Vypovězení z krypty: střet kultur, nebo politická objednávka? Pohled na spor Prahy s pravoslavnou církví

Vy jste poprvé o sporu pravoslavné obce v Praze se Správou pražských hřbitovů informoval už před více než dvěma měsíci. Vezměte nás na místo, kde se ten spor odehrává. Co všechno bychom o něm měli vědět?
Jedná se o hřbitov na Olšanech a tato část je pod stanicí metra Želivského. Je to ta druhá část za hlavní silnicí, kam se musí přejet z hlavního hřbitova.
Stojí tam inkriminovaný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. A on to vlastně není chrám, ale krypta. Nad tím je kaple a je to docela malý prostor. Když jsem tam byl na Velikonoce, tuším předloni, tak se nás tam tísnilo zhruba 30. Touto místností se poté schází dolů do krypty, kde je pohřbeno několik set lidí. A ta je teoreticky přístupná veřejnosti, stejně jako kaple. Ovšem musíte mít klíče. A třeba i v tom nastal rozpor, protože ty klíče měla v držení pravoslavná církev. Když jsem tam byl naposledy s ředitelem Správy pražských hřbitovů Martinem Červeným, tak nám ten klíč církev nevydala. Ale je to tedy opravdu malý prostor, kam se vejde málo lidí. A těch věřících pravoslavných v Praze za těch posledních pět let výrazně přibylo. A právě to je podle mě jeden z těch hlavních problémů.

No a teď tedy zjevně vyeskalovala situace, která začala už před nějakým časem. Můžeme stručně připomenout, v čem všem byl problém?
Jsou tam tři hlavní problémy, které bych možná rozebral až za chvíli. Důležité je, že v tuto chvíli Správa pražských hřbitovů vypověděla smlouvu s pravoslavnou církví. Vypověděla ji ke konci letošního roku. A už se k tomu schylovalo, řekl bych, několik měsíců. Ale mám takový pocit, že právě zástupce pravoslavné církve, pop Roman Hajdamačenko, to asi špatně vyhodnotil a pořád si myslel, že to dobře dopadne a výpověď nedostanou. V tuto chvíli ji dostali. Takže se musí nastolit nová pravidla, aby krypta byla ochráněna před těmi nepříznivými vlivy a dále se neničila.

Pojďme to tedy vzít od počátku. Můžeme popsat, jak přesně pravoslavná církev na Olšanském hřbitově tedy působí? Jaké aktivity tam provozuje nebo až doteď provozovala a jaká místa má k dispozici?
Krypta je původně určena pouze k tomu, aby tam chodili lidé a nějakým způsobem si uctili ty pohřbené. Nikdy nebyla vybudována k nějakým bohoslužbám, a to je jeden z těch dalších klíčových problémů. Čili lidé by tam měli chodit za jiným účelem než se v ní modlit a provádět rituály. A ty pravoslavné rituály, třeba na Velikonoce, trvají, zhruba tři dny. To znamená tři dny tam stovky lidí prochází a tím, že tam neustále hoří svíce, se poškozuje interiér, který je podle památkářů dost vzácný. Však také to je kulturní památka. Jak je tam nadýcháno a vlhko, tak se ničí fresky.
Dalším problémem je, že kolem samotné krypty a kaple, se mění struktura hrobů. Původně vlastně šlo o hroby emigrantů, kteří utekli z Ruska po bolševické revoluci. Říká se jí také první vlna ruských emigrantů, a střetává se to s těmi novými Rusy, kteří si ty staré hroby kupují. Hroby také staví úplně jinak. Jsou hodně opulentní, to známe třeba z ruských hřbitovů. Dále tam třeba vyrostl pomník ruských vojáků, kteří zemřeli za války v Afghánistánu, což je další věc, v níž na sebe naráží vnímání obou skupin lidí. Těch, kteří tam uctívají lidi z té první emigrantské vlny, s těmi novými Rusy, kteří se často hlásí třeba k tomu současnému ruskému režimu. I toto je střet, který jsem z toho vypozoroval.

Pojďme se tedy vrátit ještě dále do historie, možná do toho úplného počátku, do 20. let. Jak dlouho tady už pravoslavná komunita Olšanský hřbitov využívá? Je to právě od té doby?
No, využívala ho okrajově už dříve, ale tím, že emigrantská vlna po bolševické revoluci byla obrovská, se sem přistěhovalo nějakých 25 tisíc lidí. A když se podíváte na seznam pohřbených, tak to je opravdu elita tehdejší, nejen tedy ruské, ale i ukrajinské společnosti. Například bývalý exilový běloruský prezident. Mimochodem, proto tam také v červnu tohoto roku byla Světlana Cichanouská, která se mu tam šla poklonit. Pak je tam spousta vědců a umělců. Je tam třeba pohřbena i matka a sestra světoznámého ruského spisovatele Vladimira Nabokova. No a samozřejmě je tam pohřbený prvorepublikový premiér a první předseda vlády československé Karel Kramář se svojí manželkou. Čili jsou to opravdu velmi významné osobnosti. A samotná ta krypta, i tato část hřbitova, je mezi pravoslavnými považována za takové nejprestižnější místo. Když chcete mít někde hrob a jste pravoslavný v Česku, máte na to peníze, tak byste ho chtěli mít co nejblíže této kryptě.

A jak se v kryptě ocitl právě prvorepublikový premiér Karel Kramář?
To je podle mě úžasná historie...

...protože Karel Kramář cestoval hodně do Ruska, byl takový rusofil a slavjanofil, seznámil se tam s Naděždou Nikolajevnou, což byla vdaná matka čtyř dětí. Oni, celá ta jejich rodina a Karel Kramář jeli na Krym. Tam asi vzplanul oheň a později, když potřebovala právě Naděžda Nikolajevna nějakou gynekologickou operaci, Kramář ji i s manželem odvezl do Alp. Ovšem z těch Alp se vrátil ten její manžel sám a Kramář tam zůstal s Naděždou Nikolajevnou. Usídlili se ve Vídni a ona dokonce opustila svoje děti. Pak se vzali. Vzali se opět na Krymu a Karel Kramář přestoupil na pravoslaví, a proto je pohřben v té pravoslavné kryptě. A mimochodem sám Karel Kramář spolufinancoval její výstavbu. Ale také ji financovala spousta lidí z té první ruské emigrační vlny a také ji financovali Srbové, protože dole v té kryptě je pohřbeno na nějakých 300 srbských vojáků z první světové války.

No, teď se tedy tato kulturní památka, jak jste to říkal, dostala do centra toho sporu. Pravoslavní věřící ji stále využívají. Co přesně se v ní tedy dělo, že to správě hřbitovů vadilo? Ty ses tam byl podívat, můžeš zmínit, jak to tam vypadalo?
Máme třeba k dispozici fotografii od Martina Červeného, ředitele Správy pražských hřbitovů, která ukazuje, že se v kryptě konala hostina, což je samozřejmě velmi zvláštní. Nevíme, kolikrát se to tam stalo, ani odkud fotografie pochází, ale zkrátka je to tak. Potom ta krypta vlastně sloužila, tam, kde jsou ty hroby, na odkládání věcí. Ti pravoslavní, kteří tam vedli bohoslužby, si je tam odkládali. Sloužila tedy jako šatna a měli tam také spoustu nářadí, což samozřejmě velké části lidí vadí. Hlavně těm ze spolku Ruská tradice. Konkrétně  paní Evženii Číhalové, která je zároveň členkou Rady vlády pro národnostní menšiny za ruskou menšinu.

Ta to mnohokrát kritizovala a dostávala se do sporu zase s Romanem Hajdamačenkem. Potom je samozřejmě problém samotný vnitřek krypty, který podle památkářů musí projít okamžitě nějakou rekonstrukcí, aby se zachránily malby. Je tam špatně udělaná izolace a řada stavebních úprav, které se teď musejí provést. Existuje na to už i plán. Všechno by mělo proběhnout v následujících měsících nebo letech.
A pak bych ještě zmínil jednu věc, která je také podle mě klíčová. Pravoslavní se na těch hřbitovech chovají jinak, než jsme zvyklí my tady v české kotlině. Jsou schopni tam postavit stánky, vyzdobit to. Na hřbitově mají třeba stoly, kde jsou nějaké rituální pokrmy, lidé tam něco konzumují. A toto velmi vadí ostatním uživatelům hřbitova. Vadí to i řediteli Červenému.
Zkrátka je tam takový kulturní střet. Pravoslavní se chovají jinak, než na co jsou zvyklí lidé tady v Čechách. To jim vyčítali…a samozřejmě také to, že když mají pravoslavní klíče od kostela, nechtějí je půjčit ani řediteli, čehož jsem byl svědkem. Vše pak působí trochu zvláštně.

Takže proto jim ředitel ty klíče vzal a bude jim je propůjčovat pouze na obřady, když se domluví. Potom mu ty klíče budou muset vrátit zpátky. Jak to bude po Novém roce záleží na tom, jak se teď správa hřbitovů s pravoslavnou církví dohodne.

Jak na toto všechno reaguje pravoslavná církev? Vy jste s jejími představiteli byl v kontaktu. Co říkají teď na to nejnovější rozhodnutí a co říkali už předtím, když jste se tím sporem začal zabývat?

V tuto chvíli je zástupce pravoslavné církve Roman Hajdamačenko v nemocnici. Napsal mi pouze SMS zprávu, že jak to bude, ví jen Bůh, že to záleží na jeho vůli. Ale když jsem s ním mluvil v létě, tvrdil, že vlastně o ničem neví. Že o výpovědi vůbec netuší a je to pro něj nová informace. Působil dojmem, že to opravdu neví.

Ovšem 14 dní předtím o tom podle pana ředitele Martina Červeného spolu jednali. Jsou tedy dva názory. Pan ředitel tvrdí, že o tom spolu jednali. Roman Hajdamačenko tvrdí, že o ničem neví. Tak z toho si musíte vybrat. Ale pravděpodobně, když z toho existuje nějaký zápis a nějaký výsledek, tak já předpokládám, že to asi nějakým způsobem spolu museli projednávat. Pan Roman Hajdamačenko tvrdí, že on za to nemůže. Pravoslavných je prý náhle více a potřebují nějaké místo, kde by mohli provádět své obřady. Ale na to je třeba znovu odpovědět: krypta ani kaple nesloužila původně k žádným obřadům. Je to zkrátka místo k uctívání, místo pietní, kam se chodí lidé pomodlit za své zemřelé. A v tom zase vidím ten základní rozpor, že krypta a kaple jsou zkrátka používány k jiným účelům, než jak v tom roce 1925 vznikly.

A jak vám pan Hajdamačenko vysvětloval právě to, že se věřící scházeli v kryptě i k pravoslavným obřadům a že tam vzniklo něco, co by se asi dalo přirovnat ke skladu nějakých věcí?
On tvrdí, že tam nikdy žádný sklad nebyl. Jsou to prý pomluvy. 

A o té výpovědi - už dříve mi říkal, že to je něco jako politické zadání. Někdo na magistrátu podle něj nechce, aby se tam pravoslavná církev scházela, přicházeli věřící, a proto tlačí na ředitele Správy pražských hřbitovů, aby tu smlouvu vypověděl.

On tomu říká politické rozhodnutí a má do jisté míry pravdu, protože o tom rozhodují politici na magistrátu. Ale je to takové politické rozhodnutí zřejmě v tom slova smyslu, že chtějí, aby se tam nějakým způsobem zřídila náprava.

Ty jsi s celou řadou radních mluvil. Existuje podezření, že by skutečně nějaký politický tlak z magistrátu za tou celou kauzou mohl být?
Předseda magistrátního výboru pro národnostní menšiny Jiří Knitl za politický subjekt Praha sobě tvrdí, že to žádné politické rozhodnutí není. Je to prý ryze praktická věc, která má vést k tomu, aby se v té kapli nastolila nějaká pravidla a byl tam pořádek. Aby kaple nechátrala a mohla se obnovit k účelu, ke kterému sloužila při jejím založení.

Vy jste už tedy naznačoval, že krypta by měla projít nějakou rekonstrukcí. Co s ní teď bude tedy dál? Víme, kdo a k čemu ji bude využívat?
Musí se na to vrhnout památkáři. Je zpracovaný projekt, podle kterého by se měla rekonstruovat a znovu obnovit fresky uvnitř. Asi by se v rámci těch pravidel mělo nejak upravit konání bohoslužeb. Velkou rekonstrukcí musí projít vnitřní část krypty, čili ten spodek, kde jsou ti zemřelí. Protože tam je docela dost vody, sarkofág prosakuje, takže ty kosti jsou utopené ve vodě a ostatky lidí jsou v nedůstojném prostředí. To je další věc, která se musí udělat. Měla by se vyspravit vnější část celé té kaple. Toto by se mělo odehrát zřejmě v příštím roce. Je to i plán památkářů. A musí se na tom domluvit nepochybně Správa pražských hřbitovů s pravoslavnou církví, jinak by to asi nefungovalo.

Vy jste zmiňoval, že to celé, jak jste to zreportoval a viděl, je do jisté míry možná i nedorozumění, které pramení z nějakých kulturních odlišností mezi všemi lidmi, kteří se protínají na těch Olšanských hřbitovech. Z toho, co jste se dozvěděl od těch různých aktérů, existuje tu nějaká reálna obava, že by tento spor mohl přerůst v něco většího? Třeba ve spor možná až s Ruskem ve stylu hádky o sochu maršála Koněva, kterou všichni máme živě v paměti?
Tak něco takového se nabízí. Paní Eugenie Číhalová zároveň zastupuje spolek Ruská tradice, který vydává časopis Ruské slovo, který je momentálně v Rusku na indexu. Oni dříve spolupracovali s ruskou ambasádou, ale ta je přestala podporovat a v podstatě jsou teď spolu na kordy. Tím, že jsou zakázaní v Rusku, je to nabíledni. Paní Eugenie Číhalová často zdůrazňuje, že ti noví Rusové jim tam v podstatě kazí ty hroby. Že si je skupují a likvidují cedulky po zemřelých z první vlny emigrace. Tudíž nějaký takový spor je. Já jsem byl svědkem toho, jak si nás tam někdo fotografoval. Pan ředitel mi také naznačoval, že se to stává. Procházejí tam podle něj nějací lidé, kteří to sledují a třeba si je natáčejí. Ukazoval mi dva lidi, kteří potom, když jsme odjížděli z hřbitova, šli za námi. Pak jsme je zase my s panem ředitelem trošku stopovali. Sledovali jsme, co jsou zač, kam jdou. Snažili se vypadat nenápadně. Zřejmě někdo ty aktivity kolem té krypty monitoruje. A myslí si to i ředitel Červený.
Je ale zjevné, že to místo je takovou třenicí, protože tam jsou pohřbeni i sovětští vojáci z druhé světové války. Zastavují se tam Noční vlci, když projíždějí v květnu po Evropě a navštěvují místa, kde skončila druhá světová válka. Takže je možné, že se tam něco takového může semlít. Já bych řekl, že tuto chvíli to asi není politický spor, ale rozhodně vzhledem k tomu, jaký je teď mezinárodní vztah mezi ČR a Ruskem, to rozhodně nemá daleko k tomu, že to může každou chvíli třeba i zajiskřit a dojít k nějaké, dejme tomu, diplomatické roztržce.