Prasečák z romského koncentráku v Letech zmizel, ale k sebereflexi u Čechů nedošlo, říká komentátor Šídlo
Petr Pavel se po 28 letech jako teprve druhý český prezident po Václavu Havlovi zúčastnil pietního aktu k připomenutí romského holokaustu na místě koncentračního tábora v Letech u Písku. „Pro mě to má velký symbolický význam: Byl jsem tam v roce 1995, kdy tam poprvé přijel Václav Havel, a byl to dost surrealistický zážitek,“ vzpomíná novinář Jindřich Šídlo.
Tehdejší odhalení památníku Zdeňka Hůly se prý odehrávalo v atmosféře všeobecného překvapení, že toto místo je vůbec součástí českých dějin.
Jindřich Šídlo k pietě v Letech a osvobození žhářů z Vítkova. Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové
„Překvapení, že 90 procent českých Romů nepřežilo 2. světovou válku – a skončilo ve vyhlazovacích táborech – bylo velké.
Ovšem velkou část veřejnosti to ani nezajímalo a symbolem se stal ,prasečák‘, který tam bez většího zájmu politické elity ,smrděl‘ až do roku 2022,“ upozorňuje Šídlo.
Někdo se pokoušel hroby zamaskovat, zjistil archeolog o pohřebišti tábora v Letech
Číst článek
V táboře za války působili i čeští četníci a právě podíl českého národa na romském holokaustu je podle Šídla důvodem, proč odstranění prasečáku trvalo tak dlouho. Došlo k tomu až po mnohaletém úsilí samotných Romů a některých politiků.
Napomohla tomu i kauza někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO), který v roce 2016 existenci romského koncentračního tábora zpochybnil se slovy, že šlo o pracovní tábor, kde končili ti, kteří nepracovali.
„Vypukl skandál, tak vzal do auta Jiřinu Šiklovou, která ho odvezla do Let a vysvětlila mu to. A Babiš řekl, že jako ministr financí – to bylo v době vrcholné prosperity – uvolní peníze na odstranění prasečáku.
To byl důvod, proč se to povedlo. Žádná velká reflexe větší části společnosti,“ zdůrazňuje komentátor s tím, že ani bývalý premiér se k tomu dnes už nehlásí.
Napravení žháři?
Šídlo přiznává, že v 90. letech naivně věřil, že se přezíravý přístup většinové společnosti změní se vznikem romské elity.
Vzdělaní Romové teď už nemají zapotřebí se ke svému původu hlásit, nikdo je k tomu ani nemůže nutit.
Před 80 lety vznikl jediný jihočeský koncentrák, romský tábor v Letech u Písku
Číst článek
Na protiromské rétorice také stále sbírají body někteří politici.
„Nezpochybňuji, že na řadě míst je soužití většiny s menšinou problematické, ten problém má hluboké sociální kořeny. Na druhou stranu celá SPD má část svého podnikání postavenou na protiromské rétorice a nevyhnul se tomu ani Miloš Zeman,“ připomíná Šídlo exprezidentovy výroky z roku 2018.
Romskou komunitou minulý týden otřáslo podmínečné propuštění dvou ze čtyř pachatelů rasově motivovaného žhářského útoku ve Vítkově z roku 2009.
„Je to rozhodnutí snad zodpovědného soudce. Možná je pravda, že se napravili a teď budou lépe splácet odškodnění. Na druhou stranu je třeba říci, že to byl nejpřísněji potrestaný případ protiromského násilí. Romové to cítí jako nespravedlnost a já jim rozumím,“ podotýká Šídlo.
Pavel navštívil pietu v Letech, kde vzniká památník holocaustu: Jsem rád, že se podařil odkup vepřína
Číst článek
K rozhodnutí se v Letech vyjádřil i prezident Pavel, podle Šídla by ale politici měli dělat jiné věci, například iniciovat změny zákonů, aby bylo snazší bojovat s rasově motivovaným násilím nebo měnit pravidla pro podmínečné propuštění pachatelů.
„Asi jim nepřísluší komentovat každý jednotlivý případ, byť tomu rozumím, protože v Letech se ta otázka úplně nabízí. Lety jsou ukázkou toho, kam vede tolerance takového typu chování a myšlení,“ uzavírá komentátor serveru Seznam Zprávy.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, ptá se Šárka Fenyková.
