Miliony pro Nespalu. Hrad dál mlží o útratách za právníka, řeší to NKÚ?

Pojďme začít tím nejzákladnějším. Kdo to je Marek Nespala?
Marek Nespala je pražský advokát s třicetiletou praxí. Po celých třicet let působil ve stejné advokátní kanceláři, původně byli jeho společníky třeba pozdější vrchní státní zástupce Jiří Kulvejt či bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal, který k soudu přišel v roce 2012. Právě tehdy Marek Nespala převzal v této advokátní kanceláři plný podíl. A od té doby nese advokátní kancelář už pouze jeho jméno - Advokátní kancelář Nespala. Marka Nespalu můžeme označit za prestižního advokáta. 

Prominentního, možná?
Prominentního možná pro Hrad, ale prestižní je. Alespoň tak o něm mluvili off record jeho kolegové, se kterými jsem jeho osobu probíral. Už od 90. let se zabývá obhajobou politických orgánů, vedení bank, investičních fondů a později i právě prezidenta republiky a jeho kanceláře. Právě při obhajobě prezidenta Miloše Zemana se pak dostal do povědomí i širší veřejnosti. 

A když tedy říkáš, že to je prestižní pražský právník, prominentní možná pro Hrad, tak jak se dostal k té spolupráci s Milošem Zemanem? Protože to není poslední rok dva, pokud se nemýlím, on je s ním už od prvního prezidentského mandátu?
Obecně Advokátní kancelář Marka Nespaly, dříve tedy Advokátní kancelář Pejchal-Nespala spolupracuje s Hradem už dávno před prezidentstvím Miloše Zemana. 

Dokonce.
Přesně tak. Smlouva, která byla podepsána na Hradě se váže k roku 2006, tedy pochopitelně tehdy šlo ještě o prezidentství Václava Klause.

Vztah Aleše Pejchala k Václavu Klausovi byl v té době poměrně blízký. O tom svědčí třeba i skutečnost, že jej Klaus v roce 2003 dvakrát navrhoval na soudce Ústavního soudu, což nakonec pokaždé zablokoval Senát. Pejchal zastupoval také Václava Klause v několika právních sporech. Tím nejznámějším byla asi jeho obhajoba Hradu ve sporu před Ústavním soudem o Lisabonskou smlouvu.

Když pak v roce 2012 byl Aleš Pejchal zvolený soudcem Evropského soudu pro lidská práva, převzal plně advokátní kancelář právě Marek Nespala, který pokračoval ve spolupráci s Hradem i po nástupu Miloše Zemana.

Pokud jedna advokátní kancelář tak dlouho spolupracuje s Pražským hradem, tak ta se nesoutěží? Tam existuje nějaká jiná vazba, nějaká smlouva, kterou mezi sebou mají nebo jak je to možné, že už od roku 2006 je jedna advokátní kancelář, která takto dlouhodobě spolupracuje s Pražským hradem?
My jsme si tuto otázku pochopitelně snažili ve svých textech odpovědět. Pátrali jsme po tom, jak k podpisu té smlouvy došlo, jestli ta zakázka byla soutěžena.

Tady je jeden zásadní problém a to, že smlouva mezi současnou advokátní kanceláři Marka Nespaly a Hradem byla podepsána v roce 2006, 20. června. To znamená necelé dva týdny před začátkem platnosti zákona o veřejných zakázkách. 

Když jsem toto probíral s Jiřím Skuhrovcem, odborníkem na veřejné zakázky z organizace Datlab, tak říkal, že smlouvy, které se datují před začátkem platnosti zákona o veřejných zakázkách, jsou pravděpodobně pro nás nenávratně ztraceny, respektive neumíme je dohledat. To znamená, my ani nemůžeme určit, jestli ta zakázka byla vysoutěžena.

A v tomto nám nepomáhá ani Hrad, současná prezidentská kancelář, které jsme tento dotaz také samozřejmě pokládali. Odpověď, kterou jsme dostali, je, že je to smlouva, která je stará 16 let a současní pracovníci na Hradě zkrátka neumějí určit, jak tehdy byla zakázka soutěžena.

Proč se na to ptám, je i ten důvod, že té advokátní kanceláři chodí docela dost peněz, veřejných peněz. Protože vy jste zjistili, že jen za poslední čtyři měsíce Pražský hrad Nespalově advokátce zaplatil přes jeden milion korun. Za co?
To odpovědět shodou náhod můžeme, protože za poslední čtyři měsíce máme k dispozici dokonce i tzv. přílohy faktur.

My, když jsme mapovali vůbec celé to desetileté období Miloše Zemana a jeho spolupráce s advokátní kanceláří Nespala, tak problém, na který jsme naráželi, je, že jsme dostali do ruky rámcovou smlouvu a faktury, které byly pro nás prakticky nečitelné. Respektive byl tam výčet nějakých obecných činností, jako třeba doprava, ztráta času, poskytování právních služeb, konzultace. Ale nevěděli jsme k čemu se konkrétně vážou. 

Za co to je.
Přesně tak. A co nám chybělo, byla tzv. příloha faktury. Tam je vlastně rozepsaná celá činnost toho, co ten advokát v danou chvíli poskytoval. Takže my jsme měli k dispozici jenom měsíční faktury, což pro nás bylo nečitelné. Teď máme za poslední čtyři měsíce i ty přílohy k dispozici. 

A v nich je co?
Třeba i popis konkrétních případů, kterými se advokáti Nespalovy advokátní kanceláře zabývali.

Takže kdybychom si to rozdělili do nějakých pomyslných kategorií, tak první můžeme nazvat třeba kontroly na Hradě. Kdy advokáti Marka Nespaly pomáhali Hradu třeba s kontrolou NKÚ, kdy mu poskytovali jakýsi právní support, konzultace. Podávali tuším i odvolání vůči nějakým námitkám NKÚ atd. Tyto služby vyšly na necelých 65 000 korun.

Nicméně, jak vyplývá z těch faktur, tak pomáhali třeba i s kontrolou Národního archivu, což byla vlastně ta kontrola na podezření na špatné vedení spisové služby v souvislosti se skartacemi archivovaných či utajovaných dokumentů. 

A to mi ještě řekni. Já jsem se dočetl v článcích, které jste o tom vydávali na serveru iROZHLAS, že jste obdrželi taky přílohy faktur nadepsané Vrbětice a BIS. Co to má znamenat?
To jsou zrovna dvě faktury, které jsou pro nás těžko čitelné. A bohužel, i když jsme pokládali dotazy hradu, tak nám na ně nepřišla odpověď, takže neumíme je úplně rozklíčovat. Můžeme pouze usuzovat. 

V případě Vrbětic se nám vlastně nepodařilo rozklíčovat, čeho se to mělo přesně týkat. My víme na základě té přílohy, že tam proběhla nějaká konzultace. Ta byla hodinová nebo alespoň jako hodinová byla účtovaná. Nenapadá mě moc důvod, proč by si advokáti nezahrnuli třeba více hodin, kdyby je tam tou konzultací strávili. Takže můžeme skutečně počítat s tím, že to byla velice krátká konzultace stran nějakého vyjádření k Vrchnímu státnímu zastupitelství a k podnětům informačního zákona. Předpokládám, že šlo o nějaké novinářské dotazy. 

V případě faktur nadepsaných příznakem BIS by mohly mít souvislost s případem údajných odposlechů Zemanových spolupracovníků, o kterém prezident sám mluvil na začátku prosince i ve vysílání Radiožurnálu. 

Nám to sedí v tomto ohledu časově. Tehdy šlo o únik informací, které se měly k prezidentu Miloši Zemanovi dostat o těchto možných odposleších. A na základě tohoto úniku měli Zemana vyslýchat i v lednu také zpravodajci z BIS. Tuto informaci ostatně přinesl Deník N.

Týká se to tedy v podstatě těchto čtyř posledních měsíců?
To, o čem jsme teď hovořili na základě právě té anabáze, kterou jsme s Hradem měli kvůli tomu neposkytování příloh faktur, tak to se vlastně týká pouze těchto čtyř měsíců. 

Ještě jedno číslo mě totiž zaujalo, respektive jeden fakt z toho, co vy jste zjistili. Že za minulý rok hradní náklady za právní služby advokátce Marka Nespaly narostly zhruba o dvojnásobek oproti roku 2021. Proč?
To je právě otázka, kterou my nebudeme schopní zodpovědět, dokud nebudeme mít v rukou veškeré přílohy faktur za celých těch deset let.

Tady je skutečně problém v tom, že my tak, jak máme ty faktury za těch deset let, mimo ty čtyři měsíce, do toho opravdu nevidíme. A i když jsem to se snažil probírat s právníkem Petrem Leyerem z Transparency International, tak my se vlastně na ty faktury můžeme dívat, je fajn, že je máme k dispozici, je fajn, že dokážeme zmapovat, kolik se na právní služby za jednotlivé roky vynaložilo, ale v zásadě nám to neřekne nic konkrétního.

A teď je otázkou, proč nám Hrad tyto přílohy faktur dříve nevydal. Za poslední čtyři měsíce nám je vydal, ačkoliv jsme už v předchozích žádostech o informace žádali o veškeré dokumenty, veškeré faktury, veškeré časové výkazy, které se ke spolupráci mezi Hradem, Markem Nespalou a jeho advokátní kanceláři váží.

A ptal ses právě Pražského hradu nebo konkrétně i Marka Nespaly? Protože pokud ty informace nemáme, a znovu říkám a zdůrazňuji, jde o veřejné peníze, veřejnost má mít asi nárok na to vědět, kam jejich peníze jdou, tak oni mlží nebo neodpovídají vůbec?
Marek Nespala s námi komunikoval, když jsem mu konkrétně telefonoval před prvním textem, který jsme vydávali. Nicméně on říkal, že sám nemůže tuto situaci blíže komentovat bez toho, aniž by mu to svolil jeho klient, kterým je Pražský hrad. To znamená s veškerými dotazy se musíme obracet na Pražský hrad.

A s Pražským hradem je tady určitý problém v tom, že nás na podzim zařadil na tzv. seznam dezinformačních médií. To znamená, že s námi v zásadě formálně nemá komunikovat.

U textů s Markem Nespalou vždycky dojde k takové situaci, že nezískáme vyjádření Hradu před vydáním textu. Ve chvíli, kdy ho vydáme, tak nám přijde reakce hradního mluvčího Víta Nováka, že jsme mohli počkat na jeho vyjádření a odpoví nám jenom na část některých našich dotazů. Často se to možná ani neváže ke klíčovým dotazům, které pokládáme.

Docela absurdní situace tedy. A z čistě novinářského hlediska, co vy pak děláte? Zařídíte to vyjádření do textu nějak zpětně?
My ho musíme zařadit zpětně do textu, protože píšeme o Pražském hradu, měl by tam mít své vyjádření. Samozřejmě napíšeme i to, že se vyjádřili po vydání textu. Nenecháme to tak, že by to působilo, že se nám Hrad tímto způsobem vyjádřil, že s námi spolupracoval. On s námi zkrátka v tomto ohledu příliš nespolupracoval, ale vyjádření nám poskytl, to znamená, my ho tam musíme doplnit. 

A zpětně fakticky, co Vít Novák odpověděl nebo respektive jak zareagoval na ten poslední text, který jste vydávali?
Mluvčí Hradu Vít Novák nám poslal jednu obrovsky dlouhou větu, která sestává z různých  obviňování, ať už ústavních činitelů nebo médií. 

A co z toho čteš?
Já z toho čtu v zásadě to, že Hrad stále mlží nad tím, na co konkrétně veškeré ty náklady na právní služby šly.

A tam může být problém konkrétně jaký? Že například mohly jít i na nějaké osobní spory prezidenta Miloše Zemana, na nějaké jeho soukromé záležitosti?
To se ostatně ví, že peníze z veřejných rozpočtů jdou na soukromý spor Miloše Zemana, minimálně v případě pana Zdeňka Šarapatky. 

A o co se jedná? Kdo je Zdeněk Šarapatka?
Zdeněk Šarapatka je exporadce Miloše Zemana z doby jeho premiérství, kdy Zdeněk Šarapatka zažaloval Miloše Zemana za jeho vyjádření v televizi Barrandov o tom, že ho vyhodil pro neschopnost z Úřadu vlády. Kdy k tomu skutečně ve skutečnosti takto nedošlo, protože Zdeněk Šarapatka odešel na základě domluvy.

A u tohoto sporu jsme si tedy stoprocentně jistí, že na to jdou peníze z veřejných rozpočtů?
Ano, a to právě díky těm přílohám faktur, které aktuálně máme k dispozici. My víme, že ty faktury jsou psány na Kancelář prezidenta republiky. Ačkoliv tento spor je, jak už určil Ústavní soud, soukromým sporem Miloše Zemana.

Na to ses tedy ptal nebo se radil s nějakými právníky, kteří říkali, toto je problematické, takto by to nemělo být anebo to porušuje nějaký zákon?
Neptali jsme se jenom my, ptala se na to i další média. Řešilo se to vlastně už v minulosti, v předchozích měsících. A vyplynulo z toho, že to došlo až k vyšetřování orgány činnými v trestním řízení, které celý případ nakonec předaly obvodnímu státnímu zastupitelství, které to ještě přezkoumávalo. Nicméně oba tyto orgány se shodly na tom, že v tomto případě nejde o trestný čin. 

A teď jsme tedy v situaci, kdy stále nemáme ty přílohy, fakturu u řady měsíců řady let.
Mimo ty čtyři měsíce.

My nemáme ty přílohy faktur?
Nám chybí veškeré přílohy faktur. 

A v tu chvíli tedy nevíme, zda náhodou nemohly být ještě nějaké další soudy, soukromé soudy Miloše Zemana, na které mohly jít peníze z veřejných rozpočtů.
Přesně tak. A budí to zejména otázky v letech 2018 a 2019, kdy roční náklady na právní služby byly skutečně nejvyšší a dosahovaly třeba čtyř milionů korun za rok.

A dohromady za těch 10 let to je…
Je to necelých 21 milionů korun. 

Je to hodně nebo málo? Právní služby jsou asi drahé, dokázali jste to nějakým způsobem porovnat nebo zjistit, zda ta cena je přemrštěná nebo není?
Když jsem se ptal pražských advokátů na tu hodinovou sazbu, která tam byla stanovená, to znamená na začátku 3000 korun na hodinu, později dodatkem smlouvy to bylo sníženo na 2000 korun za hodinu, tak tato taxa je na pražského právníka poměrně průměrná nebo odpovídající, bych to takto řekl.

Nicméně otázkou je, nakolik tam třeba docházelo k nadsazování možných hodin v rámci jednotlivých úkonů. Do toho my samozřejmě nevidíme a musíme v zásadě věřit, že tak, jak je ta faktura psaná, je to tak správně.

A v porovnání třeba s tím, jak hodně se soudili Václav Havel nebo Václav Klaus, tak těch 21 milionů je hodně, málo, nevíme to, nemáme k dispozici ta data?
Data k dispozici v tuto chvíli nemáme. My můžeme jenom v zásadě přihlédnout k tomu, jak moc se soudili jednotliví prezidenti.

Když jsme si dělali takový průzkum na základě mediálně sledovaných kauz, tak nám z toho vychází, že z hlediska mediálně sledovaných kauz byl Miloš Zeman jeden z těch aktivnějších prezidentů, asi premiant. Nicméně jak říkám, my nemáme k dispozici data, kolik se utratilo třeba za doby Václava Klause nebo Václava Havla.

Tak a teď jsme tedy v situaci, kdy předpokládám se budete dál snažit získat ty přílohy fakturu. Nicméně ne všechno zmůžou jenom novináři. Říkám si, jestli náhodou nemůže právě i na tento faktor myslet nově zvolený prezident Petr Pavel, zda by na to nechtěl mířit i tu kontrolu NKÚ?
Dokonce tam je i doporučení, jestli si dobře vzpomínám, ze strany státního zástupce, který řešil možné zneužití veřejných peněz na soukromý spor Miloše Zemana. Tak je tam formálně zmiňováno, že NKÚ může zkontrolovat právě to, zda byly ty peníze vynakládány hospodárně, účelně.

Já sám soukromě věřím, že se možná tady toto stalo také předmětem toho posledního auditu, na jehož výsledky stále čekáme a jehož výsledky už jsou schválené kolegiem Nejvyššího státního úřadu.

Jenom se o ně zajímají v tuto chvíli vyšetřovatelé, proto ještě nejsou plnohodnotně veřejné.
Přesně tak. Protože některé ty dokumenty mají u sebe elitní detektivové.