Svět zareagoval na omikron rychle. Šíření ale zabránit nelze. Co víme o nové variantě koronaviru?

Lenka Kabrhelová mluví s reportérem radiožurnálu Matějem Skalickým.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

1. 12. 2021 | Praha

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) spolu s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) podpořili výzvu k očkování milionu lidí týdně třetí posilující dávkou. Političtí rivalové to udělali v době, kdy se světem šíří nová, zatím jen málo popsaná, varianta koronaviru, omikron. Co o ní zatím víme? Jak vznikla a v čem může být nebezpečnější než dosud převládající delta? A bude se kvůli omikronu měnit složení očkovacích látek?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Dominika Kubištová, Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Dobrý den, dámy a pánové. Přišel jsem na tuto opravdu netypickou tiskovou konferenci dvou premiérů, protože jsem přesvědčen, že jsou – jak už říkal pan premiér Babiš – situace, chvíle, kdy je potřeba ukázat společnou vůli a boj s nemocí covid-19 takovou situací nepochybně je. (ČT24, 30.11.21)“

Petr Fiala (designovaný premiér)

„So omicron B.1.1.529 is named as a variant of concern, because it has some concerting properties. This variant has a large number of mutations. (twitter WHO, 26.11.21)“

„Evropa má první potvrzený případ nové varianty koronaviru z jihu Afriky. Testy ji prokázaly u mladé pacientky v belgické Lovani. Nakažená se před dvěma týdny vrátila z Egypta a žádné vazby na jih Afriky nemá. (ČRo Plus, 26.11.2021)“

„The new variant marks a huge jump in the evolution of the virus since the global health crisis began. The concern, it could be more transmissible and more resistant to vaccine. (CBS Mornings, 26.11.2021)“

„Kvůli nové variantě koronaviru Česko od zítřka zakáže vstup občanům z třetích zemí, kteří v posledních dvou týdnech byli na jihu Afriky. Týká se to osmi států včetně Jihoafrické republiky, Botswany, Mosambiku nebo Zambie. (ČRo Plus, 26.11.2021)“

„Covid variant B.1.1.529 now has a name – omicron. According to the World Health Organization, which met in Geneva last night to discuss the threat posed by this mutation of the coronavirus. (BBC, 27.11.2021)“

„Das globale Risiko durch die neue Virus Variante Omikron ist sehr hoch. (DW Deutsch, 29.11.2021)“

Matěji, od konce minulého týdne obchází svět strašák v podobě nové varianty koronaviru, se kterým se už téměř dva roky potýkáme. Světová zdravotnická organizace variantu pojmenovala omikron. Co o ní v tuto chvíli víme a jak zásadní to je vůbec zpráva?
Víme, že to je nejvíce zmutovaná varianta koronaviru za poslední dva roky pandemie, celosvětová reakce na její šíření na jihu Afriky byla extrémně rychlá. Přijatá opatření omezující cestování poměrně zásadní. Ruší se lety, státy se kompletně izolují.

Co ale ještě s absolutní jistotou nevíme, je, co to obrovské množství mutací znamená a jak se bude koronavirus chovat. Jsou tu ale nějaké náznaky a zatím moc dobře nevypadají. Vidíme například, že se varianta poměrně rychle šíří.

Pojďme shrnout, co v tuto chvíli vlastně víme. Ono toho není moc, ale můžeme možná začít tím, kde se tato varianta objevila a co je důležité na ní sledovat?
Jedná se o variantu B.1.1.529, označovanou Světovou zdravotnickou organizací od minulého týdne také jako omikron. To jsi sama zmínila. Je to varianta, kterou vůbec poprvé zmapovali vědci z Jihoafrické republiky. Přestože první záchyty byly patrně už někdy v první polovině listopadu v sousední Botswaně. V Jihoafrické republice hodně sekvenují a zkoumají pozitivní vzorky, takže díky jejich úsilí jsme na variantu vůbec přišli.

Jinak víme, že vůbec nejvíce se teď omikron šíří v okolí Johannesburgu a hlavního města Pretorie. Prudce tam roste počet případů a mluví se o tom, že drtivá většina už je právě omikron. Víme, že z jihu Afriky se tato varianta navíc poměrně rychle rozšířila, pořádně se o ní začalo mluvit na konci minulého týdne. Od té doby se objevila v severní Americe, v Asii, v Evropě. Také v Česku máme potvrzený případ.

„Žena z Liberce, která se nakazila koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu dnes oznámila liberecká nemocnice. Jde o první takový případ v České republice. (Radiožurnál, 29.11.2021)“

„Krajská hygienická stanice v Liberci vytrasovala všechny kontakty ženy nakažené koronavirovou mutací omikron. Žena přicestovala minulý týden z jihoafrické Namibie, kde byla na dovolené. Do karantény museli její rodinní příslušníci a další lidé, kteří s ní byli v na zájezdu nebo ve stejném letu. Jde zhruba o deset lidí z regionu. (ČRo Liberec, 29.11.2021)“

Vzpomeňme si, jak dlouho rozšíření trvalo deltě. To jsou bez přehánění jistě varovné signály. Jak už jsem říkal na začátku, je to dosud nejvíce zmutovaná varianta. Vypadá o dost jinak než původní wuchanská varianta nula. To nemusí být hodně znepokojivý signál, protože hodně mutací automaticky nemusí znamenat něco špatného. Ale na to prostě ještě musíme přijít.

Poprosím tě o malou odbočku, protože se nám znovu dostává do hry jedna důležitá věc, a to je rozdíl mezi mutací a variantou. Teď znovu přichází na přetřes, že je to důležité rozlišovat. Jaký je mezitím rozdíl a proč na tom tak záleží?
Je důležité, že se na to ptáš, protože dost často si to lidi pletou. Zaměňují to často i média. Mutace jsou změny v aminokyselinách, v základních stavebních kamenech bílkovin, které koronavirus vytváří. Jsou to náhodné chyby při replikaci viru v buňkách. Třeba když se vymění v řetězci na pozici 417 lysin za asparagin, tak to je mutace označovaná K417N, kterou známe z několika variant.

Možná si to představ jako stavebnici lega. Když stavíš dům, tak kostky jsou aminokyseliny. Postaví zeď, to je bílkovina složená z aminokyselin. Když dáš bílkoviny dohromady, tak máš koronavirus, máš dům. Když pár kostiček někde na konkrétní pozici, třeba pod levým oknem levé stěny vyměníš, tak je to pořád dům. Je to pořád koronavirus, ale už je jiný. Je to nějaká jeho varianta – v případě koronaviru alfa, beta, gama, delta anebo teď konkrétně omikron.

Už dříve se mluvilo, že ročně takto vzniká u koronaviru průměrně 25 mutací. To znamená, při metafoře se vymění 25 kostiček. Hodně zjednodušeně, ale omikron tuto průběžnou postupnou mutační výměnu rozbíjí. Když je mutací takto nárazově více, je to dost ojedinělé a stane se to třeba ve chvíli, kdy se některý chronicky nemocný pacient marně pere s virem, nemůže se ho zbavit a vir se v hostitelském těle pořád množí. Množí se dokola a dokola a u toho vznikají chyby, tedy mutace. Tak ostatně velmi pravděpodobně vznikla i varianta omikron. Spekuluje se, že se to tak mohlo stát u HIV pozitivního člověka. Mluvil o tom u nás na Radiožurnálu i molekulární biolog Jan Pačes.

„Zrovna tento roh Afriky, odkud ta varianta pochází, (...) tam je množství lidí, kteří jsou infikováni HIV virem, velké, někde třeba 20 procent, každý pátý člověk je tam nakažený. HIV napadá imunitní aparát a způsobuje to, že lidé mají imunodeficienci, proto ta hypotéza. (Dvacet minut Radiožurnálu, 29.11.2021)“

Jan Pačes (molekulární biolog)

Abych byl konkrétní při popisu viru, když už mluvíme o mutacích, tak u omikronu vědci evidují přes 50 těchto mutací, z toho nejméně 32 jich je na spike proteinu, na takových těch bodláčcích, kterými se koronavirus chytá na naše buňky. To je opravdu velké množství, násobné, které jsme dosud neměli možnost pozorovat. Přišlo to prostě dost naráz. Vědci mluví o velkém evolučním skoku.

Z mutací, myslím, že vůbec nejdůležitější je, že asi deset mutací je na Achillově patě spike proteinu. Tak tomu alespoň říká prof. Libor Grubhoffer z Biologického centra Akademie věd. Achillova pata, to je specifické místo na tom bodláčku, tzv. vazebná doména, přes kterou dochází k dotyku s buňkou a na které – proto Achillova pata – jsou přesně cílené i protilátky, ať už po infekci nebo od vakcíny. Tím, že je toto místo tak jiné, má pětkrát víc mutací než delta, tak to naprosto pochopitelně vzbuzuje spoustu otázek, jak moc může být ve výsledku tato varianta nebezpečná.

Kdybychom měli nějakým způsobem shrnout všechny otázky, tak co všechno budou muset vědci v příštích dnech a týdnech a měsících zjistit, abychom lépe chápali, s jakým typem varianty máme v podobě omikronu co do činění? Jak nebezpečný tento druh viru nebo tato varianta viru může být?
Vědci musí v příštích týdnech zjistit, zda tato „perfect storm“, jak o ní mluví biochemik Zdeněk Hel, perfektní bouře, černý scénář nezvyklé konstelace mutací, je skutečně nebezpečný nebo nebezpečný být nemusí.

„Co je na této variantě opravdu zarážející a neobvyklé v porovnání s ostatními variantami, je to, jak rychle se zdá, že se v Jihoafrické republice šíří. Za pouhých 12-15 dní se rozšířila tak, že v současné době 90 procent virů, které jsou v Jihoafrické republice sledovány sekvenací, je tato varianta omikron. 90 procent za 15 dní, to jsme opravdu neviděli a je to podstatně rychleji, než-li jsme předtím pozorovali u varianty alfa nebo varianty beta. (CNN Prima News, 27.11.2021)“

Zdeněk Hel (biochemik)

Když jsem mluvil o mutaci K417N na spike proteinu, na tom bodláku, tak třeba víme, že díky ní se virus na buňky lépe váže, protože změna aminokyseliny umožní odstranit jakési, laicky řečeno, odpudivé síly mezi buňkou a koronavirem. Ale nevíme, zda to bude fungovat stejně i v souvislosti se spoustou dalších mutací, které varianta omikron má. O spoustě nových mutací ani nevíme, co dělají. To všechno musíme zjistit.

Musíme zjistit, jaké příznaky varianta způsobuje, jak vážný průběh onemocnění působí, jak se na ni umírá, jaká je úmrtnost, smrtnost, jak na ni zabírají vakcíny, jak jsou lidé potom chránění, co už covid prodělali, jak fungují monoklonální protilátky, jak fungují covidové léky apod. To všechno nevíme. To všechno ještě musíme v příštích týdnech, měsících zjistit. Je tu poměrně vysoká pravděpodobnost, že je skutečně tato varianta infekčnější. V největších ohniscích v Jihoafrické republice překonává deltu.

Zároveň obrovskou měrou mutací, a to si musíme přiznat, je logický potenciál, že bude nějakým způsobem varianta obcházet imunitu – ať už po prodělané infekci nebo třeba po vakcinaci. Prostě proto, že lidé se dosud s touto variantou viru nesetkali a nejsou na ni ani vakcíny. Což neznamená, že vakcíny, na to by ses možná také ptala, proti omikronu nebudou účinné. Vědci odhadují, že budou. Otázka je, do jaké míry.

Ostatně také proto už výrobci jako Pfizer a BioNTech, Moderna nebo Johnson & Johnson začali pracovat na upravených variantách vakcíny. Jakmile se ukáže, že jsou potřeba, tak pak bude pár měsíců trvat, než se dostanou k lidem. Není problém je úplně vymyslet. Což je zase a znovu naprosto úžasný medicínský pokrok. Ale delší čas je potřeba prostě na to, že je musíme ve velkém vyrobit a otestovat. K tomu ještě malou poznámku – často se mluví o tom, proč nebyly vyrobeny upravené vakcíny už třeba na alfu nebo na deltu.

To jsem se tě právě chtěla ptát, protože vědci o tom mluvili, že mohou v relativně krátkém čase vakcínu adaptovat na novou variantu viru. Proč to nakonec neudělali třeba v souvislosti s deltou?
Máš naprostou pravdu. Když budu znovu citovat molekulárního genetika Jana Pačese, se kterým jsme nedávno měli velký rozhovor, tak on poznamenává, že varianty se od sebe liší víc než od původního viru nula, než od původní wuchanské varianty.

Takže kdo ví, jak by fungovala vakcína proti alfě na variantu delta nebo omikron. Kdo ví, jak by fungovala vakcína proti deltě na jakékoliv jiné varianty. Proto musíme skutečně nejdříve zjistit, jak naše imunita vytvořená současnými vakcínami a imunita po prodělání předešlých variant nebo původního viru funguje proti omikronu, než začneme očkovat upravenou vakcínou.

Takže jsme zase v bodě, kdy se nějakým způsobem projevuje v celé snaze zakročit proti šíření viru to, že je to stále ještě nová věc, že jsme prostě necelé dva roky v pandemii a spoustu věcí, které se týkají reakcí lidského organismu, nevíme?
Určitě. Imunita je nesmírně komplexní záležitost, kterou pořádně nevíme ani za desítek let, co ji větší mírou studujeme.

Ale nejsme určitě v nějakém bodě nula jako společnost v reakci na pandemii, nejsme vůbec na začátku. Máme vakcíny, máme léky, máme systém, víme, co už zhruba máme čekat. To znamená, nejsme na začátku. Ale dva roky zřejmě není tak dlouhá doba na to, abychom zatím byli schopní reagovat na cokoliv, co si na nás virus může vymyslet.

Už se během minulých měsíců – hlavně v souvislosti s tzv. očkovacím stropem – mluvilo o obavách právě z příchodu nějaké nové varianty nebo nové mutace koronaviru, která by mohla být nebezpečnější z pohledu lidského organismu, že by právě mohla být schopná obcházet imunitní systém lidského těla a vlastně i očkování. Máme nějaký náznak znalosti toho, jestli omikron může být právě tímto typem varianty?
Ano, už několikrát se zmínila možná supervarianta. Pevně doufám, že si pro ni vědci schovávají poslední písmeno řecké abecedy omega a omikron tou variantou nebude. Ale on si to nemyslí třeba právě už několikrát zmiňovaný Jan Pačes, že na tyto otázky je prostě v tuto chvíli strašně brzo.

„Toto ještě není ten případ? – To ještě nevíme, ale vypadá to, že to není horší. Hypotéza supervarianty, máme pro ni jméno i omega, to poslední písmenko řecké abecedy. – To zní tak fatálně. – To je samozřejmě něco, s čím se v modelových situacích snažíme operovat, i když si nikdo nemyslí a doufá, že se takováhle varianta nestane. (Dvacet minut Radiožurnálu, 29.11.2021)“

Jan Pačes (molekulární biolog)

Ale omikron známe pár dní a potřebujeme nejdříve pochopit, proč vypadá tak jinak a co to vlastně znamená. To prostě bude pár týdnů trvat. Do té doby jsou otázky na místě, ale odpovědi se hledají velmi těžko.

Už jsme se dotkli toho, v jaké fázi pandemie vlastně jsme a do jaké situace zpráva o zjištění omikronu padá. Kdybychom měli uvést trochu kontextu, v jaké fázi nás zpráva o nové variantě zasahuje? Víme, že ve střední Evropě se situace s pandemií rapidně zhoršuje. Obecně v Evropě to tak je. Slovensko je na čele světového žebříčku incidence na 100 000 obyvatel za sedm dní. Česko v tom ohledu také není příliš dobře. Přitom ale ještě před pár týdny v renomovaných časopisech a dokonce z úst vědců, jako třeba i v našem vysílání profesor Konvalinka z Univerzity Karlovy, říkali a ventilovali poměrně optimistické odhady, že rok 2022 by, co se týče pandemie koronaviru, mohl být lepší než letošní, že by pandemie mohla být na ústupu. Jak je možné, že se vědci a experti takto spletli v odhadech?
Zmiňuješ časopisy, vzpomeňme text v The Economist, který mluvil o tom, že příští rok bude bezpandemický, což je teď velmi špatný překlad. Ale zmiňoval to, že se nějakým způsobem už z toho dvouletého martyria vymaníme. Řada vědců, ale i novinářů, o politicích nemluvě, teď myslím reflektuje svá slova o tom, že letošní podzim tak kritický už nebude, protože máme vakcíny atd.

„Já to takhle černě nevidím, jsem opravdu přesvědčen, že ten les je už bohužel zčásti prohořelý, zčásti přeci jen máme nějaké proočkování, takže na požár už nezbývá tolik materiálu, takže to nemůže být tak ničivý požár, jako byl loni na podzim. (Osobnost Plus, ČRo Plus, 11.11.2021)“

Jan Konvalinka (biochemik, prorektor Univerzity Karlovy)

Upřímně to skutečně v mnoha momentech asi bylo velmi těžké odhadovat. Jednak myslím, že jsme doufali, že proočkovanost bude větší a virus bude mít menší možnost mutovat. S tím souvisí i nepředvídatelnost, že se objeví skoro znenadání tak moc zmutovaná varianta, jako je omikron, která bude okamžitě pod drobnohledem celého světa.

K otázce, ptala ses na to, v jaké fázi tyto zprávy přichází? Upřímně, samozřejmě v nejhorší možnou chvíli, alespoň v kontextu střední Evropy nebo celé Evropy jako kontinentu teď. Protože podívejte se třeba na Slovensko, kde se mluví o tom, že jsou tam na prahu humanitární katastrofy. Když se podíváme na to, co se děje na Moravě, v přeplněných moravských nemocnicích, tak se nám budou těžko hledat nějaká příhodnější nebo lepší slova než ta, která zazněla od prezidentky Zuzany Čaputové.

„Čo viac ešte potrebujeme počuť, ako to, že sme so svojim prístupom najhorší na svete. Pre mňa je to absolútne alarmujúce a to, čo potrebujeme, je prestať šíriť bludy o covide a prestať tliachať o covide a počúvať odborníkov. (23.11.2021)“

Zuzana Čaputová (slovenská prezidentka)

Také v Česku se nadále šíří bludy o vakcínách. Zdravotníkům se tu už netleská, ale nadává.

„„Je pravda, že první vlna, to byly chlebíčky, dárky, potlesk na balkoně a zpěv. V dnešní době se člověk bojí do obchodu s rouškou, aby nedostal přes pusu.“ Primář ARO Jiří Vyhnal. „Když přizná, že je zdravotník, tak má pomalu strach, aby ho někdo nelynčoval za to, že je ten zlý, který prosazuje očkování.“ (reportáž Ľubomíra Smatany z Kyjova, ČRo Plus, 29.11.2021)“

Třeba kolega Ľubomír Smatana, který nemocnice objíždí, ví velmi dobře, když se zdravotníky mluví.

„ARO v Kyjově, to je frmol. Z deseti zaintubovaných jeden očkovaný, všichni na ventilátoru, včetně manželského páru. „Postoj společnosti se úplně změnil. Ale budeme pracovat bez ohledu na to, co si o nás kdo myslí.“ (reportáž Ľubomíra Smatany z Kyjova, ČRo Plus, 29.11.2021)“

Čísla v nemocnicích jsou prostě obrovská. Do toho je v Česku období mezivládí, které situaci ještě zhoršuje. Takže jsou to eufemisticky řečeno těžké časy. Myslím si, že někdy je prostě dobré si krutou pravdu přiznat a postavit se jí.

Světová zdravotnická organizace přesto vyzývá země, aby nepanikařily. V úvodu jsi zmiňoval reakci států na informace o nové variantě – už se objevilo uzavírání hranic a zpřísňování pohraničního režimu atd. Je reakce adekvátní?
Když připomenu to, o čem jsem mluvil na začátku, tak reakce je velmi promptní, je extrémně rychlá. Vzpomeňme na to, jak Velká Británie jako první ukončovala letecké spojení s jihoafrickými státy na konci minulého týdne.

„The British prime minister just last hour announcing mandatory PCR test for anyone entering the United Kingdom and those travelers will have to self-isolate until they get a negative result. (CBS News, 27.11.2021)“

„So yesterday we took step to protect the UK against the variant coming here from southern African countries and earlier today added four more countries to the red list. (Guardian News, 27.11.2021)“

Boris Johnson (britský premiér)

„Britští zdravotníci odhalili dva případy, jsou propojené a mají souvislost s cestováním na jih Afriky. Podle britského ministra zdravotnictví Sajida Javida jsou teď oba nakažení v izolaci a zdravotníci testují jejich rodiny. Kvůli infekci Británie od zítřka omezí příjezdy z dalších afrických zemí, cizinci z této oblasti se už do Spojeného království nedostanou, Brity čeká karanténa. (Radiožurnál, 27.11.2021)“

„Japonsko od úterý zakáže vstup do země cizincům. Důvodem jsou obavy spojené s novou variantou koronaviru omikron. Podle premiéra Fumia Kišidy se v zemi prokázala nákaza koronavirem u člověka, který přijel z Namibie. Zatím ale není jasné, o jakou variantu koronaviru jde. (ČRo Plus, 29.11.2021)“

To byla opravdu velmi rychlá reakce na to, když jsme jen pár ní věděli o tom, že Světová zdravotnická organizace, respektive její výbor, se bude scházet k tomu, aby emergentně řešil to, co se děje na jihu Afriky s variantou tehdy se šířící pouze pod označením B.1.1.529, kterou jsme posléze pojmenovali omikron.

Řada států se kompletně izoluje. Řada států ukončuje letecká spojení s jihoafrickými státy. Řada států zavádí karanténní opatření pro cestující z jihoafrických států. Nicméně když by se mluvilo o panice, panika, skutečně ještě nikdy nic nevyřešila. To platí pro všechny životní situace, nejen pro reakci na šíření nové varianty koronaviru. Prezident Spojených států Joe Biden také prohlásil, že omikron není důvod k panice. Je to prostě důvod k znepokojení.

„This variant is a cause for concern, not a cause for panic. We have the best vaccine in the world, the best medicines, the best scientists and we’re learning more every single day. (CNBS Television, 29.11.2021)“

Joe Biden (americký prezident)

Těžko soudit, zda jsou to všechno v tuto chvíli adekvátní reakce. Myslím, že to posoudíme až několik týdnů poté nebo měsíců poté. Nicméně si myslím, že po zkušenostech, které už máme s koronavirem, s šířením a s tím, jak rychlé to šíření může být, jsou kroky poměrně pochopitelné. Ne snad, že bychom chtěli zamezit viru v rozšíření, což vypadá, že už ani nejde, ale nabíráme tím nějaký čas na to se o něm dozvědět víc a správně to riziko vyhodnotit.

Jižní Afrika se teď možná cítí trochu ukřivděně, když s ní řada států světa ruší lety a také se proti tomu hlasitě ozývá. Moc tomu nerozumí, přispěla přece k tomu, abychom o variantě věděli hned. Aplikovala úplně jiný přístup než dejme tomu to, co se dělo v Číně před dvěma lety. Má v tom samozřejmě pravdu, protože právě díky sekvenování a velmi precizní surveillance v Jižní Africe, sledování vývoje, víme o té variantě. Ale jak se třeba teď ozývá z izolujícího se Japonska, je prostě lepší být víc opatrný než málo. Alespoň do chvíle, než vědci skutečně zjistí, co varianta omikron znamená, jak se bude chovat.

Může být paradoxně i nějaké pozitivum, které nám odhalení omikronu ukazuje nebo přináší?
Myslím si, že ano. Teď jsem to vlastně zmiňoval, že na příkladu zkušeností Jihoafrické republiky s mutováním koronaviru v minulosti vidíme, jak ohromně důležité je číst genom viru. Jak důležité je rozebrat si koronavirovou stavebnici, o které jsem mluvil, na jednotlivé kousky, abychom zjistili, jestli se v ní náhodou nějaká ta kostička nezměnila.

Dělat to pořádně, dělat to včas, což je mimochodem také rada, o které jsem několikrát mluvil s Karlem Raškou, světově uznávaným molekulárním biologem, který zdůrazňoval, že epidemiologická bdělost, surveillance, monitoring výskytu onemocnění, je prostě nesmírně důležitá věc k tomu, abychom dokázali zabránit jejímu šíření nebo alespoň měli ponětí o tom, že se něco takového děje.

„Tím, že je důsledně aplikovaná surveillance – výskyt jakýchkoli nových onemocnění, a jsou přijata opatření, aby se zabránilo jejich šíření. Je to tak, že čím více víme, tím více zjišťujeme, že jsme nevěděli dost. (Studio Leonardo, ČRo Plus, 21.11.2021)“

Karel Raška (molekulární biolog)

Ostatně, když jsem zmínil Karla Rašku, byl to jeho otec, také Karel Raška, který pomohl vymýtit černé neštovice a který systém epidemiologické bdělosti prosadil u Světové zdravotnické organizace už ve druhé půlce 20. století. v 60. letech. Teď se znovu ukazuje, jak důležité je virus zachytit, pokusit se ho okamžitě nějakým způsobem izolovat a minimálně tím získat čas na to, aby se na něj mohli všichni ostatní připravit.

Na závěr vrátím k tomu, čím jsi začínal. Vzhledem k tomu všemu, co jsi už řekl, o tom, co víme a co ještě nevíme o nové variantě omikron – jakou zprávou z hlediska celosvětového boje s pandemií informace o odhalení této nové varianty vlastně jsou?
Úplně na začátku jsi mluvila o tom, že to jsou dva roky, co se koronavirus objevil. Myslím, že tehdy na konci roku 2019 se svět dost hodně změnil a že jsme si nikdo neuměl představit, že to bude tak dlouho trvat, než se vrátí věci do nějakého normálu.

Myslím, že výskyt omikronu je dost jasným signálem, že koronavirus tu prostě pořád je a že pandemie ani po dvou letech nekončí. Na druhou stranu, abych skončil trochu víc optimisticky, nejsme v boji na začátku. Už toho o soupeři dost víme. Máme proti němu řadu dobře fungujících zbraní, které navíc umíme upravovat tak, aby fungovaly ještě lépe.

To všechno je obrovská motivace se nepoddat možná objevující se apatii, nerezignovat, ale viru se postavit čelem s vědomím, že koronavirus nemusí nikdy pořádně zmizet – a to je potřeba si přiznat –, ale můžeme získat kontrolu nad tím, jak moc a jak moc závažně se šíří.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Dominika Kubištová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Matěj Skalický, koronavirus, koronavirus Česko, koronavirus v Česku, covid, COVID-19, varianta omikron, JAR, Jihoafrická republika, koronavirové opatření, opatření, pandemie, ministerstvo zdravotnictví, očkování proti koronaviru, očkování