Náčelník generálního štábu: Není to tak, že bychom někoho povolávali, čeká nás běžné cvičení

Vedení české armády poprvé reagovalo na šířené dezinformace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by připravoval skrytou mobilizaci. Reagoval tak na zprávy o tom, že vojáci plánují neobvyklé cvičení ve spolupráci s lékaři, na kterém nazkouší odvody. Armáda se totiž obává, že taková zpráva může vyvolat paniku. „Je to cvičení, které probíhá pravidelně. Probíhalo posledních devět let v řadě,“ prohlásil Řehka pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náčelník generálního štábu armády ČR, Karel Řehka

„Necvičíme civilisty ani kraje, cvičíme primárně sebe. Naše krajská vojenská velitelství, velitelství teritoria i nás na generálním štábu,“ říká Karel Řehka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Armáda se v úterý večer poprvé rozhodla přímo reagovat na dezinformaci. Konkrétně šlo o tvrzení Jindřich Rajchla, který se snažil vyvolat dojem, že cvičení s názvem Odvodní řízení 2023 není pouze cvičením. Proč jste se tak rozhodli?
Důvod je ten, že se snažíme být odpovědní. Dostali jsme signály, že by to v určitých segmentech obyvatelstva mohlo vyvolávat paniku. To my rozhodně nechceme. Šlo o to, abychom uvedli věc na pravou míru a abychom zabránili zbytečné panice, protože k ní skutečně není důvod.

Doteď jste na dezinformace týkající se armády, třeba ohledně výcviku ukrajinských vojáků v Česku, nereagovali. Proč?
Vždycky si vyhodnocujeme, jaký smysl reakce má. Nechceme posilovat nepravdy nebo jim dávat prostor a dosah tím, že na ně budeme reagovat. Doba není jednoduchá, bezpečnostní situace není jednoduchá a my chápeme, že lidé mohou mít obavy. Ani nešlo o to, že by to mohlo poškodit dobré jméno armády, ale že by to mohlo mít špatný vliv na společnost.

Necvičíme civilisty, ale sebe

Z komunikace armády na sociálních sítích jsem měla pocit, že vás reakce veřejnosti zaskočila.
Jasně, pro nás je takové cvičení běžná činnost, kterých děláme stovky. Je to cvičení, které probíhá pravidelně, proběhlo i loni, tři měsíce po zahájení války na Ukrajině, a nic to nevyvolalo. Probíhalo posledních devět let v řadě.

Najednou, pět týdnů před samotným cvičením, dostávám zprávy, že bychom cvičení měli komunikovat, že se kolem něj začínají šířit manipulace. To mě překvapilo. Reagovali jsme na to okamžitě ve večerních hodinách a postupně jsme se snažili k tomu dávat více informací. Nemůžeme komentovat každou aktivitu čtvrt roku dopředu, to by nedávalo smysl.

České vojsko čeká letos zhruba 200 mezinárodních cvičení. Testují i přežití v extrémních teplotách

Číst článek

Myslíte si, že jste jako armáda zvládli veřejnosti dobře vysvětlit, jak to se cvičením skutečně je?
Vždycky můžete komunikovat lépe, dříve, více. Já si stojím za tím, že se jedná o běžné cvičení, že je dobře, že to cvičíme. Stojím si za tím, že je potřeba o tom normálně, v klidu komunikovat. Komunikace v této fázi byla reaktivní, abychom pomohli zabránit šíření paniky, nicméně, jak jsem říkal, cvičení se odehrává až za více než měsíc.

Můžete uvést, co to tedy Odvodní řízení 2023 je?
Námětem tohoto konkrétního cvičení je příprava na eskalující krizi, která může dojít až do stavu, kdy se vyhlašuje stav ohrožení státu, kdy bychom mohli přistoupit k výběrovému doplnění některých jednotek.

Pokud by k tomu došlo, musíme zvládnout systém odvodního řízení, což se musí procvičit jako každá jiná věc. Co necvičíte, to nebude fungovat v krizi. Vyžaduje to součinnost s místními samosprávami. U odvodního řízení potřebujete prověřit zdravotní stav záložníků, k tomu potřebujete součinnost s lékaři, to koordinujeme s kraji, ty to komunikují dále.

Necvičíme civilisty ani kraje, cvičíme primárně sebe. Naše krajská vojenská velitelství, velitelství teritoria i nás na generálním štábu. Není to tak, že bychom někoho povolávali nebo úkolovali, na to nemáme právo.

Tak jako cvičíme bojovou činnost, tak potřebujeme procvičit i přípravu na krizové stavy a krizové řízení. Lidé si nás platí, abychom, když přijde krize, zafungovali. Díky tomu, že neustále a intenzivně cvičíme, tak se společnost může spolehnout na to, že i v krizových situacích dokáže armáda fungovat. Třeba když přijde povodeň nebo covid.

Co je letos jiné oproti předchozím rokům?
Cvičíme sebe na strategickém stupni, tady na generálním štábu, a zároveň velitelství teritoria, které bylo zřízené nedávno a pořád ještě buduje své schopnosti.

Armáda komunikuje s kraji. Na krajích je, aby případně zabezpečily lékařský personál. Ten se v některých krajích zapojil i v minulých letech, například hrál v odvodních komisích lékaře.

Do boje, ne do kanceláře. Armáda modernizuje výstroj, vojáci dostanou maskáče v novém střihu

Číst článek

V některých krajích dříve lékařský personál zapojený nebyl. Novinka je v tom, že to děláme dohromady. Cvičíme se v koordinaci, zároveň nabízíme účast lékařskému personálu ve všech krajích.

Jestli to chápu správně, pro civilní lékaře a sestry je účast dobrovolná.
Ano, je. Na cvičení se podílí vojáci z povolání i aktivních záloh. Civilním lékařům to nabízíme jako aktivní účast nebo jako školení a ukázku.

Nepřeceňovat dezinformace

Posuneme se do obecnější roviny. Poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar řekl Deníku N, že nedokáže definovat, co to je dezinformace. Dokážete to vy?
Snažím se tomuto slovu vyhnout, protože podle mě odpuzuje lidi, kteří by normálně tomu problému byli přístupní. Podle mě buď říkáte pravdu, nebo říkáte nepravdu. Pak jde o to, jestli nepravdu říkáte proto, že máte špatné informace, nebo ji říkáte proto, že tím cíleně něco sledujete a chcete tím získat prospěch a někoho ovlivnit.

Jako dezinformaci vnímám cíleně upravenou, neúplnou nebo překroucenou informaci využitou k nějakému cíli, záměru.

Jasně a konkrétně. Česko poprvé označí Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozbu

Číst článek

Jaký je podle vás recept, jak dezinformacím čelit?
Nejefektivnější obrana je mít v pořádku vlastní komunikaci. Když jste schopna vhodným způsobem vyplnit informační prostor, jste schopna vysvětlovat lidem věci, jak jsou, tak zužujete prostor pro informační manipulace. Když bych to řekl úplně lidově, hloupý příběh se dá vždy přebít lepším příběhem.

Dalo by se říct, jaký je dopad ruských informačních operací na českou společnost?
Dopad je v tom, že se postupně, dlouhodobě nahlodává odhodlání lidí například v podpoře Ukrajiny. Může tam být spíš zasévání zrnka ve smyslu: kdo ví, jak to všechno je, kdo ví, jak to s tou pravdou je.

Ale upřímně řečeno bych to nepřeceňoval. Ano, jsou lidé, kteří jsou ovlivnění. Někdo více, někdo méně. Vždy to tak bude, ale nemyslím si, že naše společnost je tak chabá, slabá a nezdravá, aby se začala hroutit pod náporem ruské propagandy.

Zachytili jste dezinformace, které mají potenciál ohrozit činnost armády?
Ne. Dezinformace a lži budou vždycky, ale myslím, že armáda je dost odolná, aby si s tím poradila.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme