Soudržnější než Klausova a Nečasova vláda. Fialův kabinet se kvůli škrtům nerozpadne, soudí politolog
Vláda Petra Fialy (ODS) má šanci ustát to, že předložila úsporná opatření, usuzuje politolog Lubomír Kopeček. Škrty představily v minulosti také kabinety Petra Nečase a Václava Klause (oba ODS), jenže se potýkaly s vnitřními spory. „Je zjevné, že některé věci možná mohla Fialova vláda udělat líp. Na druhou stranu mně kritika v tuto chvíli přijde přehnaná,“ říká politolog v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Ozdravný balíček, jak vláda nazvala 58 opatření a škrtů, má v příštích letech přinést do státního rozpočtu 147,5 miliardy korun.
„Myslím, že šance, že tato vláda vydrží, je poměrně vysoká. Opravdu se nezdá, že by se vláda rozpadala na nějakých velkých sporech. Zatím se jí z hlediska vnitřní komunikace daří,“ je přesvědčený politolog Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
Jako pozitivní prvek vnímá osobu premiéra Petra Fialy z ODS a jeho schopnosti vyjednávat a urovnávat spory.
„Je opravdu hodně konsenzuální typ. Neděje se to, co se dělo u vlády Petra Nečase i Václava Klause (oba ODS), že se politici rozhádali,“ srovnává Kopeček předchozí politická období, kdy bylo potřeba veřejnosti představit nepopulární úspory.
‚Jsme na tom velmi špatně.‘ Podle Švejnara je zásadní návrat k růstu, řešit by se měla hlavně recese
Číst článek
„Jaký bude efekt plánovaných opatření a jestli se je skutečně podaří prosadit tak, jak tato vláda tvrdí, tedy do konce roku, to nedokážu říct. Ale kdybych měl hodnotit současnou situaci, tak bych řekl, že přes ty problémy s komunikací navenek to dovnitř víceméně zvládá,“ tvrdí politolog.
Do voleb navíc zbývají víc než dva roky. „Předpokládám, že před volbami bude vláda dělat spíš populárnější opatření. Tyto úspory by se rok před sněmovními volbami udělat nedaly,“ připomíná Kopeček.
Vláda sice u svých voličů může kvůli reformám ztratit, je ale možné, že si preference udrží. Třeba proto, že její voliči oceňují přístup státu k válce na Ukrajině.
Politický kontext
S úspornými opatřeními se musela vypořádat i vláda Václava Klause v roce 1997 a vláda Petra Nečase v letech 2011 a 2012. Pro všechny kabinety včetně toho současného bylo společné, že je vedla ODS.
„Zajímavější než samotné škrty je politický kontext. První dvě vlády byly dost rozhádané. Něco udělat musely, protože měly rozpočtovou odpovědnost v genech. Dohodly se, ale protože v tu chvíli musely,“ srovnává Kopeček s tím, že Fialova vláda je na pohled soudržnější.
Vláda žije v bublině. Reakce na úsporný balíček nepřipomínají ‚národní jednotu‘, soudí analytik
Číst článek
Rozdíl oproti dnešní situaci je v tom, že v době Klausovy a Nečasovy vlády nefungovaly v Česku tolik sociální sítě. „Na těch se dá neustále kritizovat. Také tu byla poměrně chudá struktura médií. Prostor pro kritiku i pro debatu byl mnohem menší,“ upozorňuje politolog.
„Současná vláda se potýká s tím, že politika se do značné míry dělá v médiích a mediální prostor je schopen nastolovat politickou agendu,“ uznává Kopeček.
„Je zjevné, že některé věci možná mohla vláda Petra Fialy udělat líp. Na druhou stranu mně kritika v tuto chvíli přijde přehnaná. Vláda udělala rozumnou věc a předložila všechny návrhy v jednom komplexním balíčku,“ vysvětluje politolog z Masarykovy univerzity a srovnává podobný krok s minulostí.
Nečasova vláda svoje kroky předkládala postupně několik měsíců. „Což posilovalo kritiku, která vůči ní mířila. Pokud by se této vládě povedlo prosadit to, co říká, v průběhu několika málo měsíců, tak se prostor pro kritiku omezí,“ míní Kopeček a dodává:
„Jsme v polovině volebního období, je určitá šance, že do voleb 2025 by se ekonomika mohla zvednout a nálada lidí s tím také.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
