Experimentální činžovní dům Karla Pragera se zatepluje. Některé výjimečné prvky z fasády zmizí
Experimentální panelový dům architekta Karla Pragera v Otrokovicích z roku 1956 jeho majitelé zateplují. Budova nemá památkovou ochranu, a tak mizí historicky cenná fasáda jediného objektu tohoto druhu ve městě. Stavba ve stylu socialistického realismu byla výjimečná vnějšími reliéfy holubic nebo abstraktních tvarů i použitím speciálních cihelných bloků.
Autory tehdejšího projektu byl i Karel Janů a Karel Prager, který se později proslavil budovou Federálního shromáždění nebo Novou scénou Národního divadla v Praze.
Experimentální dům architekta Karla Pragera v Otrokovicích zateplují, některé jeho unikátní prvky zmizí
„Na reliéfech můžeme vidět, že autoři se inspirovali architekturou propagovanou v Sovětském svazu. Ta se hodně vracela k historizujícím prvkům. Dům má čtyři vstupy, u krajníhch jsou čtyři sloupy, které vedou od paty domu až po střechu, jsou kanelované,“ popisuje Vít Marek, vysokoškolský student, který se věnuje moderní historii baťovských Otrokovic a je autorem projektu Ať žije Baťov.
„Je zajímavé, že tento dům byl posazen do funkcionalistického Baťova, který je vlastně strohý, pravoúhlý. Činžovní dům vznikl hned za společenským domem, to je významné pozice v rámci místního urbanismu,“ vysvětluje Marek.
Nekonečná stuha se stromem v jádru. Moravské židovské muzeum v Brně nejlépe navrhli Japonci
Číst článek
Přízvisko experimentální dostal činžovní dům podle postupu, který architekti zvolili.
„Snažili se postavit co nejvíc bytů co nejeefektivněji. Jedna cesta znamenala vystavět dům z prefabrikátů. Tento dům je postaven z panelů, ale ty jsou klasicky zděné. Sem byly dopravovány zděné stěny v celku,“ popisuje Marek.
Dům není památkově chráněný
Podle Petra Klokočky z odboru městské památkové péče v Otrokovicích nemohlo město nijak ovlivnit záměr majitelů domu.
„Dům v současnosti nemá z hlediska památkového zákona žádnou jmenovitou ochranu. Není to kulturní památka a ani se nenachází na památkově plošně chráněném území, jako jsou třeba památkové rezervace nebo zóny,“ říká.
Architekt: Ostravská jatka jsou škaredá a špinavá, až jsou krásná. Ne každý umí přijmout realitu
Číst článek
Přesto byl investor podle Klokočky ochotný některé původní prvky na důležitou východní část fasády vrátit v podobě replik.
„Jednáním jsme docházeli ke vzájemnému kompromisu, aby se zdobné prvky nahradily. Samozřejmě to nebude možné v celém rozsahu, protože to by pro vlastníka nebylo ekonomicky únosné. Ale základní prvky, které vytváří architektonický výraz domu, by tam měly být navráceny a některé by měly být zachovány ve své současné podobě. To se týká především vstupních portálů,“ dodává Klokočka.
Podle něj je potřeba vzít v potaz i to, že stěny historického domu jsou v některých místech silné jen 15 centimetrů.
