Výdaje pořád narůstají, říká Prokop. Podle ministra Jurečky ‚co dneska děláme, děláme na dluh‘

Valorizace důchodů, pomoc nízkopříjmovým domácnostem nebo otázka příjmu státního rozpočtu, to vše rozebírá další díl projektu Česko 2022: Život k nezaplacení. Hostem Radiožurnálu byli ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a sociolog Daniel Prokop.

Tento článek je více než rok starý.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Prokop a Marian Jurečka

Existuje část nízkopříjmových domácností, které na podporu nedosáhnou | Foto: René Volfík/koláž iROZHLAS.cz

Před pěti měsíci jste říkal, že budete s daty z projektu, který děláme společně se společností PAQ Research, pracovat. Jste spokojený s tím, co grafy ukazují?
Marian Jurečka:
Nemohu říct, že bych byl stoprocentně spokojen a všechna opatření, která děláme, by byla jednoznačně ta ideální, jak bychom chtěli. Na druhou stranu, když se podíváme na některá další data, jako jsou třeba informace o spotřebitelských úvěrech, o schopnosti domácností splácet hypotéky nebo o datech nárůstu počtu exekucí, což jsou nejdrsnější data, zdali domácnosti musí krizové situace řešit tak, že si berou další spotřebitelský úvěr apod., tak tady to zatím zvládají.

Mám informace, že přes všechny negativní emoce, které vnímáme a přes obavy domácností, jak tu situaci budou zvládat, tak zatím podle dat nedochází k úplně negativním trendům. Když jsem zmínil hypotéky nebo spotřebitelské úvěry, tak kondice a schopnost domácností splácet je velmi dobrá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou

Kde stát pořád ještě v souvislosti s tím, co prožíváme, pokulhává?
Daniel Prokop:
Poslední data ukazují, že výdaje pořád narůstají, ale třeba u většiny důchodců to zachytily valorizace. U nich je problém, že jsou hodně náročné finančně. Bohužel je tam část důchodců, které mají nízké příjmy a mimořádné valorizace jim nepomáhají. Pomůže jim jen lednová. Většina důchodců se nemá o moc hůř než před rokem. Někteří dokonce lépe i díky organizacím.

Problematický segment jsou rodiny s dětmi s nižšími příjmy, protože těm moc nepomohla daňová reforma v roce 2020. Jim nestačí ad hoc pět tisíc korun na dítě. Oni by potřebou robustnější podporu ve formě sociálního tarifu zaměřeného na ceny energií pro chudší domácnosti. Nebo větším odblokování podpor typu: příspěvek na bydlení, valorizace přídavku na bydlení

Teďka fungují plošná opatření – stropy, plošný tarif apod. Jsou to docela drahé věci, které pomůžou, ale těm chudým nepomůžou dostatečně. Proto je nutné postavit robustnější systém, který byl levnější a bude pomáhat cílovým skupinám.

Zajímalo by mě, jak dlouho se dá takové tempo valorizací ufinancovat?
MJ:
Teď se nebavíme jen o valorizacích důchodů, ale mluvíme i o tom, že se snažíme valorizovat například životní existenční minimum a na něj navázanou sociální podporu, přídavek na děti, příspěvek na péči apod. Neumím odpovědět, jak dlouho se to dá udržet. Hledáme balanc a reagujeme na situaci. Nejsme schopni předvídat, jak se to bude vyvíjet ještě v příštím půlroce a roce.

Lze ale předpokládat, že míra růstu inflace se začne zpomalovat. Dneska vidíme data o meziměsíční inflaci, ale na druhou stranu musí platit, že stát bude muset hledat cesty, jak pomoct těm, kteří tu pomoc opravdu potřebují. Snažíme se hledat opatření a nastavit jejich mix tak, abychom opravdu byli schopni pomoc zacílit.

Největším strašákem pro lidi v Česku zůstává zdražování. Sílí ale obavy z jaderného útoku či havárie

Číst článek

Kromě jmenovaných zranitelných skupin jsou tu ještě lidé se zdravotním postižením, nebo domácnosti, které se starají o někoho, kdo má zdravotní postižení. Případně pokud domácnost, kde jsou třeba dva členové domácnosti, jeden člověk vyžaduje péči a neformální pečující osoba má jen částečný úvazek.

Jakou podobu bude mít sociální tarif?
MJ:
Na sociálních tarifů máme po třech nebo čtyřech měsících debat v tento okamžik shodu. Do příští novely energetického zákona bude sociální tarif zakomponovaný. Následně budeme mít možnost nařízením vlády tuto skupinu osob specifikovat a snížit třeba i zastropování cen energií. Zároveň ještě je tam definice třeba nemožnosti tak rychle člověka odpojit od elektřiny.

Má sociální tarif nějakou obdobu v zahraničí, nebo je to jen český formát pomoci?
DP:
V NERVu jsme se už někdy v červnu nebo červenci inspirovali Británii. V Británii to je definováno administrativně pomocí toho, že to jsou lidé, kteří mají nízké důchody, nebo jsou to samostatně žijící důchodci, dále lidé, kteří berou dávky a přídavky na bydlení, ale také chudé rodiny s dětmi, které mají tak malé příjmy, že jim sleva na děti přechází do bonusu a nevyčerpají. To je asi 450 tisíc rodin s dětmi.

Když to spojíte, tak je to nějakých 23 %, zhruba milion rodin. V Británii to asi 28 % domácností. A to právě musí být něco mezi právě 20 až 30 %, protože ten sociální tarif poslouží tak, že se budou dát uvolnit plošná opatření typu stropů, odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje pro všechny. To se nedá držet donekonečna vzhledem k nákladům v řádech 100 až 150 miliard korun.

Dobře postavený sociální tarif ve chvíli, kdy se inflace trošku uklidní, postupně dá možnost udržet například strop jenom pro domácnosti, která jsou ohrožené. Nebo se dá odpustit příspěvek na obnovitelné zdroje.

Stát musí připravit definici tak, aby byla dost široká. Samozřejmě to nemůže být většina populace, ale zhruba těch 25 % jako Británii. Potom by mohl nahradit plošná opatření tím cíleným opatřením. Když to zacílí na dvě procenta populace, potom budou pořád částky 150 miliard. Jde o to se nedržet úplně zpátky v cílení na maličkou skupinu lidí.

Návrh, o kterém mluvil pan ministr Jurečka, cílí jenom na tu úzkou skupinu lidí, nebo je dostatečně rozkročený?
DP:
Neznám aktuální podobu tarifu, ale znám starší podobu zřejmě od ministerstva průmyslu, který vypadal dobře. Rozhodně by to ale měla být skupina lidí kolem 25 %. Je zapotřebí se na tom nesnažit ušetřit, protože paradoxní důsledek bude to, že ty nejdražší plošná opatření budou muset fungovat dlouho.

Příspěvek na dítě pět tisíc. Polovina rodin ho dala na vybavení dětí do škol, někteří na dluhy, tvrdí studie

Číst článek

MJ: V zásadě ten návrh jde tímto směrem s tím, že si necháváme určitou možnost ještě pracovat s šíří té skupiny pomocí nařízení vlády. Souhlasím s tím, že z naší strany nebyla ambice, aby to bylo jenom několik tisícovek osob. Úzký požadavek Národní rady osob se zdravotním postižením o lidech na podpoře dýchání teďka řešíme. Počítáme s tím, že ten příspěvek na mobilitu rozšíříme i o částku dvou tisíc korun měsíčně na tyto skupiny. Snažíme se i dobré nástroje postupně aplikovat.

Podle statistik stoupá třeba počet domácností, které se po zaplacení všech měsíčních výdajů ocitají na nule nebo pod ní. Loni na podzim to platilo pro 20 % domácností, v létě před 30 a teď je to dokonce 36 %. Kde se to zastaví?
MJ:
Věřím, že bychom se měli kombinaci opatření dostat na začátku roku do stavu, kdy by už nám neměly počty lidí narůstat, pokud k tomu připočteme i úpravy v sociálním systému, které naběhli v průběhu podzimu, jako zvýšení normativů na příspěvek bydlení, další naběhnout od prvního ledna, jako je zvýšení přídavku na dítě a další zvýšení životního a existenčního minima, plus valorizace důchodů.

K tomu připočteme ještě i výchovné, které výrazně pomůže především ženám, jelikož mají oproti mužům důchody v průměru nižší o více než dva a půl tisíce korun. Především v domácnostech, kde jenom samotná vdova, maminka nebo babička. Těmto skupinám osob by naše kroky mohly poměrně výrazně pomoci.

Souhlasím s tím, že určitá míra kritiky je na místě. Některá opatření typu úsporný tarif jsou příliš plošná. Na druhou stranu my bojujeme i s tím, že bychom je rádi uměli lépe cílit, ale nejsme v situaci některých zemí kolem nás, které umí dělat třeba operativní on-line odpočty z elektroměrů. Ti jsou schopni mít informace o spotřebě domácností a potom je i lépe cílit.

Když se vrátíme k tomu hlavnímu, co říkal pan ministr, vidíte ten scénář podobně?
DP:
Valorizovat životní minimum je určitě dobře, rozšiřuje to okruh lidí, který může žádat o různé dávky, může to mít pozitivní důsledky i třeba v exekucích a podobně. Zvýšení přídavku na děti jsme doporučovali v balíčku NERVu, jeho výše je dneska zhruba o 30 % nižší v poměru k průměrné mzdě, než v roce 2008. Valorizace důchodu pomůžou, ale jsou dost finančně náročné. Měla by začít debata, kde ve valorizacích šetřit, jestli nemají mít maxima nebo jestli například moc podporujeme předčasné odchody do důchodu.

Vidím jako problém, že existuje část rodin s dětmi z nižší střední třídy, které podpory zatím nečerpají, takže se jich valorizace v dávkovém schématu netýkají. Často by samozřejmě mohli čerpat příspěvek na bydlení, který by se měl rozšířit. Nemělo by ho čerpat 180 tisíc rodin, ale kolem 300 000 až 400 tisíc rodin.

Pro tuto část rodin s dětmi jsou stropy poměrně vysoko, pokud se jich nebudou týkat valorizace, jejich životní úroveň se zhorší. Bude nutné hledat další opatření, což může být právě sociální tarif nebo dočasné odpuštění jistých poplatků, například školkovné nebo obědy ve školkách a školách. Ve veřejné školce stojí školkovné dva tisíce korun měsíčně, dále rodiče platí obědy a volnočasové aktivity. Je třeba se zaměřit na to, aby rodiny nemusely šetřit tam, kde by neměly, protože to má například negativní dopady na děti.

Po vzoru řady států bych prozkoumal možnosti, jak odpustit poplatky na vzdělávání a podobně. Může to být věc, která omezí negativní dopady ve vzdělávání, která stojí jednotky miliard korun a je mnohem efektivnější a lepší, než třeba právě plošný úsporný tarif.

Je to, pane ministře, dobrá rada, anebo je každá rada drahá?
MJ:
Problém je, že v tomto okamžiku je to kompetence obcí, měst a krajů, kteří jsou zřizovatelé základních a středních škol. To platí i pro aktivity jako jsou kroužky, sporty nebo třeba ZUŠky. Je tex na nich toto opatření zavést, pro nás a strany státu je to náročnější. Neumíme říct „tady odpusťte poplatek ve škole nebo v kroužku“, ale můžeme rodinám finanční podporu doručit adresně, což v mnoha ohledech děláme právě zvýšením přídavků na dítě, který bude zhruba o 30 %.

Chtěl bych upozornit, že hodně měníme přístupy, které stát dříve nastavil úplně jinak. Když jsme poslali pět tisíc korun jako mimořádný přídavek na dítě, často nás kritizovali, ale ukázalo se, například z dat PAQ Research, že velká část domácností to opravdu využila na náklady spojené s výchovou dětí.

Z dat se ukázalo, že 90 tisíc rodičů, kteří by příspěvek mohli čerpat, to nedělají. My jsme je cíleně oslovili a řekli jim, že mají s vysokou pravděpodobností na příspěvek nárok a ať si o něj požádají, protože to situace opravdu vyžaduje. Kritizovali mě, že nabízím státní sociální pomoc, ale v těchto momentech by stát měl říct „jsme tady od toho, abychom pomohli“. Nyní nabíráme další data a digitalizujeme, což nám umožní pracovat s daty ve prospěch klientů, když pomoc potřebují.

Při všech odpovědí logicky naskakuje každému otázka, jak dlouho je to ufinancovatelné? Stát není bezedný, pokud si definujme stát jako naše daně, jednou nastane čas, kdy i přes deklarativní odpor ke zvyšování daní se na něj bude muset sáhnout.
MJ:
Tuto debatu jsem otevřel asi před třemi nebo čtyřmi měsíci, kdy řekl, že je namístě se bavit se o způsobech, kterými je možné upravit příjmy státu, a to včetně případného zvýšení daní. Je potřeba, aby ti, kteří mohou, byli více solidární. I když teď aplikujeme některé kroky, jako je zvýšení příjmů z emisních povolenek pro státní rozpočet, zapojení těchto příjmů do státního rozpočtu nebo mimořádná dividenda ČEZu, v příštím roce nám to ale stačit nebude. Také jsme požádali NERV a národní rozpočtovou radu, aby se podívali na další možnosti, jak toto upravit, protože zrušení superhrubé mzdy pro mnohé domácnosti na první pohled přinesl pozitiva, nyní se ale potýkáme s dopady, protože tento krok roztočil inflační spirálu.

Další věc je, že státu dnes chybí 80 nebo 100 miliard korun, které ve státní kase prostě nejsou.

Koalice se dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, uvedl ministr Jurečka

Číst článek

Je nějaká politická síla, která by ten stav byla schopna a ochotna navrátit?
MJ:
Nelze vrátit stav před zrušením superhrubé mzdy, ale po tom ani nevolám.  Musíme se podívat na to, jak je nastaven daňový mix Česka a říci si, že některé parametry budou potřeba upravit, protože všechno, co dneska děláme, děláme na dluh.

Asi 97 nebo 98 % příjmů státu jsou zároveň automaticky vázány na mandatorní výdaje. Takže potom investice do infrastruktury nebo do silnic děláme na dluh náš i budoucí generací.

DP: Daně se budou muset zvyšovat, ale souhlasím, že by to nemuselo být všechno v daních z příjmů. Problém je zrušení superhrubé mzdy, tedy spíše v uvozovkách, protože každý, kdo někoho zaměstnává, ví, že jde o náklady a superhrubá mzda v podstatě dále existuje.

Změna daní hodně pomohla lidem se středními a vyššími příjmy, už moc ne těm spodním 20 procentům zaměstnanců. Opatření je nepřipravilo na inflaci, která je teď.

Dalšími věcmi jsou zrušení daně z nabytí nemovitosti, snížení daně z pohonných hmot nebo snížení zdanění vysokopříjmových OSVČ, to už je dohromady zhruba 150 miliard v omezování daní. Musíme se podívat na možnosti, kde to nabrat zpátky.

Celkové zdanění před rokem 2020 v Česku bylo pořád silně pod úrovní průměru EU a standardní na státy našeho typu. Česko to redukovalo bez snížení výdajů a bude to muset vrátit zpátky.

Máme velmi malé danění nemovitostí, i proti třeba Polsku a Maďarsku. Máme díry v danění alkoholu, spotřební daně se dlouho dobu nezvyšovaly. Máme také jeden z nejvyšších rozdílů mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ, část OSVČ pracujeme na závislých pozicích a stát to podporuje rozdílem danění. Máme mezery v kapitálový daních. Mám malou progresi v dani z příjmu, takže nízkopříjmoví platí hodně.

To jsou věci, na které se musíme zaměřit. Stát by měl danit dohromady, podobně jako před rokem 2020, ale chytřeji. Nepostihovat tolik nízkopříjmovou skupinu, nebrat jim 7 tisíc, což je zhruba částka, kterou zaplatí člověk při minimální mzdě, a potom daného člověka nechat čerpat sociální dávky. Je třeba danit chytřeji a inspirovat se tím, kde má daňový systém v Česku největší mezery.

„Kampaň není jenom o osvětě. Musíme komunikovat s lidmi, říct jim, jak jsou schopni bez velkých investic dosáhnout úspor v domácnostech.“

Marian Jurečka (Ministr práce a sociálních věcí)

Jsou ale opatření, která je potřeba udělat hned. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem životního prostředí chystá první fázi kampaně k pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. To chcete představit, pokud to stále platí, ve čtvrtek?
MJ:
Ano, stále to platí.

Platí to stále, i když není úplně jasno kolem nominace Petra Hladíka na post ministra životního?
MJ:
Bez ohledu na tuto současnou situaci to stále platí. Kampaň není jenom o nějaké osvětě, která je samozřejmě také důležitá, musíme komunikovat s lidmi, říct jim, jak jsou schopni bez velkých investic dosáhnout úspor v domácnostech, ukázat jim možnosti, které si možná neuvědomí. Chodí kolem některých věcí a mohli by je změnit poměrně rychle, například výměna žárovek za LEDky a některé další kroky.

Ale můj cíl je vytvořit v Česku systém, který tady dlouhé roky nefungoval. Chceme dosáhnout, aby s člověkem, který přijde například žádat na Úřadu práce o příspěvek na bydlení, úředník pracoval a ptal se za otázky, typu jakou má nemovitost, za je u ní možné provést zateplení, výměnu oken, dveří, instalace fotovoltaiky, obnovitelného zdroje typu tepelné čerpadlo nebo kombinace fotovoltaika a tepelná čerpadla a podobně. Chceme, aby bylo možné klienta poté směřovat na to, že si podá žádost na Novou zelenou úsporám.

Zároveň s ministerstvem životního prostředí dolaďujeme parametry, aby nízkopříjmová domácnost měla ze strany státu nebo EU financování 90 %, tak by jim poté stačila relativně velmi malá částka.

Potřebujeme najít dlouhodobé systémové řešení. Chceme vybudovat síť poradců v terénu a zároveň propojení mezi námi a ministerstvem životního prostředí, abychom o klienta byli schopni pečovat způsobem, že ideálně třeba za rok a půl bude mít dům, který bude daleko méně energeticky náročný a dostane se do situace, kdy buď nebude vůbec čerpat příspěvek bydlení, nebo jenom daleko menší částky.

Byl bych nerad, aby peníze pro střední a nízkopříjmové skupiny obyvatel nebyly využité. Potom se nůžky budou stále více rozevírat, bohatí lidé si k opatřením a podporou státu přistoupí a chudší se k tomu nedosáhnou.

Řekněte mi, s kým to budete ve čtvrtek prezentovat?
MJ:
Buď s paní ministryní Hubáčkovou, která je stále ještě ministryně, nebo s panem náměstkem. Ale to není zásadní. Důležité je, že se to spustí.

Když už spolu mluvíme, můžete mi říct, jestli tedy Petr Hladík zůstává nominantem na post ministra životního prostředí za KDU-ČSL?
MJ:
Uvidíme ve čtvrtek večer po jednání celostátního výboru.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme