Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu

Válka na Ukrajině změnila pohled lidí na armádu a její vyzbrojování. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky si její vedení uvědomuje, že investice do obrany je nutná. Vojáci proto přepisují strategické dokumenty a chtějí dál hledat cesty, jak Ukrajině ve válce pomáhat. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S krátkým proslovem vystoupil také nový náčelník generálního štábu Karel Řehka. Vyzdvihl práci vojenských policistů, na kterou se podle něj v souvislosti s Afghánistánem zapomíná. Dodal, že on sám se v dobách, kdy byl v Afghánistánu nasazený, na vojenské policisty spoléhal.

Náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Náčelníkem generálního štábu jste tři měsíce. Končí vám takzvaná doba hájení. Jaké jsou vaše hlavní úkoly?
Hlavních úkolů je spousta, ale moje největší priorita, kterou vnímám jako hlavní a stěžejní, je zajistit a udržet bojeschopnost armády. To je samozřejmě široký pojem, ale bojeschopnost se týká všech oblastí - mít kvalitní personál, modernizovat armádu, součástí je i morální složka a všechno ostatní.

Já mám nějakých pět oblastí snažení. Tu první oblast nazývám pracovně vojenská revize obrany. Je to revize různých scénářů, co nám hrozí, jak budeme používat ozbrojené síly, na co je budeme používat a jestli tomu plány, které máme, odpovídají. Podobná revize probíhá i v Alianci.

Putinova anexe znemožnila konec války, říká Borrell. Vstup Ukrajiny do NATO ale podle něj teď není zásadní

Číst článek

Ta druhá oblast se týká budoucího válčení, kde se snažíme vytvořit nějakou koncepci. A zase to není izolované, ale s ohledem na Alianci.

Třetí oblast je rychlá modernizace. To je úsilí, které už tady běží. Je to modernizace zbraňových systémů a techniky, kde máme dluhy z minulosti.

Čtvrtá oblast, která je samozřejmě extrémně důležitá, jsou lidi. Bez lidí nic z toho nemá význam. To znamená mít adekvátní a připravené lidi na to všechno, co jsem říkal předtím.

A ta pátá oblast, tu nazývám kultivací strategického prostředí. To znamená, abychom opravdu přispívali ke strategické diskusi o obraně země, abychom se tady opravdu bavili o stěžejních tématech ve veřejném prostoru.

Na předchozí vedení armády chcete navazovat nebo se bude váš přístup lišit?
To úplně neumím říct. Asi každý má nějaké svoje představy, nikdo nejsme kopie toho druhého. Takže určitě v něčem se každý nutně liší. Ale armáda není o rozmaru jednoho člověka. Musí být nějaká kontinuita a ty věci běží dlouhodobě.

Koneckonců i ten personál má nějaký vývoj, je tu platný kariérní řád. Já prostě navazuji na práci svých předchůdců a budu se snažit to táhnout dál. A samozřejmě každá doba přináší nějaké výzvy, každý můžeme mít lehce jiné zaměření, vidět prioritu trochu jinde.

Společnost bere obranu vážněji

V čem vidíte hlavní nedostatky současné armády?
Není to až tak nedostatek, jako spíš že se nám opravdu změnila bezpečnostní situace. Celá společnost začala brát obranu vážněji. Začínáme si klást i otázky, které třeba nemusí být příjemné a které jsme si dříve nekladli.

Jaké konkrétně?
Ještě pár let zpátky tady byl takzvaný princip odložené potřeby. Nezabývali jsme se tím, jaké máme zásoby na válku. A říkali jsme si, že konflikt vysoké intenzity, většího rozsahu v Evropě nehrozí.

Najednou vidíme, že hrozí, a že tady je s minimální dobou varování. Armáda tak, jak měla politické zadání, se ve strategických dokumentech na toto nechystala. Všechno teď revidujeme, samozřejmě se na ty plány nedíváme jen my, děláme to i v rámci Aliance.

Čechy vedená jednotka Severoatlantické aliance ukončila cvičení. Je připravena bránit Slovensko

Číst článek

A jsou tu i další věci, třeba u personálu. Trápí mě, že nám stárnou vojáci. Máme průměrný věk vojáka 38 a půl let. Stárnou i vojáci na nejnižších funkcích a v hodnostech, i bojovníci, kde by podle mě mělo být větší zastoupení mladých lidí.

V armádě je stále finanční dluh z minulých let, kdy se snižoval rozpočet pro armádu, pro ministerstvo obrany. Změní to teď nově chystaný zákon o financování armády?
Ten dluh v armádě je opravdu obří. A je dobře, že to říkáte, protože ne každý si to uvědomuje. I kdybychom teď začali utrácet tři procenta HDP, tak pořád víme, za co to utratit, protože ten dluh z minula je velký, nakumulovaný.

Nový zákon, který se připravuje, je určitě velká změna pro nás k lepšímu. Dává nám nějakou rozpočtovou stabilitu, což je extrémně důležité. Nejenom ta výše rozpočtu, ale i stabilita. Vlastně nám říká, že do obrany mají jít minimálně dvě procenta HDP, což je extrémně důležité.

Zároveň ten zákon umožní lépe financovat i dlouhodobé projekty armády, pro nás to je opravdu velmi důležitá věc. Bude to mít výrazný dopad na zefektivnění našeho obranného plánování, kdy budeme schopni věci dělat stabilněji s menším počtem změn ve střednědobém plánu.

Myslíte, že tím Česko de facto ušetří peníze? Že nebude pořád měnit plány?
To nevím. Když budete dávat míň peněz, tak možná taky ušetříte, ale rozhodně Česko ty peníze, které bude dávat do obrany, bude vynakládat efektivněji. To stoprocentně.

Na konci srpna jste navštívil Ukrajinu. Proč?
Jednak jsem chtěl vidět realitu v poli, zajímalo mě, jak to probíhá, zajímaly mě ty zkušenosti a samozřejmě i to, jak můžeme dál pomáhat Ukrajině. A samozřejmě si myslím, že to je i náš signál vůči Ukrajincům na vojenské úrovni, když je navštíví i náčelník generálního štábu a projeví zájem.

Lipavský: Putin může zorganizovat libovolné divadlo, ale nesmí to směřovat ke změně hranice Ukrajiny

Číst článek

A jak jim tedy ještě můžeme dál pomáhat?
Já tady nemůžu být úplně konkrétní. Česká republika pomáhá Ukrajině výrazně, i na svoji velikost a ekonomickou sílu pomáháme velmi slušně. Navíc jsme v té pomoci byli velmi rychlí. Na Ukrajině opravdu toto vidíte na každém kroku, vděk toho národa, lidí. Když jsem se pohyboval ve vojenském prostředí, tak mezi vojáky je respekt vůči České republice obrovský.

A samozřejmě pak zvažujeme další věci. Takže jsem se zajímal o to, co je nejvíc trápí, co jim chybí, ale nejenom materiálně, ale i třeba jaké řeší problémy s lidmi, s výcvikem a podobně. A armáda se bude snažit hledat všechny možné cesty, jak bychom mohli dál pomoct. Samozřejmě za předpokladu, že to bude politicky schválené, ale já tady nemůžu být konkrétní.

Válku na Ukrajině bedlivě sledujeme

Ministryně Jana Černochová z ODS v červnu zmiňovala i případný výcvik ukrajinských vojáků. To se za ty tři měsíce někam tedy posunulo?
Já se omlouvám. Tady opravdu nemůžu být konkrétní.

Jak se odrazí válka na Ukrajině v podobě české armády, pokud vůbec nějak?
Já si myslím, že se odráží už teď. Už jenom to, že společnost bere obranu jinak vážně, že je tady úplně jiná politická vůle zabývat se otázkou obrany, protože to je prostě urgentnější. To se už dneska podepisuje na armádě pozitivně.

A jaké to bude mít další dopady? My budeme určitě systematicky vyhodnocovat, co se tam děje, co to znamená ve válčení, jaké jsou třeba trendy, jak se z toho můžeme poučit. To budeme promítat i do našich postupů, doktrín, do budování schopností, do modernizace, do všeho ostatního.

Nejednat zbrkle a na místě nenechávat nic, co by mohlo pomoct nepříteli. Češi školí ukrajinské vojáky

Číst článek

Ale teď říct jednou větou, jak se to odrazí, dost dobře nejde. A navíc si myslím, že dělat závěry z jednoho konfliktu se taky nedá. Ne takto brzo, když ten konflikt pořád probíhá. Ale my to opravdu bedlivě sledujeme a nad některými dílčími věcmi se už teď zamýšlíme.

Nějaký konkrétní příklad můžete zmínit?
Tak třeba teď nám běží cvičení Joint Fires Experimental, kde se zrovna řeší řada scénářů, které jsou vidět i na Ukrajině. To je spolupráce třeba prostředků ISR (pozn. red. Intelligence, Surveillance and Reconnaissance), jako jsou bezpilotní prostředky, průzkumné senzory a propojení do palebného systému, rychlost předávání informací, kompatibilita mezi zbraňovými systémy a podobně.

Než jste se stal náčelníkem generálního štábu, byl jste v civilu dva roky ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Díváte se teď na armádu jinak?
Nevím, jestli to úplně umím říct. Je to dost subjektivní hodnotit sám sebe. Ale asi ano, protože každá zkušenost, kterou získáte, vás nějak změní. Mě to určitě taky muselo ovlivnit, a to v mnoha směrech. Jednak odborně, že vnímáte kybernetickou doménu úplně jinak.

A přece jenom jsem se snažil bedlivě studovat ty dva roky tam, abych rozuměl tomu, co dělám. Takže mě to určitě i odborně posunulo. Ale posunulo mě to i lidsky, co se týká způsobu řízení, je to práce zase s civilní organizací. Působíte třeba na jiné úrovni, spolupracujete s jinými subjekty. To všechno jsou zkušenosti, které určitě nejsou na škodu.

Rusové čekají na finské hranici až 18 hodin. Fronty se tvoří kvůli zpřísnění podmínek vstupu do země

Číst článek

A myslíte, že to třeba více otevře armádu moderním technologiím?
Myslím si, že armáda se otevírá moderním technologiím už teď. Už před mým návratem z NÚKIBu nám tady vzniklo Velitelství kybernetických sil a informačních operací a nemyslím si, že by armáda musela čekat na Karla Řehku, až se vrátí.

Ale mě to určitě pomáhá vnímat ty věci, vnímat tu důležitost, vnímat třeba i více jiné dimenze bezpečnosti, než jenom vojenskou, kterou běžně řešíte. Navíc i v NÚKIBu jste pořád součástí bezpečnostního systému státu, spolupracujete s jinými složkami, chodíte na Bezpečnostní radu státu, řešíte pořád bezpečnost ČR, ale řešíte ji trochu z jiného úhlu, jiné dimenze.

Pořizujeme schopnost, ne věc

Chystají se nákupy bojových vozidel pěchoty nebo stíhaček, budou to supermoderní stroje. Je na to armáda připravená, když doteď vojáci využívají sovětskou techniku?
Armáda se na to samozřejmě připravuje, máme systém rozvoje schopností a to se netýká jenom nákupů. Když kupujeme nějakou platformu nebo se ji chystáme koupit, tak samozřejmě zvažujeme všechno ostatní k tomu.

To znamená, že když budeme mít nový letoun nebo nové vozidlo, tak se zvažuje, jaké to bude mít dopady na taktické postupy, jaké to bude mít dopady na doktríny, na výcviková zařízení, kde budeme školit lidi, jaký typ lidí k tomu budeme potřebovat, nějak to promítnout do náboru, infrastruktury.

My nepořizujeme věc, my pořizujeme schopnost. Ta je vždycky provázaná napříč jako v ostatních oblastech, ať už to je vedení, infrastruktura, personál a další věci.

Takže se nestane, že by armáda nakoupila dělo a neměla k tomu dělostřelce?
Ne, to se určitě nestane. My uděláme všechno pro to, aby ty přesuny a změny byly co nejhladší, abychom byli dopředu připravení. Ale samozřejmě máme personální problém někdy v konkrétních oblastech, ale to jsou běžné výzvy, kterým budeme dál čelit.

Vy jste nebyl první volbou pro náčelníka generálního štábu ani ministryně Černochové, ani prezidenta. Myslíte, že to pro vaši další spolupráci může být problém?
Tak to já úplně nevím a nemyslím si to. Já jsem byl osloven a vybrán v nějaké fázi. Já to vnímám tak, že mám důvěru a s paní ministryní spolupracuji velmi úzce. Komunikujeme spolu v podstatě na denní bázi a nemám důvod se jakkoli domnívat, že by mě to nějak hendikepovalo.

Modernizace armády i kompenzace za pomoc Ukrajině. Česko dostane od USA 2,7 miliardy korun

Číst článek

Budete měnit svůj tým nebo třeba berete si někoho z kyberúřadu?
Ne. Určitě nestavím žádný přelomový, nový tým. Netahám si sem nějaké svoje lidi. Takto to prostě v armádě nefunguje. My normálně stavíme na lidech, kteří v armádě jsou a samozřejmě dochází tedy k nějakým personálním změnám, ale není to revoluce, je to spíš evoluce. To znamená, jedeme podle nějakého kariérního řádu.

Logicky někteří lidi prostě končí a na jejich místo nastupuje prostě mladá krev, zase nová. My se díváme na to, co mají za sebou, jaké mají odbornosti, jestli byli třeba ve strukturách, jestli mají nějaké zahraniční školy, co mají za operační zkušenosti a podobně.

Samozřejmě některé změny nastaly a další změny nastanou třeba při rotacích lidí na zahraničních pracovištích v polovině příštího roku. A tak je to správně. Nechceme, aby se to na nějakém stupni zaseklo, aby pak odcházeli třeba talentovaní podplukovníci a plukovníci, protože nad sebou nevidí možnost růstu.

Když tedy na toto navážu, tak prezident vás v červnu povýšil na dvouhvězdičkového generála. Stejně tak ale velíte třeba i tříhvězdičkovým generálům. Nebude to dělat v silně hierarchickém prostředí armády problémy?
Tak já si pamatuji, že třeba někteří ti tříhvězdičkoví generálové, když já jsem byl jednohvězdičkový generál, byli plukovníci. To je normální přirozený vývoj. V armádě jsem já na funkci náčelníka generálního štábu, jsem tudíž těm lidem nadřízený a my spolu běžně pracovně fungujeme.

Žádný náčelník generálního štábu nenastoupil do funkce, jako už čtyřhvězdičkový generál, to takto prostě není. Byli tady přede mnou náčelníci Generálního štábu, kteří nastupovali jako jednohvězdičkoví, jako dvouhvězdičkoví generálové, ale i jako plukovníci. Osobně v tom problém nevidím.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme