslím, že to je absolutně jasné.

Věřím, že už jsme za horizontem takových jednání různých nepoctivců a že do budoucnosti už bude stát schopen kontrolovat pořizování zbraní, materiálů a služeb pro ministerstvo obrany a Armádu ČR bez takových skandálů.

Ale obecně platí to, že zákon, který je používán v současné době, je připraven na běžnou komerční scénu, kdy neplatí určité potřeby, které vojáci mají. Pro vojáka je velmi důležité, aby měl kvalitní zbraň, se kterou „většinou válku vyhraje“, a ne jen pro to, že je levná.

To je zkrátka špatně pochopeno a armáda musí dostat do ruky takový zákon, který umožní velmi transparentně nakupovat, ale zároveň i velmi efektivně dobré zbraně.

Armáda chce koupit od Švédska 210 pásových bojových vozidel CV90, má zaplatit 51,6 miliard

Číst článek

Samozřejmě že záleží i na tom, jak dlouho potom je bude armáda využívat, a tím se cenové relace můžou i měnit. Ale když teď vidíme, že bude vydávání peněz na obranu zřejmě uzákoněné, zvyšuje se tím podstatně pravděpodobnost, že ty peníze armádě skutečně přijdou, anebo by byl potřeba ústavní zákon, jak podotýká třeba Nejvyšší kontrolní úřad nebo i opozice?
Myslím si, že v první řadě financování ozbrojených sil anebo obrany a bezpečnosti je především politická záležitost, a pokud se rozhodneme tak, že budou alokovány dvě procenta HDP do oblasti obrany, tak je to první krok.

Ten druhý krok, který v minulosti nebyl nikdy naplněn, je stabilita financování armády. Když jste zmínil dobu používání toho daného typu zbraní, která se pořídí do armády, tak skutečně musí být financování vedeno tak, aby se nejenom to vlastní pořízení, ale potom i provoz zbraňového systému zaplatil a aby se nestalo, že potom na to nebudou finance.

Takže zákon tak, jak je teď navržen, stabilitu jaksi zajišťuje, nebo ne?
Je předpokladem pro to, aby taková stabilita byla i do budoucnosti. Mám jenom poznámku, že zákon se může zase změnit. Takže politickým rozhodnutím může dojít k dalším změnám, které naruší modernizací armády. Ale v té souvislosti, kterou jste naznačil, a tou je válka na Ukrajině, věřím, že česká politická scéna už se poučila a bude se obraně věnovat mnohem více, než to bylo v minulosti.

Tomáš Pavlíček, til Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme