Přínos volebních účtů uchazečů o Pražský hrad? ‚Záleží na kandidátech, jak chtějí být transparentní‘
Haléřové příspěvky nebo miliony od velkých podnikatelů. Detailně popsané odchozí platby nebo anonymní výběry z bankomatů. Tak vypadají transparentní účty prezidentských kandidátů. Jejich kontrolou se zabývají pracovníci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pod vedením Františka Sivery. „Když kandidát nechce být transparentní, tak transparentní nebude,“ konstatuje pro server iROZHLAS.cz.
Přes dvě desítky kandidátů odevzdaly přihlášky do prezidentských voleb. Jak ale informovalo po kontrole podpisů a všech náležitostí kandidátů v pátek ministerstvo vnitra, klání o Hrad se nakonec zúčastní pouze devět z nich. Jen dvěma kandidátům se přitom podařilo sesbírat 50 tisíc občanských podpisů. Zbylí se opírají o hlasy senátorů nebo poslanců.
Počet prezidentských kandidátů by měl být konečný, další přihlášky ale nevylučuji, říká šéf odboru voleb
Číst článek
Na scénu teď přichází Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který kontroluje průběh prezidentských voleb. Jednou z povinností pro prezidentské kandidáty je totiž třeba i založení transparentních účtů, ze kterých by následně měli hradit náklady volební kampaně a na kterých se objevují příspěvky jejich podporovatelů.
„Zákon říká, že je nutné účet založit do pěti dnů od vyhlášení volební kampaně. Kandidáti, kteří do kampaně vstoupí později, si musí transparentní účet založit ve chvíli, kdy je s jejich kampaní spojený jakýkoliv výdaj,“ popisuje František Sivera z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí s tím, že je pak povinností kandidátů tyto účty také nahlásit právě na dohledový úřad, který je shromažďuje ve své evidenci.
Proč musí kandidát transparentní účet mít? Podle Sivery proto, aby si volič mohl udělat představu o tom, jaké příjmy a výdaje jsou s kampaní jednotlivých kandidátů spojené.
Že v evidenci úřadu stále figurují i lidé, kteří už volbu vzdali nebo nesplnili zákonné povinnosti, vysvětluje Sivera tím, že úředníci čekali na páteční potvrzení úspěšných kandidátů ministerstvem vnitra.
„Až ve chvíli, kdy nám ministerstvo vnitra potvrdí, jak dopadl proces registrace, tak na našem webu doplníme i informace o dalších osobách, které to třeba doteď nemají v pořádku, ale kandidátní listinu odevzdali,“ vysvětluje.
V případě, že si kandidát nezaloží transparentní účet, hrozí mu pokuta až půl milionu korun. Kdyby si ho založil, ale úřadu nenahlásil, pak může úřad trestat až stotisícovou pokutou.
Anonymní platby?
Ohlášení kandidáti sice své transparentními účty založené mají, přesto se jejich přístup ve vedení účtů liší. Zatímco se většina z nich snaží odchozí platby přiřazovat ke konkrétní činnosti v rámci kampaně, jsou i takoví kandidáti, kteří ve svých výdajích transparentní zdaleka nejsou.
Sedm z 21 prezidentských kandidátů vyzvalo ministerstvo k nápravě chyb. Často jim chybí podpisy
Číst článek
Takovým případem je například Karel Janeček a Tomáš Březina, kteří sice ve sběru občanských podpisů neuspěli, plánují se ale obrátit na soud a rozhodnutí ministerstva o vyřazení z volební kampaně zvrátit.
Na Janečkově volebním účtu jde vysledovat s určitou pravidelností příchozí platba z jeho osobního účtu, která krátce na to opět odchází. Na jaké účely peníze kandidát v kampani využil, ale v popisu platby nevysvětluje.
Podobně je tomu právě i na transparentním účtu Tomáše Březiny. Na něm jde aktuálně dohledat pouze šest transakcí – dvě příchozí platby, z nichž jedna je od externího dárce, a čtyři odchozí platby, u kterých opět není možné zjistit, na co kandidát peníze využil.
Úřad podle Sivery sice transparentní účty eviduje a kontroluje, zákon ale podle něj důsledný popis transakcí a transparentní vedení účtu po kandidátech nevyžaduje.
„Zákon mluví o tom, že kandidát si musí založit transparentní účet, ale už nemluví o tom, jak má vypadat zápis na volebním účtu. Takže je těžké stanovit, co je a co není v pořádku. Prakticky jakýkoliv záznam je podle výkladu zákona v pořádku,“ říká s tím, že je jen na kandidátovi, jak transparentně chce působit.
„Míra transparentnosti kandidátů může být jedním z rozhodujících vlivů na voliče, komu dají hlas. Jinak se s tím volebním účtem pracovat nedá,“ míní.
Dva účty a ‚obytňák‘
Specificky k situaci přistoupil i Andrej Babiš (ANO). Ten má totiž rovnou dva transparentní účty. První je registrovaný na jeho jméno, je na něm asi 20 tisíc korun a lidé mu tam recesisticky posílají jeden haléř se vzkazy. Druhý účet pak zřejmě skutečně slouží k hrazení nákladů na kampaň. Přispívá na něj milionovými částkami hnutí ANO, které – jak Babiš už dříve uvedl – kampaň kandidáta financuje.
Babiš tvrdí, že mu byl zakázán vstup na výstavu Země živitelka. ,Nesmysl,‘ reaguje ministerstvo zemědělství
Číst článek
„Pokud si kandidát založí dva transparentní účty, moc to nedává smysl. Pokud by nám je oba poslal, asi bychom je zveřejnili. Ale z hlediska transparentnosti by k žádnému porušení nedošlo, pokud by tam procházely veškeré příjmy a výdaje na kampaň, je to asi v pořádku,“ komentuje případ Sivera.
Dohledový úřad bude v jeho případě muset také řešit, jak přistoupí k vypočtení nákladů za kampaň v podobě jízd expremiéra upraveným obytným vozem na setkání s lidmi po republice. Andrej Babiš už se nechal slyšet, že část nákladů na kampaň za senátní a komunální volby do prezidentské kampaně připočte – má jít o 8,5 milionu korun.
Jestli je 8,5 milionu dostatečná částka, ale usoudí úřad podle Sivery až po volbách. „Ve chvíli, kdy skončí volební kampaň na prezidenta republiky, budeme mít do devadesáti dnů účetnictví kandidáta i jeho zprávu o výdajích. Budeme mít k dispozici i zprávu hnutí ANO ze senátních voleb a i výroční zprávu za rok 2022. Tedy není možné, že by se nějaké výdaje hrazené kandidátem ztratily nebo byly nedohledatelné,“ doplňuje.
Prostředky podporovatelů
Zákon nabízí z hlediska financování volební kampaně ale kandidátům ještě větší flexibilitu. Podle Sivery si sice musí kandidát ze zákona transparentní účet založit, neznamená to ale, že z něj musí také kampaň financovat.
O Pražský hrad bude usilovat 9 kandidátů. Favorité podmínky splnili, Divišovi chybělo 116 podpisů
Číst článek
Příkladem může být poslední volební kampaň současného prezidenta Miloše Zemana před pěti lety. Zeman tehdy sice deklaroval, že kampaň nepovede, přesto se podél cest objevily jeho billboardy, lidé dostávali do schránek jeho letáky a další volební materiály. Hradil je za něj spolek Přátel Miloše Zemana a Strana práv občanů (Zemanovci). A jak po volbách konstatoval dohledový úřad, Zeman tím zákon neporušil.
„Zákon ukládá, že by si měl každý kandidát založit transparentní účet a výdaje na kampaň hradit z tohoto volebního účtu. Ale zákon zároveň nezakazuje, aby další zdroje na kampaň získával od svých podporovatelů. To je věc, která je zákonem neupravená. Teoreticky může vzniknout situace, že kandidát nebude mít žádný výdaj, protože za něj všechno uhradí jeho podporovatel,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Sivera.
Takového podporovatele ale musí podle úředníka kandidát uvést na svých webových stránkách jako svého dárce, a to nejpozději tři dny před volbami. Zároveň má povinnost zahrnout jej do závěrečné zprávy o financování kampaně, kterou Sivera přirovnává k daňovému přiznání.
„Potom můžeme tyto podporovatele kontrolovat, v jakém rozsahu a jakou formou uvedené výdaje (na kampaň, pozn. red.) činili,“ popisuje zástupce dohledového úřadu.
Monitoring a kontrola
V průběhu kampaně až do voleb nemá úřad podle Sivery moc možností, jak vedení kampaně vyhodnotit. V jejím průběhu tedy úřad provádí spíše nezávislý monitoring a sleduje, zda kandidáti splňují aktuální náležitosti.
„Tedy jestli byl zveřejněný transparentní účet a jestli tři dny před volbami jsou zveřejněné údaje o dárcích,“ vysvětluje Sivera s tím, že do 90 dnů po volbách musí všichni kandidáti ještě úřadu dodat zprávy o financování volební kampaně a účetnictví.
Hilšer čelí výzvám, aby odstoupil z boje o Hrad. ‚Za úvahu by stála vánoční dohoda,‘ nastiňuje politolog
Číst článek
Teprve poté může podle něj úřad zahájit hlubší kontroly, které už ovšem samotné volby neovlivní.
„Týkají se porovnávání našeho monitoringu s údaji, které kandidát zveřejnil ve zprávě o financování (kampaně – pozn. red.) a toho, co má zachyceno ve svém účetnictví. Ta zpráva je takové daňové přiznání. Teprve potom může úřad začít rozebírat jednotlivé informace, zahájit kontrolu, žádat o doplnění údajů, tak aby rozkryl věci, které buď má pocit, že nejsou správné, nebo nebyly v těch podkladech dostatečně uvedeny,“ popisuje Sivera postup úředníků.
Je přitom podle něj důležité zmínit, že tyto kontroly se netýkají pouze registrovaných kandidátů, ale i těch, kteří vybírali na kampaň peníze na své volební účty a kandidaturu si nakonec rozmysleli.
„Mají povinnosti dál zveřejňovat informace, jako kdyby kandidáty byli. Nakládají s finančními prostředky dárců, budou proto muset zveřejnit dárce, závěrečnou zprávu a předat účetnictví našemu úřadu. Protože peníze, se kterými nakládají, nejsou jejich. Jsou to peníze, určené na volbu. Zůstatek se musí převést na veřejně prospěšné účely,“ upozorňuje.
Přesto by mělo být podle Sivery riziko odhalení nepravostí úřadem, byť třeba po volbách, pro kandidáty dostatečně motivující, aby se zákon nesnažili obcházet či porušovat.
„Nevím, jak jsou jisté osoby ochotné hazardovat se svým jménem. Že by jim třeba nevadilo, že se o nich bude do budoucna mluvit, že mají nějaký problém. Táhlo by se to s nimi po celou dobu v úřadu. Naše úloha je, abychom informovali o tom, jak se úřad dívá na konkrétní věci. Co by kandidáti měli splňovat a co je jejich povinnost. Informovat o tom, co je nezbytné. Jestli to nakonec kandidáti dodrží, je věc, kterou nejsme schopní ovlivnit. Můžeme to vyhodnotit a při odhalení zveřejnit a potrestat,“ doplňuje.
