Složení lidí na Hradě dosvědčuje, že Pavel chce svoji funkci dělat seriózně, hodnotí Nováček
Česko má čtvrtého prezidenta své historie. Ve čtvrtek se hlavou státu stane Petr Pavel. Generál a diplomat ve výslužbě nastupuje po politikovi Miloši Zemanovi, který byl prvním českým přímo zvoleným prezidentem. Za 30 let existence Česka se do naší prezidentské historie zapsala trojice těch nejvýraznějších polistopadových politiků. Jak dosavadní prezidenti Česka ovlivnili naše vnímání a očekávání od prezidenta?
„Prezident doposud býval produktem politických stran a ty naše politické strany tzv. kamenné, když ochabily před 15 lety, tak nebylo z čeho vybírat a není tu dále žádný lídr. Proto teď ten budoucí prezident bude trošku jiný,“ říká vnitropolitický komentátor Petr Nováček.
Agentury výzkumu veřejného mínění přicházely s řadou průzkumů ohledně jednotlivých prezidentských kandidátů, jejich šancí a výsledků šetření, které mapovaly, co naše společnost od prezidenta očekává. Všechny přicházely se společnými daty toho, že by měl být prezident kultivovaný, měl by Českou republiku dobře reprezentovat v zahraničí a měl by se také zajímat o problémy obyčejných lidí.
Nesplnitelné požadavky?
Podle Nováčka jsou na nového prezidenta kladené opravdu velké nároky a není jich vůbec málo. Na tyto výkony by ale neměl být sám a to byl v minulosti často problém.
Téměř dvě třetiny Čechů věří, že Petr Pavel bude dobrým prezidentem, ukazuje průzkum Medianu
Číst článek
„Představte si, že máte cestovat po republice, dělat spanilé jízdy, což naši prezidenti dělávali, a současně máte být důstojným reprezentantem na Hradě a k tomu reprezentovat stát navenek, pokud možno dobrým způsobem. Já si myslím, že to je až dost. Jde o to, jestli prezident jedno s druhým dokáže vykonávat, což hodně záleží také na lidech, kterými je obklopen. Tam býval v minulosti na prezidentském stolci značný problém,“ míní Nováček.
Dosavadní prezidenti podle historičky a politoložky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Adély Gjuričové naplňovali výše zmíněné požadavky u občanů různě.
„Na tom, jak předchozí prezidenti naplňovali své funkce, se česká společnost úplně neshodla. Václav Havel, kterého my si teď pamatujeme jako obecně přijímaný idol, tak svého času vzbuzoval velké kontroverze a na tom, jestli nás správně reprezentuje, nebyla úplná shoda napříč společností. U našeho posledního dosavadního prezidenta Miloše Zemana se zase prosazoval částečný názor, že on ničím z toho nebyl,“ vysvětluje Gjuričová.
Ojedinělá osobnost Zemana
V české společnosti je častý pohled, že všichni tři předešlí prezidenti byli velmi rozdílní, a Nováček, který mohl velmi zblízka pozorovat už prezidentování Václava Havla, s tím naprosto souhlasí. Rozdíl byl podle něho především v duchu samotného Hradu a klimatu, které tam panovalo. Samostatnou a unikátní kapitolou je podle něho ale období funkce Miloše Zemana.
Zemanova éra plná kontroverzí. Prezident rozděloval a společnost se rozštěpila
Číst článek
„Pamatuju si a budu parafrázovat slova Miloše Zemana na sjezdu, když byl zvolen předsedou ČSSD v únoru 1993. Děkoval za zvolení a řekl něco jako: ‚Já vám děkuji, že jste mě do této funkce zvolili, ale tam nahoře strašně fouká, je tam hrozná zima a člověk je tam úplně sám.‘ Ono to hodně vypovídá o Zemanově povaze a ta komunikace ven byla u něj taky mimořádně zploštělá. Ty rozdíly mezi jednotlivými prezidenty byly tedy vážně velké,“ míní Nováček.
Hodnoty Masaryka, které přežívají
Dosavadní čeští prezidenti se také velmi často odkazovali na hodnoty prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Gjuričové je ale velký rozdíl v tom, jestli někdo odkazuje k mýtu Masaryka anebo jako k politikovi Masarykovi.
Odcházení československých prezidentů. Abdikace kvůli zdraví se střídaly s převraty a smrtí v úřadu
Číst článek
Jeho mýtus, jak uvádí, ožil s Václavem Havlem, který k tomu měl velmi povrchní přístup s tím, že první republiku bral jako hodnotu, na kterou když naváže, tak se řešení objeví samo.
„Masaryk dokázal z nominálně slabé pozice vytlouct politické maximum. V tom byl skutečně mistr, protože uměl dodávat svého ministra zahraničí do prakticky každé vlády, dokázal do značné míry ovlivňovat veřejný diskurz apod. V tomto smyslu na něj navazovali všichni následující prezidenti – tedy nějakým, s nadsázkou řečeno, překračováním pravomocí. Jde o masarykovskou tradici, která ale plyne z principu slabá prezidentská funkce versus silná prezidentská osobnost,“ vysvětluje Gjuričová.
Bude Pavel jiným prezidentem?
Nový prezident Petr Pavel, který právě nastupuje do své funkce, je pro veřejnost velkou neznámou, a to už jen proto, že všechny předchozí hlavy státu měly nějaké zkušenosti s politikou.
‚Schopen výkonu práce bez výjimek.‘ Pavel zveřejnil zprávu o svém zdravotním stavu
Číst článek
„Petr Pavel je v tomto opravdu nepopsaná stránka. Víme o něm strašně málo, a to i o jeho vojenské a diplomatické kariéře. Opravdu nevíme, co tam přesně dělal, což není nějaké podezření vůči němu, jenom technicky popisuji, že nevíme, co si myslí, protože jeho kampaň byla vedená profesionálně. Neřekl nic špatného, říkal všechna ta správná slova, která se v politice říkají a u toho byl krásný, což je teď vítězství nové marketingové politiky,“ říká Gjuričová.
Podle Nováčka pomohlo Petru Pavlovi na Hrad to, že v dnešní době už politické řemeslo společnosti neimponuje a k tomu jsou, jak uvádí, české politické strany v tak hluboké krizi, že už nedokázaly vygenerovat žádnou silnou politickou osobnost, za kterou by národ šel.
„Česká politika postupně samu sebe degradovala a od tzv. opoziční smlouvy se ocitla v hluboké krizi. A v této době najít prezidenta, který by splňoval vysoké nároky tak, jak je veřejnost na tuto funkci klade, je malý zázrak. Já ale zatím velmi kvituji posádku Hradu, kterou si prezident dává dohromady. Tam jsou lidé podle mého soudu kvalifikovaní a dosvědčují, že Petr Pavel chce svoji funkci dělat seriózně a nebude to prezident chaotických rozhodnutí,“ dodává Nováček.
Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu výše.
