Vláda média nepodpoří. Ve výsledku může většina deníků připomínat reklamní letáky, varuje analytik
Vláda oznámila, že součástí úspor je zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) pro noviny z 10 na 21 procent. Sazba pro časopisy bude nově 12 procent. „Nevidím problém v tom, že se největším deníkům – vzhledem k jejich vlastnické struktuře – jejich existence prodraží. Obavy mám z toho, jak to dopadne s regionálním tiskem. Máme mnoho deníků, které vychází jednou za pár dní, ale podle žánru to jsou noviny,“ přibližuje datový analytik Josef Šlerka.
Zatímco sazba DPH pro časopisy by se měla podle nového návrhu vlády udržet na 12 procent, na noviny se bude vztahovat daň ve výši 21 procent. Dosud to v obou případech bylo 10 procent.
„Přiznám se, že mi to nedává logiku. Chápu, že jde o výsledek vyjednávání pěti politických stran, z nichž každá má nějaké preference a svoji skupinu voličů. Pro mě to ale srozumitelné není,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... Šlerka, sémiotik, datový analytik a vedoucí oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí být pro sníženou sazbu daně z přidané hodnoty společenský důvod. To podle něj časopisy splňují, protože jsou i vědecké na rozdíl od novin.
„Tak toto je ad hoc blábol. Kdyby pan Stanjura skutečně znal situaci na trhu, věděl by, že vědecké časopisy jsou ve výrazně omezenějším počtu. Vycházejí zhruba dvakrát za rok a prakticky nikdo je nekupuje a časem zřejmě skončí u elektronických verzí. Takže jde hlavně o potřebu vládní rozhodnutí nějak zdůvodnit. Vědeckým časopisům to v této podobě nijak nepomůže.“
Evropská unie připravuje nová pravidla pro fungování médií. Zajistit mají nezávislost a ochranu novinářů
Číst článek
Mnohem více Šlerku znepokojuje to, že vláda nepředstavila detaily toho, jak se bude opatření zavádět do praxe.
„Nevidím problém v tom, že se největším deníkům – vzhledem k jejich vlastnické struktuře – jejich existence prodraží. Obavy mám z toho, jak to dopadne s regionálním tiskem,“ přibližuje.
„Máme mnoho regionálních listů, které vychází ob dva dny, ob tři dny, jednou týdně. Ale z pohledu žánru to jsou noviny. V tomto směru vláda nepřemýšlela,“ obává se analytik.
Vláda média nepodpoří
Tak vysokou daň na tištěná média s menšinovým obsahem reklamy, jakou plánuje zavést vláda Petra Fialy (ODS), přitom nemá žádná jiná evropská země, jak upozornil server Hlídač státu.
„DPH je relativně dost spravedlivý nástroj podpory médií. V případě nulové DPH pro média by se zamezilo debatě o tom, která média si to zaslouží, a která ne, protože by to bylo spravedlivé,“ navrhuje Šlerka.
„Jenže vláda média nepodpoří a podporovat nehodlá, protože si myslí, že nemají žádnou společensky důležitou roli. A to je smutná zpráva o uvažování vlády,“ tvrdí datový analytik.
Jako reklamní letáky
Vyšší zdanění novin bude v reálu znamenat zdražení o dvě až tři koruny. Podle Šlerky se to bezpochyby promítne do klesajícího zájmu o předplatné. Likvidační charakter to ale podle něj mít nejspíš nebude.
Když nepodpoříme média plošně, tak posílí ta spojená s podnikateli s politickými zájmy, varuje Šlerka
Číst článek
„Spíše uvidíme sestupnou tendenci deníků. Bude přibývat agresivních reklamních formátů,“ předpokládá Šlerka a pokračuje:
„Výsledkem nejspíš bude, že na konci bude většina deníků připomínat zadarmo rozdávané listy, které jsou vlastně jenom letáky obchodních společností, kde je mezi reklamami zamíchané agenturní zpravodajství.“
Dávno podle Šlerky neplatí, že reklama je od obsahu deníků oddělená. „To, co médiu vydělává peníze, ohrožuje chod redakce. A pokud se zvýší tlak na to, aby reklama přinášela víc peněz, tak se samozřejmě zvýší i tlak na určitou míru redakční nezávislosti,“ očekává.
To se může projevit na zvolených tématech. „A to na tom, o čem se psát nebude. Třeba o byznysu inzerentů. Pokud to tak dopadne, tak je to jeden z faktorů ohrožujících pozici novinářů a jejich nezávislost,“ uzavírá Josef Šlerka.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
