Spor o pohled na dějiny. Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů nechce diskusi, říká historik
Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) si stěžuje na ředitele Ladislava Kudrnu, který vůči nim údajně uplatňuje bossing a cenzuruje jejich práci. „Když nastupoval, tak ve své koncepci naše oddělení velmi chválil. Od Vánoc se ale postoj vedení k naší práci výrazně změnil a začali jsme mít problémy pokračovat ve schválených aktivitách,“ popisuje Václav Sixta, zástupce vedoucího oddělení vzdělávání.
Spory podle něj vyvrcholily odvoláním vedoucího oddělení Čeňka Pýchy, které jeho podřízení považují za neodůvodněné. Došlo k němu na schůzce, na které se měly řešit výhrady vedení k učebnici soudobých dějin. „Je to vyhýbání se diskusi, odmítají podložit svou kritiku a vytváří to nejistotu na pracovišti,“ uvádí Sixta.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Václav Sixta, zástupce vedoucího Oddělení vzdělávání ÚSTR
Jako další příklad uvádí knihu 13 objektů z (ne)šťastného muzea, kterou prý vedení odmítalo zařadit do distribuce, k čemuž nakonec došlo s několikaměsíčním zpožděním a na základě tlaku zaměstnanců.
Sixta zároveň dodává, že oddělení má za sebou 14 let práce na inovacích ve vzdělávání a modernizaci výuky soudobých dějin, což je nyní postupem vedení ústavu ohroženo.
„Postavili se za nás učitelé, petici za týden podepsalo asi 800 lidí, což je obrovské číslo na to, jak je naše práce specializovaná. Máme podporu odborné komunity,“ tvrdí.
„Vidím tu tým dvaceti lidí, kteří mají za sebou obrovské zkušenosti a odbornost, spolupracují s ministerstvem školství na projektech, které počítají s rozvojem historického vzdělávání. A tato práce je v ohrožení, o to mi jde,“ deklaruje badatel.
Spor o dějiny?
„Vedení velmi rychle sahá k pracovně-právním postihům nebo jimi aspoň vyhrožuje.“
Ředitel Kudrna kritiku kvůli údajnému bossingu a cenzuře rezolutně odmítá a označuje tato tvrzení za lživá. Zaměstnanci podle něj rozjeli mediální kampaň, místo toho měli věc řešit v souladu s vnitřními postupy, tedy se svým nejbližším nadřízeným, posléze s vedením a následně s radou ústavu.
Sixta ovšem poukazuje na to, že odvolaný vedoucí oddělení Pýcha přesně takto postupoval, ale nemělo to žádný efekt.
Zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů si stěžují na jednání ředitele. Vedení obvinění odmítá
Číst článek
„Je to jednoznačné selhání komunikace ze strany vedení. Nejsou ani žádné zápisy z porad, pokud se jich účastní vedení, a zaměstnanci jsou v neustálé nejistotě, kdy se nějaká informace obrátí proti nim. Vedení velmi rychle sahá k pracovněprávním postihům nebo jimi aspoň vyhrožuje.“
Podle historika Petra Zídka, který je také zaměstnancem ÚSTR, prý nové vedení prosazuje politiku paměti, za níž stojí vypjatý antikomunismus. Sixta ale upozorňuje, že vlastně neví, co chce vedení prosazovat.
„Je možné, že v pozadí je spor o to, jak nahlížet na dějiny. Asi bych s tím i souhlasil. Ale správně by bylo zorganizovat nějakou debatu, jak postupně změnit chod ústavu, protože na to má vedení samozřejmě právo. Ale to se tady neděje a rovnou se přistupuje k odvolávání zaměstnanců, kteří chtějí tu debatu vést,“ uzavírá Sixta.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus na začátku článku.
