Výdaje na bydlení extrémně zatěžují už 22 procent domácností, ukazuje exkluzivní projekt

  • Český rozhlas spolu s výzkumnou organizací PAQ Research spouští exkluzivní projekt, v němž mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají české domácnosti.
  • Kromě nárůstu příjmové chudoby projekt ukazuje, že průměrná domácnost dává za bydlení o 1500 Kč více než na pozdim a narostl počet domácností extrémně zatížených výdaji na bydlení (z 15 na 22 %) i těch, kterým zůstává po uhrazení bydlení a jídla jen 100 korun na člověka na den. Zasaženi jsou samostatně žijící důchodci i chudé rodiny.
  • Například příspěvek na bydlení přitom pobírají jen čtyři procenta populace, přitom na něj může dosáhnout téměř každý pátý.

Tento článek je více než rok starý.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Průměrná česká domácnost dává na bydlení 28 % svého přijmu oproti listopadu 2021, kdy to bylo 23 %. Velká část domácností je tak extrémně zatížená výdaji na bydlení.

Extrémně zatížení jsou lidé, které stojí náklady na bydlení více než 40 procent jejich příjmů. Těch bylo na podzim jen kolem 15 % a dnes to je více než pětina,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. 

Život k nezaplacení

Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.

Podobně také stoupl počet domácností, které dávají více než 60 % svého přijmu na „povinné́“ výdaje – tedy bydlení a potraviny. Tento počet roste lineárně od listopadu, projevuje se zde souběh inflace energií a potravin.

Přesnější než oficiální čísla

Výdaje na bydlení zahrnují nájmy, splátky hypoték, stočné, energie včetně výdajů za tuhá paliva a další poplatky, jako například platby za Společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo odpad.

Výdaje se porovnávají s čistými příjmy, a to po srážkách z exekucí. Právě započtením hypoték a počítáním s příjmy po exekucích se výzkum liší od oficiálních statistik, které podle Prokopa s hypotékami a exekucemi nepočítají a zatížení domácností podceňují.

„Průměrná domácnost dává na bydlení zhruba devět tisíc korun měsíčně, což může vypadat jako málo, ale jsou v tom veliké odlišnosti. Někdo platí jenom pět tisíc, pokud má vlastnické splacené bydlení, jiný platí třeba třicet tisíc měsíčně,“ vysvětluje Prokop.

Ohroženi jsou hlavně chudí

Průměrný nárůst nákladů na bydlení je 1500 korun měsíčně. „Téměř plošně stoupá zátěž chudých domácností, důchodců a samoživitelů, zatímco u střední příjmové třídy se do kategorie extrémně zatížených propadají spíše jednotky procent domácností, které přecenily své možnosti a najednou jim roste jak hypotéka, tak energie,“ popisuje Prokop.

Náklady na bydlení tak neovlivňují celou populaci rovnoměrně. Nárůst vysokých nákladů na bydlení v porovnání s příjmy se specificky týká samostatně žijících důchodců a samoživitelů, kteří tvoří zhruba polovina všech ohrožených – tedy těch, které náklady na bydlení stojí více než 40 procent jejich příjmů.

„Mezi vlastníky domů narostl počet zatížených ze šesti procent na patnáct, to je sice mnohem méně než u seniorů a samoživitelů, ale je tam vidět zásadní nárůst,“ podotýká Prokop.

Jen 100 korun na člověka

Výzkumníci pro Český rozhlas spočítali a mapují i novou unikátní míru chudoby. Tedy kolika domácnostem po uhrazení povinných výdajů – tedy bydlení a potravin – zbývá z příjmů maximálně 100 korun na člověka na den (3000 korun na měsíc).

Z těch musí hradit další výdaje jako třeba dopravu, zdravotní náklady, oblečení, vzdělávání, účty za telefon, rekreaci a podobně.

Rodina dá za energie a potraviny 65 procent příjmů. Kvůli zdražování tak najela na úsporný režim

Číst článek

Počet těchto domácností vzrostl z 8 na 11 %. Počet domácností, které nemají zbytkové příjmy velmi nízké, ale omezené (do 10 tisíc na osobu), vzrostl ze 23 na 35 %.

I tady se životní zkušenosti domácností výrazně liší. Mezi nízkopříjmovými, samoživiteli, chudšími nájemníky a samostatně žijícími důchodci se ale zastoupení lidí, kterým zbývá 100 korun na člověka a den, pohybuje okolo 25 až 50 %. V rodinách s příjmem nad medián ale takřka neexistují.

Podle Prokopa je pro interpretaci dopadů inflace také důležité vzít v potaz zrušení superhrubé mzdy, které napomohlo spíše lidem ze středně vysoké a vysoké příjmové kategorie.

„Chudším lidem změna legislativy moc nepomohla, respektive jim zvýšila čistý příjem o nižší stovky korun měsíčně, zatímco domácnosti s vyššími platy mohla dopřát často pět až osm tisíc korun měsíčně navíc,“ poukazuje Prokop.

„Lidé s vysokým příjmem, kterým inflace ubrala například dva tisíce korun měsíčně, na tom stále budou lépe než v minulosti. Chudší lidé, kteří si zrušením superhrubé mzdy polepšili jen o 200 korun měsíčně, teď platí o tisíc korun více na energiích.“

Příspěvek není jen pro nejchudší

Podle výzkumu PAQ Research by na příspěvek na bydlení mohlo dosáhnout až okolo 20 % populace, přitom je pobírají jen 4 %. O příspěvek na bydlení tedy nežádá ani polovina domácností, které by na něj mohly mít nárok.

Nevycházíte s příjmy? Přečtěte si, jak podat žádost na příspěvek na bydlení

Číst článek

Podle Prokopa je to způsobené složitostí žádosti a také stigmatem kolem sociálních dávek. „Je to udělané tak, aby to bylo složité, musíte doložit spoustu dokladů o zaplacení energií, doklady o příjmech a další. K získání příspěvku je potřeba žádost každý rok obnovit. Každý kalendářní kvartál pak musíte dokládat příjmy a výdaje za minulý čtvrtrok. Pro důchodce je navíc žádost dost složitá, sám jsem s ní měl problémy, když jsem někomu pomáhal,“ říká Prokop.

„Kdyby se žádost podávala jen jednou a pak se každý rok jen aktualizovala, bylo by to pro mnohé jednodušší. Myslím, že by na příspěvek pak mohlo dosáhnout třeba 400 tisíc domácností. Stát by to přitom stálo jen jednotky miliard, tedy méně než podpora, kterou stát chystá vydat na necílených pět tisíc korun na dítě, které mají připadnout i domácnostem, jež podle našeho výzkumu problémy nemají.“

Je tu také část populace, která o příspěvku na bydlení vůbec neví nebo má pocit, že se jich netýká. „Sociální dávky jsou často vnímané jako chudinské dávky, přitom by na příspěvek mohl dosáhnout každý, kdo dá více než 30 % (v Praze 35 %) svého příjmu na náklady spojené s bydlením,“ říká Prokop.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme