Komentátor o pandemické strategii staré a nové vlády: Shodnou se jen na očkování, a to jen napůl

Předsedu ODS z koalice Spolu Petra Fialu dnes čeká jmenování premiérem. Během příštích dnů pak chce prezident vést rozhovory s kandidáty na ministry tak, aby mohla vzniknout celá vláda. Jednoznačně největší výzvou pro ni bude hned v úvodu, když bude nastupovat k moci, aktuální pandemická vlna. Tento týden jsme se dozvěděli trochu více o tom, jak chce Fialův kabinet situaci řešit. Když se na to díváte z nějaké trochu vzdálenější perspektivy, máme teď více jasno o tom, jak nová vláda k situaci přistupuje a jaká řešení chce volit?
Tak o něco jasněji máme, ale pochopitelně je velmi rozmlženo, jak obecné návrhy uvede v praxi do konkrétních kroků. A to z toho důvodu, že i když se hovoří o tom, že máme novou vládu, tak ji ještě nemáme, protože nebyla jmenována. A znamená to, že i když vláda Andreje Babiše v demisi, tak stále vládne a stále zodpovídá za chod této země. Mimo jiné zodpovídá za to, jakým způsobem stát, vláda bojuje s šířící se koronavirovou pandemií. A je zvláštní a trochu kuriózní jednak to, že mnoho lidí to vnímá tak, že za boj proti koronavirové pandemii nyní je spíše zodpovědná nastupující Fialová vláda než ta současná. A pak dalším takovým paradoxem je také, že když většinou země stojí před nějakým zásadním problémem a je ve velmi vážném ohrožení, jsou v ohrožení životy tisíců lidí, tak by se předpokládalo, že se politici přestanou být politiky a začnou být státníky. To znamená, že krátkodobě své zájmy dají stranou a budou se snažit nalézt shodu na tom, jak problémům čelit. Když se podíváme na realitu, tak jsme sice svědky toho, že vláda přijímá různá opatření. Nastupující Fialova vláda seznamuje veřejnost s tím, jak by se mělo postupovat v boji proti koronaviru. Ale když potom konfrontujeme jednotlivé přístupy, tak často nacházíme diametrální rozdíly. A problém je v tom, že zkrátka neexistuje na některých věcech shoda, která by měla být nalezena a mohla být nalezena. Neměl by to být zase tak až neřešitelný problém, ale ukazuje se, že zkrátka politici v ČR toho momentálně nejsou schopni.

A nejsou toho schopni i přesto, že Česko prochází podle některých odborníků zatím možná nejdivočejší vlnou pandemie, kdy čísla nakažených jsou v tuto chvíli rekordní a rychle se plní i nemocnice, plní se zdravotnické kapacity. Když se podíváme na přístup nové vlády, přestože plnou zodpovědnost zatím ani nemá v rukou, co o něm v tuto chvíli víme? Víme více o tom, jakou cestou chce Česko z pandemie vést?
To úplně nevíme. Jediná shoda panuje v tom, že je důležité očkování, že se lidé mají očkovat. Ale problém je, že odcházející vláda pod vlivem reality, kdy skutečně ještě existuje velká část lidí, kteří se očkovat nechtějí, začala uvažovat o povinném očkování a tvrdí, že bude připravovat kroky k tomu, aby skutečně povinné bylo.

Povinné očkování bylo předmětem debaty na včerejší vládě. A my o tom mluvíme už nějakou dobu. Na včerejší vládě jsme uložili ministru zdravotnictví Vojtěchovi, aby jeho resort předložil co nejdříve, jaké profese by se povinně očkovaly. Na dnešní Radě pro zdravotní rizika k tomu padl návrh, který rada podpořila, aby se povinně očkovali i senioři nad 60 let. 60 plus.

Nastupující vláda tvrdí, že očkování je důležité, že lidé by se měli očkovat. Apelují na ně, ale zároveň dodávají, že povinné očkování není cesta.

Tady už vidíme zásadní rozpor a může působit i na lidi, kteří zvažují, zda se mají nechat očkovat nebo nemají. Někteří si možná řekli, nebudu zbytečně otálet, stejně to bude povinné. Ale další si řeknou, nějak to přežiju těch pár týdnů, než nastoupí nová vláda, ta zase přístup k očkování, ale i k dalším věcem změní. Tak uvidíme, jak to dopadne. A to může mít na jejich rozhodování také docela podstatný vliv

Pozornost pochopitelně směřuje k Vlastimilu Válkovi, místopředsedovi TOP 09 a kandidátovi na post ministra zdravotnictví, což v nové vládě bude zjevně velice důležitá role. Jak při vystupování působí?
Jeho problém zásadní byl, že nejprve se spekulovalo, že bude ministr zdravotnictví. Nn to nepotvrzoval ani nevyvracel, takže to bylo v takovém vzduchoprázdnu a počítalo se s tím, že by ministrem zdravotnictví měl být. A proto byl také různě dotazován na to, co si myslí o koronavirové pandemii, a o tom, jak jí čelit. A zároveň jsme byli svědky takové absurdity, kdy Andrej Babiš vyzval nastupující garnituru, aby pan Válek nahradil pana Vojtěcha, že by odešel na diplomatický post do Finska, a že by se ujal funkce.

To je absolutní nesmysl, protože vláda rozhoduje ve sboru. A není myslitelné, aby se člověk z dejme tomu jiného politické zázemí a byl součástí opozičního tábora, najednou usadil ve vládě na pár týdnů nebo měsíců a tam začal normálně úřadovat. Také pod vlivem toho pan Válek volil svá veřejná vystupování a často některé jeho nápady, které se objevily v médiích, pak hned byly podrobeny kritice. A vedlo to k tomu, že například člověk mohl nabýt dojmu, že pan Válek někdy volil slova podle toho, s kým zrovna mluvil a co tak očekával, že by od něj mohlo být chtěno slyšeno, aby nebyl pak podroben kritice. 

Potom pan Válek také řešil takové zvláštní dilema. I v opozičních lavicích si musel uvědomit, že Andrej Babiš má takovou zvláštní vlastnost. Někdy si přisvojí cizí nápady a pak je prodává za své a těžko se mu to vyvrací.

Pan Válek nechtěl být příliš konkrétní. Ale tím, jak nebyl konkrétní, tak se dostával do situací, kdy jeho odpovědi byly natolik obecné a natolik, dá se říci, až nesrozumitelné, že budil dojem, že není příliš kompetentní člověk, který neví, co chce dělat. I když tomu podle mého názoru tak není a nebylo.

Dá se říci, že pan Válek, ještě než nastoupil do funkce ministra, si trošku poškodil pověst právě neobratnou komunikací. Podle mého názoru když člověk ještě není ve funkci a nemůže reálně rozhodovat, tak nejdůležitější není to, co dělá, ale to, o čem mluví a jak komunikuje s veřejností.

V médiích nebo i na sociálních sítích se objevila debata, zda Vlastimil Válek nebude odvolán z toho ještě nejmenovaného kabinetu dříve, než vůbec vláda začne úřadovat. Budí jeho vystupování natolik velké rozpaky nebo otazníky, že by pro Petra Fialu skutečně mohlo být jednodušší Vlastimila Válka ještě někým nahradit? A je vůbec kým?
Tak kým by asi bylo, i když zrovna post ministra zdravotnictví není to nejžádanější křeslo. I v minulosti, kdy jsme žili v dobách klidných, necovidových, tak se ministři dost často měnili, protože ve zdravotnictví na sebe narážejí různé, často velmi protichůdné zájmy a ministr to nemá jednoduché. V současné době je to ještě složitější. Ale právě úvahy o tom, zda by pan Válek neměl skončit dříve, ještě než začal, jsou absurdní. Dokazují právě absurdnost té situace. Proč by měl končit za to, že poněkud nešťastně komunikoval s veřejností, když potom v dalších dnech a týdnech se komunikace přece jen částečně lepší a je zřejmé, že pan Válek má určitou představu, jak by se proti koronavirové pandemii mělo bojovat. A až když se ujme funkce a kdy bude moct ty kroky učinit a bude za ně plně zodpovědný, tak potom je možné hodnotit, jestli je dobrý nebo není dobrý ministr zdravotnictví. Je to skutečně názorná ukázka toho, v jaké absurdní době žijeme, kdy se zbytečně protahuje střídání vlády, kdy odcházející garnitura nemá už příliš zájem vládnout a nějak zásadně a razantně dopředu řešit problémy s koronavirovou pandemií. A řeší je až následně, když už nemá zbytí.

Nastupující garnitura neustále opakuje, že je připravena vládnout, že je připravena i bojovat s koronavirovou pandemií a nemůže se dostat k moci, protože zde máme pana prezidenta, jehož zdravotní stav není úplně jednoduchý. A který si chce dopřát rituál, to znamená hovořit s ministry, s kandidáty na ministry a tím pádem se zdržuje jmenování nové vlády, což v tuto chvíli není zrovna vhodné.

Nastupující vláda ještě v roli opozice - a teď stále zůstávám u COVIDu - často kritizovala dosluhující vládu Andreje Babiše za chaotický přístup, za malou spolupráci s odborníky z různých oborů během pandemie. Jak si v tomto ohledu vede nastupující, nově sestavovaný kabinet? Protože se stejná kritika objevila i na jeho adresu?
Dá se říci, že si vede naivně, protože očekává, že odborná veřejnost se na něčem shodne a oni jako politici pak ten jejich názor vezmou a uskuteční. Ale tak tomu není. Když se díváme na diskuze kolem koronavirové pandemie, tak jsme svědky toho, že mnozí odborníci, kteří skutečně tomu oboru rozumí – a teď nemluvím o těch dalších, kteří se k tomu vyjadřují a mají k tomu poměrně daleko -, tak zdaleka nemají jednotný názor, jak k pandemii přistupovat. Takže není pravděpodobné, že bychom dospěli do situace, kdy by se široká odborná veřejnost shodla na jednom pohledu na řešení problémů a ten potom politici mohli komunikovat dál. Navíc politici musí nést politickou zodpovědnost a musí zohledňovat nejen názory lékařů, i když jsou velmi důležité až zásadní, ale musí také přihlížet na dejme tomu nálady ve společnosti, na ochotu společnosti dodržovat různá opatření. Musí brát v potaz ekonomické souvislosti, i mezinárodní, takže je to daleko složitější věc. A pokud nastupující vláda vytváří dojem, že ona to bude dělat lépe, protože se dohodne s odborníky a pak už bude znít jeden jasný názor na to, jak postupovat proti koronavirové pandemii, tak se v následujících měsících poměrně rychle přesvědčíme o tom, že až tak jednoduché to není.

Rozumíme tomu, co vlastně nová vláda akcentuje, když se na to díváme z nějakého řekněme ideovějšího hlediska? Je to veřejné zdraví, nebo je to ekonomika, nebo je to svoboda jedince, nebo je to naopak soudržnost kolektivu, společnosti jako takové? Víme, kudy, podle jakých os, se vlastně nová vláda chce ubírat?
No, ono se to úplně oddělit nedá.

Když jsme sledovali tiskovou konferenci, tak tam zazněly různé výroky, které už jsme slýchali v minulých měsících z úst představitelů odcházející vlády – ať už se to týká apelů na lidi, aby omezovali sociální kontakty. A jak se ukázalo, tak pokud nedošlo k nějakým drastickým omezením života v této zemi, tak sociální kontakty se dobrovolně příliš neomezovaly.

Opět zazněl apel na to, aby lidé byli zodpovědní i v tom slova smyslu, aby se nechali očkovat, ať už vůbec poprvé, nebo aby co nejdříve šli na třetí dávku. A opět jsme byli svědky v uplynulých měsících, že to úplně nefungovalo, že proočkovanost není vysoká. Je vidět, že zkrátka vláda sází na to, že chce věci řešit apelem na lidskou odpovědnost a aby také apelovala na to, aby lidé ta opatření dodržovali, aby je přijímali za svá. A toho chce docílit tím, že tvrdí, že bude jednotně komunikovat, že se na veřejnosti nebudou objevovat různé nápady, které pak stejně nebudou uvedeny v život a jen způsobí zmatek. Takže dá se říci, že chce sázet na určitou komunikaci, na určitou osobní odpovědnost. A pak také - alespoň z výroků, které tam zaznívaly,-  tak by chtěli sázet na to, aby ty problémy se řešily především na regionální úrovni.

Ale v minulosti jsme byli svědky toho, že to úplně jednoduše nešlo. A v současné době jsme také svědky toho, že házet odpovědnost, když to takto řeknu, na hejtmany, není ta nejlepší cesta a ukazuje se, že to spíše slepá ulička. Takže to jen na dokreslení.

Jaké je vedení, co nabízí jednotliví politici nebo vůbec možná vláda v tomto případě jako celek. Když se díváme na to a možná můžeme i porovnat s dosluhující vládou Andreje Babiše, jak se ukazuje vedení nového nastupujícího kabinetu? Protože některé věci jsou opravdu v docela dramatickém rozporu a jak tedy o nich soudit? Třeba jeden z posledních akcentů pandemie byla debata o uznávání PCR testů jako dokladu o bezinfekčnosti. Víme, že v pondělí dosluhující vláda Andreje Babiše PCR testy přestala uznávat, nová vláda chce vrátit dřívější stav. Vy jste zmiňoval třeba i očkování, kde panují rozdílné názory na to, jestli třeba alespoň v nějakých sektorech společnosti má být povinné, nebo nemá být povinné. Tak jaký styl vedení nám tím ukazuje nastupující kabinet?
Ukazuje to, že má jiné představy než ten odcházející a že to je to, co jste zmínila -  další pádný argument pro to, aby k vystřídání vlády došlo co nejdříve. Protože když odcházející vláda chtěla donutit lidi k tomu, aby se očkovali i tím, že přestala uznávat PCR testy a uzavřela tím neočkovaným přístup na různé akce, tak nastupující vláda těmto lidem vzkazuje, aby se očkovat nenechali, protože když se pak nechají testovat a budou negativní, tak se do běžného života, i když v uvozovkách, protože žijeme v době pandemie, mohou zase vrátit.

To je další z rozporů, který může vnášet zmatek. A právě nastupující vláda klade důraz na to, že chce komunikovat s veřejností srozumitelně a konzistentně. Tak uvidíme, jak se jí to bude dařit. A pokud se jí bude dařit, že najde nějakou tvář - nemyslím tím nutně premiéra nebo ministra zdravotnictví, - který bude za vládu komunikovat s veřejností takovým způsobem, že veřejnost bude rozumět tomu, proč se některá opatření dělají. Bude rozumět tomu, že ta opatření na sebe nějak navazují. Že si často neprotiřečí. Je potom větší pravděpodobnost, že větší část veřejnosti opatření přijme za svá a bude je dobrovolně dodržovat. A menší část, která stejně asi na žádné argumenty neslyší a slyšet nebude, tak pak bude v horší pozici, protože bude mít větší pravděpodobnost, že bude zkontrolována a že bude čelit různým postihům za to, když ta opatření nebude dodržovat.

Protože v současné době jsme v situaci, kdy se vymýšlejí různá opatření, kdy se vyhlašují různá opatření, ale lidé jim jednak nerozumí, jednak je neberu za svá, a proto je nedodržují a mají velkou jistotu v tom, že kontrola na ně dopadne jen velmi výjimečně a že postih nebude prakticky žádný. Já bych to přirovnal k tomu, když jste řidič automobilu a jedete po silnici a vidíte tam měřený úsek a radar, tak většina lidí zpomalí a jede podle předpisů, i když předtím je třeba nedodržovala. No a pár šílenců se najde, kteří jedou naplno a myslí si, nějak to dopadne, stejně třeba ten radar nefunguje nebo nedostanu pokutu, projde, mi to, neseberou mi řidičský průkaz, a tak dále. Takže si myslím, že to je obdoba situace, v jaké jsme nyní, kdy radary jsou sice umístěny, ale většina veřejnosti o nich ví, že nejsou zapnuté a že jim nic nehrozí a proč tedy dávat nohu z plynu.

Vy už jste zmiňoval, že to není rozhodně ideální stav, kdy dnes, v pátek, jmenuje prezident Petra Fialu premiérem, ale vláda jako taková stále jmenovaná nebude. Je tu jistý průtah, je tu zpoždění. Když se na to díváte perspektivou toho, v jaké situaci to zanechává celou českou společnost ve chvíli, kdy tedy se pandemie šíří velmi rychlým tempem? 
Právě proto by vláda měla být jmenována co nejdříve. A pokud budeme svědky jednak dlouhých vyjednávání mezi premiérem a prezidentem. Pokud bychom se například dočkali i kompetenční žaloby kvůli tomu, že by prezident odmítal jmenovat nějakého kandidáta a tím znemožnil de facto jmenování celé vlády, tak se situace bude prohlubovat v tom slova smyslu, že veřejnost nebude vědět, komu má důvěřovat. Už se objevují v různých diskusích názory lidí, že je nezajímá, co rozhodne tato vláda, protože ta už stejně skončila a je v demisi a že si počkají na to, co rozhodne vláda nová. To je předpoklad k tomu, aby – když opatření budou smysluplná -, tak aby je určitá část veřejnosti nepřijala za své, i když by je třeba přijala v momentu, kdyby zde byla normální vláda, která už má perspektivu toho, že bude fungovat i v následujících měsících a že tedy opatření, která přijímá, nebudu záhy a radikálněji měněna.