Učitelé bez vzdělání? Jejich výuka není tak dobrá, dopadne to na děti v regionech, varuje proděkanka
Experti kritizují návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Má mimo jiné umožnit, aby na místa učitelů nastoupili lidé bez vysokoškolského pedagogického vzdělání. Data České školní inspekce přitom ukazují, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších vzdělávacích výsledků. „Že je někdo výborný lyžař zdaleka nemusí znamenat, že naučí děti lyžovat,“ glosuje proděkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zuzana Šalamounová.
V Česku dnes působí zhruba 1600 učitelů, kteří nemají pedagogické vzdělání, upozorňuje Šalamounová v pořadu Host dne na Moravě ve vysílání brněnského rozhlasu:
Host Dne na Moravě: proděkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zuzana Šalamounová
„Učí proto, že se v daném místě nepodařilo řediteli školy sehnat kvalifikovaného pracovníka. Dnes má v takovém případě možnost najmout někoho, kdo kvalifikovaný pedagog není.“
Tento trend má ještě více posílit novela o pedagogických pracovnících. „Je v ní přímo řečeno, že bude možné získat kvalifikaci pro profesi učitele ve chvíli, kdy máte magisterské vzdělání související s vyučovaným předmětem,“ vysvětluje proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání, která působí také v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.
Jenže takoví učitelé nejsou tak dobří jako ti, co se s pedagogikou setkali na vysoké škole. Podle Šalamounové to vyplývá nejen z dat České školní inspekce:
Mladí si uvědomují manipulativnost sociálních sítí. I tak jsou pro ně ale zdrojem informací, říká Strachota
Číst článek
„Máme empirickou evidenci toho, že vzdělávacím výsledkům žáků prospívá, když je učí kvalifikovaní, aprobovaní učitelé. Na to máme na národní úrovni data od školní inspekce, na té nadnárodní úrovni od organizací, které zajišťují mezinárodní ověřování vzdělávacích výsledků.“
K těmto zjištěním přišla tuzemská školní inspekce při svých návštěvách škol. Nejde tak o dojem samotných učitelů, ale o pozorování, vyzdvihuje Šalamounová.
„Jedním ze sledovaných parametrů třeba je, jak je vyučovací hodina organizačně sestavena. Zda se tam střídají různé metody. A jestli mohou žáci na konci hodiny sami lekci i svůj vlastní pokrok zhodnotit,“ popisuje proděkanka.
Právě proto je Šalamounová k tomu, aby na školách učili ne-pedagogové, skeptická: „Hodiny kvalifikovaných učitelů jsou v těchto parametrech kvalitnější, zatímco v hodinách učitelů, kteří nejsou aprobovaní, se tyto znaky vyskytují podstatně méně.“
Matematika a přírodovědné obory
Novela, kterou teď projednávají poslanci, se podle kritiků dostává do rozporu s dlouhodobou strategií českého vzdělávání. Pedagogové totiž upozorňují, že v důsledku může novela prohloubit rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých regionech.
„Nekvalifikovaní učitelé budou v zasažených krajích učit právě ty předměty, kde se nekvalifikovanost nejvíce propisuje do vzdělávacích výsledků.“
„Víme, že máme kraje, ve kterých žáci dosahují slabších vzdělávacích výsledků než v jiných krajích. Jsou to kraje, kde je větší počet nekvalifikovaných učitelů,“ poukazuje Šalamounová a pokračuje:
„Takže lze říci, že pokud novelu schválíme, je možné, aby ve školách učili nekvalifikovaní učitelé. Pak budou učit právě v těchto regionech, kde už v současnosti jsou ty vzdělávací výsledky slabší.“
Trojka z testu znamená, že dítě se naučilo tři čtvrtiny látky, kritizuje známkování šéfka Učitelské platformy
Číst článek
„A my víme, že vazba mezi kvalifikovaností a vzdělávacími výsledky žáků je nejvíce silná v matematice a v přírodovědných předmětech. To jsou zároveň předměty, kde kvalifikovaní učitelé chybí,“ upozorňuje proděkanka a shrnuje:
„Když to hodně zjednoduším, tak novela by usnadnila to, že nekvalifikovaní učitelé budou v zasažených krajích učit právě ty předměty, kde se nekvalifikovanost nejvíce propisuje do vzdělávacích výsledků.“
Nadaní i pomalejší žáci
Vysokoškolské učitelské studium nabízí základy pedagogiky, didaktiky i praxi, přibližuje Šalamounová:
„Studenti také musí mít oborovou didaktiku a reflexe. Kromě toho projdou kurzem psychologie, která se v souvislosti s pandemií covidu-19 ukazuje jako nutná část profesní přípravy. Učitelé také musí mít speciální pedagogiku a pedagogickou diagnostiku, aby dokázali pracovat s tím, že třída je velmi pestrá a že tam mohou být žáci s velmi odlišnými vzdělávacími potřebami.“
Nový etický kodex pedagogů může přispět k zvědomění prestiže učitelské profese, říká Marková
Číst článek
„Když si představím běžnou školní třídu, tak tam máme žáky, kteří jsou různě motivovaní. Mohou potřebovat větší míru podpory při učení. Také tam můžeme mít žáky nadané. A každý potřebuje, aby s ním učitel pracoval trochu jinak a aby přemýšlel, jak této pestré skladbě žáků přizpůsobit svoji přípravu,“ upozorňuje proděkanka.
„Dovedeme si představit někoho, kdo perfektně vypočítá složité příklady. Ale to neznamená, že dokáže někomu jinému vysvětlit, proč udělal chybu a co má ještě udělat, aby tu chybu neopakoval,“ vysvětluje a dodává:
„Když umíte dobře lyžovat, tak to ještě nemusí znamenat, že se vám podaří naučit rychle a dobře lyžovat dítě. Nemusíte vědět, jak přesně s ním pracovat, jak s ním vyřešit různé druhy problémů, které má, třeba s přenášením váhy nebo s tím, že se bojí. Učitel by měl na toto všechno připravován.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
