Střední školy nejsou kapacitně připravené na silný ročník takzvaných Husákových vnoučat, který letos míří k přijímacím zkouškám. Radní Středočeského kraje Milan Vácha (STAN) i ředitel EDUin Miroslav Hřebecký se v pořadu Pro a proti shodují, že je třeba radikálních systémových změn ve vzdělávací politice, a viní ze situace stát i zřizovatele škol.

Tento článek je více než rok starý.

Pro a proti Praha 21:04 4. března 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Tam, kde rostla výstavba, kde rostl počet obyvatel, se mělo vytvářet i střední školství, což se nedělo. Částečně za to mohou zřizovatelé, částečně stát, který ne zcela jasně definoval po revoluci svou politiku,“ tvrdí Vácha, středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu.

Programový ředitel centra EDUin Hřebecký ale vidí jiného viníka: „Z mého pohledu jsou na vině hlavně zřizovatelé středních škol, tedy kraje.“ Jsou to podle něj právě kraje, kdo nedokáže dlouhodobě předvídat potřebné kapacity škol. 

Středočeský radní Vácha se ale brání: „Zdědíte ten záměr od svých předchůdců šest měsíců po volbách a na konci vašeho volebního období vám zbývá šest měsíců, kdy předáváte vládu svým nástupcům se svým novým dlouhodobým záměrem, což je nonsens, který by se měl odstranit.“

A připomíná, že kraje pracují s dlouhodobými záměry, které platí čtyři roky. „V dobách, kdy populace dětí klesala, se některé obory nezavíraly, vychýlily se počty ve prospěch gymnázií a zespoda se vytratily učební obory. Kraje na zvyšování počtu žáků v roce 2015 reagovaly různě. Praha je jiný svět než periferie,“ hájí krajskou politiku Vácha.

‚Průmyslová země‘

Učitelé často nerozpoznají nadané děti, zejména ty ze sociálně slabých rodin, upozornila školní inspekce

Číst článek

Hřebecký vidí hlavní problém v tom, že se neupravuje struktura vzdělávání tak, jak se vyvíjí společnost. „Nekopírujeme vyspělé západní státy. Ano, jsme průmyslová země, takže tu vždy budeme mít průmyslovou základnu,“ srovnává.

„Ale státy, které mají podobně vyspělý průmysl, mají kolem 50 procent všeobecného vzdělávání ve středoškolské populaci, my jsme na 25 procentech, ministerstvo by rádo 30 procent. Ale i to je sen, protože na středoškolské soustavě sedí kraje,“ tvrdí ředitel.

Průmysl ale tlačí kraje do zúženého profilování absolventů středních škol a i mezi žáky je po některých odborných školách velký zájem, připomíná radní Vácha: „Jenže vše směřuje ke všeobecnému vzdělávání. Přitom jsme podědili z dob komunismu strukturu postavenou na 800 oborech, kdy střední školy produkovaly konkrétní zaměstnance.“

„Gymnázium plní pro studenty s aspirací na vysokou školu roli místa, kde získají čtyři roky na rozhodnutí. Je pravdou, že ti, kteří tuto aspiraci nemají, nemají jinou možnost. My ale neuděláme žádný učební obor, který by byl více univerzální. Obory jsou ale schváleny tak, jak jsou, a my jako kraje se snažíme do nich trefit,“ popisuje stávající praxi radní.

Že je o gymnázia zájem a problém není jen regionální, potvrzuje i Hřebecký z EDUin: „Situace je v různých krajích různá, nicméně zájem o gymnaziální vzdělání je napříč státem a lidé hlasují nohama. Zkrátka dnešní společnost nemá o ty úzce vyprofilované obory takový zájem.“

„A pokud máte dvě přihlášky a odevšud z médií se na vás valí, že se dítě nedostane a druhou volbu si máte dát na jistotu, tak je logické, že na školách s menší poptávkou bude ohromný nával,“ říká Hřebecký s tím, že třeba letos je počet podaných přihlášek oproti očekávání o něco nižší právě proto, že rodiče a žáci s přihláškami taktizovali.

„To, že se lidé hlásí na nějaké školy, je jedna věc. Jestli tam skutečně dorazí, je věc druhá. A úplně jiná věc je, jestli obor dostudují. A za čtvrté, jestli ho půjdou dělat,“ připomíná Hřebecký.

Podle něj se vysoké školy masifikují a bude o ně mnohem větší zájem, stejně tak roste zájem o všeobecné vzdělání. „Stát by měl zásadně přebudovat oficiální strukturu a klasifikaci oborů. Například jen elektrikářů máme asi 13 druhů, to je moc, naopak by pomohlo, kdyby to byl obor více všeobecně rozkročený,“ vyzývá ke konkrétním změnám Miroslav Hřebecký.

„Máme místa, kde poptávka na gymnázia není. A tam systémy začínají vykazovat úplně jiné chování, než je požadováno v rámcových vzdělávacích programech. Tam je ještě stále uvedeno, že gymnázium má být náročné,“ dokládá na příkladu nutnost hlubších změn ve struktuře středního školství Milan Vácha (STAN).

Poslechněte si celou diskuzi, audio je nahoře v článku.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít