Drahé potraviny? Při započtení všech nákladů jsou neprodejné, říká prezidentka Potravinářské komory

Kdy se zastaví růst cen potravin a jak by pomohlo snížení DPH? A existují ještě další možnosti, jak potravinářskému sektoru, potýkajícímu se naráz s inflací a zvýšenými cenami vstupů a energií, pomoci? Vladimír Kroc se v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ptal prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové.

Tento článek je více než rok starý.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Která potravina se jen tak nezkazí?

Která potravina se jen tak nezkazí? | Zdroj: Shutterstock

Apelujete na vládu, aby kvůli rostoucím cenám plynu co nejdřív zavedla pro firmy kompenzace cen energií, což státům EU umožňuje tzv. dočasný krizový rámec. Jaké je vaše představa o těchto kompenzací?
Já naprosto rozumím tomu, že ve státním rozpočtu nejsou peníze, že je nějakým způsobem omezený.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdy se zastaví růst cen potravin a jak by pomohlo snížení DPH? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová

My ani nechceme plošné kompenzace – byť by to byl samozřejmě ideální stav, ale víme, že na to peníze nejsou – takže se snažíme alespoň o kompenzaci pro malé a střední podniky, které jsou postiženy nejvíc, protože nejsou schopny si vytvářet rezervy nebo někde ušetřit.

Dokonce jsme zpracovali analýzu, kolik by stálo, kdyby se kompenzace týkaly energeticky náročných podniků, které měly o 30 % větší náklady na energie než v loňském roce, a ostatních podniků se zvýšením o 50 %.

Vyšlo nám to v nižších jednotkách miliard, řekněme do pěti miliard. A těch pět miliard už je opravdu hodně.

Takže nechceme plošné kompenzace, nechceme je pro všechny, ale prosím, udělejte aspoň něco, protože se dostáváme do situace, kdy ostatní státy kompenzují zemědělství i zpracovatelský průmysl a my začínáme být nekonkurenceschopní, protože máme náklady daleko větší.

Co by se stalo, kdyby výrobci potravin do cen promítli veškeré zvýšené náklady, což, jak tvrdíte, ve většině zatím neudělali?
Tak já jsem říkala někdy v březnu, v dubnu, že se náklady zvýší o 40-80 %.

Vlaštovka dobrých časů. Ceny už nerostou tak rychle, ale analytici stále trvají na temných předpovědích

Číst článek

Teď bohužel musím říct, že se náklady řadě výrobců, zejména těch malých a středních, zvedly o 100 % a to skutečně nikdo není schopen promítnout do koncové ceny, protože to by bylo opravdu neprodejné, když k tomu ještě připočteme obchodní přirážky řetězců.

Když si vezmu třeba jenom chleba – tam asi došlo včera trošku k nepochopení na tiskové konferenci – tak výrobce dodává do obchodu, jako velkoobchodní dodavatelskou cenu, kilo Šumavy o 5,50 Kč dražší, než bylo v loňském roce.

Samozřejmě mi psali spotřebitelé, že na obchodě je o 10-12 korun dražší, ale to už je zase záležitost obchodníka, nikoliv dodavatele. Aby tam promítl celou cenu, tak by to kilo Šumavy musel do obchodu dodávat o 12-13 korun dražší.

Zdražení mouky

Mouka zdražila meziročně o 84 %, oleje a tuky o 53 %. Nemůže to být podobné jako u pohonných hmot, že si výrobci zkrátka neúměrně zvyšují ty marže?
Já bych to nesváděla v tomto případě na výrobce.

Připouštíte, že to může být obchod?
Obchod určitě, i když si myslím, že výrobci i obchod se teď drží tak nějak rozumně zpátky, protože kdyby se tam skutečně promítlo všechno a i ten obchod by si nechal své obří marže, tak to bude opravdu neprodejné.

Ale je potřeba si uvědomit, že třeba pšenice, když se bavíme o té mouce, tak ta se zvedla oproti loňskému roku o 100 %.

Proč zvlášť naléhavě žádá kompenzaci od státu svaz pekařů a cukrářů?
Protože právě oni mají ty problémy, o kterých jsme tady mluvili. Jim se zvedla cena mouky o 100 procent.

Vím, že mi někteří pekaři už někdy v březnu říkali: podívej se, já jsem kupoval kilo mouky za 6,50 Kč, teď ji kupuji za 13 Kč.

Ti tím byli postiženi asi nejvíc, protože cena pšenice tou panikou, která tady vznikla – ale samozřejmě také vyčkáváním zemědělců, protože proč by si nepočkali na lepší cenu – šla enormně nahoru, opravdu o 100 % nahoru.

Ceny obilí klesly na předválečnou úroveň. Krizi se podařilo odvrátit díky příznivé úrodě jiných států

Číst článek

Samozřejmě mlynáři, kteří vyrábí tu drahou mouku, tak těm se zvedla cena 70 %, protože pšenice je největší složkou toho jejich výrobku.

A pekaři, ti mají mouku na výrobku z 20-30 %, tak těm se zvedla i energie, protože pekařina je extrémně energeticky náročná výroba.

Takže tam bohužel není moc jako prostoru pro to, aby to bylo levnější.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula na svém Twitteru napsal, že kvůli klesajícím cenám pšenice na světových trzích lze očekávat zlevnění pečiva. Očekáváte to taky?
My to očekáváme taky, ale skutečně se pšenice musí vrátit na tu předkrizovou cenu.

Promiňte, že vám skáču do řeči: já jsem si tady vypsal, že hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko upozornil, že na světových trzích se cena pšenice i ropy podle něj vrátila na úroveň přelomu roku. Otázka tedy zní, proč ty ceny v obchodech dál rostou.
Protože to nejde tak rychle. Jak už jsem říkala, v současné době je nakoupená pšenice a mouka za ty drahé ceny.

Česká republika je v tom bohužel trošku specifická, protože řada dodavatelů pšenice a obilovin tuto situaci vnímá a čeká, že by se ta cena eventuálně mohla zvednout, takže tady ten obchod trochu přestal fungovat.

Mlynáři teď vyrábí mouku z té drahé pšenice. Takže my doufáme, že k poklesu určitě dojde, ale rozhodně to nepůjde, jak si představoval pan ministr, ze dne na den, ale zabere to skutečně takové tři, čtyři měsíce.

Jak prezidentka Potravinářské komory vysvětluje pohyby cen dalších potravin a co potravinářům hrozí bez pomoci státu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Vladimír Kroc, Jakub Krahulec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme