Epidemie sílí, nemocnice možná omezí péči. ‚Zažíváme dramatický vývoj,‘ popisuje reportér Radiožurnálu

Šíření nemoci covid-19 v Česku zrychlilo za jediný týden dvojnásobně. Jak závažná zpráva to je? V jakém bodě epidemie teď jsme?
Máme podzim, máme po volbách. Epidemie velmi zrychluje. To minimum opatření, které vláda řeší na poslední chvíli, se vlastně stejně moc nedodržuje, což přiznává i samo ministerstvo. V některých krajích možná začnou nemocnice omezovat zdravotní péči. A to všechno ve mně, dá se říct, nutně evokuje pocit dost nepříjemného déjà vu z loňského podzimu. Byť musíme říct, že nálož viru v populaci je čtyřikrát až pětkrát nižší než ve stejném období loni.

A co nám tedy ta data a čísla říkají? Pojďme se na to podívat podrobněji. My víme, že v létě ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek představil veřejnosti tři možné scénáře, podle nichž se situace mohla vyvíjet. Kde podle nich teď jsme?
Já si myslím, že poslední dny je ten vývoj hodně dramatický. A dobře to ilustruje zvlášť dění před víkendem uplynulým a po něm. Byl to takový klid před bouří. Když bych to měl krátce zrekonstruovat, tak do toho minulého týdne šéfovi statistiků, profesoru Duškovi, velmi přesně vycházely predikce vývoje té epidemie.

Ještě minulý týden, v pátek, na velké datové tiskové konferenci Dušek mluvil o tom, že jsme stále v tom realistickém scénáři.

A on vyhlížel lepší zítřky s tím, že podobné tiskové konference už snad nebude potřeba dělat.

A pak se tři dny tak nějak čekalo, protože víkendová data nejsou vždy úplně vypovídající. Ale už ukazovala, že denní přírůstky jsou nejvyšší od konce dubna letošního roku. V úterý ráno, když dorazila čerstvá data za pondělí, se ta situace dramaticky změnila.

Dušek prohlásil, že je mu to strašně líto, že si nemyslel, že to ještě kdy bude muset říct, ale že se Česko přesouvá do rizikového scénáře, že ty predikce takové skutečně jsou. A den následující se ta situace znovu zhoršila, protože jsme se dostali už nad rámec těch rizikových scénářů, protože s takovými nárůsty nepočítaly ani ty nejčernější odhady ÚZISu.

Týdenní číslo R vystoupalo na bezmála 1,6. Už i číslo R ze čtrnáctidenního okna se dostalo nad 1,4, tedy výš, než s čím vůbec tedy počítal rizikový scénář.

Co to znamená z hlediska opatření, Matěji? My víme, že tou zrychlující se epidemií se začala intenzivněji zabývat i vláda. Je jasno, jak úřady chtějí omezit šíření covidu-19?
Ministerstvo zdravotnictví navrhlo vládě zkrátit platnost testů. Dále resort navrhl zkrácení karantén na sedm dní s ukončením negativním testem. Spolu s tím na doporučení centrálního řídícího týmu, který o tom na ministerstvu rozhodoval toto úterý, navrhl resort vládě obnovit nošení respirátorů v zaměstnání. Mluvilo se také o školách.

Zároveň je tlak na to, a mluví se o tom čím dál častěji, aby třeba restaurace důrazněji povinně kontrolovaly to takzvané OTM, tedy prokázání se očkováním, testem nebo prodělaným onemocněním. To podle ministerstva zdravotnictví podporuje i Hospodářská komora a ministerstvo to prý projednávalo třeba i se zástupci restauratérů nebo pivovarů.

Matěji, tam je docela zajímavý moment načasování. Vláda měla původně o tom možném zpřísnění opatření jednat už v pondělí. Proč na to nakonec nedošlo?
Ano, zkrácení karantén, zkrácení platnosti testů a změnu jejich úhrady, to měla vláda skutečně projednávat už toto pondělí. A nedošlo k tomu. Prý proto, že dosluhující vláda chtěla, aby se k těmto bodům vyjádřil i opoziční tým expertů z koalice Spolu. On si říká AntiCovid tým. A tento AntiCovid tým měl poslat své stanovisko ministerstvu zdravotnictví k tomu, co na ta opatření říká. Ministerstvo zdravotnictví AntiCovid týmu prý poslalo všechna potřebná data minulý čtvrtek. AntiCovid tým se sešel v neděli pozdě večer a to stanovisko ministerstvu nedodal.

Proto prý ministerstvo ani ty změny opatření vládě v pondělí nenavrhovalo, tudíž je vláda ani neschvalovala nebo nemohla o nich rozhodovat, protože je neměla předložené ministerstvem zdravotnictví. AntiCovid tým resortu poslal své stanovisko teprve v úterý. V něm ale odmítl jakékoliv kroky ministerstva podpořit.

Já jsem o tom mluvil s jedním ze členů AntiCovid týmu, poslancem Markem Výborným z KDU-ČSL. On mi řekl, že podle něj nechce nést, současná ještě opozice a potenciální třeba příští vláda, odpovědnost za vývoj pandemie a také za kroky, které buď činí, nebo nečiní ta současná dosluhující vláda, když k tomu AntiCovid nemá žádná potřebná data. Doslova se tedy v tom vydaném stanovisku AntiCovid píše, já ho zkráceně odcituji, že AntiCovid tým

„Neobdržel žádnou platnou strategii boje s covidem-19, nemá přístup k prediktivním analýzám. Nejsou mu známy ani aktuální data o stavu obsazenosti akutních a intenzivních lůžek, a to včetně plánů navyšování kapacit při nárůstu počtu nemocných. Tyto indicie vedou zástupce AntiCovid týmu k přesvědčení, že vláda nemá jasný plán ani cíl, jak nadále řešit epidemii a nemá připravená opatření reagující na narůstající počet nemocných. A bez znalosti těchto dat AntiCovid tým nemůže ta navrhovaná stanoviska aktivně podpořit.“ Konec citace z toho stanoviska.  

Ministerstvo zdravotnictví, tak jak jsem o tom se zástupci tohoto resortu mluvil, všechno toto odmítá. S tím tedy, jak už jsem řekl, že data měli ti zástupci AntiCovid týmu a zároveň celého zdravotního výboru vlastně každý den po čtvrté hodině ráno v e-mailu od profesora Duška. Ve čtvrtek, minulý čtvrtek, jim posílali další nějaké predikce a scénáře. Takže vlastně ministerstvo nerozumí tomu, že se nikdo z AntiCovid týmu ani neozval třeba s tím, že by jim něco mělo chybět.

Já tomu sám upřímně moc nerozumím, protože ta data, včetně toho důležitého parametru, který jsem zmiňoval - totiž zaplněných intenzivních lůžek - jsou veřejně dostupná. A on se proti tomu pak následně dost výrazně ohradil i premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, který prostě řekl, že vláda na mimořádném jednání ve středu bude schvalovat ta opatření bez ohledu na to, co si tedy o nich myslí AntiCovid tým.

Tak to jsme tu, řekněme, v nějaké rovině přetahované o to, jaká data kdo má v rukou. A víme, Matěji, více ale o tom, jaká třeba opatření ten tým AntiCovid, budoucí vládní koalice Spolu a PirStan slibuje nebo jaká by se mu fakticky líbila? Jaké ty jejich návrhy jsou?
To se v tom stanovisku píše také. Je tam několik bodů k tomu, co za opatření by si tato expertní skupina představovala. Třeba to zkrácení karantén je podle poslance Marka Výborného, který v týmu je, dobrý nápad.

Ale pro zkrácení platnosti testu nebo i pro změnu úhrady AntiCovid tým není. Považoval by to prý za tlak na neočkované. Naopak tato expertní skupina navrhuje třeba prodloužení bezinfekčnosti po prodělaném covidu na jeden rok, zvýšení kapacit trasování, pak lokální testování ve firmách a ve školách, tedy tam, kde se ta nákaza hodně šíří. Chtějí zároveň upnout maximální možné síly k očkování, tam se asi shodují s tou současnou vládou. Představovali by si větší podporu očkování třetími dávkami u lidí nad 50 let. Podpořili by očkování studentů třeba na fakultách a kampusech. Zároveň striktně odmítají jakýkoliv plošný lockdown.

Já se vrátím k tomu, o čem jsme mluvili v úvodu, a sice o tom, že ta epidemie začíná zrychlovat docela razantně. Proč ta čísla takto rychle rostou? My víme, že v okolních státech se situace zhoršovala už před několika měsíci s příchodem varianty delta. Tady v Česku odborníci mluvili o tom, že tu neprobíhal takový trend, že epidemie měla pomalejší tempo. Spekulovalo se o možných důvodech, které za tím mohly být. Co se to teď děje, že to tempo teď tak zrychluje?
Je to zjednodušená, ale myslím, že velmi přesná odpověď, a to, že za tím zrychlujícím tempem je nízká proočkovanost obyvatel ČR. A to je i důvod podle profesora Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Je to ten největší problém ve srovnání s jinými okolními zeměmi. Česko je pod průměrem rychlosti očkování u dospělé populace v rámci celé Evropy. My máme přes 66 % lidí starších 18 let proočkováno, což je prostě málo. Vezměte si, jak dobře je na tom v tomto ohledu třeba Portugalsko, Malta, Irsko a tak dále. My už jsme v Česku prostě narazili na nějaký očkovací strop, tím systémem, který tu pro očkování máme. Počet prvních dávek ustavičně klesá. Ta situace se nezlepšuje, byť se o to stát nějakým způsobem snažil. Připomeňme to, jak částečně tu proočkovanost zlepšilo vysílání mobilních očkovacích týmů třeba na periferie republiky, kde ta proočkovanost byla velmi nízká. Nebo to, jak se do očkování začlenila očkovací centra bez registrace, která velmi pomohla o prázdninách to tempo očkování udržet. Teď na podzim tato centra ale končí a je to poznat i právě na tom, jak se snižují počty primovakcinací v rámci celé populace.

Tady se, jak jsi o tom mluvila, dlouhou dobu dávaly ty nižší počty nakažených i nižší počty hospitalizovaných do souvislosti s tím, že Česko je bohužel velmi hodně promořené. Zároveň ta čísla proočkovanosti u starší populace vypadala poměrně dlouhou dobu, že jsou docela vysoká. Jenže nakonec se ukazuje, že proti tedy dvakrát silnější delta variantě koronaviru s příchodem podzimu, a obecně větším prostorem pro šíření jakýchkoliv virů, jsme se tím možná ve výsledku nechali až moc uchlácholit. My z dat třeba z Izraele víme, že po několika měsících, už třeba po půl roce, skutečně dochází k tomu, že koronavirus umí víc obcházet imunitní obranné mechanismy lidského těla. U rizikových lidí je proto velmi žádoucí jít třeba teď na tu třetí dávku očkování, která tuto imunitu navyšuje. U lidí třeba po transplantacích se dokonce ani po dvou dávkách nemusí vytvořit žádné protilátky, takže je jim skutečně doporučováno, aby individuálně s lékaři tu situaci řešili a šli na tu dodatečnou dávku už po čtyřech týdnech. V jejich případě je to možné. To znamená, že v Česku je za prvé tedy spousta lidí, kterým to očkování laicky řečeno vyprchává, byť stále je velmi dobře ochrání proti vážnému průběhu. Ale za druhé, a to je to nejdůležitější, je tu stále velká skupina lidí, zvlášť v té rizikové věkové kategorii starších obyvatel, která na očkování ještě vůbec nešla, která má spoustu jiných onemocnění a může být velmi náchylná nejen tedy k tomu samotnému onemocnění, ale i k vážnějším průběhům. A je tam potenciál k tomu, že takoví lidé mohou být hospitalizováni. Je možné, že budou potřebovat umělou plicní ventilaci, neřkuli mimotělní oběh na těch jednotkách intenzivní péče nebo na karimu, na orimu a ARO, tedy na těch nejvyšších stupních intenzivní medicíny, které v Česku máme k dispozici.

Teď zmiňujete třeba seniorské skupiny obyvatel, víme, které jsou ty další skupiny, které jsou na tom z hlediska proočkovanosti nejhůř
Určitě. V Česku je 410 000 lidí starších 60 let, kteří jsou tzv. naivní. To znamená, že tedy nemají to očkování a pravděpodobně ani neprodělali onemocnění covid-19. A tento počet se skutečně nedaří vůbec snížit. On klesá o 2000, 3000 za týden a je tedy odborný i politický apel na to, aby právě tato skupina byla doočkovaná. Opakovaně o tom mluví pan profesor Dušek, ministerstvo zdravotnictví atd., že právě toto je ten nejzásadnější problém.

A v jednom z pravidelných přehledů mimochodem ÚZIS zmiňuje, že je faktem, že při vyšší proočkovanosti populace, tedy nad 80 procent 16 plus a 90 procent populace 65 plus, bychom tu epidemii měli naprosto pod kontrolou a počty hospitalizovaných by byly až třikrát nižší.

Jinak z těch dalších věkových skupin – a to je další objektivní fakt, který si každý může dohledat veřejně na stránkách ministerstva zdravotnictví – velmi vázne očkování mladistvých. Velmi málo jsou proočkované také děti ve věku 12 až 15 let, není plně proočkována ani třetina této věkové skupiny. Je to lehce nad 30 %. No a právě u této věkové skupiny je mimochodem také nejsilnější šíření koronaviru. ÚZIS eviduje, když se podívám do těch přehledů, u této věkové kategorie tzv. velmi silný růst. V úterý byla zátěž u dětí ve věku 12 až 15 let 319 pozitivních na 100 000 obyvatel v tom tehdy sedmidenním okně, takže za sedm dní.

No, ony se zároveň objevují informace – a argumentují jimi často i ti, kteří jsou váhaví, co se týče očkování –  že v nemocnicích a také na jednotkách intenzivní péče končí i právě naočkovaní lidé. Víme, kolik jich je?
Logicky s počtem proočkované populace a tím, jak může vyvanout imunita, bude růst i počet očkovaných pozitivních, možná i hospitalizovaných. Z potvrzených případů to stále vychází tak, že asi tři čtvrtiny lidí nemají vakcínu. U hospitalizovaných to podle statistik ÚZISu je o něco nižší číslo, nicméně mnohem důležitějším faktorem je, že jak ÚZIS, tak ministerstvo zdravotnictví stále opakuje, že ochranný efekt vakcinace před  těžkým průběhem je i u té nejstarší populace v ČR stále velmi vysoký. 

I z těchto důvodů ministerstvo tedy apeluje na to, aby nenaočkovaní senioři šli k očkování a aby senioři, chronicky nemocní lidé, zdravotníci, kteří už mají půl roku od druhé dávky, aby skutečně šli na tu třetí.

Jaký vývoj epidemie se v tuto chvíli dá očekávat? Když přihlédneš ke scénářům statistiků a také k tomu, co se třeba děje v zahraničí, máme vůbec představu, kam se ta situace může vyvíjet?
Krátkodobé predikce ÚZISu, které jsou sdíleny se zdravotním výborem, ty existují zhruba do konce října, takže tu situaci asi dále těžko odhadovat. Já nemám k ruce žádné dlouhodobější odhady, ale tak, jak vidíme, že ta epidemie zrychluje i v dalších evropských zemích, když se podíváme na ten raketový nárůst v Rusku, když se podíváme na to, jak epidemie roste v Německu a v dalších okolních zemích Evropské unie, na Slovensku třeba, z nichž některé také volí ve snaze tedy nějakým způsobem zpomalit epidemii bez těch uzávěr cestu větších apelů na očkování, nebo dokonce povinného očkování třeba zdravotníků. Tady zmiňme debaty, které se vedou ve Francii nebo v Itálii. Tak je samozřejmé potenciál k tomu, že na základě všech těchto faktorů bude ta epidemie dále růst. I ten nejrizikovější scénář ÚZISu počítal, že za 10 dní, to znamená na přelomu října a listopadu, mohou být ty přírůstky vyšší než pět a půl tisíce pozitivních za den. Teď jsme tedy rychlostí nad tímto scénářem. Uvidíme, jak se ta situace bude dál vyvíjet i s ohledem na to, že v nemocnicích se to začne projevovat až s nějakým zpožděním dvou týdnů. To znamená, že růst nadále bude i ta současná, zatím dosud tedy velmi malá zátěž na jednotkách intenzivní péče, která se pohybuje kolem tří až čtyř procent.

V souvislosti s tím zrychlováním epidemie a s tím, co zmiňujete, možná i s nárůstem nemocných v nemocnicích, se mezi lidmi objevují obavy, že by podobně jako loni při tom scénáři mohl přijít lockdown, nějaké další uzávěry tady v Česku. Na základě toho, co slyšíte od členů expertní komunity, se kterými mluvíte opravdu pravidelně a často, a také co slyšíte od politiků, s nimiž mluvíte, je něco takového ve vzduchu?
Nikdo lockdown nechce. To několikrát zmínila za současné personální obsazení z ministerstva zdravotnictví třeba náměstkyně šéfa resortu Martina Koziar Vašáková. Cesta je prý jedině v lokálních opatřeních. Už nikdo nechce opakovat to dění, které tady bylo po loňských krajských volbách. A to, že žádný lockdown nebude, tvrdí ve svém stanovisku zveřejněném tedy tento týden v úterý, ale oni to zmiňovali už několikrát dříve, i v tom předvolebním boji, který jsme tu měli před říjnovými volbami do PS, že ten lockdown tedy nechtějí ani zástupci expertního týmu AntiCovidu koalice Spolu. To znamená nikdo z té potenciální stoosmičkové vlády, která se tu nějakým způsobem rodí. Nicméně znovu - ten vývoj je dost dramatický v posledních dnech. Já mám neodbytný pocit, že ty věci řešíme opět dost pozdě. Mimochodem teprve v tuto chvíli mají hromadně vyrážet krajské hygieny na kontroly. Teprve teď se podle ministerstva zdravotnictví uzavírá debata o uznávání protilátek tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil, že protilátky nejsou alternativou k očkování. To je téma, které řešíme řadu měsíců. A třeba AntiCovid tým je pro jejich uznávání. Takže je otázka, zda třeba i tato debata nebude nějakým způsobem pokračovat a hlavně zda dojde k nějakému rozumnému předání té řídící funkce a rozhodování nad opatřeními mezi dosluhující vládou a jejími nástupci. Protože, to si myslím, že bude naprosto klíčové. A jak vidno i z dění tohoto týdne, tak možná dost problematické. A nám se prostě ve výsledku může stát vůbec to nejhorší, že tito dva se budou hádat a ten třetí, tedy v tomto případě koronavirus, se – nikým nehlídán – bude dále šířit, jak se mu zachce.