Covid i válka na Ukrajině zemědělství prospěly. Cena půdy ale vzrostla, říká ředitel fondu farem
Živí se jako farmář, vede vlastní farmu. V investičním fondu Verdi Fond Farem je ale zároveň vysoce postaveným manažerem. Jaké možnosti investování do farem a zemědělské půdy dnes investoři podle Tomáše Trávníčka mají? Proč jsou české farmy z hlediska investic lákavé? A proč je rozvoj zemědělských farem oborem budoucnosti?
Jako ředitel strategie fondu máte na starosti hledání dalších farem, které by se k fondu mohly připojit. Kolik jste jich už objel?
Farem už jsem navštívil desítky, nicméně na konci vždy zbyde hrstka těch, které mají nějaký smysl v naší strategii. A o ty projevujeme zájem. Určitě to není tak, že na farmy jezdíme s nabídkou investorů, kteří chtějí mermomocí něco koupit. K farmářům se snažíme najít cestu i tím, že tam nejezdíme v saku a bílém límečku, ale v holínkách.
Za farmáři nejezdím v límečku. Mnohem lépe se mi jedná v holínkách, usmívá se Tomáš Trávníček
Jak dnes vypadají farmy v Česku?
Z pohledu investora jsou české farmy velmi zajímavé. Na trhu najdeme farmy, které jsou podfinancované, přežívají díky setrvačnosti. A to jsou právě farmy, o které se zajímáme, protože u nich vidíme největší potenciál zhodnocení peněz. Pomocí nových investic a zefektivnění práce dokážeme přenastavit chod farmy a tím získat lepší zhodnocení kapitálu.
Investiční fond Verdi Fond Farem se zaměřuje na rozvoj malých a středních zemědělských podniků. Zhodnocení o deset procent za půl roku existence fondu zní skoro neuvěřitelně. Jak je to možné?
Jde o zhodnocení v období krize. Covid i válka na Ukrajině zemědělství paradoxně prospěly. Musíme ale reflektovat i to, že došlo k nárůstu ceny půdy. V dlouhodobém měřítku cena půdy roste, a pokud se něco na trhu nestane, tak poroste i nadále, což přispívá k zhodnocování fondu směrem nahoru.
Je to hlavní důvod, proč má podle vás smysl investovat právě do zemědělských farem?
Můj osobní názor je takový, že zemědělství je nejdůležitější sektor, který máme. Často se setkáváme v médiích s tím, že se většinou všichni ptají na to, jak se daří automobilovému průmyslu. Ale na zemědělství se nikdo neptá.
Když si ale uvědomíme, co to zemědělství je, tak zemědělství zabezpečuje potraviny pro nás pro všechny. Bez zemědělství nebude život na planetě, protože nebudou potraviny. Osobně považuji za největší objev dusíkatá hnojiva. Díky nim jsme totiž schopni planetu uživit.
Zisk českého zemědělství loni vzrostl o 142 procent na 22 miliard. ‚Je to hra čísel,‘ říká předseda svazu
Číst článek
Kolik farem aktuálně spravujete?
Momentálně máme pod sebou dvě farmy. Jednu v Pelhřimově, kde máme bioplynovou stanici, chováme tam krávy, býky a máme tam rostlinnou výrobu. Druhou farmu máme na Karlovarsku s tržní produkcí masa.
Jak moc vás ovlivňuje nejistota spojená s novými dotačními pravidly z fondů EU ve vašem plánování a v běžném provozu?
V této oblasti se snažíme intenzivně vzdělávat, navštěvujeme semináře, sledujeme všechny informační kanály, které nám jsou poskytnuty. Nicméně chaos, který v tom doteď byl, byl nevídaný.
Na druhé straně musíme reflektovat, že zemědělství prochází určitou transformací, a je potřeba nastavit pravidla tak, abychom byli v nějakém lepším rozpoložení, co se týče přírody.
Farmář by měl v přírodě fungovat trošku jinak než doposud. Tím pádem nastavování a implementace pravidel bude velmi náročné a velmi složité pro uchopení všech inovací, které v dotačních pravidlech jsou.
Když si odmyslíme dotační pravidla, máte prostor i pro nějakou invenci?
I zemědělství může být velmi kreativní, i když nás svazují pravidla, zákony a dotační podmínky, které se implementují plošně. Lepší by bylo, kdyby to vznikalo u kulatých stolů v rámci konkrétních regionů, protože každý zemědělský podnik, který působí v dané lokalitě, má jiné požadavky. A i příroda má jiné požadavky. Jinak se budeme chovat na jižní Moravě a jinak v Podkrkonoší.
Čeští ovocnáři teď likvidují asi desetinu jabloňových sadů. Pěstování ovoce se jim přestává vyplácet
Číst článek
Jak k tomuto přistupujete ve vaší farmě na Pelhřimovsku?
Zaměřujeme se především na zefektivnění výroby a snažíme se zabránit půdní erozi, se kterou se tam kvůli svažitým pozemkům dost potýkáme. Snažíme se proto chovat k životnímu prostředí co nejšetrněji.
Vysočina je specifická v tom, že je tam spousta vodních toků. Spadáme pod vodní nádrž Želiv a musíme dodržovat určitá pravidla, čehož dosahujeme díky tomu, že nastavujeme procesy a výrobu jiným směrem. Například jsme teď začali testovat zařízení, které nahrazuje orbu. Tím pádem dochází k úsporám nafty, času a díky ponechání posklizňových zbytků na poli bráníme erozi půdy.
Co konkrétně chystáte za inovace na farmách, které do Verdi Fondu Farem patří?
Zaměřujeme se především na to, aby farma byla soběstačná. Budujeme solární systémy, jelikož areály mají rozsáhlé komplexy budov se střechami vhodnými pro soláry. A to vede právě ke zhodnocení investovaného kapitálu. Zaměřujeme se také na využívání brownfieldů, které na farmách jsou.
Jakým obdobím pro farmáře je začátek jara? Proč je mylné přesvědčení, že čeští zemědělci žijí pouze z dotací? A co to je monitoring šťastných krav? Poslechněte si celý rozhovor.
