Velvyslanectví ruského teroristického režimu nevadí. ‚Udržujme diplomatickou komunikaci,‘ říká Lipavský

Ministr zahraničí Jan Lipavský je přesvědčený, že základní diplomatické vztahy s Ruskem se musí zachovat | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas, Reuters

V Rusku aktuálně vládne teroristický režim, shodli se minulý týden čeští zákonodárci. S jasným sdělením se však vyskytla otázka, jak s takovým státem udržovat diplomatické vztahy. Poslanci napříč Sněmovnou pro iROZHLAS.cz potvrdili, že se základní komunikace mezi velvyslanci musí zachovat. „Ten fakt, že udržujeme základní diplomatickou komunikaci, ještě neznamená, že souhlasíme s postoji dané země,“ vysvětluje ministr zahraničí Jan Lipavský.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna „označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický“. Takové znění usnesení schválili poslanci minulý týden.

Režim v Rusku je teroristický, usnesla se Sněmovna. Odsoudila útoky na civilisty a klíčovou infrastrukturu

Číst článek

Jaké další kroky ale budou následovat? Bude Česko nadále udržovat diplomatické styky s Ruskou federací? Server iROZHLAS.cz oslovil zástupce politických stran ve Sněmovně, jaký by volili další postup.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) chce rozhodně zachovat alespoň základní diplomatické vztahy, byť se podle něj Putinův režim chová naprosto odporně.

„Ten fakt, že udržujeme základní diplomatickou komunikaci, ještě neznamená, že souhlasíme s postoji dané země nebo že máme zájem rozvíjet jakoukoliv spolupráci. Uvědomme si, že dnes máme například diplomatické vztahy s Íránem nebo se Sýrií,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Uvedl však, že naprosto stojí za názorem Poslanecké sněmovny na chování Ruska. Hlasování, kterým zákonodárci odsoudili zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu, podpořilo 129 ze 156 přítomných.

Předsedkyně největšího poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) připomíná, že odpovědi na podobné otázky žádali její poslanci po vládě již v průběhu jednání. „Chtěli jsme také od vlády slyšet, jaké konkrétní dopady z toho vyplývají. Máme stále předsednictví EU, očekávala bych proto, že naše vláda bude dělat všechno pro to, aby Evropa zaujala ve všech otázkách spojených s Ruskou agresí jednotný postoj,“ vyzývá.

Diplomatické vztahy a zastoupení v obou státech by však nepřerušovala, připomíná, že k takovému kroku nepřistoupily ani sousední země nebo Spojené státy. „Diplomacie je důležitá a během konfliktů to platí dvojnásob,“ myslí si.

Na bodu mrazu

Že jsou diplomatické vztahy na bodu mrazu, připouští místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Petr Beitl (ODS). Vyklízet diplomatické zastoupení by považoval za chybu, udržení Českého domu v Moskvě je podle něj ale dlouhodobě nemožné.

„Ta situace je z diplomatického hlediska opravdu na hraně, za hranou. Vyhlášení Sněmovny bylo samozřejmě především kvůli útokům na civilní infrastrukturu. V Rusku se to tak nějak řeší samo, máme tam jednoho velvyslance. Bude to nějaká řada kroků a nespěchal bych s odvoláváním, ale dlouhodobě to je neudržitelné,“ popsal pro server iROZHLAS.cz.

„Existují lidé, naši občané, kteří by mohli diplomatickou pomoc potřebovat. A naopak. Zastoupení musí být ale vyvážené, to znamená, jak oni tady, tak my tam, stejná práva my tam, jako oni tady.“

Barbora Urbanová (místopředsedkyně zahraničního výboru, STAN)

K Rusku se musíme chovat tak, jako oni k nám, tedy jako k nepříteli. O tom je přesvědčená Barbora Urbanová (STAN), místopředsedkyně zahraničního výboru Sněmovny. Ani to však podle ní není důvod k tomu, aby Česko vyhostilo ruského velvyslance nebo naopak stáhlo z Moskvy toho svého.

„Máme zájem, aby diplomatické styky v té nejomezenější míře fungovaly. Existují lidé, naši občané, kteří by mohli diplomatickou pomoc potřebovat. A naopak. Zastoupení musí být ale vyvážené, to znamená, jak oni tady, tak my tam, stejná práva my tam, jako oni tady,“ uvedla.

Tvrdě potíraná opozice

Ze stejného důvodu by nerušil českou ambasádu i šéf lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný. Zároveň však upozorňuje, že Česko nemá s Ruskem žádné výsadní vztahy, které by převyšovaly běžné styky mezi státy. Více než diplomatické vztahy by se podle něj měla rozvíjet vojenská pomoc poskytovaná Ukrajině proti Putinovu teroristickému režimu.

Rusko je stát podporující terorismus, shodli se europoslanci. 58 bylo proti, mezi nimi David a Blaško

Číst článek

„To je zásadní a v tomto nesmí světové společenství polevit. Budeme se také snažit o vytvoření lepšího vízového systému, který by snadněji umožnil přijímat odpůrce ruského režimu. Nesmíme zapomínat, že i vůči putinovskému teroristickému režimu existuje opozice, byť tvrdě potíraná, které je třeba pomoci,“ předestírá další kroky.

Předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) zase vyzývá k ustanovení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem v Haagu. Takové instituce by měly vést ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Server iROZHLAS.cz se snažil kontaktovat i předsedu klubu SPD Radima Fialu a jeho spolustraníka, člena zahraničního výboru Jiřího Kobzu. Do vydání článku se s nimi ale nepodařilo spojit. Kobza však již minulý týden kritizoval českou vládu, že podporuje Ukrajinu finančně a dodávkami zbraní „na úkor našich lidí“. Zároveň ale také podpořil vznik mezinárodního trestního tribunálu.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Europoslanci ve středu schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Zároveň také vyzvali unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu.

Naprosto zpřetrhat diplomatické vztahy s Ruskou federací vidí jako poslední možnost i politolog a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Ocenil však, že česká Sněmovna přijala ještě silnější usnesení než Evropský parlament.

„Zrušení diplomatických vztahů je podle mě vždy až to poslední před válkou a nevidím pro to důvod. Dnes by to znamenalo komplikace pro české občany, kteří žijí v Rusku. Omezit je na to, že tu bude jeden velvyslanec, jedna sekretářka a jeden řidič, si umím představit,“ myslí si.

Na druhou stranu připouští, že zrušit obě ambasády není nic složitého. „Nás by tam zastupovali například Slováci, je by tady zastupovali třeba Kazaši. My například v Sýrii zastupujeme Spojené státy americké, což by do nás asi nikdo neřekl. Zrušení diplomatických vztahů bych si ale skutečně nechal až na poslední okamžik, kdyby se, nedej pánbůh, objevili Rusové na Opavsku,“ říká.

Vít Kubant, Anna Kottová, Zuzana Jarolímková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme