Vláda nerozhoduje o rozdělení peněz na vysokých školách. Vědci tu nevyužívají granty, říká Langšádlová
Za ostudu nebo katastrofu označují zástupci humanitně zaměřených vysokých škol a fakult, které se připojily k protestu Hodina pravdy, podfinancování rezortu a nízké platy vyučujících. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz. „Vysoké školy u nás mají naprosto správně vysokou míru autonomie. K té ale patří také vysoká míra odpovědnosti,“ říká pro Radiožurnál ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
„Nemám ani na transparent“ hlásal v úterý jeden z nápisů v Olomouci. Jak rozumíte takové nadsázce?
Mohu dokázat z dat, že peníze, které šly konkrétně na vědu mezi roky 2016 až 2022, tedy takzvaná institucionální podpora, vzrostly o 44 procent. Je třeba říci, že ani vláda, ani já, ani ministr školství nerozhodují o přerozdělení prostředků v rámci jednotlivých vysokých škol.
,Vysoká škola. Nízká mzda?‘ Třináct fakult českých univerzit protestuje proti nízkým platům vyučujících
Číst článek
Vidíme tam naprosto jednoznačně, že například lidé ve stejných pozicích docenta nebo profesora mají na jedné univerzitě mnohdy i trojnásobné příjmy.
Já jsem i na úrovni vlády dlouhodobě zastáncem toho, aby se navýšily prostředky pro vysoké školy obecně.
To je samozřejmě nezbytné a vnímám to jako důležité i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů. To je také v pořádku, ale není možné, aby se opomíjeli vysokoškolští pedagogové.
Pokud ale hovoříte o tom, že by se měly z úrovně vlády navýšit prostředky cíleně pro společenské a humanitní obory, pak to není v kompetenci vlády, ministru ani ministra školství.
Vy, podobně jako zástupci ministerstva školství, upozorňujete, že o rozdělení peněz mezi fakulty rozhodují jednotlivé univerzity. Na tenhle argument ovšem například předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl, historik ze Západočeské univerzity, v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, namítl, že může dojít k situaci, kdy na některých senátech mají větší zastoupení „bohatší“ fakulty a menší zastoupení mají ty „chudší“. Bohatší fakulty si podle Baierla samozřejmě nebudou přerozdělovat finance tak, aby přišly o víc peněz. Nic to podle něj ale neomlouvá to, že opravdu chybí finance na vstupu. Není to pádná připomínka?
Já si myslím, že vysoké školy u nás mají naprosto správně vysokou míru autonomie. K vysoké míře autonomie ale patří také vysoká míra odpovědnosti. Nepochybuji o tom, že rektoři si uvědomují i význam společenskou humanitních oborů.
Na druhou stranu je zde i otázka toho, že rektoři nemají natolik silné nástroje pro manažerské řízení institucí, protože například počet lidí na jednotlivých fakultách více ovlivňují děkani. Na včerejším jednání se zástupci vysokých škol zejména v těchto oborech zaznívaly i tyto argumenty.
Tedy zda nepřistoupit ke změně legislativní, aby se posílila role rektorů a aby mohli lépe prakticky rozhodovat o směřování univerzity. Diskuze se tam samozřejmě vedla i k otázce o nárůstu počtu lidí.
Jen z dat, které máme z Českého statistického úřadu, byl narůst od roku 2016 do roku 2021 na vysokých školách v oblasti výzkumu 30 procent. To má samozřejmě také vliv na výši odměn.
Šéfka vysokoškolské sekce ministerstva: Univerzity se musí samy podílet na řešení nízkých platů
Číst článek
Aby bylo vůbec co rozdělovat, ti, kdo se v úterý zapojili do protestních akcí, žádají víc peněz pro oblast vysokého školství. Mají podle vás v tomhle směru reálné, přiměřené požadavky?
Určitě o tom budeme jednat na vládě. Já patřím mezi členy vlády, kteří to podporují a podporovat to budu. Na druhou stranu také ještě vidím prostor pro využívání zdrojů, které jsou k dispozici.
Dám takový příklad, kterým jsou ERC granty, což jsou špičkové granty pro vědce. Čeští vědci zde minulém finančním období ve srovnání s například rakouskými žádali zhruba jednu šestinu.
To znamená, že v Rakousku prostředky, plynoucí právě z evropských zdrojů, dosahují šestinásobné výše. I tyto prostředky, o které můžou vědci žádat, se u nás nevyužívají.
