Inventura Zemanovy zahraniční politiky. Místo ‚čínského lesku‘ spíš blamáž a horší pověst ve světě

Ruská otočka, čínské fiasko i upozadění Západu. Zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana je přehledem neúspěchů. Proklamoval, že bude českým podnikatelům otevírat východní trhy. Jeho pročínská a proruská politika ale při zpětném pohledu na jeho desetiletý pobyt na Hradě zkolabovala a česká zahraniční politika za jeho směřování na Východ ve výsledku zaplatila vysokou daň. Teď před ní stojí výzva napravit pošramocené renomé.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Politika všech azimutů za prezidentování Miloše Zemana

Politika všech azimutů za prezidentování Miloše Zemana | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Dosluhující prezident Miloš Zeman plánoval prosazovat „politiku všech azimutů“. Místo toho se ale hned od první chvíle uchýlil zejména k jednomu směru: Východu.

Kladl důraz na ekonomickou politiku. Jak ale upozorňují odborníci oslovení serverem iROZHLAS.cz, nelze jasně určit, čí zájmy v této oblasti Zeman zastával. Státu, nebo podnikatelů v jeho okolí?

Na 500 zahraničních cest českých prezidentů: Havlův Západ, Klausovo chilské pero i Zemanova Čína

Číst článek

Politický odkaz jeho prezidentství bude i v oblasti zahraniční politiky podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha kontroverzní, a to právě kvůli jeho východním vazbám. Přitom to byla Zemanova vláda, za které Česko vstoupilo do NATO a která dojednávala vstup do Evropské unie. V roce 2013 pak už z pozice prezidenta Zeman na Pražském hradě vyvěšoval unijní vlajku.

Nakonec ale reprezentoval zcela opačné postoje.

„Problém Miloše Zemana se zahraniční politikou byl v tom, že jeho zahraničněpolitická linie byla velmi často v rozporu s linií vlád, které v Česku působily. Byť se veřejnost může mylně domnívat, že prezidentovi přísluší vedoucí role zahraniční politiky, není tomu tak. Česká Ústava nic takového nezmiňuje,“ upozornil na rozpor politolog Josef Mlejnek.

Tón a hlavně zodpovědnost nese na ramenou vláda. Zeman jako prezident tak měl své ambice na poli diplomacie koordinovat. To se nicméně nedělo v případě kabinetů Petra Nečase (ODS), Jiřího Rusnoka (NEZ), Bohuslava Sobotky (ČSSD), Andreje Babiše (ANO) ani Petra Fialy (ODS).

Doména: Čína a Rusko

Nejvíce se podle akademika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy odchylka projevovala ve vztahu k Rusku a Číně. „Zde je třeba se ale ptát, nakolik to byla skutečně Zemanova zahraniční politika v tom smyslu, že by byl přesvědčen, že je správné navazovat lepší vztahy s těmito zeměmi, a nakolik to byl vliv jeho podnikatelského okolí,“ zamýšlel se Mlejnek. Zmínil třeba fakt, že tito podnikatelé Zemanovi platili jeho volební kampaň a za to protislužbou něco očekávali.

Zeman hovořil s čínským prezidentem. Řešili vzájemné vztahy a aktuální mezinárodní situaci

Číst článek

„(Podnikatelé) měli v Rusku a Číně své obchodní zájmy a do jisté míry využívali Miloše Zemana k tomu, že je pro uzavření obchodu dobré mít nějakého politika, který bude jakési beranidlo. Protože v těchto zemích jsou obchod a politika svázány ještě o něco více než na Západě,“ podotkl politolog Mlejnek.

Míru lobbingu a reálného vlivu si neodhadoval vyčíslit, odkazoval se přitom na zákulisní praktiky.

Tento způsob jednání byl zřejmý třeba na Balkáně, připomněl František Šístek, který se zabývá tamní politickou situací. „Zeman lobboval v Chorvatsku za české zájmy, ale ukázalo se, že jednomu svému sponzorovi vylobboval hotel v Rijece,“ popsal pro iROZHLAS.cz akademik z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

‚Ekonomická diplomacie‘

Zeman se v roli prezidenta často oháněl obchodem a možným profitem. Po českých diplomatech požadoval, aby byli zběhlí v ekonomických tématech a tzv. ekonomickou diplomacií hájil své vazby na Rusko a Čínu.

Alláhu akbar, smrt vegetariánům a abstinentům i čučkaři. Deset let se Zemanovými ostrými výroky

Číst článek

Jenže Česká republika za deset let Zemanova prezidentování s těmito zeměmi spolupráci nijak významně neprohloubila. Podle politologa z Univerzity Karlovy je proto třeba se ptát, komu to prospívalo. Těžilo z toho víc Česko, nebo konkrétní podnikatelé?

„Z ekonomického hlediska byla ta politika totiž dost neúspěšná, poněvadž z čínských investic tu nemáme zhola nic. Kromě Slavie Praha, což je jediná ‚úspěšná‘ čínská investice,“ jmenoval Mlejnek s jistou mírou ironie. A podotkl: „Zeman tvrdil, jak z Číny přijde kdovíco za zakázky a investice, ale není z toho vůbec nic. Z ekonomického hlediska byla jeho čínská politika blamáž.“

Přesto se v rámci utužování vztahů uskutečnilo několik vzájemných návštěv. Z mapování prezidentských cest, které popsal server iROZHLAS.cz, vyplývá, že Zeman byl za dobu desetiletého mandátu v Číně celkem pětkrát, což z ní dělá jeho třetí nejčastěji navštěvovanou zemi – po Slovensku a Polsku.

Vůbec poprvé také v roce 2016 do Česka zavítal i čínský prezident. Si Ťin-Pching se s českým protějškem setkal v zámku Lány, kde spolu zasadili strom. Před odletem si spolu ještě prezidenti vypili pivo ve Strahovském klášteře.

Český prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při setkání v Praze | Zdroj: Profimedia

„Česká republika jako celek neměla chuť budovat nějaké speciální vztahy s Čínou, určitě na tom nechtěla stavět svoji zahraniční politiku. Přispělo to akorát k Zemanovu lesku, že on sem dokázal přivézt čínského prezidenta,“ upozornil politolog Mlejnek.

Návštěvu čínského prezidenta doprovázela řada bezpečnostních opatření, i protestů. Demonstranti v roce 2016 upozorňovali na nedodržování lidských práv v Číně i utlačování obyvatel Tibetu. Čínský trh zůstává kontroverzní i sedm let poté. Bezpečnostní informační služba (BIS) v nedávné zprávě označuje Čínu za riziko a hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu.

Avizované zlepšení česko-čínských vztahů se nekonalo. Čínské investice nepřišly, po intervencích Pražského hradu zůstala pouze kaňka pro českou diplomacii. „Česká republika zaplatila na mezinárodním poli svým kreditem a začala být vnímána jako země, která podporuje Čínu. Zaplatili jsme a nic nezískali,“ povzdechl si Mlejnek.

„(Zeman) se cítil zklamán, když nepřišly ohlašované mohutné čínské investice. Svému zklamání dal i průchod,“ řekl Ditrych.

Krachly i vztahy s Ruskem

Se Zemanem na Hradě je neodmyslitelně spjata i orientace na Rusko. K němu měl celou svou politickou kariéru velmi vstřícný vztah… až do loňské invaze na Ukrajinu. 24. února v televizním projevu uvedl, že se Rusko dopouští zločinu proti míru. „Jedná se o akt nevyprovokované agrese, šílence je nutné izolovat,“ řekl.

Už osm měsíců stojí při svém národu. Zeman udělil Zelenskému Řád bílého lva za odvahu a statečnost

Číst článek

Tím udělal tlustou čáru za dekádami proruských postojů a vstřícnosti k Moskvě. Na podzim dokonce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyznamenal Řádem bílého lva.

„Je možné, že pochopil, že to už je příliš, a tak se vzepřel. Mohly tam hrát ale také roli jeho osobní zkušenosti s rokem 1968. Možná mu došlo, že co Rusko provádí s invazí na Ukrajinu, je nemožné,“ nabídl vysvětlení Zemanovy otočky Mlejnek.

„Bylo na něm cítit zklamání z toho, jak mohutně Rusko na Ukrajinu zaútočilo. I proto, že předvídal, že se to nestane,“ zmínil Ditrych prezidentova slova o tom, že informace o blížící se ruské invazi jsou blamáž tajných služeb USA. „Je otázka, jestli svůj pohled nezměnil kvůli tomu, že přemýšlel i o svém politickém odkazu,“ uvedl.

Mlejnek ale zároveň upozornil, že jeho předchozí činy a vyřčená slova nelze smazat nebo opomenout. „Dlouhodobě působil spíš jako zaměstnanec ministerstva zahraničí Ruské federace, ne jako suverénní český prezident,“ řekl politolog.

Jen namátkou: Zeman po ruské anexi Krymu v roce 2014 nazval celou věc za fait accompli, diplomatickým jazykem „za hotovou věc“. Blahopřál Putinovi ke zvolení, prosazoval dostavbu Dukovan ruskou firmou Rosatom, vyslovil se proti sankcím vůči Rusku nebo v květnu 2017 společně s Putinem vtipkoval o likvidaci novinářů.

Dále se zasazoval o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do Ruska a nikoliv do USA, kritizoval americké sankce na firmy budující plynovod Nord Stream 2 a po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala novičokem naznačil, že mohlo jít o látku vyrobenou v Česku. V případě výbuchu muničních skladů ve Vrběticích podrýval verzi českých tajných služeb, že za činem stáli ruští agenti.

Mlejnek Zemanovu politiku vůči Rusku označil za „strašně nešťastnou“. Z celého výše uvedeného výčtu to konkrétně zmínil na kauze novičok. „Vypouštěl výroky, které pak ruská propaganda využívala. Řekl, že se tady vyráběl novičok, to sice ano, ale byl to pouze testovací vzoreček pro výzkum. On to schválně podal tak, že pak ruská propaganda s tím mohla pracovat,“ přiblížil Mlejnek.

Přeshraniční spolupráce?

Zatímco se při prvním prezidentském mandátu Zeman soustředil na ekonomickou diplomacii nebo proexportní politiku a zrak upíral především na východ k Číně a Rusku, druhých pět let bylo jiných. Omezil se na „budování“ sousedských vztahů.

Prezident Zeman přijal na Hradě maďarskou hlavu státu. Nováková se poté potkala i s Pavlem

Číst článek

„V západních strukturách byl Zeman zapsán jako jednoznačně prokremelský politik, což mu velmi uškodilo,“ popisoval politolog Mlejnek. K tomu se ještě přidal jeho zdravotní stav, který Zemana limitoval především ve druhém volebním období, kdy kvůli tomu už tolik necestoval. Což mu výrazně snížilo možnosti sjednat návštěvu ve významnější západní zemi.

Nikdy nedosáhl přijetí v Bílém domě, i když o to hodně stál. Zemana si nepozval ani někdejší prezident Donald Trump. Během jeho mandátu nicméně česká diplomacie do sídla amerických prezidentů zavítala. Práh Bílého domu překročil tehdejší předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Mezi úspěchy Zemanova okolí na západě však patří třeba setkání s britskou královnou Alžbětou II. Politolog Mlejnek v tomto případě upozornil na to, že se jednalo o ryze formální setkání, ze kterého se nepodařilo vykrystalizovat žádné prohloubení česko-britských vztahů či cokoliv jiného.

Západní vektor politiky tedy zůstal upozaděn. Odcházející prezident se proto omezil na tzv. sousedskou politiku. Dle výčtu zahraničních cest se soustředil zejména na Slovensko a Polsko, ani tam ale nezůstal bez poskvrny.

Co Zemanovi mohlo uškodit, byl jeho obraz proruského a pročínského politika. Z toho pramenilo zhoršení vztahů se Slovenskem po nástupu Zuzany Čaputové do prezidentského úřadu a také pro Poláky bylo těsné napojení Zemana na Rusko těžko překonatelnou bariérou.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se na Hradě setkala s Milošem Zemanem | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Navzdory rozdílným názorům si porozuměl s rakouským prezidentem Alexanderem van der Bellenem. „Oba kuřáci, oba mají rádi čtení a rozhled ve světě. V tom je pikantní, že Zeman ve volbách podporoval jeho protikandidáta,“ poukázal Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.

Nicméně třeba Německu, největšímu českému obchodnímu partnerovi, se Zeman příliš nevěnoval. Zamířil tam jen čtyřikrát.

Bojovník proti terorismu

Téma, při kterém se prezident Zeman vymykal, byl důraz na boj s terorismem a k tomu přidružená náklonnost k Izraeli. I proto bylo pro odcházející hlavu státu důležité akcentovat potřebu přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Je to spíš symbolický krok, komentuje možný přesun české ambasády budoucí velvyslankyně v Izraeli

Číst článek

„Odpovídá to dlouhodobým postojům Miloše Zemana, který byl vždy kritik islámského terorismu. Ale zajímavé je, že za pozitivní vztahy s Izraelem byl opatrně oceněn i od lidí, kteří ho jinak vehementně kritizovali,“ vyzdvihoval Mlejnek z Univerzity Karlovy.

Důležitost pevného postoje v otázce terorismu pak názorně ilustrovala Zemanova reakce při opouštění Afghánistánu v roce 2021. „Pro Zemana tím NATO ztratilo smysl. Hlavní smysl Aliance totiž neviděl v tom, že to byla organizace, která zajišťuje teritoriální obranu svých členských států, jak to chápe většina jiných lidí. Zeman chápal NATO jako organizaci, která bojuje proti terorismu, a ve chvíli, kdy odešla z Afghánistánu, tak své poslání ztratila,“ řekl Ditrych.

Zřejmě proto jel Zeman jako jediný český prezident na zahraniční návštěvu do Afghánistánu. „Na boj proti terorismu byl velmi fixovaný, a přestože to pro něj bylo velké téma, nebyl schopen do mezinárodní debaty ničím zásadním přispět,“ zmínil Ditrych. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů se domnívá, že tohle nastavení bylo Zemanovo vlastní, nemuselo mít nic společného s jakýmikoliv „ruskými notami“.

Kontroverze na Balkáně

Zemanův vstřícný vztah k Rusku a protiislámské postoje se propsaly i do jeho politiky vůči Balkánu.

Podle odborníka na region Františka Šístka je v jihovýchodní Evropě nahlížen velmi nejednoznačně i kvůli tomu, že si některé tamní země vybral jako terč svých negativních a kontroverzních výroků.

Zeman se často vyjadřoval zejména ke kosovsko-srbskému konfliktu, kde se staví jasně na stranu Bělehradu. „Kosovo považoval v rozporu s českou oficiální politikou za integrální součást Srbska a veřejně vystupoval jako přítel Srbů, respektive tamního proruského režimu prezidenta Aleksandara Vučiće,“ popsal balkanista.

Mnohé o jejich náklonnosti vypovídá i to, že Zeman svou předposlední zahraniční cestu ve funkci podnikl na konci ledna právě do Bělehradu.

Miloš Zeman při přivítání v Srbsku prezidentem Aleksandarem Vučićem | Zdroj: Pražský hrad

Část vlivu na Zemanovu politiku k jihovýchodní Evropě má podle Šístka poslanec SPD Jaroslav Foldyna, který utužuje silné vazby na srbské nacionalisty a nechybí u většiny balkánských akcí Hradu.

„Foldyna přispěl i k tomu, že prezident v roce 2019 na návrh různých antiislámských a homofobních organizací vyznamenal dnes už kontroverzního režiséra Emira Kusturicu,“ poukázal. Šístek také zdůraznil fakt, že je Zemanův postoj k Balkánu poznamenán jeho islamofobií, která se projevovala zejména během uprchlické krize.

Zároveň ale dodal, že přes celou řadu kontroverzí, které Zeman na Balkáně svými projevy či návštěvami vyvolal, ale celkově podporoval vstup zemí tohoto regionu do Evropské unie. „Samozřejmě kromě Kosova.“

Anna Urbanová, Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme