‚Zemanovým lidem je už všechno jedno.‘ Dění na Hradě odkrývá reportérka Chaloupská

Markéto, jak si vysvětlit milost pro odsouzeného šéfa Lesní správy v Lánech, tedy v letním sídle prezidenta, od hlavy státu, která tvrdila, že bude milosti udělovat jen ve zcela výjimečných případech.
Ještě před svým zvolením prezidentem v roce 2012 Miloš Zeman prohlašoval, že milosti a amnestie považuje za feudální přežitek a po svém zvolení v prosinci 2013 pak opět zopakoval, že nebude vyhlašovat amnestii a nebude udělovat milosti s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se dopustili nějakého závažného trestného činu. Tyto sliby, které dal svým voličů teď Zeman naprosto porušil. Vše začalo už milosti pro dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

A teď s neuvěřitelnou rychlostí vlastně dva dny po pravomocném rozsudku osvobodil Miloše Baláka, což je de facto Zemanův nepřímý podřízený. Lesní správa Lány je totiž příspěvkovou organizací prezidentské kanceláře a Zeman tím vlastně justici vzkázal, že vyšetřovat jemu blízkého člověka nemá smysl, protože on ho stejně osvobodí.

Jak vůbec Pražský hrad milost odůvodnil? Zdá se mi to jako flagrantní střet zájmů …
Zeman tu milost nezdůvodnil nijak osobně. Informoval o tom prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka na webových stránkách Hradu. Podle něj prezident vzal v úvahu to, že Baláka zná jako mimořádně pracovitého, bezúhonného a kvalifikovaného vedoucího zaměstnance. A odsouzen byl prý kvůli tomu, kde pracuje, tedy ne kvůli povaze trestného činu.

Tady bych si tedy dovolila namítnout, že o Balákově vině rozhodovaly dva nezávislé soudy a z toho prvoinstančního rozsudku, který už byl tedy vyhotoven, plyne, že soudce velmi pečlivě vyargumentoval Balákovu vinu, kterou podkládá nejen dokumenty, ale i odposlechy.

A mimochodem argumentaci, že Balák je stíhaný kvůli tomu, kde pracuje, už používal během soudního procesu sám Balákův advokát.

Přitom je to právě naopak. Právě proto, že je Balák takto vysoce postavený úředník, tak by měl jít příkladem. A třeba Jan Kysela, což je ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, dokonce řekl, že je to šokující zdůvodnění v rozporu s elementárními principy právního státu.

Jak na omilostnění Baláka reagovali čeští vrcholní politici?
Zemanovým rozhodnutím byl překvapen jak premiér Petr Fiala z ODS, který řekl, že tento krok nepřispívá k důvěře občanů v právní systém země, tak předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Ta zase na twitteru uvedla, že historie bude k Zemanovi nemilosrdná a že udělením milosti Zeman zneužil úřad prezidenta a obešel demokratické principy a jde o vysmívání se všem, kteří zákony dodržují. Zajímavé bylo sledovat reakci bývalého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, protože i on používá rétoriku, že je stíhaný kvůli tomu, jakou funkci zastával nebo zastává a všichni se proti němu spikli, a to včetně tedy EU. Babiš ale poměrně překvapivě označil milost pro Baláka za velmi nešťastné rozhodnutí, které se nebude líbit ani veřejnosti a podrývá to podle něj důvěru ve spravedlnost.

Ty jsi to už zmínila - není to tak dávno, co Balák byl pravomocně odsouzený. Dostal tříletý trest za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Můžeš, prosím tě, připomenout, o co přesně šlo?
Trest dostal Balák téměř po pěti letech od zásahu detektivů v letním sídle prezidenta. Podle soudu zmanipuloval dvousetmilionovou zakázku na zpevnění vodní nádrže v Lánech a ve prospěch firmy Energie stavební a báňská. A Balák podle obžaloby mimo jiné umožnil manažerovi této vítězné firmy Liborovi Tkadlecovi, aby se podílel na přípravě projektové dokumentace pro zakázku. Jinými slovy ten tendr nastavil tak, aby ostatní firmy, které se do něj přihlásí, prostě odfiltrovali. A prvoinstanční soudce Petr Sedlařík to označil dokonce ve svém rozsudku za šolich. Konstatoval, že na každé úrovni projektu se nacházel někdo, kdo věděl, že nejedná správně. Mimochodem, zajímavé na tom je, že policie měla původně spadeno i na vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. Jak už v minulosti upozornil server Aktuálně.cz a týdeník Respekt, tak detektivové měli podezření, že na začátku plánu na vyvedení desítek až stovek milionů nestál jen Balák, ale také jeho nadřízený Mynář, což však ale nakonec policisté neprokázali. Jedním z důvodů bylo mimo jiné i to, že přes muže, kteří mají v popisu práce právě střežit prezidenta, se totiž kriminalisté nedostali, a policie tak nemohla odposlechy k Mynářovi namontovat. Jak už jsem říkala, policie Baláka obvinila v roce 2017 a od té doby se Mynář choval, řekněme velmi nestandardně. Kromě toho, že Baláka nechával ve funkci, dostával šéf Lesní správy Lány ročně i statisícové odměny a také se Mynář se pokoušel ovlivnit i tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby vyhověl stížnosti proti stíhání právě pana Baláka.

Kauza Balák, to není, Markéto, jediná událost týkající se Kanceláře prezidenta republiky, o které se v tomto týdnu dost živě mluví. Ty jsi upozornila na to, že mimořádnou skartaci utajovaných dokumentů loni v listopadu nařídil sám vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, už několikrát zmiňovaný Vratislav Mynář. A ke skartaci došlo ve stejný den, kdy o tom on rozhodl. To je obvyklá záležitost?
To je naprosto neobvyklé. Skartační řízení se plánuje několik měsíců dopředu. Rozhodně ne tak, že kancléř Mynář vydá pokyn a ještě ten den se začnou skartovat stovky dokumentů, což potvrzuje třeba předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček z ODS.

Původně měla komise v plánu skartovat 676 utajovaných dokumentů pocházejících z let 2013 až 2019. Nakonec tedy skartovala ještě o dva navíc. Oba jsou z dílny BIS a jsou z roku 2021.Tím prvním dokumentem, který se takto skartoval, byla zpráva o tom, proč policie z výbuchu ve Vrběticích podezřívá rozvědčíky ruské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Zajímavé na tom je, že jde o dokument, který chtěla letos v lednu od Hradu získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky nebo DNA někoho nepovolaného. Jen připomenu, že lidem v okolí prezidenta Miloše Zemana, jak poradci Martinu Nejedlému, tak i kancléři Mynářovi chybí bezpečnostní prověrka. Ten druhý dokument se týkal činnosti BIS a úředníci při mimořádné skartaci zničili jeho utajovanou přílohu. A vzhledem k tomu, že oba dokumenty pocházejí z loňského roku, tak měly být podle zákona zničeny nejdříve v roce 2023. A poslanec Žáček tak upozorňuje, že vůbec nechápe, jak mohl Hrad takové dokumenty skartovat omylem.

Je to několik týdnů, co NBÚ provedl v Kanceláři prezidenta republiky kontrolu, při které podle mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka, teď budu citovat, „nebylo zjištěno, že by v případě utajovaného materiálu doručeného prezidentu republiky (tzv. vrbětická zpráva) kancelář porušila zákon o ochraně utajovaných informací”. Ty jsi protokol z kontroly, kterou jsem zmiňoval, získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. To, co tvrdí Hrad, se v protokolu skutečně píše?
Postup Hradu je takový, že zásadně neodpovídá na otázky a vždy pošle jen stanovisko, kde část pravdy a je do jisté míry manipulativní.

Takže když Hrad tvrdí, že neporušil zákon o ochraně utajovaných informací, tak to není tak jednoznačné. On ho neporušil tím, že do oficiálních protokolů, kam se musí zapisovat každý, kdo se chce s utajovaným dokumentem seznámit, tak se nezapsal nikdo nepovolaný, což tedy ani nikdo nečekal, že by se tam třeba zapsala hradní kancléř Vratislav Mynář, když nemá bezpečnostní prověrku. Tam jde o to, že Hrad dosud nevysvětlil, jak mohl omylem skartovat dokument o působení ruských agentů na našem území a který shodou náhod chtěla právě policie kvůli podezření, zda do něj nikdo nenahlížel. Faktem také je, že všechna ta zjištění té kontroly teď analyzuje právní odbor NBÚ a některá z nich předá ministerstvu vnitra kvůli podezření z přestupku, za který hrozí Hradu pokuta.

To ale není všechno. Ty jsi také zjistila, že prezidentská kancelář na konci roku 2020 zničila ještě další dva tajné dokumenty. O jaké listiny se tenkrát jednalo?
To samotné pochybení spočívalo v tom, že oba dokumenty ve stupni tajné byly zničeny v tom samém roce, co vznikly. Jeden z nich dokonce měsíc poté, co byl vyhotoven, tedy nezačala ani běžet ta skartační lhůta, po kterou je měl Hrad uchovávat. Podle výsledků kontroly šlo o analýzy a jejich autorem je zřejmě Jiří Rom, tedy bývalý ředitel analytiky a tajné služby BIS, který z kontrarozvědky neodešel úplně v dobrém a kterého právě po odchodu z BIS zaměstnal v létě 2020 Pražský hrad. Co přesně v těch analýzách je, tak to nevíme, ale co víme, je to, že ty analýzy vznikaly v době, kdy prezident Zeman zadal BIS jeden velmi neobvyklý úkol. Chtěl, aby mu služba sepsala jména ruských špionů v Česku a aby doložila, jaké operace v Česku podnikají nebo jací Češi s ruskými zpravodajskými službami spolupracují.

A teď ještě ke třetí záležitosti, která se opět týká Pražského hradu a o které se tento měsíc taktéž hlasitě diskutuje. Víme, co teď dělá prezidentův poradce Martin Nejedlý?
Kde je Martin Nejedlý, by nás také zajímalo. Je to jeden z poradců prezidenta a my dosud nevíme, jaký má názor na ruskou invazi na Ukrajině. Nejedlý má přitom neprůhledné vazby na vlivné ruské hráče a dostal se kvůli tomu do hledáčku domácích i zahraničních zpravodajských služeb.

Naposledy pana Nejedlého někdo viděl, když odlétal do Paříže. To bylo tedy krátce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, a pak byl viděn na státních vyznamenáních. K ruské agresi se ale dosud nevyjádřil a asi nebude stačit to, že ze svého mobilu sundal kryt s Putinovou podobiznou.

Martin Nejedlý jezdil do Moskvy jednat s poradci Vladimira Putina. Hodně se na začátku války na Ukrajině spekulovalo o tom, kde se vlastně nachází. Teď opět nevíme úplně, co dělá, kde je. Politici vyzývali Martina Nejedlého k tomu, aby odstoupil z funkce poradce prezidenta republiky. Když Miloš Zeman odsoudil válku na Ukrajině, vyjádřil se také k osobě Martina Nejedlého? Stojí o to, aby zůstal jeho poradcem?
Miloš Zeman ani jeho okolí se k Nejedlému vůbec nevyjadřují. Jediné, co jsem zaznamenala, bylo to, že šéf zahraničního odboru Rudolf Jindrák, řekl, že Nejedlý si sundal z mobilu kryt Putina. Ona ta komunikace Hradu je velmi zvláštní. Já jsem to naznačovala už před chvílí. Mluvčí Ovčáček neodpovídá na naše dotazy už vůbec a nemá ambici ani nic vysvětlovat. Nejen ta komunikace, ale i kroky prezidenta a jeho aparátu vypovídají spíše o tom, že už Zemanův mandát končí, znovu zvolen být nemůže a že prezidentovi i jeho okolí je vlastně všechno jedno. Otázka také je, a o tom už se v kuloárech spekuluje v posledních měsících, jestli Zeman ke konci svého funkčního období vyhlásí amnestii, která by se mohla týkat už i stíhaného hradního kancléře Vratislava Mynáře. Podle české ústavy ale musí amnestii podepsat premiér Petr Fiala.