Sociální geograf: Ukrajinci se chtějí vrátit domů. Ale když tu zakoření jejich děti, možná zůstanou
Zemí s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny na jednoho obyvatele je dlouhodobě Česká republika. „Pořád jsme na začátku integračního procesu, rok je poměrně krátká doba a stále se nenabízí odpověď, zda se tito lidé vrátí domů, nebo nevrátí,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce sociální geograf Dušan Drbohlav.
Jak se žije Ukrajincům v Česku, sledují statistiky ministerstva práce, výzkumná agentura PAQ Research a sociální geografové, jako je Drbohlav, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v Geografickém migračním centru.
„Vybrali jsme si pro výzkum téma návratu. Trh práce, jazyková dovednost a to, zda se lidé vrátí domů, se vzájemně prolínají. Je to paradox. Tři čtvrtiny lidí plánují vrátit se na Ukrajinu, když bude ta možnost,“ připomíná Drbohlav.
Vhodnými podmínkami pro návrat na Ukrajinu myslí podle sociálního geografa konec válečného konfliktu, který rozpoutalo Rusko.
„Ale my jsme šli ve výzkumu dále. Tohle totiž mnohým nebude stačit. Když totiž v průběhu čekání na konec války dojde k něčemu dalšímu, třeba že se tady děti dobře integrují nebo že se do Česka přistěhují další členové rodiny z Ukrajiny, tak ti lidé, kteří proklamují, že by se vrátili, tak se vlastně nevrátí,“ upozorňuje Drbohlav.
Ukrajinští uprchlíci zaplatili v Česku osm miliard korun na odvodech. Zaměstnaných je téměř 100 000
Číst článek
„Proti návratu je také to, že se tady lidé dobře zaměstnají a že se dobře naučí český jazyk. Tři čtvrtiny lidí tak říkají, že se vrátí domů, ale ti stejní lidé říkají, že se do toho opřou a budou se učit češtinu. To znamená, že do pobytu tady investují. A potom se zmenšuje šance návratu,“ dodává sociální geograf.
Práce a děti
Sociální geografové mluví o takzvaných push faktorech a pull faktorech. „Ty první vás vytlačují ze situace a ty druhé vás přitahují,“ shrnuje Drbohlav. „A oba jsou teď ve hře.“
„Každý tuší, že návrat na Ukrajinu bude těžký, protože není kam se vrátit. Lidé mají zničené domovy, není tam infrastruktura. To jsou faktory, které je vytlačují. A zároveň je na Česku přitahuje to, že je tady klidné prostředí, je tady kvalitní systém, Ukrajinci oceňují zdravotnictví a školství. A mimo jiné tady vidí perspektivu svých dětí. To je velmi důležitý stabilizační faktor,“ vysvětluje sociální geograf.
„Funguje tu za prvé vytlačení z trhu práce a za druhé degradace vzdělání.“
Záleží také na tom, zda si lidé z Ukrajiny najdou v Česku dobré pracovní místo. „A to je veliký problém.“
Lidé totiž měli na Ukrajině často lepší a kvalifikovanější práci, než zastávají teď v Česku.
„Funguje tu za prvé vytlačení z trhu práce a za druhé degradace vzdělání. Lidé pracují na pozicích, kde není potřeba vzdělání, jsou překvalifikovaní a nevyužívá se jejich potenciál. To je špatné pro všechny: pro ně, protože by mohli získat více peněz. A je to špatné i pro nás, protože nevyužíváme toho, co umí,“ říká Drbohlav.
Ženy v neodpovídajících zaměstnáních
Většinu válečných uprchlíků v Česku tvoří podle Drbohlava ženy s dětmi. Zpravidla jsou vysokoškolsky vzdělané ženy, jenže v Česku nepracují v odpovídajících zaměstnáních.
Pomoc odborníků potřebuje stále více dětí. Sociálních pracovníků je ale kritický nedostatek
Číst článek
30 procent Ukrajinců v Česku pracuje, 1 procento podniká, 51 procent lidí je bez práce, senioři tvoří 7 procent, na rodičovské dovolené je 5 procent lidí a studenti vysokých a středních škol představují celkem 4 procenta.
„To je suchá statistika. Podstatné je, že čtyři pětiny nezaměstnaných si práci aktivně hledají. Ale zároveň je 50 procent lidí v práci, kterou mají, nespokojeno,“ shrnuje Drbohlav.
Podobný jev viděli výzkumníci nejen mezi válečnými uprchlíky, ale i pracovními migranty v Česku:
„Ukazovalo se, že nejméně spokojené jsou vysokoškolsky vzdělané ženy, které mají rodinu na Ukrajině. Spokojenější u nás byli odborně vzdělaní středoškoláci, kteří byli sami a neměli rodinu.“
Češi pomáhají
Vědci, kteří se zabývají migrací, pracují s teorií sítí, tedy vazeb a vztahů, které lidé mají v zemi, do které přichází.
„Většinou se mluví o vazbách na rodinné příslušníky nebo na krajany. V tomto případě jsme ale překvapivě zjistili, že největší význam pro Ukrajince mají vazby na Čechy v Česku. Byli to Češi, kdo byli hlavně nápomocní, a vztahy s nimi se projevují jako důležitý faktor pro úspěch mimo jiné na trhu práce,“ upozorňuje Drbohlav.
‚Musí to skončit.‘ Rusko podle OSN porušuje práva ukrajinských dětí, když je dává k adopci
Číst článek
„Asi polovina Ukrajinců měla tady v Česku někoho ještě předtím, než odešli ze země. A zároveň pouze sedm procent z nich nemá nikoho na Ukrajině. To znamená, že rodiny jsou rozdělené a jednoznačně bude docházet k jejich spojování. Buď přijdou rodiny sem, nebo se ženy s dětmi vrátí zpátky,“ připomíná sociální geograf s tím, že je potřeba na to myslet.
I proto, že rozhodující v tomto případě válečných uprchlíků jsou vazby na Čechy, se Ukrajinci dokázali rozmístit napříč republikou.
„Samozřejmě trochu přeháním, je tu Praha, středočeský region a potom další průmyslové regiony s návazností na pracovní migraci. Ale i moje rodina má zkušenost s mladým párem s jedním dítětem, se kterými jsme se seznámili. Ukrajinci nepotřebují být pospolu, jsou schopní fungovat samostatně,“ dodává Dušan Drhohlav.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
