Pěstounem rychleji. Ministerstvo chce zrychlit nábor zájemců, dlouhé čekání je odrazuje
Výběr a příprava zájemců o pěstounství teď trvá i přes rok a půl. Můžou za to dlouhé čekací lhůty na psychologický posudek a na povinné přípravné kurzy. A to některé zájemce odradí. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chce nábor zrychlit, nově by měl trvat nanejvýš půl roku.
Na podzim roku 2018 se manželé Vaculíkovi rozhodli vzít si ke svým dvěma dětem ještě další do pěstounské péče. V prosinci zašli na Městský úřad v Praze 10, dalších 8 měsíců čekali na pohovor u psychologa, a pak až do října na povinný přípravný kurz pro pěstouny. Do evidence uchazečů o pěstounskou péči byli zařazeni v lednu 2020, tedy po 13 měsících.
„Ale znám i žadatele, kde to kolečko trvalo skoro dva roky,“ říká pro Radiožurnál Zdeňka Erlebach Vaculíková uprostřed své kuchyně. Na kolenou jí sedí dvouletý David, vedle ní si maluje čtyřletá Marie.
„Je to škoda, protože pěstounů je poměrně málo, dětí v ústavech jsou tisíce, a kdyby se příprava a zařazení do evidence zrychlily, bylo by to jedině ku prospěchu.“
K rozhovoru se připojuje i manžel Miroslav Vaculík. „Určitě by pomohlo, kdyby se nemuselo tak dlouho čekat na vypsání kurzu a na psychologa. Během čekání to někteří lidi vzdají,“ podotýká.
Na kurz do sousedního kraje
A právě zkrátit prodlevy mezi jednotlivými fázemi náboru a celý proces urychlit chce ministerstvo práce a sociálních věcí. Plánuje proto umožnit zájemcům absolvovat přípravné kurzy a pohovor s psychologem ve kterémkoli kraji, nejen v tom, kam spadají podle bydliště.
Žena čekala pět měsíců na příspěvek v hmotné nouzi. Mezitím jí sociální pracovníci odebrali roční dítě
Číst článek
Podle tajemnice Asociace Dítě a rodiny Anny Krbcové by to výrazně pomohlo. „Dnes dělají posudky krajští psychologové, těch ale mají kraje jednoho dva. A neřeší zdaleka jen pěstounské rodiny, takže trvá, než u nich člověk dostane termín. A když třeba onemocní, čeká zase další dva měsíce.“
Nově by si proto kraje mohli k posuzování zájemců o pěstounství nasmlouvat i další psychology nebo uznávat posudky od odborníků z ostatních regionů. A to samé by platilo i pro přípravné kurzy. U těch jednak trvá, než se naplní kapacita, a jednak ne vždy zájemcům vyhovuje vypsaný termín.
„Kurzy se liší i třeba tím, kdy probíhají. Takže když je zájemce z kraje, který pořádá kurzy jen večer, ale přitom pracuje v pohostinství a večer pracuje, bude se moct přihlásit na kurz ve vedlejším kraji, který je třeba organizuje o víkendu,“ vysvětluje výhody zamýšlené změny Krbcová.
Psychologové nejsou
Možnost využívat kurzy a psychology napříč kraji vítá i vedoucí odboru sociálních věcí Kraje Vysočina Věra Švarcová.
„U nás je největší problém nedostatek psychologů. A to nejen u nás na úřadě, ale celkově v kraji. Proto se někdy může příprava protáhnout i na rok. A takhle by se to mohlo trochu zlepšit, protože naše sousední kraje jako Jihočeský, Jihomoravský, popřípadě Praha mají těch odborníků víc,“ přibližuje Švarcová.
V současné době je v Česku zhruba 16 tisíc pěstounů. Většina z nich je příbuzných, 5,5 tisíce se stará o cizí děti. Ministerstvo potřebuje jejich počet zvýšit i v souvislosti se zrušením kojeneckých ústavů, které novela plánuje ke konci roku 2024. Na jaře loňského roku zůstávalo v ústavech 138 dětí do tří let.
