‚A peníze nejsou.‘ Školy chtějí změnu financování nemocenských, teď je platí z fondů na učebnice

Základní i střední školy volají po změně systému vyplácení nemocenské. Za první dva týdny nemoci totiž musí platit učitelům z fondu, ze kterého čerpají na nákup školních pomůcek, učebnic i vzdělávání pedagogů. Některé školy proto nechávají investice až na konec kalendářního roku. Ředitelé berou peníze z jiných fondů a pak školám po zaplacení nemocenských chybí peníze na učebnice.

Tento článek je více než rok starý.

Litvínov/Tábor/Kroměříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Gymnázium Paměti národa

Školy vyplácí peníze na nemocenské z fondu na ostatní neinvestiční výdaje (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Největší základní škola v Litvínově, Základní škola Ruská, nakupuje školní pomůcky a učebnice zásadně až před koncem kalendářního roku. Vedení školy o nákupech rozhoduje podle toho, kolik ve fondu na tyto účely zůstalo peněz.

Konec biflování jmen a letopočtů, inovativní výuka dějepisu funguje na 200 školách v Česku

Číst článek

V loňském roce z celkového jednoho milionu korun na nákup pomůcek a učebnic, škola na hrazení nemocenské vyčerpala více než 850 tisíc korun. Další peníze pak musela brát z platů učitelů.

Podle ředitelky školy Pavly Tomášové se situace výrazně zhoršila po pandemii. Před covidem škola platila za nemocenské kolem 200 tisíc korun za celý rok, letos je to za leden a únor už 250 tisíc korun. Ty musí financovat z fondu na ostatní neinvestiční výdaje.

Obdobně je na tom největší střední škola v Mostě, střední škola pedagogická, zdravotnická a obchodní akademie. Podle ředitelky Jitky Haškové se z fondu, ze kterého se platí nemocenská, hradí například i vzdělávání učitelů.

„Tím, že to máme společné v tom šuplíku, tak to zastaví rozvoj škol. Nikde jinde na žádné finanční prostředky nedosáhnou a tím je to zabrzděné. Jednoznačně je to otázka k velké diskuzi ministerstva,“ popisuje problém Hašková.

Ministerstvo školství podle mluvčí Gabriely Krušinové chystá změny ve způsobu financování nemocenské ve spolupráci s ministerstvem financí. Jak by měli vypadat, ale zatím ministerstvo říct nechce. Jak mi potvrdil prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc, problém se týká škol v celém Česku.

„Je to otázka peněz, kdy by se nabízela různá řešení, například vyčlenění nemocenské nebo posílení této finanční kapitoly. Nejsem si úplně jist, že to řešení bude rychlé,“ říká. Změnu ve vyhlášce musí udělat ministerstvo financí, to už se školským rezortem jedná. S jakým výsledkem a kdy by měla změna nastat, však ministerstvo zatím upřesnit nechce.

Základní umělecké školy

Vysoké ceny plateb, hlavně za energie, zasáhly i umělecké školy, jak potvrdil ředitel Základní umělecké školy Oskara Nedbala v Táboře Jakub Valeš. Škola topí plynem, a zatímco před dvěma lety tady platili sto tisíc korun za celý rok, tak současné ceny vychází zhruba čtyřnásobně.

Prvňáček v náchodské škole při vyučování omdléval hlady. Teď má obědy zdarma

Číst článek

Škola je zřizovaná Jihočeským krajem, který platí mzdy učitelům, všechny provozní náklady, mezi které patří i energie, hradí škola a musí si na ně vydělat. Jediný příjem má ale ze školného. Loni škole s úhradou plateb za energie pomohl zřizovatel, tedy Jihočeský kraj, a částečně i město Tábor, ředitel Valeš ale očekává, že na tuto mimořádnou pomoc už spoléhat nelze.

Škole tak zbývá jediná možnost, a to je zvýšení školného, což je vždy citlivá věc. Škola se obává, aby to případné zvýšení školného nebylo nakonec kontraproduktivní, aby nezačali odcházet žáci. Už nyní je prý výše školného na hranici toho, co jsou rodiny schopné akceptovat a investovat do vzdělání svých dětí.

Vysoké platby za energie mají dopad i na investice, které se rovněž platí z vybraného školného. Když škola utratí peníze za plyn a elektřinu, tak si nebude moct koupit nový hudební nástroj, noty nebo třeba barvy na výtvarku.

Peníze dochází

„Na začátku kalendářního roku bych si to rozhodně neriskla,“ říká Petra Fečková, ředitelka Základní školy Zachar se zhruba pěti sty dětmi a 80 zaměstnanci o nákupu nového vybavení pro školu. Investice do pomůcek nebo taky do nejrůznějších kurzů pro učitele tak musí nechat až na prosinec.

Nespokojenost s výběrem střední školy. Téměř polovina studentů by si po dokončení zvolila jiný obor

Číst článek

V této konkrétní škole nebyl problém s penězi na pomůcky největší paradoxně v době covidu a četných karantén. Děti totiž naopak nejezdily například na plavání.

Problém podle ředitelky Fečkové nastal až v dalším roce. „Minulý rok tu děti byly, využívalo se všechno, vzdělání pedagogů, různé dojíždění, plavání, všechno tu bylo, nemocenské byly vysoké a ty peníze potom chybí. A v loňský kalendářní rok se to třeba u nás ve škole muselo dokrývat z doplňkové činnosti. Škola, když tu možnost má, tak si to prostě vyřeší, pokud je nemá, tak je to problém na konci roku,“ vysvětluje.

V tomto školním roce tak peníze došly už loni na podzim, škola proto požádala o převod peněz. Na konci roku ale došly znovu. „V listopadu a prosinci začali být všichni nemocní, zase chřipky a virózy, se kterými jsme už nepočítali, a zase jsme byli tam, kde jsme byli rok předtím. A peníze nejsou,“ doplňuje účetní školy Karla Procházková.

Takto si ale mohou pomoci pouze větší školy, pro ty menší může být vyčerpání peněz velký problém. Změny navrhuje i sdružení místních samospráv, tedy zástupců měst a obcí, které školy ve většině případů zřizují.

„Z našeho pohledu ideální varianta je, aby náhrady, které jsou spojeny s platem, byly placeny z peněz, které jsou určeny na platy, to znamená nikoliv z té kapitoly ostatních neinvestičních nákladů, ale aby to šlo do platových a mzdových prostředků,“ vysvětluje místopředseda sdružení Oldřich Vávra.

Lucie Heyzlová, Jan Kopřiva, Jan Beneš, Lukáš Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme