Skartovací aféra Mynáře nepoloží, špatná pověst Kanceláře prezidenta ale zůstává, říká reportér Kundra

Prezidentská kancelář odráží kritiku ze skartování tajné zprávy o tom, že za výbuchem ve Vrběticích stála ruská zpravodajská služba GRU. Reportéři Radiožurnálu a Respektu zjistili, že se celou věcí začala zabývat policie, která zkoumala, kdo všechno měl k dokumentu přístup a zda se s ním neseznamovali lidé bez patřičného oprávnění. Jak Hrad situaci vysvětluje? Mohl se k utajované zprávě dostat někdo bez prověrky? A jakou politickou dohru může celá věc mít?  

Vy jste společně s Markétou Chaloupskou, reportérkou Radiožurnálu, zjistili, že policie prověřuje, jestli prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu, podle které byly ruské tajné služby zapojené do výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Pojďme hned ze začátku říct, proč se policie začala věcí zabývat. Co chtěla zjistit?
Policie se tou věcí začala zabývat, protože už nějakou dobu bylo podezření. To se mimochodem objevovalo i ve veřejném prostoru.  Tajné zprávy se mohli dotýkat, to znamená, mohli ji číst, mohli se s ní seznamovat i někteří lidé, kteří k tomu nemají dostatečné bezpečnostní oprávnění. Toto podezření vzniklo na základě toho, že Bezpečnostní informační služba tuto tajnou zprávu o Vrběticích, o výbuchu v muničním areálu, doručila minulý rok na Pražský hrad. No a než se dostala do rukou prezidenta republiky, muže, kterému ta zpráva byla určena, pro nějž byla psána, aby se s tou věcí seznámil, bylo to poměrně dlouhé období. Deník N upozornil v minulosti, že trvalo 10 dnů. To bylo období, kdy ta zpráva mohla přijít do rukou lidem nepovolaným. Kdyby to tak bylo, tak by to samozřejmě bylo porušení zákonů, protože lidé, kteří nemají prověrku, se nemohou seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Bylo by tam velké riziko, že by třeba tyto skutečnosti někomu mohli vyzradit, v tomto případě Ruské federaci, což by bylo zásadní bezpečnostní ohrožení pro ČR.

A tady uděláme takovou malou první časovou odbočku. Můžete nás vzít zpět do toho loňského dubna, kdy ta Vrbětická kauza vypukla. Teď jste zmiňoval to načasování, že ten dokument přišel na Hrad ještě předtím, než tehdejší premiér Babiš veřejnosti ty zásadní zprávy oznámil. Co všechno tedy víme o tom, kdy se v prezidentské kanceláři objevil a komu přesně byl určený? A jak tehdy vůbec hrad na tu celou věc reagoval?
Ten dokument se objevil před tiskovou konferencí, kde vystoupil premiér Babiš a tehdejší vicepremiér Hamáček.

To byla ta pověstná tisková konference na konci loňského dubna, kde oba pánové veřejně promluvili o tom, že tady došlo v případě Vrbětic k tomu, že za tím stojí ruská vojenská rozvědka GRU, že je zodpovědná za tento atentát, při němž zemřeli dva nevinní čeští občané. Byla způsobena obrovská škoda. Stovky dalších lidí se musely na poměrně dlouhou dobu vystěhovat.

No a s nějakým relativně krátkým předstihem, před tím, než k tomuto vystoupení došlo, právě do prezidentské kanceláře doputovala tato inkriminovaná zpráva. Ona tam ležela několik dní, než s ní byl tedy prezident republiky seznámen. Hrad tvrdí, že ta lhůta nebyla 10 dní, než ji prezident do ruky dostal, ale že byla o něco kratší, asi sedm dní. Podle všeho se zdá ale, že to mohlo být skutečně těch 10 dní, což je poměrně dlouhá doba. Do toho je otázkou, kdo všechno vlastně nahlížel a případně jak dále s těmi informacemi pracoval.

My víme, že tehdy to oznámení spustilo politickou bouři a poté i geopolitickou, mezinárodní…Když zůstaneme u těch reakcí politických, můžete připomenout, jak na ta odhalení reagoval samotný Hrad a prezident Zeman?
Jak přesně probíhaly ty interní rozhovory mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem, tehdejším premiérem a tehdejším vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem, to samozřejmě nevíme. To byly interní hovory. Oba pánové, tím myslím tehdejší premiér a vicepremiér, je v podstatě popisovali tak, že Miloš Zeman, když ho s tou věcí seznámili - že za Vrběticemi je ruská vojenská rozvědka GRU - a navrhli mu nějaký další postup, jak to budou řešit - tím postupem bylo vypovězení velké části rezidentury, ruské tedy špionážním buňky na ruské ambasádě v Praze - u prezidenta našli pochopení, že s nimi souzněl.

Později toto souznění bylo vykládáno tak, že díky tomu, že Miloš Zeman tu tajnou zprávu, o které se tady bavíme celou dobu, dostal až na poslední chvíli, tak se s těmi fakty nemusel úplně dobře seznámit, nemusel se v té věci úplně orientovat. A když mu to ti pánové přednesli, tak to nějak odkýval. Díky tomu oni si to vyložili jako že tam je politická shoda a přistoupili k tomuto kroku vypovězení rezidentury, což je značný zásah do ruské špionážní sítě po roce 89. Vlastně asi ten největší.

Co se týká těch veřejných vystoupení Miloše Zemana, byla už poměrně jednoznačná, zapadala do kontextu: do linie dlouhodobého Zemanova vystupování.

Ta byla výrazně proruská, prokremelská, proputinovská, nahrávala ruské dezinformační kampani. Prezident poměrně brzy začal nepravdivě tvrdit, že je více vyšetřovacích verzí, že není jen vyšetřovací verze, že za tím je ruská vojenská rozvědka.

Začal celou tu věc jako rozmlžovat, zpochybňovat. Toho se pak samozřejmě chytla propaganda v Ruské federaci, ale i v Česku. A Miloš Zeman ty další týdny a měsíce v podstatě jel tuto linii, že to tak celé vlastně ani nemuselo být, byť od bezpečnostních institucí, od vlády tehdejší měl k dispozici jako jasná fakta, že zatím podle nich je tedy ruská vojenská rozvědka.

No a teď tedy střih zpět do současnosti. Teď 21. ledna tedy policie…její zástupci přišli na Hrad, aby se dozvěděli, co se stalo s tím dokumentem a prozkoumali ho. Ale dozvěděli se místo toho, že hrad v tu listinu skartoval. Jak to zástupci prezidentské kanceláře vysvětlují?
Oni to moc nevysvětlují. Když jsme se jich na to ptali, tak jsme žádný jako podrobnější vysvětlující komentář k celé té věci nedostali. Kancléř Vratislav Mynář na to reagoval následujícím způsobem: 

Toto napsal kancléř Mynář kolegyni Markétě Chaloupské, když se ho dotazovala jestli a proč tedy ke skartaci této tajné zprávy došlo. A potom podobně obecně a nekonkrétně reagovali i další lidé z Pražského hradu, takže tam žádná zpřesňující informace od nich nepřišla. Nejdříve mluvčí prezidenta republiky pan Ovčáček reagoval, že na anonymní zdroje informace není slušné reagovat. To byla veškerá jeho reakce. Následně pak vydala Kancelář prezidenta republiky takové stručnější prohlášení, ve kterém se ale nedistancovala od těch našich informací, nepopřela je…

… nezmiňuje tam nijak tuto konkrétní tajnou zprávu, nemluví tam o skartaci ani o tom, že skartována nebyla.

Prostě ty naše informace nepopírá. Jen v obecné rovině se tam vyjadřuje k tomu, že k nějakým skartacím asi u 500 dokumentů došlo. Nespecifikuje to, o jaké dokumenty šlo. A zároveň říká, že vždy v těchto věcech byl dodržen zákonný postup.

Ale vlastně nemáme přímou odpověď na otázku, jestli k tomu dokumentu mohl mít přístup někdo bez prověrky?
Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že ne. To v tom jednom vyjádření říkal i Vratislav Mynář. Respektive říkal, že on se rozhodně neseznamuje s informacemi, které jsou mu nepovolány.

Ale zase toto není dost dobře možné ověřit, minimálně teď pro nás pro novináře, protože prostě my tam na Pražském hradě s těmi lidmi nesedíme. Nemáme přístup k utajovaným dokumentům, které tam přicházejí. Tam není žádná kamera, takže nevidíme jako novináři, kdo se s tím a za jakých okolností seznamuje. Kdyby bylo nicméně pravdivé tvrzení, které se dozvěděla policie od Pražského hradu, že tato tajná zpráva byla údajně omylem skartována, tak to samozřejmě zvyšuje podezření, že mohla být skartována proto, aby policie nemohla zjistit, jestli se té zprávy někdo nedotýkal. Tím pádem, aby nemohla zjistit, jestli jí nečetl někdo, kdo dotyčnou prověrku pro čtení takové zprávy nemá, což je celá řada lidí na Pražském hradě. Připomeňme, že kancléř Vratislav Mynář nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku, ani další poradce prezidenta republiky Martin Nejedlý ji nemá. To je celá řada klíčových otázek, která se nad tím vznáší.

Pojďme tady udělat další trochu historickou odbočku. Vy jste se pozadím toho, proč oba pánové, jak Martin Nejedlý, tak Vratislav Mynář bezpečnostní prověrku nemají, zabýval v Respektu velmi podrobně v průběhu několika let. Můžeš připomenout, jak se to stalo, proč nemají bezpečnostní prověrku?
Tak ty dokumenty nikdy k tomu nebyly zveřejněné. V případě Vratislava Mynáře ze strany Národního bezpečnostního úřadu, což je ta instituce, která je zodpovědná za vydávání prověrek. Tam se nabízela celá řada možných důvodů, proč by tu bezpečnostní prověrku nemusel dostat. Martin Nejedlý pak samozřejmě také. Ať už to byly různé podezřelé podnikatelské tahy a kontakty, v případě Martina Nejedlého potom různé jeho vazby z minulosti a současnosti na Ruskou federaci a některé její představitele. Martin Nejedlý poměrně dlouho pobýval v Ruské federaci. Dodnes není, což je mimochodem i jisté jako naše novinářské selhání, úplně vyjasněno, co přesně tam dělal, s kým přesně tam přišel do styku, s jakými lidmi a celá řada těchto věcí mohla být důvodem, proč není udělena bezpečnostní prověrka.

Víme, že u kancléře Mynáře od začátku to Pražský hrad podával tak, alespoň to tak říkal prezident Zeman, že když nedostane dostatečně vysoké bezpečnostní oprávnění pro seznamování s utajovanými skutečnostmi, nebude moct na Pražském hradě působit. Když se pak tedy vyjevilo, že skutečně takové oprávnění nedostane, tak Miloš Zeman toto vzal zpátky a už najednou to nebyl problém. 

A od té doby se táhne ta základní otázka, neseznamuje se kancléř s informacemi, se kterými by se seznamovat neměl a jestli ano, co s nimi případně dělá?

A můžeme ještě připomenout, jak se oba tito muži, jejichž kontakty bezpečnostní složky považují za takové, že jim prověrku neudělily. Jak se vůbec dostali do prezidentova nejbližšího okruhu?
V případě Martina Nejedlého, kterého já považuju za klíčového muže na Pražském hradě, v podstatě nejdůležitějšího poradce, tak ta cesta byla vlastně jak z nějakého detektivo-mafiánského špionážního filmu, který by nám mohl natočit klidně Hollywood. Nejbližším spolupracovníkem dlouhá léta v případě Miloše Zemana byl bývalý komunistický aparátčík Miroslav Šlouf, dnes tedy již zesnulý muž. Člověk, který měl velký vliv na Miloše Zemana ještě v době, kdy Miloš Zeman byl premiérem, ještě když byl v opozici předtím, byl to muž, který měl strategické přemýšlení, jenž pomohl Miloši Zemanovi v těch mocenských patrech stoupat vzhůru a který mu byl dlouho v blízkosti.

Miroslav Šlouf v nějaké době začal tedy spolupracovat s Martinem Nejedlým. Řekněme, že Martin Nejedlý byl takový jeho učedník. On od něho leccos okoukával, různé postupy, metody, tahy v zákulisí. Učil se tedy od zkušenějšího…aby ho v nějaké době vystřídal, odstřihl a dostal se po jeho zádech nahoru a dostal se nejblíž k Miloši Zemanovi. Právě to období Martina Nejedlého je pak spojeno s prezidenturou Miloše Zemana, kdy Miloš Zeman se rozhodl rozejít s Miroslavem Šloufem. Měl pocit, že ho může táhnout dolů. No a někdy tady výrazně vystoupal vzhůru vlastně Martin Nejedlý.

Zpátky do současného momentu. Jak velký problém likvidace toho dokumentu o Vrběticích představuje? My víme v tuto chvíli, jak by Hrad měl s materiály tohoto typu nakládat? A je možné vůbec skartovat dokument omylem, jak tedy zaznělo ze strany Hradu?
Omylem samozřejmě není možné skartovat dokument. Tam jsou na to přesně jasná pravidla a postupy, které musí být dodrženy. A musí tam být například souhlas toho, kdo tu zprávu vlastně píše, to znamená v tomto případě souhlas ke skartaci by musela vydat Bezpečnostní informační služba, protože od ní ten materiál vzešel. Pak je tam celá řada jako dalších pravidel, která musí být dodržena, takže ani omylem si myslím, že se nemůže stát, že by něco takového, co je vedeno navíc v tajném režimu, bylo omylem skartováno.

Otázka je, jestli to skutečně bylo skartováno, protože to je vysvětlení, které se tedy dostalo bezpečnostním složkám, kdy se o to začaly zajímat, kdy to chtěly zjistit, kdo všechno k té zprávě měl přístup. Otázka je, jestli se to náhodou neobjeví, tato zpráva, nějak se zase záhadně nenajde. Ale jestliže skutečně byla skartována, tak pak se zdá, že tam byla porušena všechna pravidla, všechny postupy, jak s takovou utajovanou skutečností může být nakládáno. To by teď mělo být na Národním bezpečnostním úřadě a zároveň policii to nějakým způsobem prověřit, zjistit to a dát potom veřejnosti vhled, jakým způsobem doopravdy funguje Kancelář prezidenta republiky.

Zároveň se do celé věci začínají vkládat i politici. To vaše zjištění samozřejmě nezůstalo bez reakcí. Během víkendu jich ze strany politiků přišla celá řada. Jak se politici k tomu postupu Hradu staví? Můžeme shrnout ty reakce?

Co se týká představitelů vládní pěti koalice, kteří se k tomu vyjadřovali, mluvili poměrně kriticky.

Jeden z poslanců bezpečnostního výboru, jeho místopředseda, požádal předsedu bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, aby bod právě o té tajné zprávě, a o tom, jak s ní bylo nakládáno, byl zařazen tento týden na jednání bezpečnostního výboru, čili se to bude oficiálně probírat, zdá se, na parlamentní půdě.

Politici volají po nějakém šetření, prověření, k čemu vlastně došlo. Představitelé opozice jsem zaregistroval například bývalého předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, tak ten byl poměrně jako zdrženlivý k celé věci a spíše se podivoval nad tím, jak novináři mohou mít takové informace.

Myslím si, že ten případ v těch dalších dnech ještě bude žít, že to rozhodně není tečka a můžeme se tady dočkat ještě nějakého dalšího vývoje.

A dá se odhadovat ten další vývoj? Teď myslím hlavně z hlediska asi politických dopadů. Vy jste zmiňoval, že co se týče té, řekněme administrativně nebo vyšetřovatelské roviny, tak tam se tou věcí bude zabývat Národní bezpečnostní úřad i policie. Co se podle vašich zdrojů nebo náznaku, tak jak i mluvíte s politiky a zdroji, může dít v té politické rovině?
Myslím si, že pro Pražský hrad vlastně nic moc, protože jestli tam bude probíhat nějaké vyšetřování a prověřování, tak si myslím, že to bude trvat nějakou delší dobu. Funkční období prezidenta republiky a jeho nejbližších spolupracovníků, jak víme, skončí zhruba tak za rok. Je otázka, jestli do té doby by to všechno bylo prověřeno a vyšetřeno. A toto rozhodně myslím, že nepovede k tomu, že by ve své funkci skončil kancléř Vratislav Mynář, protože prezident republiky ho drží za jakoukoliv cenu, za cenu jakýchkoliv problémů, průšvihů…Tam to je podle mě v podstatě neprůstřelné. Povede to k tomu, že dále se bude zpochybňovat fungování prezidentské kanceláře. Dlouhodobě má velmi špatnou pověst, její představitelé mají velmi špatnou pověst. Toto je, řekněme, další kamínek do mozaiky toho, že ta kancelář prostě nefunguje.