Jana Klímová o Pandora Papers: ‚Co není zakázáno, je povoleno‘ může platit u podnikatele, ale ne u politika

Lenka Kabrhelová mluví s ekonomickou analytičkou a zástupkyní šéfredaktora HN Janou Klímovou.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

6. 10. 2021 | Praha

Premiér Andrej Babiš (ANO) musí jen krátce před sněmovními volbami vyvracet podezření, že způsobem nákupu nemovitostí ve Francii obešel české zákony. Podle materiálů zveřejněných mezinárodním týmem novinářů a serverem Investigace.cz Babiš využil složité offshorové schéma. Může takový mechanismus vůbec sloužit pro legální účely? Daří se Babišovi kauzu vysvětlovat? A jaký je její mezinárodní rozměr?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Matěj Válek, Dominika Kubištová, David Kaiser

 

 

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Dvanáct let stará věc. Nevlastním žádný offshore, ve Francii nevlastním žádnou nemovitost a všechny peníze, které jsem tehdá půjčil, tak jsem dostal nazpátek. Takže nechť to policie prověří.“

Andrej Babiš (premiér, předseda hnutí ANO)

„Fotografie českého premiéra Andreje Babiše (ANO) se objevila vedle dalších politiků a magnátů v popředí titulních stran několika světových listů. Mezinárodní konsorcium novinářů v nich zveřejnilo výsledky pátrání, podle kterých současný český premiér nakoupil v roce 2009 přes společnosti v daňových rájích za zhruba 400 milionů korun nemovitosti ve Francii. Babiš popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

„Tenhle účelový článek, dvanáct let potom, co se to stalo, který nemá samozřejmě nic společného s politikou, ale má ovlivnit politické dění v České republice, zásadně odmítám. Je to nesmysl.“

Andrej Babiš

Jano, jak zásadní zjištění v českém kontextu nové dokumenty odhalené mezinárodním pátráním novinářského konsorcia nazvané Pandora Papers přinášejí?
Zaprvé určitě v tuto chvíli nepřinášejí důkaz, že se premiér dopustil nějakého trestného činu. Zjištění je o tom, že si nakoupil za stovky milionů korun nemovitosti ve Francii, a to v době, kdy ještě podnikal a zřejmě asi neuvažoval o tom, že vstoupí do politiky. Zřejmě pokud tam třeba došlo k nějakému daňovému deliktu, tak se to bude týkat spíše Francie a Spojených států, kde měl zaregistrované nějaké firmy zúčastněné v transakci. Potud z českého pohledu vlastně OK.

Ale problém celé věci spočívá v tom, že podle serveru Investigace.cz, který přišel se zjištěním v rámci mezinárodního konsorcia, vypořádání celé nemovitostní operace ze strany Andreje Babiše probíhalo až do roku 2018, tedy do doby, kdy už působil v politice, nikdy žádný takový majetek nebyl známý v jeho majetkových přiznáních. Další věc je, že podnikat prostřednictvím neprůhledných firem v daňových rájích je samozřejmě věc, která má co do činění s etikou, morálkou, na kterou jsou u politiků kladeny mnohem větší požadavky než u podnikatele, u kterého asi platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Ovšem u politika toto neplatí.

A třetí věc je, že je to prostě další kauza v řadě, která se týká Andreje Babiše a jeho nesrovnalostí nebo nějakých pochybností v podnikání. Protože když se podíváme do historie, od začátku jeho ovládnutí Agrofertu, který byl původně dceřinou společností slovenské firmy Petrimex, vyvolávalo otázky. Poté – ještě, než vstoupil do politiky – se policie zabývala, nutno říci neúspěšně, asi dvěma kauzami týkajícími se Agrofertu – jednak to bylo ovládnutí Lovochemie, potom obchody se čpavkem. Pak byla velice sporná role Andreje Babiše v privatizaci Unipetrolu, ze které později Agrofert vycouval. Pak se rozjely další kauzy po vstupu do politiky. Ať to bylo pořízení korunových dluhopisů od své vlastní firmy nebo Čapí hnízdo a dotace, reklama na Čapím hnízdě. To všechno zatěžuje veřejný prostor. Celou dobu, co je Andrej Babiš v politice, to nepochybně ubírá jeho autoritu premiéra a prostě to zatěžuje veřejný prostor.

Naznačila jsi obrysy toho, co mezinárodní investigace zjistila. Můžeme se na to možná podívat trochu podrobněji? Co všechno víme na základě mezinárodního pátrání o krocích premiéra v letech 2008 a asi hlavně 2009?
Mohu jen interpretovat, co popsali investigativci ze zmíněného serveru Investigace.cz na základě uniklých dokumentů ze zahraničních právních kanceláří.

„Netvrdíme, že víme, co je původ peněz. Tím pádem netvrdíme, že šlo o praní peněz. Říkáme jenom, že takovéto schéma vykazuje znaky praní peněz. Navíc to neříkáme my, poradili jsme se s experty, které v textu citujeme. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

Pavla Holcová (novinářka serveru Investigace.cz)

Z nich vyplývá, že se Andrej Babiš stal skrytým majitelem společností, které měly sídla v zemích považovaných za daňové ráje. Do jedné z nich poté, co byla založena, poslal částku 15 milionů eur, tedy necelých 400 milionů korun, o nichž se mluví. Tato firma to potom půjčila s úrokem čtyři procenta další firmě, ta za to potom nakupovala nemovitosti. V roce 2015 a 2018 byly firmy zlikvidovány bez toho, že by po nich zůstaly nějaké dluhy a pohledávky.

„A ty peníze byly zdaněné? – Prosím? – Ty peníze byly zdaněné? – Samozřejmě. Však jsem vám to teď řekl, vy jste neposlouchala. Jsou zdaněné, můžu vám ukázat audit.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš tvrdí, že těch 15 milionů eur byly zdaněné peníze, které tam poslal, které odešly z české banky a pak že se do ní nějakým způsobem vrátily.

Oni říkají, že je to podezření z praní peněz. Ty peníze jsem poslal z české banky jako půjčku, ty peníze byly zdaněné, můžu vám to ukázat. A ty peníze byly vráceny – předtím ještě, než jsem šel do politiky.

„Oni říkají, že je to podezření z praní peněz. Ty peníze jsem poslal z české banky jako půjčku, ty peníze byly zdaněné, můžu vám to ukázat. A ty peníze byly vráceny – předtím ještě, než jsem šel do politiky.“

Andrej Babiš

Tady nám asi nezbývá než mu věřit. Otázka je – v roce 2009 – jaké to tedy byly zdaněné peníze? Protože když dříve Andrej Babiš kvůli kauze korunových dluhopisů dokazoval svoje příjmy, tak během roku 2009 nebylo z auditů nebo z tabulek, co ukazoval, jasné, že by měl k dispozici 400 milionů korun, které by tam mohl poslat. Mohl mít ale nějaké další příjmy.

„Já vám říkám, že není… že je skandální, pokud někdo říká, že jsem pral nějaké peníze. Je to nesmyl.“

Andrej Babiš

Pojďme udělat takovou malou odbočku a možná tu vysvětleme, jak vlastně offshorové struktury, o kterých je tu řeč, fungují? Jakých mechanismů využívají?
Většinou jde o právní kanceláře, které založí zájemci firmu nebo celý řetězec firem v zemích, kde bývá kombinace více příznivých faktorů. Jedna věc jsou daňové ráje – tedy, že je tam nulová daň z příjmů. Ty země nežijí z toho, že vybírají daně od firem, ale platí se tam určité registrační poplatky nebo poplatky za služby. Je to většinou v nějakých ostrovních zemích. Je to nulová daň čili úspora na daních.

Potom další „výhoda“ je veřejně nepřístupný registr firem. To znamená, podívejte se u nás, jak to funguje – když si založíte firmu, máte ji v obchodním rejstříku, každý se do toho může podívat, může si číst vaše účetní uzávěrky, vidí tam vaše rodné číslo, adresu, kde bydlíte. Tohle spoustě podnikatelů prostě nevyhovuje, nechtějí být vidět, nechtějí, aby se někdo hrabal v tom, jak jsou jejich firmy bohaté nebo nejsou. Takže to umožňuje velkou anonymitu majitelů firem a jejich majetku.

Takže je to svým způsobem trošku obcházení nějaké veřejné kontroly?
Přesně tak. Teď je samozřejmě ještě otázka, k čemu tu anonymitu potřebujete. Určitě je tam naprosto legitimní důvod, že jste třeba hodně bohatý nebo máte nějaký typ majetku a nechcete, aby si to každý mohl dohledat a pak vás třeba buď vydírat, nebo – já nevím –, když obchodujete, tak vám zvýšit cenu toho, co si chcete koupit. Protože říkám: Ten je bohatý, takže ten má dost peněz.

Ale pak je samozřejmě další důvod, a ten si myslím, že bohužel bude častější, a to je právě nějaká daňová optimalizace na řetězení firem tak, abyste platili co nejnižší daně anebo aby se nevědělo, z čeho vaše příjmy přesně pocházejí a za jakou firmou stojíte. Protože to můžou být věci, které jsou třeba minimálně na hraně zákona. Viděli jsme to ve spoustě kauz – různé to poradenství, které poskytují firmy registrované v Panamě, na Britských Panenských ostrovech. Většinou za nimi stojí někdo nastrčený a poskytují detailní rady o tom, jak to funguje v České republice. To samozřejmě vyvolává otázky, zda je to opravdu nějaká legální činnost, anebo skrýváte něco, co je nelegální.

Existuje dokonce podezření, že ten mechanismus může být využíván pro praní peněz. Existuje ohledně toho nějaký mezinárodní konsenzus? Teď beru v potaz všechno, co jsi říkala o legitimních důvodech, třeba o bezpečnostních aspektech nebo snaze zachovat soukromí – nicméně jak často je prokázáno, že ten mechanismus může být zneužíván?
Obecně se dá říct, že prokázat – alespoň v českých podmínkách – praní špinavých peněz je velice těžké. Viděli jsme to například na dvou kauzách z nedávné doby, ve kterých figuroval podnikatel Ivo Rittig, ať to bylo Oleo Chemical nebo kauza údajně předražených jízdenek pro Dopravní podnik.

„Policie navrhla podání obžaloby v kauze poškození Pražského dopravního podniku. Podle dřívějších informací je mezi 18 obviněnými lobbista Ivo Rittig nebo bývalý šéf dopravního podniku Martin Dvořák. (Radiožurnál, 6. 2. 2014)“

Tam byli někteří lidé obžalováni z praní špinavých peněz, ale v obou případech to nebylo prokázáno.

„Vrchní soud potvrdil osvobozující verdikt pro všechny obžalované v tzv. jízdenkové kauze Pražského dopravního podniku. Mezi nimi jsou i jeho bývalý ředitel Martin Dvořák a lobbista Ivo Rittig. (Radiožurnál, 1. 9. 2021)“

„Osvobození lobbisty Ivo Rittiga v kauze tunelování firmy Oleo Chemical je pravomocné. Vrchní soud odvolání státního zástupce zamítl. Obžaloba tvrdí, že podnikatel si za peníze vyvedené z petrochemické firmy pořídil tři nemovitosti v Dubaji. Státnímu zástupci se ale podle soudu nepodařilo prokázat, že peníze vypláceném Oleem za fiktivní poradenství končily právě u Rittiga. (Radiožurnál, 26. 6. 2021)“

Čili pokud chcete podle českého práva dokázat, že jde o špinavé peníze, musíte danému člověku, který s těmi penězi disponuje, prokázat, že se podílel na nějakém trestném činu, ze kterého špinavé peníze vznikly a potom se je snažil dalšími transakcemi vyprat. Ale pokud nemáte zdrojový trestný čin a nepřiřadíte k němu přesně daného člověka, kterého chcete obvinit z praní peněz, tak mu to nemůžete dokázat. Dokazování je kámen úrazu. Jinak samozřejmě naše legislativa proti praní špinavých peněz vychází z evropské směrnice a nijak se neodlišuje od ostatních evropských zemí.

Když se s tímto vším kontextem podíváme na to, v jaké situaci byl Andrej Babiš tehdy ještě jako podnikatel v roce 2009, kdy měl koupit zahraniční nemovitost ve Francii, v jaké fázi tehdy jeho podnikání bylo?
Pokud jde o Agrofert jako takový, ten na tom byl dobře. V té době vydělával šest sedm osm miliard ročně. Dařilo se chemickým podnikům, měl za sebou již nějakou expanzi v zahraničí, takže to byla bohatá firma. Ale problém je, že firma Agrofert a osoba Andrej Babiš jakožto stoprocentní majitel v té době není jedno a totéž. Jeho zdaněné osobní peníze nerovnají se firemní peníze.

Víme něco o tom, jestli Agrofert někdy offshorových struktur využíval?
Doposud nic takového známo nebylo, že by měl Andrej Babiš a Agrofert nějaké offshorové struktury. Jediné, co vyvolávalo pochybnosti, bylo na konci 90. let, když Andrej Babiš začal ovládat Agrofert, tak se tam objevila firma O.F.I., která sídlila ve Švýcarsku a byla absolutně anonymní.

Andrej Babiš tehdy vyprávěl známou story, že jsou to jeho spolužáci ze střední školy ze Švýcarska, což se nikdy neprokázalo. Za tu firmu měl plné moci, jednali za ni právníci, takový oblíbený model. Takže to nebyl klasický offshore, ale anonymitou, si myslím, to trochu připomínalo. Pokud jde ještě o ty offshory, tam je samozřejmě velice vtipné, že se Andrej Babiš vždycky velice vymezoval. Teď novináři – samozřejmě zcela správně – včetně nás, jsme vytáhli jeho citaci před šesti lety…

„…a obrat mých firem se státem je směšných 1,1 procenta – a ten se nezměnil. (Poslanecká sněmovna, 27. 5. 2015)“

Andrej Babiš

…kdy ve sněmovně bouřil na poslance, že jejich kámoši a někteří sami mají offshorové firmy a on nic takového nemá.

„Minulý rok plynulo 2 314 milionů na zdravotním a sociálním pojištění, plynulo 743 milionů na dani z příjmu právnických osob do státního rozpočtu. Nemám žádné offshore, jak vaši kámoši a vy taky někteří, vy držíte svoje firmy na offshorech. (Poslanecká sněmovna, 27. 5. 2015)“

Andrej Babiš

Když se pak podíváme ještě dále, když vstupoval do politiky, tak Andrej Babiš tvrdil, že všechny firmy musí být hrdé na to, že platí daně v Česku, že to musí být normální atd. Takže proti tomu vždy vystupoval.

Když teď premiér tvrdí, že nevlastní a nikdy nevlastnil nemovitost ve Francii, a ještě jakoukoliv možnost pochybení odmítá s tím, že v době transakce nebyl aktivní v politice – má pravdu, že nevlastnil a nevlastní nemovitost ve Francii v kontextu toho, že tu existují nějaké dokumenty?
Myslím si, že to je z jeho strany slovíčkaření. Dobře, tak to vlastnily firmy, které ovládal a dnes nevlastní, protože nemovitosti jsou ve společnosti SynBiol nebo v nějaké další společnosti, která spadá pod jeho svěřenské fondy. Na tom stojí celá argumentace Andreje Babiše po celou dobu, co je v politice a od té doby, co platí přísnější zákon proti střetu zájmů, že žádný střet zájmů nemá, protože díky svěřenským fondům nevlastní žádný majetek. Takže to je ze stejné kategorie – ano, nemovitosti jsou ve svěřenských fondech, a tudíž je Andrej Babiš nevlastní.

„Policie prošetří aktéry kauzy Pandora Papers, která upozorňuje na podezřelé finanční transakce stovek lidí, včetně premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

„Náš útvar bude v této věci konat, a to nejen ohledně premiéra České republiky, ale i všech občanů České republiky, kteří jsou v takzvané kauze Pandora Papers uvedeni. Více informací však nyní poskytovat nebudeme. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

Jaroslav Ibehej (mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu)

„Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu už oznámili, že nákup nemovitostí prověří. Naopak Finanční analytický úřad spadající pod ministerstvo financí nechtěl další postup komentovat. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

Už v úvodu jsi zmiňovala, že v tuto chvíli není zřejmě nic nelegálního na tom, co premiér udělal tehdy jako podnikatel v roce 2009. Ale na druhou stranu česká policie už oznámila, že se tou věcí bude zabývat. Zmiňovala jsi české zákony v otázce praní špinavých peněz. Jakým způsobem se to může vyvíjet? V čem jsou hlavní otazníky, na které by veřejnost v tuto chvíli měla dostat odpověď?
Hlavní otázky spočívají opravdu v tom, jestli peníze byly řádně zdaněné, jestli Andrej Babiš bude schopen dokázat zdroj svých příjmů nebo peněz. Otázka ovšem je, zda případné daňové řízení vůbec dává smysl, protože jestliže k nákupu došlo v roce 2009, tak je promlčecí lhůta pro doměření daní pouze tři roky, takže to je úplně passé.

Někteří experti si myslí, že tím, že tam byla půjčka, která měla být splatná až v roce 2019, tak že tam třeba může být ještě nějaký běh. Ale to je, myslím, zatím hodně neuchopitelné. Takže toto se dá prověřovat. Pak je samozřejmě otázka, jestli to nebude předmětem zájmů třeba daňových úřadů ve Francii nebo dalších zemí, kde měly sídlo firmy, které ty nemovitosti nakupovaly. A co policie může zjistit, nevíme.

„V roce 2017 jsem byl obviněn, že nemám dostatek peněz na dluhopisy. To si určitě pamatujete. Na základě toho jsem dělal audit, který byl veřejný. Potvrdilo to PwC a Ernst & Young a tehdy jsem deklaroval veškeré mé příjmy. Samozřejmě to vyšetřovala policie, samozřejmě se nic neukázalo. Je to načasované před volbami, aby se zase ovlivnila veřejnost a aby mě to poškodilo. Dvanáct let stará věc.“

Andrej Babiš

Jeden z argumentů, které používá premiér Babiš teď v reakci na ta odhalení, je tvrzení, že za celou akcí je snaha ovlivnit blížící se sněmovní volby, že to je politicky motivovaná kampaň. Existují nějaké signály, že by to tak mohlo být?
Myslím si, že ne, protože ta mezinárodní organizace investigativních novinářů je opravdu velmi rozsáhlá. Jen na této kauze pracovalo asi 600 různých novinářů a desítky redakcí po celé Evropě a v dalších zemích. Jak i víme třeba z minulosti, když byly různé další takové úniky dokumentů a následné kauzy, tak skutečně dochází ke koordinaci, aby se materiály zveřejnily v nějakou jednu dobu, v jeden čas.

Nemyslím si, že by se to řídilo v celé Evropě a v dalších zemích světa českými volbami. Co samozřejmě může vyvolávat otázky, je, že v uniklých dokumentech má být zmínka o dalších 300 českých občanech a 200 firem s českými vazbami. O nich toho zatím moc nevíme. Zatím z toho největší podrobnosti jsou ohledně Andreje Babiše. Na druhou stranu, když by se investigativci rozhodli zamlčet zrovna kauzu Andreje Babiše a dát ji až po volbách, tak se také budeme ptát: A není tohle ovlivňování voleb? Myslím, že odpověď by za mě zněla, že ne.

Jak zmiňuješ, zjištění skupiny investigativních novinářů dopadají na desítky aktivních státníků po celém světě – není to jen Andrej Babiš –, kteří podle dokumentů v minulosti měli využívat offshorové společnosti a teď se kvůli tomu dostávají do problémů a čelí otázkám. Když se trochu povzneseme nad českou úroveň a podíváme se na to z mezinárodní perspektivy, o jak důležitou kauzu jde? Možná i: kam v tom můžeme zařadit záležitost českého premiéra Andreje Babiše? Jak důležité je to v mezinárodním kontextu?
Je to určitě jeden z nejvýše postavených politiků, kteří jsou aktivní v Evropě.

„A massive leak of financial documents published on Sunday allegedly ties world leaders to secret stores of wealth. / Masivní únik finančních dokumentů zveřejněných v neděli údajně spojuje světové vůdce s tajnými uložišti bohatství. (The Sun, 4. 10. 2021)“

V tomto je to samozřejmě důležité, proto si toho všímají i zahraniční noviny.

„The documents also alleged that the Czech Republic’s prime minister Andrej Babis own an offshore estates worth 22 million dollars. / Dokumenty také uváděly, že český premiér Andrej Babiš vlastní pobřežní nemovitosti v hodnotě 22 milionů dolarů. (The Sun, 4. 10. 2021)“

„Andrej Babiš, amtierender tschechischer Ministerpräsident aktuell ist Wahlkampf in dem EU-Staat. / Současný český premiér Andrej Babiš momentálně vede volební kampaň v členské zemi EU. (Das Erste, 3. 10. 2021)“

„Et la plupart des mis en cause aujourd'hui affirment à qui n'ont rien fait d'illégal, c'est par exemple du premier ministre tchèque Andrej Babis / A většina obžalovaných dnes tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustila, např. český premiér Andrej Babiš. (France 24, 4. 10. 2021)“

Kromě premiéra Andreje Babiše dokumenty – pokud jde o Evropu – v takto vysoké funkci zmiňují třeba prezidenta Kypru.

„Mezinárodní tým novinářů odhalil podezřelé finanční transakce celkem 35 světových vůdců a více než tří set dalších funkcionářů z 90 zemí. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

„Vyšetřování už slíbilo Španělsko, Austrálie, Indie, Brazílie, Mexiko, Panama, Srí Lanka a Pákistán. Tam se Pandora Papers týkají asi sedmi set občanů včetně vládních ministrů. Keňský prezident Uhuru Kenyatta podle BBC vlastní s rodinou 13 offshorových společností. Britské vládní konzervativce opozice vyzývá, aby vrátili peníze od významného sponzora Mohameda Amersiho, jehož korupční skandál Pandora Papers odhalili. Vyšetřování v Rusku odmítl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého jsou Pandora Papers souborem nepodložených tvrzení. (Radiožurnál, 4. 10. 2021)“

Dá se odhadnout, kam se bude celá kauza Pandora Papers dál vyvíjet?
To se opravdu odhaduje těžko, protože zatím zkušenosti, alespoň v České republice, jsou takové, že uniklé dokumenty poukazovaly na případy, které byly hodně staré. To je i třeba tento případ Andreje Babiše, který se vlastně odehrál v roce 2009, i když měl potom pokračování do dalších let. Čili pokud se budeme bavit o daňových únicích, které většinou mohou stát třeba za offshorovými strukturami, tam to bývá promlčené.

Praní špinavých peněz, jak jsem říkala, se velice těžko dokazuje, obzvláště když policie vlastně nemůže transakci nějak sledovat online a dohledává deset let zpátky informace. Ale na druhou stranu, myslím, že v zahraničí byly případy, kdy se s tím země nějak vypořádaly a někoho na základě těch materiálů potrestaly. U nás, pokud vím, třeba v poslední velké kauze Panama Papers, policie využila k vyšetřování dokumenty, které se týkaly aktivit jednoho z podnikatelů. Byl to Petr Spejchal, který stál za skupinou ČKD.

Co se týče politického rozměru v České republice, kam se dá předpokládat, že by se česká větev kauzy Pandora Papers mohla vyvinout?
Voliči Andreje Babiš a hnutí ANO, kteří ho volí dlouhodobě nebo patří k jeho podporovatelům, ti si myslím, že touto kauzou nemohou být nějak ovlivněni. Protože mu tyto věci odpouštějí, dívají se na něj jako na podnikatele, který se vyzná v tlačenici a řekla bych, že mu svým způsobem fandí. Takže tam si nemyslím, že by to mělo nějaký velký vliv pro nadcházející volby.

Co může být pro Andreje Babiše nepříjemné, je, že lidé, kteří ho právě nemusí, právě kvůli jeho neustálým kauzám, ale jsou vlažní k politice a sice si zanadávají, ale potom nejdou volit, tak by to pro ně mohla být taková poslední kapka, že je to vyburcuje a půjdou volit, ale opozici. Což by pro něj nemuselo být příjemné. Jinak samozřejmě to, že se to tři dny před volbami stane politickým tématem, je jasné, ale na druhou stranu je to i správné – prostě takovou věc těžko může někdo přejít.

Lenka Kabrhelová, Matěj Válek a Dominika Kubištová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Pandora Papers, Andrej Babiš, Jana Klímová